CZ286069B6

CZ286069B6 - 17beta-N-(2,5-bis-(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androst-1-en-3-on, způsob jeho výroby, jeho použití, farmaceutický prostředek s jeho obsahem a meziprodukt pro jeho výrobu

Info

Publication number: CZ286069B6
Application number: CZ1996745A
Authority: CZ
Inventors: Kenneth William Batchelor; Stephen Vernon Frye
Original assignee: Glaxo Wellcome Inc.
Priority date: 1993-09-17
Filing date: 1994-09-16
Publication date: 2000-01-12
Also published as: OA10575A; AU690925B2; ATE162199T1; IS1713B; PL180002B1; SA94150231B1; CA2170047C; NO961080L; DE10399022I2; EE03241B1; CY2219B1; CZ74596A3; EP0719278B1; HU220060B; DE69407978T2; IL110978A; DE10399022I1; CN1131424A; FI961231A0; CN1057771C

Abstract

Řešení se týká 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androst-1-en-3-onu. Tuto látku je možno použít jako inhibitor lidské 5alfa-reduktázy typu 1 a 2. Součást řešení tvoří také použití této látky pro výrobu farmaceutického prostředku a farmaceutický prostředek s obsahem této látky. Řešení spočívá také ve způsobu výroby této látky a meziproduktech pro tuto výrobu.ŕ

Description

Vynález se týká androstanového derivátu, který má překvapující a selektivní účinnost jako inhibitor lidské 5alfa-reduktázy typu 1 a 2. Vynález se rovněž týká použití této látky pro výrobu farmaceutického prostředku, farmaceutického prostředku s obsahem této látky, součást vynálezu tvoří také způsob výroby účinné látky a meziprodukt pro tuto výhodu.

Dosavadní stav techniky

Androgeny jsou hormony, které ovládají různé fyziologické funkce u mužů i u žen. Působení androgenů je zprostředkováno specifickými nitrobuněčnými receptory pro hormony, kjejichž expresi dochází u buněk, které odpovídají na účinek androgenu. Testosteron, hlavní androgen, nacházející se v krevním oběhu, je vylučován Leydigovými buňkami varlat po stimulaci těchto buněk luteinizačním hormonem LH z hypofyzy. Avšak v některých cílových tkáních je zapotřebí pro vyvolání účinku, aby došlo k redukci dvojné vazby v poloze 4, 5 testosteronu za vzniku dihydrotestosteronu DHT. Jde například o prostatu a o pokožku. Steroidní 5alfa-reduktázy v cílových tkáních katalyzují přeměnu testosteronu na DHT způsobem, který je závislý na NADPH, jak je znázorněno v následujícím schématu A.

Schéma A

Dihydrotestosteron

Požadavek na působení DHT jako agonisty v uvedených cílových tkáních byl osvětlen sledováním na jednotlivcích, jimž chybí steroidní 5alfa-reduktáza a kteří mají zakrnělé prostaty. Tito jedinci netrpí acne vulgaris ani plešatostí mužského typu, jak bylo popsáno v publikaci McGinley J. a další, The New England J. of Medicine, 300, 1233, 1979. Předpokládá se inhibice přeměny testosteronu na DHT v uvedených tkáních a tato inhibice by patrně byla užitečná při léčení různých onemocnění, která je možno zlepšit potlačením účinku různých androgenů, jako jsou benigní hyperplasie prostaty, zhoubné nádory prostaty, akné, plešatost mužského typu a hirsutismus.

Mimoto bylo v současné době prokázáno, že u člověka existují dva izoenzymy 5alfa-reduktázy, které se od sebe liší, pokud jde o distribuci ve tkáních, afinitu pro testosteron, profil účinnosti při různé hodnotě pH a citlivostí na inhibitory, jak bylo popsáno v publikacích Russell D. W. a další, J. Clin. Invest., 89, 293, 1992, a Russell D. W. a další, Nátuře 354, 159, 1991. Jednotlivcům s nedostatkem 5alfa-reduktázy ve studiích, které již byly provedeny (Imperato-McGinley), chyběla 5alfa-reduktáza typu 2, jak je uvedeno v publikacích Russell D. W. a další, J. Clin. Invest., 90, 799, 1992 a Russell D. W. a další, New England J. Med., 327, 1216, 1992. Jde

-1 CZ 286069 B6 o izoenzym, který je převážně přítomný v prostatě, kdežto typ 1 převažuje v pokožce. Relativní hodnota inhibitorů, specifických pro určitý typ, nebo inhibitorů pro oba typy 5alfa-reduktázy, bude záviset na typu léčeného onemocnění ze skupiny benigní hyperplasie prostaty, zhoubné nádory prostaty, plešatost mužského typu nebo hirsutismus, a také na stupni onemocnění. Rozdíl bude například v preventivním a léčebném použití a také na předpokládaných vedlejších účincích, například v případě léčení acne vulgaris u chlapců v pubertě.

Vzhledem ke svému možnému léčebnému použití byly inhibitory 5alfa-reduktázy testosteronu (dále pouze inhibitory 5alfa-reduktázy) velmi podrobně zkoumány. Výsledkem byly například publikace Hsia S. a Voight W., J. Invest. Derm., 62, 224, 1973, Robaire B. a další, J. Steroid. Biochem., 8, 307, 1977, Petrow V. a další, Steroids, 38, 121, 1981, Liang T. a další, J. Steroid. Biochem., 19, 385, 1983, Holt D. a další, J. Med. Chem., 33, 937, 1990, US patentové spisy č. 4 377 584, 4 760 071 a 5 017 568. Dva zvláště slibné inhibitory 5alfa-reduktázy jsou látky, které jsou označovány MK-906 (Měrek), známé pod obchodním názvem finasterid a dodávané pod chráněnou slovní známkou Proscar a SKF-105657 (SmithKline Beecham), obě látky jsou uvedeny ve schématu B.

Schéma B

CONH-rBu

Skutečnost, že 3beta-hydroxy-delta5-steroidní dehydrogenáza a 3-keto-delta5-steroidní izomeráza (3BHSD) z nadledvinek skotu a buněk granulámí vrstvy vepře je inhibována 4azasteroidním derivátem 4-MA, znázorněným ve schématu C,

Schéma C

a nikoliv finasteridem, jak je uvedeno v publikacích Tan C. H., Fong C. Y. a Chán W. K., Biochem. Biophys. Res. Comm., 144, 166, 1987 a Brandt M., Levý M. A., Biochemistry, 28, 140, 1989, a také kritická úloha 3BHSD v biosyntéze steroidních látek podle publikace Potts G. O. a další, Steroids, 32, 257, 1978 dala vznik předpokladu, že by optimální inhibitory 5alfareduktázy typu 1 a 2 měly být selektivní také vzhledem k 3BHSD z lidských nadledvinek. Důležitost selektivity inhibitorů 5alfa-reduktázy byla zdůrazněna zprávami o toxickém účinku

-2CZ 286069 B6 některých 4-azasteroidů, například 4-MA na jatemí buňky podle publikací McConnell J. D., The Prostatě Supp., 3, 49, 1990 a Rasmusson G. H. a další, J. Med. Chem., 27, 1690, 1984.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří 17beta-N-(2,5-bis-(trifluormethyl))fenylkarbamoyl—4-aza-5alfaandrost-l-en-3-on vzorce I cf₃

a jeho farmaceuticky přijatelné solváty.

Vynález se týká také

1) způsobu inhibice 5alfa-reduktázy testosteronu, která spočívá v tom, že se tato reduktáza uvede do styku se sloučeninou vzorce I.

2) Podstatu vynálezu tvoří rovněž způsob léčení chorob, které je možno vyléčit nebo zlepšit potlačením androgenů, podává se účinné množství sloučeniny vzorce I.

3) Podstatu vynálezu tvoří také farmaceutický prostředek, který obsahuje jako svou účinnou složku sloučeninu vzorce I.

4) Součást podstaty vynálezu tvoří rovněž způsob léčení chorob, které je možno zlepšit potlačením androgenů, podává se účinné množství sloučeniny vzorce I v kombinaci s antiandrogenní látkou, jako flutamidem.

5) Vynález se rovněž týká léčení benigní hyperplasie prostaty, přičemž se nemocným podává účinné množství sloučeniny vzorce I v kombinaci s blokátory alfa-l-adrenergních receptorů, například s terazosinem.

6) Součást podstaty vynálezu tvoří také léčení benigní hyperplasie prostaty, při němž se podává účinné množství sloučenin vzorce I v kombinaci s antiestrogenními sloučeninami.

Odborníkům je zřejmé, že řada organických sloučenin může vytvářet komplexy s rozpouštědly, v nichž byly vytvořeny nebo z nichž byly vysráženy nebo vykrystalizovány. Tyto komplexy se obvykle označují jako solváty. Například komplex, vytvořený s vodou, se označuje jako hydrát. Solváty sloučeniny vzorce I tvoří rovněž součást podstaty vynálezu.

Odborníkům je rovněž zřejmé, že řada organických sloučenin může existovat ve více než jedné krystalické formě. Může například docházet ktomu, že každý ze solvátů krystalizuje jiným způsobem. Do rozsahu vynálezu spadají všechny krystalické formy sloučeniny vzorce I nebo jejích solvátů, přijatelných z farmaceutického hlediska.

Způsob výroby

Sloučeninu podle vynálezu je možno vyrobit postupy, které byly popsány v US patentovém spisu č. 4 377 584 a také v US patentovém spisu č. 4 760 071. Například volnou látku vzorce I je možno připravit postupy, které budou dále schematicky popsány v schématech I a II.

Schéma I

Ve schématu I se sloučenina vzorce V dehydrogenuje za vzniku sloučeniny vzorce I působením dehydrogenačního systému, například 2,3-dichlor-5,6-dikyano-l,4-benzochinonu DDQ a bis— (trimethylsilyl)trifluoracetamidu v bezvodém dioxanu při teplotě místnosti po dobu 2 až 5 hodin s následným zahřátím na teplotu varu pod zpětným chladičem na dobu 10 až 20 hodin podle publikace Bhattacharya A. a další, J. Am. Chem. Soc., 110, 3318, 1988.

Sloučeninu vzorce V je možno připravit podle následujícího schématu IA:

-4CZ 286069 B6

Schéma IA

Ve stupni 1 schématu IA se kyselina 3-oxo-4-androsten-17beta-karboxylová vzorce II převádí na odpovídající amid vzorce III. Toto převedení je možno uskutečnit aktivací kyseliny a její reakcí s anilinem vzorce Ha. Je například možno nejprve převést kyselinu vzorce II na odpovídající halogenid působením halogenačního činila, například thionylchloridu v aprotickém rozpouštědle, jako toluenu, methylenchloridu nebo tetrahydrofuranu, při teplotě v rozmezí -5 až 10 °C v přítomnosti báze, například pyridinu.

Vzniklý meziprodukt, například chlorid kyseliny, je pak možno uvést do reakce se substituovaným anilinem vzorce Ha při teplotě 25 až 70 °C v aprotickém rozpouštědle, například tetrahydrofuranu, za vzniku amidu vzorce III. Sloučenina vzorce Ha se běžně dodává (Aldrich Chemical Company, Milwaukee, WI 53201).

Ve stupni 2 se sloučenina vzorce III převádí na derivát kyseliny 5-oxo-A-nor-3,5-sekoandrostan-3-karboxylové vzorce IV oxidací, například působením vodného roztoku manganistanu draselného a jodistanu sodného v alkalickém prostředí za varu v terc.butanolu pod zpětným chladičem.

Ve stupni 3 se sloučenina vzorce IV převede na 4-aza-5-alfa-androstan-3-on vzorce V působením amoniaku za varu v ethylenglykolu pod zpětným chladičem s následnou hydrogenací meziproduktu, 4-azaandrost-5-en-3-onu, v kyselině octové při teplotě 60 až 70 °C a tlaku vodíku 0,28 až 0,42 MPa v přítomnosti oxidu platiny jako katalyzátoru.

-5CZ 286069 B6

Schéma II

Podle schématu II je sloučeninu vzorce I možno připravit z kyseliny 3-oxo-4-aza-5alfaandrost-l-en-17beta-karboxylové vzorce VI (Rasmusson G. H. a další, H. Med. Chem., 29, 2298, 1986) způsobem podle stupně 1 schématu IA.

Odborníkům bude zřejmé, že v časných stupních výroby sloučeniny vzorce I nebo jejích solvátů může být nezbytné a/nebo žádoucí chránit jednu nebo větší počet citlivých skupin v molekule tak, aby nedocházelo k nežádoucím vedlejším reakcím.

Ochranné skupiny, použité při výrobě sloučenin vzorce I, mohou být užity běžným způsobem. Podrobnosti je možno nalézt například v publikacích Protective Groups in Organic Chemistry, Ed. J. F. W. McOmie, Plenům Press, Londýn, 1973, nebo Protective Groups in Organic Synthesis, Theodora Green, John Wiley and Sond, New York, 1981.

Odstranění jakékoliv ochranné skupiny je možno uskutečnit běžnými postupy. Arylalkylové skupiny, například benzylovou skupinu, je možno odštěpit hydrogenolýzou v přítomnosti katalyzátoru, například palladia na aktivním uhlí. Acylové skupiny, například N-benzyloxykarbonylovou skupinu, je možno odstranit hydrolýzou, například působením bromovodíku v kyselině octové nebo také redukcí, například katalytickou hydrogenací.

Je zřejmé, že ve svrchu uvedených postupech může být žádoucí nebo i nezbytné chránit citlivé skupiny v molekule uvedeným způsobem. To znamená, že po uskutečnění svrchu uvedených postupů může být zapotřebí zařadit ještě reakci k odštěpení ochranných skupin z chráněného derivátu vzorce I nebo jeho soli.

Součást podstaty vynálezu tedy tvoří také následující reakce, které je nutno a/nebo které je žádoucí uskutečnit v jakémkoliv pořadí po ukončení svrchu uvedených obecných postupů pro výrobu sloučeniny vzorce I.

i) Odstranění ochranných skupin, a ii) přeměna sloučeniny vzorce I nebo jejího solvátu na farmaceuticky přijatelný solvát.

Svrchu uvedený způsob výroby sloučeniny podle vynálezu je možno použít také k zavedení požadovaných skupin do výsledné látky v některém mezistupni její výroby. Je tedy zřejmé, že v takovém mnohastupňovém postupu by měl být sled reakcí volen tak, aby reakčními podmínkami nedošlo k nežádoucímu ovlivnění těch skupin v molekule, které mají být zachovány ve výsledném produktu.

-6CZ 286069 B6

Sloučeniny vzorce I i meziprodukty vzorce II až VI ve schématech I a II je možno čistit běžnými postupy, například chromatografii nebo krystalizací.

Biologické pokusy in vitro

Steroidní 5alfa-reduktázy

Enzymatickou účinnost je možno stanovit při použití mikrosomů, získaných z 1) tkáně z prostaty nemocných, trpících benigní hyperplasií prostaty, BPH, 2) rekombinantního baculoviru po jeho infekci v buňkách SF9, u nichž dochází k expresi 5alfa-reduktázy lidského původu typu 1, nebo 3) z buněk SF9, infikovaných rekombinantním baculovirem, u nichž dochází k expresi 5alfareduktázy lidského původu typu 2. Mikrosomy byly připraveny homogenizací buněčné tkáně s následným diferenciálním odstředěním homogenátu. Extrakty mikrosomů byly inkubovány s různými koncentracemi l,2,6,7-3H-testosteronu, 1 mM HADPH a různým množstvím zkoumané látky vzorce I v pufru, obsahujícím regenerační systém pro NADPH, schopný udržet koncentraci této látky po dobu 0,5 až 240 minut. Jako kontrolní pokusy byly provedeny odpovídající inkubace bez přítomnosti zkoumané látky. V případě měření IC50 pro klon 1 byly předem inkubovány všechny složky směsi s výjimkou testosteronů 10 minut při pH 7,0, pak bylo přidáno 100 nM testosteronů a inkubace byla prováděna 10 až 120 minut. V případě měření IC₅₀pro klon 2 byly všechny složky s výjimkou testosteronů předem inkubovány 20 minut při pH 6,0 a po přidání 8 nM testosteronů byla inkubace prodloužena ještě o 20 až 40 minut. Přeměna testosteronů na DHT v procentech v přítomnosti zkoumané látky ve srovnání s kontrolní hodnotou byla stanovena při použití vysokotlaké kapalinové chromatografie HPLC s radiochemickou detekcí. Výsledky těchto zkoušek jsou jako hodnoty IC50 shrnuty v tabulce 1.

3beta-hydroxy-delta⁵-steroidní dehydrogenáza/3-keto-delta⁵-steroidní izomeráza

Enzymatická účinnost byla měřena při použití mikrosomů, izolovaných ze tkáně lidských nadledvinek. Mikrosomy byly připraveny homogenizací tkáně s následným diferenciálním odstředěním homogenátu. Extrakty mikrosomů pak byly inkubovány s různými koncentracemi dehydroepiandrosteronu DHEA, 1 mM NaD⁺ a různým množstvím sloučeniny vzorce I, to znamená zkoumané látky v pufru o pH 7,5 po dobu 1 až 60 minut. Jako kontrolní zkouška byla uskutečněna inkubace směsi bez obsahu zkoumané látky. Přeměna DHEA na androstendion v procentech v přítomnosti zkoumané látky ve srovnání s odpovídající přeměnou, jíž bylo dosaženo v kontrolních pokusech, byla stanovena pomocí HPLC s radiochemickou detekcí. Výsledek je uveden jako kontrola K, v tabulce 1.

Tabulka 1

Inhibiční účinek 5alfa-reduktázy (5AR) a lidské nadledvinkové 3beta-hydroxy-delta⁵-steroidní dehydrogenázy/3-keto-delta⁵-steroidní izomerázy (3BHSD) in vitro

IC₅₀ pro 5AR IC₅₀ pro 5AR Kj pro 3BHSD z lidského typu 1__________________lidského typu 2_________________lidských nadledvin____________ <1 nM < 1 nM < 1000 nM ^{* 20}

Vyhodnocení inhibitorů steroidní 5-alfa-reduktázy in vivo

Účinnost inhibitorů steroidní 5alfa-reduktázy in vivo je možno stanovit při chronickém pokusu na krysím modelu podle publikace Brooks J. R. a další, Steroids, 47, 1, 1986. V tomto modelu se užívá kastrovaných krysích samců, jimž se denně podává podkožně testosteron v dávce mikrogramů/krysa a mimoto se perorálně podává zkoumaná látka v dávce 0,01 až 10 mg/kg

-7 CZ 286069 B6 nebo pouze nosné prostředí po dobu 7 dnů. Pak se zvířata usmrtí a jejich prostaty se zváží. Snížení hmotnosti prostaty, stimulované testosteronem, prokazuje účinnost zkoumané látky. Současně byl zkoumán účinek známých inhibitorů steroidní 5alfa-reduktázy tak, aby bylo možno potvrdit reprodukovatelnost použité metody.

Využití

Inhibitory steroidní 5alfa-reduktázy podle vynálezu je možno použít při léčení onemocnění, vznikajících v důsledku změněné hladiny androgenů, jako jsou například benigní i zhoubná onemocnění prostaty, zvláště benigní hyperplasie prostaty, podobným způsobem jako jiné inhibitory 5alfa-reduktázy, například finasterid nebo SKF105657. Avšak sloučenina podle vynálezu má překvapivě dlouhý poločas a dlouhodobý účinek ve srovnání s uvedenými známými látkami. Pro korelaci výsledků in vitro, pokusu na krysách in vivo a klinickou účinností u člověka při použití inhibitorů 5alfa-reduktázy je možno odkázat na publikace Stoner E. a další, J. Steroid Biochem. Molec. Biol., 37, 375, 1990, Brooks J. R. a další, Steroids, 47, 1, 1986 a Rasmusson G. H. a další, J. Med. Chem., 29, 2298, 1986.

Sloučeninu podle vynálezu je možno použít k léčení prostatitidy, zhoubných nádorů prostaty, onemocnění pokožky, vyvolaných androgeny, jako jsou akné, hirsutismus a plešatost mužského typu. Látku je možno použít také k léčení jiných onemocnění, spojených se změnami hormonální hladiny, například k léčení cyst na vaječnících.

Dávky sloučeniny vzorce I jako inhibitoru 5alfa-reduktázy se budou měnit v závislosti na jednotlivých parametrech použití, výslednou dávku určí lékař nebo veterinární lékař. Je nutno vzít v úvahu léčené onemocnění, způsob podání, povahu použitého prostředku, hmotnost a povrch i věk a celkový stav savce. Při podání v lidském lékařství se vhodná dávka 5alfareduktázy bude pohybovat v rozmezí 0,001 až 2, s výhodou 0,005 až 1 mg/kg denně.

Celkovou denní dávku je možno podat najednou nebo v rozdělené formě, například ve dvou až šesti dávkách v průběhu dne, nebo také nitrožilní infuzí, trvající různě dlouhou dobu. Je možno v případě potřeby použít i dávky vyšší nebo nižší, než jaké byly svrchu uvedeny. Například v případě hmotnosti 75 kg se bude vhodná dávka pohybovat v rozmezí 0,4 až 75 mg denně a typická dávka bude 10 mg denně. Vzhledem k dlouhému poločasu sloučeniny podle vynálezu bude u mnohých nemocných zapotřebí sloučeninu podat pouze každý druhý den nebo i pouze každý třetí den. V případě vhodnosti rozdělení denní dávky na větší počet dávek se v typických případech podává 4x denně 2,5 mg sloučeniny vzorce I.

Farmaceutické prostředky

Farmaceutické prostředky podle vynálezu budou obsahovat účinnou složku, to znamená sloučeninu vzorce I, spolu s přijatelným nosičem a popřípadě dalšími účinnými složkami. Nosič musí být kompatibilní s ostatními složkami prostředku a nesmí být škodlivý pro příjemce.

Podstatu vynálezu tedy tvoří také farmaceutický prostředek, který obsahuje sloučeninu vzorce I spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem.

Uvedený prostředek může být určen pro perorální, místní, rektální nebo parenterální podání včetně podkožního, nitrosvalového nebo nitrožilního podání. Výhodné jsou zejména prostředky pro perorální nebo parenterální podání.

Farmaceutické prostředky se běžně zpracovávají na lékové formy s obsahem jednotlivé dávky a je možno je připravit jakýmkoliv běžně známým způsobem. Všechny postupy zahrnují smísení účinné složky s nosičem, který může obsahovat větší počet pomocných látek. Obecně se

-8CZ 286069 B6 prostředky připravují důkladným a homogenním promísením účinné složky s kapalným nosičem nebo jemně práškovým pevným nosičem, a případným zpracováním směsi na požadovaný tvar.

Prostředky podle vynálezu, vhodné pro perorální podání, mohou být upraveny do formy, obsahující jednotlivou dávku, jako jsou kapsle, tablety, kosočtverečné tablety nebo oplatky, z nichž každá obsahuje předem stanovené množství účinné látky, která může mít formu prášku nebo granulátu, nebo může jít o suspenzi nebo o roztok ve vodném nebo nevodném kapalném prostředí, může tedy jít o sirupy, elixíry, suspenze nebo emulze.

Tablety je možno připravit lisováním nebo také odléváním, tablety mohou popřípadě obsahovat jednu nebo větší počet dalších složek. Lisované tablety je možno připravit slisováním účinné složky ve volně sypné formě, například ve formě prášku nebo granulátu, popřípadě ve směsi s dalšími složkami, jako jsou pojivá, kluzné látky, inertní ředidla, povrchově aktivní látky nebo dispergační činidla, ve vhodném zařízení. Odlévané tablety je možno připravit odlitím směsi práškové účinné látky a jakéhokoliv vhodného nosiče, rovněž ve vhodném zařízení.

Sirup nebo suspenzi je možno připravit tak, že se účinná látka přidá do koncentrovaného vodného roztoku cukru, například sacharózy, přidat je možno současně také jakoukoliv další vhodnou složku. Takovou složkou může být přísada po úpravu chuti, látka pro zpomalení krystalizace cukru nebo prostředek pro zvýšení rozpustnosti jakékoliv další složky, například vícesytný alkohol, jako glycerol nebo sorbitol.

Farmaceutickým prostředkem pro rektální podání může být například čípek s obsahem běžného nosiče, například kakaového másla nebo Witepsolu S55 (Dynamite Nobel Chemical, SRN) jako základu pro výrobu čípků.

Prostředky, které jsou vhodné pro parenterální podání, jsou obvykle sterilní vodné prostředky s obsahem účinné látky, s výhodou izotonické s krví příjemce. Tyto prostředky tedy mohou běžně obsahovat destilovanou vodu, 5% roztok dextrózy v destilované vodě nebo fyziologický roztok chloridu sodného a sloučeninu vzorce I, která má v uvedených rozpouštědlech dostatečnou rozpustnost. Vhodné farmaceutické prostředky mohou být tvořeny také koncentrovanými roztoky, nebo může být účinná látka dodávána ve formě pevné látky, z níž je možno po zředění příslušným množstvím rozpouštědla získat roztok, vhodný pro parenterální podání.

Prostředky pro místní podání zahrnují mazání, krémy, gely a lotiony, které je možno připravit běžnými postupy, dostatečně známými v oboru. Kromě základu pro mazání, krém, gel nebo lotion a účinné složky mohou tyto prostředky pro místní podání obsahovat také konzervační prostředky, parfémy nebo další farmaceuticky účinné látky.

Kromě svrchu uvedených složek mohou farmaceutické prostředky podle vynálezu obsahovat ještě jednu nebo větší počet případných přídatných složek, běžně užívaných ve farmaceutických prostředcích, jako jsou ředidla, pufry, látky pro úpravu chuti, pojivá, povrchově aktivní látky, materiály pro zahuštění prostředku, kluzné látky, suspenzní činidla, konzervační prostředky včetně antioxidačních látek a podobně.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu. Použité názvosloví a symboly v těchto příkladech jsou v souladu se současnou chemickou literaturou, například s Joumal of the Američan Chemical Society.

-9CZ 286069 B6

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl^l-aza-5alfa-androst-l-en-3-on (syntéza podle schématu I)

A. 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoylandrost—4-en-3-on

K roztoku 17,2 g, 54,4 mmol kyseliny 3-oxo-4-androsten-17beta-karboxylové (Rasmusson G. H. a další, J. Med. Chem., 27, 1690, 1984, 180 ml bezvodého THF a 7 ml bezvodého pyridinu se při teplotě 2 °C přidá 5,1 ml, 70,8 mmol thionylchloridu. Reakční směs se 20 minut míchá při teplotě 2 °C a pak se míchá ještě 40 minut při teplotě místnosti. Pak se reakční směs zfiltruje a pevný podíl se promyje toluenem. Filtrát se odpaří ve vakuu na olejovitou kapalinu, která se zředí 150 ml bezvodého THF a 7 ml bezvodého pyridinu. K výslednému tmavě zbarvenému roztoku se přidá 9,4 ml, 59,8 mmol 2,5-bis(trifluormethyl)anilinu, načež se reakční směs vaří 5 hodin pod zpětným chladičem. Pak se směs zředí methylenchloridem a postupně se extrahuje IN HC1 a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem sodným a pak se zfiltruje. Filtrát se odpaří do sucha a odparek se nanese na sloupec s obsahem 500 g silikagelu, keluci sloupce se užije gradient 15 až 30% ethylacetátu v hexanu. Tímto způsobem se po koncentraci ve výtěžku 64% získá 18,3 g výsledného 17beta-N-(2,5-bis-(trifluormethyI))fenylkarbamoylandrost-4-en-3-onu ve formě špinavě bílé pěny.

B. Kyselina 17beta-N-(2,5-bis-(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-5-oxo-A-nor-3,5sekoandrostan-3-karboxylová

K roztoku s obsahem 18,3 g, 34,9 mmol 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoylandrost-4-en-3-onu, připraveného podle části A, 275 ml terc.butanolu, 6,3 g, 50,8 mmol uhličitanu sodného a 36 ml vody se v průběhu varu pod zpětným chladičem v době 45 minut přidá roztok 0,38 g, 2,4 mmol manganistanu draselného, 52,2 g, 245 mmol jodistanu sodného a 311 ml vody s teplotou 75 °C. Směs se vaří ještě 15 hodin pod zpětným chladičem, pak se heterogenní směs zchladí na teplotu místnosti a přidá se 50 g Celitu. Pak se reakční směs zfiltruje přes vrstvu 50 g Celitu a pevný podíl se promyje vodou. Filtrát se odpaří ve vakuu k odstranění přibližně 175 ml terc.butanolu. Výsledný vodný roztok se okyselí na pH 2 přidáním 36% kyseliny chlorovodíkové a pak se 4x extrahuje chloroformem. Chloroformové extrakty se spojí, promyjí se vodou a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, zfiltrují a odpaří ve vakuu, čímž se ve výtěžku 100% získá 20,5 g surové kyseliny 17beta-N-(2,5-bis-(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-5-oxo-A-nor-3,5-sekoandrostan-3-karboxylové ve formě špinavě bílé pevné látky, tento materiál se přímo použije ve stupni C.

C. 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl—4-azanadrost-5-en-3-on

K suspenzi 20,5 g, 34,8 mmol kyseliny 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-5oxo-A-nor-3,5-sekoandrostan-3-karboxyIové, připravené ve stupni B, ve 100 ml bezvodého ethylenglykolu se při teplotě místnosti přidá v průběhu 5 minut přibližně 8 ml, 0,32 mol amoniaku. Výsledný roztok se zahřeje v průběhu 45 minut na teplotu 180 °C a po 12 minutách při této teplotě se reakční směs zchladí na 70 °C a v průběhu 5 minut se přidá 116 ml vody. Vzniklá suspenze se zchladí až na teplotu 7 °C, při této teplotě se 10 minut míchá a pak se zfiltruje ve vakuu. Pevný podíl se promyje 60 ml vody a pak se rozpustí v chloroformu. Roztok se promyje vodou, nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a pak se vysuší síranem sodným, zfiltruje a odpaří do sucha. Odparek se rozpustí v chloroformu a roztok se nanese na vrchol sloupce s obsahem 110 g silikagelu, jako eluční činidlo se užije gradient 2 až 5 %

-10CZ 286069 B6 izopropanolu v chloroformu, čímž se ve výtěžku 90% získá 16,5 g 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyMl-azaandrost-5-en-3-onu ve formě špinavě bílé pevné látky.

D. 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androstan-3-on

K roztoku 8,9 g, 16,7 mmol 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl—4-azaandrost5-en-3-onu ve 120 ml kyseliny octové se přidá 0,9 g oxidu platiny. Výsledná směs se hydrogenuje vodíkem při tlaku vodíku 0,35 MPa a současně se 6 hodin zahřívá na teplotu 60 až 70 °C. Po této době se vodík nahradí dusíkem, reakční směs se zfiltruje přes vrstvu Celitu a vrstva Celitu se pak promyje 30 ml kyseliny octové, 60 ml chloroformu a 200 ml toluenu. Filtrát se odpaří ve vakuu na olejovitou kapalinu, k níž se přidá 200 ml toluenu a vzniklý roztok se odpaří ve vakuu na pěnu. Tato pěna se nechá krystalizovat ze směsi ethylacetátu a heptanu, čímž se po usušení krystalků ve vakuu při teplotě 85 °C po dobu jedné hodiny ve výtěžku 54 % získá 4,78 g 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl—4-aza-5alfa-androstan-3-onu s teplotou tání 245 až 247 °C.

Analýza pro C₂7H3₂F₆N₂O₂vypočteno: C 61,12; H 6,08; N 5,28 %;

nalezeno: C 61,13; H 6,12; N 5,21 %.

E. 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androstan-l-en-3-on

K suspenzi 7,24 g, 13,7 mmol 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfaandrostan-3-onu a 3,41 g, 15 mmol 2,3-dichlor-5,6-dikyano-l,4-benzochinonu ve 168 ml bezvodého dioxanu se při teplotě místnosti přidá 14,5 ml, 54,6 mmol bis(trimethylsilyl)trifluoracetamidu. Směs se míchá 7 hodin při teplotě místnosti a pak se 18 hodin vaří pod zpětným chladičem. Výsledný tmavý roztok se zchladí na teplotu místnosti a pak se odpaří ve vakuu na tmavou olejovitou kapalinu. K. této kapalině se přidá 100 ml methylenchloridu a 40 ml 1% roztoku hydrogenuhličitanu sodného a dvoufázová směs se pak energicky míchá ještě 15 minut, načež se zfiltruje. Obě vrstvy filtrátu se od sebe oddělí a methylenchloridová vrstva se postupně promývá 2N HC1 a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem sodným, zfiltruje a odpaří na hnědý olej. Tento olej se zředí toluenem a pak se nanese na sloupec s obsahem 300 g silikagelu, k eluci se užije gradient směsi toluenu, acetonu a ethylacetátu v poměru 12:3:1 až 9: 3 : 1, čímž se ve výtěžku 47 % získá 3,38 g 17beta-N-(2,5-bis(trifluórmethyl))fenylkarbonyl-4-aza-5alfa-androst-l-en-3-on ve formě pěny. Tento materiál se nechá krystalizovat ze směsi ethylacetátu a heptanu v poměru 1:1, čímž se získají bílé krystalky s teplotou tání 244 až 245 °C.

ⁿC-NMR (100 MHz, CHCI3): 171,31, 166,77, 151,04, 136,35 (q, J = 1,4 Hz), 135,01 (q, J = 33,1 Hz), 126,73 (q, J = 5,4 Hz), 123,44 (q, J = 273,5 Hz), 123,03 (q, J = 273,2 Hz), 122,84, 121,58 (qq, J = 30,4, 1,0 Hz), 120,37 (q, J = 3,6 Hz), 120,29 (q, J = 3,9 Hz), 59,58, 58,33, 55,69, 47,46, 44,78, 39,30, 37,81, 35,29, 29,34,25,70, 24,17, 23,59, 21,15, 13,40, 11,91.

Analýza pro C₂7H₃oF₆N₂0₂vypočteno: C 61,36; H 5,72; N 5,30 %;

nalezeno: C 61,36; H 5,73; N 5,23 %.

- 11 CZ 286069 B6

Příklad 2

17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl—4-aza-5alfa-androst-l-en-3-on (syntéza podle schématu II)

Suspenze 300 g, 0,95 mol kyseliny 3-oxo-4-aza-5alfa-androst-l-en-17beta-karboxylové v 9 litrech toluenu se mechanicky míchá a současně vaří pod zpětným chladičem a současně se odstraní destilací 1 litr toluenu. Směs se zchladí na teplotu -2 ±2 °C a zředí se 1 litrem toluenu, 10 ml dimethylformamidu a 191 ml, 2,37 mol pyridinu. K míchané suspenzi se přidá 135 g, 1,14 mol thionylchloridu, v průběhu přidávání se teplota udržuje pod 0 °C. Směs se míchá 2 hodiny při teplotě 0 až 20 °C, pak se přidá 238 g, 1,04 mol 2,5-bis(trifluormethyl)anilinu a2,0g, 0,016 mol dimethylaminpyridinu a směs se zahřívá 15 až 16 hodin na 100 °C. Po zchlazení na 20 °C se toluenový roztok promyje 2 x 1 litrem IN hydroxidu sodného a 1 litrem nasyceného vodného roztoku chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a zfiltruje. Pevný podíl se promyje 100 ml toluenu, načež se roztok odpaří při teplotě 40 až 50 °C a tlaku 6,5 až 13 kPa na objem přibližně 2 litry, načež se přidají 2 litry acetonitrilu. Pak se směs dále odpařuje svrchu uvedeným způsobem tak dlouho, až dojde ke krystalizaci. Krystalická suspenze produktu se míchá ještě 15 až 16 hodin při teplotě místnosti, pak se pevný podíl odfiltruje a promyje se 2 x 50 ml chladného acetonitrilu, čímž se získá surový produkt. Tento surový produkt se nechá překrystalovat tak, že se rozpustí ve 2 litrech teplého methanolu, pak se přidá acetonitril a směs se destiluje za atmosférického tlaku tak dlouho, až vznikne hustá suspenze. Tato suspenze se míchá ještě 15 až 16 hodin při teplotě místnosti, pak se zchladí na teplotu 0 až 10 °C a výsledný produkt se izoluje filtrací, čímž se ve výtěžku 48% získá 243 g 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androst-l-en-3-onu ve formě bílé krystalické pevné látky s teplotou tání 245 až 245,5 °C. Tento produkt je totožný s produktem, který byl připraven způsobem podle příkladu 1.

Příklad 3

Farmaceutické prostředky

A) Transdermální systém - dávka pro 1000 náplastí složka________________ účinná látka* silikonový olej koloidní oxid křemičitý množství v g

450 * Účinná látka je sloučenina vzorce I.

Účinná látka a silikonový olej se smísí a ke zvýšení viskozity se přidá koloidní oxid křemičitý. Materiál se pak rozdělí na polymemí laminát, který se pak zataví teplem a který je tvořen polyesterovou vrstvou, lepivou vrstvou pro styk s pokožkou ze silikonových a akrylových polymerů a membránou pro řízené uvolnění z polyolefinu, například polyethylenu, polyvinylacetátu nebo polyurethanu, poslední nepropustná membrána je tvořena polyesterovým laminátem. Výsledný vrstvený prostředek se pak nařeže na úseky náplasti s plochou 10 cm².

- 12CZ 286069 B6

Tablety pro perorální podání - dávka pro 1000 tablet

složka účinná látka škrob stearan hořečnatý

množství v g 20 20 1

Účinná látka a škrob se granulují s vodou a usuší. K suchému granulátu se přidá stearan hořečnatý a po důkladném promísení se směs lisuje na tablety.

C) Čípky - dávka na 1000 čípků

složka účinná látka salicylát sodný s theobrominem Witepsol S55

množství v g 25 250 1725

Pomocné složky se smísí a roztaví. K roztavené směsi se přidá účinná látka a po důkladném promísení se roztavená směs lije do forem, kde se nechá zchladnout.

D) Injekční roztok - dávka na 1000 ampulí

složka účinná látka pufry propylenglykol voda pro injekční podání

množství 5 g podle potřeby 400 mg 600 ml

Účinná látka a pufry se rozpustí v propylenglykolu při teplotě 50 °C. Pak se za míchání přidá voda pro injekční podání a vzniklý roztok se zfiltruje, plní do ampulí a ampule se zataví a sterilizují v autoklávu.

E) Kapsle - dávka na 1000 kapslí

složka účinná látka laktóza stearan hořečnatý

množství v g 20 450 5

Jemně mletá účinná látka se smísí s laktózou a se stearanem hořečnatým a po důkladném promísení se výsledná směs plní do želatinových kapslí.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl—4-aza-5alfa-androst-l-en-3-on a jeho farmaceuticky přijatelné solváty.
2. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje 17beta-N-(2,5-bis(trifluonnethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androst-l-en-3-on podle nároku 1 spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem.
3. Použití 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl)fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androst-l-en-3onu podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku k léčení nebo prevenci chorob, zprostředkovaných změněnou hladinou androgenů.
4. Způsob výroby 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl-4-aza-5alfa-androstl-en-3-onu podle nároku 1, v y z n a č u j í c i se tím, že se

A) podrobí dehydrogenaci sloučenina vzorce V v níž funkční skupiny jsou popřípadě chráněny, působením dehydrogenačního systému, nebo se

B) nechá reagovat sloučenina vzorce VI v níž funkční skupiny jsou popřípadě chráněny, se sloučeninou vzorce Ila

- 14CZ 286069 B6 v níž funkční skupiny jsou popřípadě chráněny, načež se popřípadě takto získaný produkt podrobí alespoň jedné z následujících reakcí

i) odstraní se ochranná skupina nebo skupiny, a/nebo ii) převede se sloučenina vzorce I nebo její solvát na farmaceuticky přijatelný solvát.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se na sloučeninu vzorce VI halogenačním činidlem sloučeninou vzorce Ha.

tím, že se v průběhu postupu B působí v přítomnosti báze před její reakcí se
6. Steroidní derivát vzorce V nebo jeho solvát jako meziprodukt pro výrobu derivátu podle nároku 1.
7. Steroidní derivát vzorce III nebo jeho solvát jako meziprodukt pro výrobu derivátu podle nároku 1.

-15CZ 286069 B6
8. Steroidní derivát vzorce IV

5 nebo jeho solvát jako meziprodukt pro výrobu derivátu podle nároku 1.
9. 17beta-N-(2,5-bis(trifluormethyl))fenylkarbamoyl^4-azaandrost-5-en-3-on nebo jeho solvát jako meziprodukt pro výrobu derivátu podle nároku 1.