CZ20031200A3

CZ20031200A3 - Textilní povrch s vysokou viditelností

Info

Publication number: CZ20031200A3
Application number: CZ20031200A
Authority: CZ
Inventors: Laurent Thiriot
Original assignee: Kermel
Priority date: 2000-11-03
Filing date: 2001-10-26
Publication date: 2003-09-17
Also published as: CZ300205B6; US7312166B2; NZ525663A; WO2002036870A1; BR0115391A; AU2002214115B2; NO20031947D0; DE60126315T2; DK1336001T3; DE60126315D1; FR2816176B1; PL205696B1; CA2427598A1; CN1478159A; US20040035489A1; EP1336001B1; BR0115391B1; RU2003116242A; ES2280409T3; KR100563797B1

Description

Vynález se týká oblasti textilních povrchů s vysokou viditelností. Vynález se zejména týká tkaného textilního výrobku, který může být použit pro konfekční zhotovení oděvů s vysokou viditelnosti, které navíc poskytují dobrou ochranu proti teplu a plamenům.

Dosavadní stav techniky

V některých průmyslových odvětvích mohou být pracovníci vystaveni účinkům tepla a plamenů. Tito pracovníci proto musi nosit ochranné oděvy zhotovené z textilií, jejichž povrch je speciálně upraven. Tyto ochranné oděvy musí splňovat požadavky norem a zajišťovat takto určitou minimální prahovou ochranu. Z těchto norem lze zejména uvést normu EN 531.

Na druhé straně je někdy požadováno, aby oděvy byly velmi dobře viditelné a signalizovaly tak přítomnost pracovníků, kteří nosí takové oděvy. Takto existují tkaniny, které mají žlutou fluorescenční barvu, oranžovou fluorescenční barvu nebo červenou fluorescenční barvu. Použití oděvů s různou barvou může mít odlišující charakter a může například umožňovat odlišení několika pracovních čet na staveništi nebo v zásahové zóně.

Jsou takto známa vlákna žluté barvy a vlákna oranžové barvy, která ve tkané formě umožňují dosažení dostatečné úrovně viditelnosti. Kritéria viditelnosti jsou například definována v normě EN 471.

·« ·* ···· ·* «V · • · · * · · · « · · • · · · í * · · · • ··· · · * ···· · · * · « · · · fe «··« • •<r «t ·· · ·· ··

V některých oblastech lidské činnosti je nezbytné, aby pracovníci nosili oděvy, které jednak chrání proti rizikům spojeným s ohněm a současně jsou velmi dobře viditelné. V tomto ohledu jsou známé tkaniny žluté barvy, které splňují kritéria vysoké viditelnosti a ochrany proti ohni. Tyto tkaniny se získají tkaním vláken, která jsou sama o sobě odolná vůči účinkům tepla a která obsahují žluté pigmenty. Tyto tkaniny však mají relativně špatný charakter zbarvení.

Toto řešení není přizpůsobeno získání tkanin oranžové barvy, které by měly vysokou viditelnost a které by současně poskytovaly ochranu proti účinkům tepla. Nejsou totiž známá vlákna oranžové barvy, která by poskytovala dostatečnou ochranu proti ohni.

Je tedy třeba konstatovat, že problém zhotovení ochranných oděvů s vysokou viditelností, zejména oranžové barvy, s dobrým charakteren vybarvení a s ochranným účinkem proti rizikům ohně nemá dosud řešení.

Cílem vynálezu je navrhnout řešení tohoto problému a navrhnout nové textilní povrchy s vysokou viditelnosti a s ochranným účinkem proti rizikům spojeným s ohněm, zejména nové žluté textilní povrchy.

Podstata vynálezu

Za tímto účelem vynález navrhuje textilní povrch mající alespoň jednu vysoce viditelnou stranu, přičemž chromatické souřadnice a jasový faktor uvedené strany jsou zvoleny z množiny zahrnující:

• · • · · · chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,610; 0,390), (0,544; 0,376), (0,579, 0,341), (0,655; 0,344) s jasovým faktorem β vyšším než 0,40, přičemž se jedná o fluorescenční oranžovou barvu;

chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,387; 0,610), (0,356; 0,494), (0,398, 0,452), (0,460; 0,540) s jasovým faktorem β vyšším než 0,76, přičemž se jedná o fluorescenční žlutou barvu;

jehož podstata spočívá v tom, že je získán alespoň ze třech typů vláken nebo přízí, přičemž vlákna nebo příze A jsou tepelně stabilními vlákny nebo přízemi, vlákna nebo příze B jsou zhášecími vlákny nebo přízemi vyvolávajícími uvolňování plynu v případě, že jsou vystaveny plamenům, a vlákna nebo příze C jsou vlákny nebo přízemi s takovými optickými vlastnostmi, že tkanina zhotovená výlučně z těchto vláken nebo přízí by měla chromatické souřadnice a jasový faktor zvolené z množiny zahrnující:

chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,610; 0,390), (0,544; 0,376), (0,579, 0,341), (0,655; 0,344) s jasovým faktorem β vyšším než 0,40;

chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,387; 0,610), (0,356; 0,494), (0,398; 0,452), (0,460; 0,540) s jasovým faktorem vyšším než 0,76.

Textilní povrch má alespoň jednu žlutou nebo oranžovou stranu s vysokou viditelností. Vysoká viditelnost je charakterizována chromatickými souřadnicemi a jasovým faktorem • · · · • · v souladu s normou EN 471. Metody měření chromatických souřadnic a jasového faktoru jsou přesně definovány v normě CIE 15:2:1968.

Uvedený povrch se získá z vláken nebo přízí několika typů, kterými jsou vlákna nebo příze A, B a C. V případě, že vlákno nebo příze má současně charakteristiky vláken nebo přízí dvou typů A a B, potom sestávají z kombinace vláken s těmito charakteristikami.

Uvedený povrch se například získá tkaním nebo pletením takovým způsobem, že vlákna nebo příze C jsou viditelné na straně s vysokou viditelností. V rámci výhodné formy provedení vynálezu jsou vlákna nebo příze A uspořádána v textilním povrchu ve dvou různých směrech, například ve dvou směrech, ve kterých se provádí tkaní.

Přízí se zde rozumí kontinuální multifilamentový prvek, tj. kontinuální příze spředená z vláken a získaná buď z jediného typu vláken nebo ze směsi vláken, například s homogenní směsi vláken A a B, nebo ze směsi vlákem A a B s dalšími vlákny. Sem spadá i kontinuální příze získaná sdružením několika přízí.

Příze a vlákna A jsou tepelně stabilní. Jde o příze nebo vlákna, jejichž smrštění a ztráta mechanických vlastností jsou po krátkodobém vystavení účinkům plamenů (asi po dobu 3 až 4 sekund) omezené. Lze například uvést příze nebo vlákna na aramidové bázi, jako například příze nebo vlákna z polyamid-imidu polyparafenylentereftalamidu, polymethafenylenisoftalamidu, polyimidů, polybenzimidazolu (PBI) a polyparafenylen-2,β-benzobisoxazolu (PBO). Vlákna A mohou být tvořena směsí vláken a to buď homogenní směsí vláken • · nebo směsí typu jádro/plášť (příze s vláknovou duší). Může se například jednat o směs polyamid-imidových vláken a nehořlavých viskózových vláken, případně kombinovaných s parafenylentereftalamidovými vlákny. Uvedená vlákna mohou být také tvořena polymetafenylenisoftalamidovými vlákny nebo směsmi těchto vláken zejména s polyparafenylentereftalamidovými vlákny.

Příze nebo vlákna B jsou zhášecími přízemi nebo vlákny, při jejichž spalování se uvolňuje plyn. Takto uvolňovaný plyn je výhodně plyn odlišný od kyslíku. Tyto příze nebo vlákna inhibují spalování okolních přízí nebo vláken. Uvolňovaný plyn obecně pochází z rozkladu materiálu tvořícího přízi nebo vlákno. Tento plyn však může rovněž pocházet z rozkladu některé přísady nebo apretačního činidla. Jako příklad zhášecích vláken lze uvést modakrylová vlákna a vlákna PPAN (předběžně oxidovaný polyakrylonitril). Lze rovněž použít kompozitní příze obsahující alespoň skané příze, termostabilní přízi a přízi obsahující zhášecí vlákna samotná nebo ve směsi. Rovněž lze použít neskanou přízi obsahující zhášecí vlákna samotná nebo ve směsi.

Takto lze například jako příze vyvolávající uvolňování plynu uvést:

příze z modakrylových vláken nebo z vláken PPAN, příze tvořené homogenní směsí obsahující modakrylová vlákna nebo vlákna PPAN a tepelně stabilní vlákna zvolená například z množiny zahrnující aramidová vlákna polybenzimidazolová vlákna, vlákna PBO, vlákna z fenolových pryskřic, skleněná vlákna, uhlíková vlákna a melaminová vlákna, skané příze obsahující přízi obsahující tepelně stabilní vlákna samotná nebo ve směsi a některou z výše popsaných přízí.

• · • ·

Jako příklad přízí obsahujících modakrylová vlákna lze uvést příze z vláken Protex M nebo S komerčně dostupných u společnosti Kaneka, z vláken Lufnen VF1 a VE1 a z vláken Super valzer.

Příze nebo vlákna B mají výhodně limitní kyslíkové číslo vyšší než 30 %.

Příze nebo vlákna C jsou oranžovými nebo žlutými vlákny s takovými optickými vlastnostmi, že tkanina zhotovená výlučně z těchto přízí nebo vláken by měla chromatické souřadnice a jasový faktor zvolené z množiny zahrnující:

chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,610; 0,390), (0,544; 0,376), (0,579, 0,341), (0,655; 0,344) s jasovým faktorem β vyšším než 0,40, přičemž se jedná o fluorescenční příze nebo vlákna oranžové barvy;

chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,387; 0,610), (0,356; 0,494), (0,398; 0,452), (0,460; 0,540) s jasovým faktorem vyšším než 0,76, přičemž se jedná o fluorescenční příze nebo vlákna oranžové barvy.

Může se například jednat o příze nebo vlákna na bázi polyethylentereftalátu obsahující pigment, který byl do vláken zaveden před zvlákněním a který přízi nebo vláknu uděluje požadovanou barvu. Tento pigment má výhodně oranžovou barvu. Může se například jednat o oranžové příze komerčně dostupné u společnosti Trevira pod označením Texturgarn Typ 501 V.

• · · ·

V rámci specifické formy provedení vynálezu se uvedený povrch získá tkaním alespoň tří skupin přízí. Tyto skupiny přízí definují alespoň částečně strukturu a stavbu povrchu. Každá skupina může obsahovat příze nebo vlákna různých typů.

První skupina se nazývá skupinou vrchních přízí. Tato skupina tvoří osnovu nebo útek viditelný na straně s vysokou viditelností. Tato skupina obsahuje příze nebo vlákna typu C. Tato skupina může rovněž obsahovat příze nebo vlákna A nebo/a

B.

Druhá skupina se nazývá skupinou spodních přízí. Tato skupina je tvořena přízemi paralelními se skupinou vrchních přízí. Spodní příze nejsou viditelné na straně s vysokou viditelností.

Třetí skupina se nazývá skupinou příčných přízí. Tato skupina je tvořena přízemi kolmými ke spodním přízím. Tato skupina je tkaná alespoň se skupinou spodních přízí. Tato skupina může být rovněž tkaná s ostatními skupinami přízí, například se skupinou vrchních přízí nebo s nějákou jinou skupinou vláken odlišnou od skupiny vrchních přízí nebo skupiny spodních přízí.

V rámci výhodné formy provedení obsahuje alespoň jedna skupina, zvolená z množiny zahrnující skupinu spodních přízí a skupinu příčných přízí, příze nebo vlákna B a skupina spodních přízí a skupina příčných přízí každá obsahuje příze nebo vlákna A. V rámci tohoto provedení obsahuje tedy jedna ze skupin jak příze nebo vlákna A, tak i příze nebo vlákna B. Může se jednat o přízi spředenou z vláken A a vláken B. Tato skupina může být například tvořena přízemi nebo vlákny A a B ve formě homogenní • · • · · směsi. V rámci výhodné formy provedení vynálezu je skupina příčných přízí tvořena přízemi spředenými z vláken A a B ve formě homogenní směsi a skupina spodních přízí je tvořena přízemi získanými z tepelně stabilních vláken samotných nebo ve směsi, například v homogenní směsi s jinými vlákny. Tyto posledně uvedené příze mohou být například homogenními směsmi aramidových vláken a nehořlavých vláken na bázi viskózy.

Uvedený povrch může být například získán tkaním s dvojitou osnovou nebo s dvojitým útkem. Při tkaní s dvojitou osnovou tvoří skupina vrchních přízí vrchní osnovu, skupina spodních přízí tvoří spodní osnovu a skupina příčných přízí tvoří útek. Pro získání struktury s dvojitým útkem tvoří skupina vrchních přízí vrchní útek, skupina spodních přízí tvoří spodní útek a skupina příčných přízí tvoří osnovu.

V rámci specifické formy provedení vynálezu, kterou tvoří tkaní s dvojitou osnovou a tkaní s dvojitým útkem, není skupina spodních přízí viditelná na straně s vysokou viditelností. Na druhé straně povrchu není zase vidět skupinu vrchních přízí. Obě strany povrchu jsou takto tkány za použití příčných přízí a vrchních přízí resp. spodních přízí. Textilní vazba těchto tkanin může být odvozena od vazby plátna, saténu nebo kepru. Výhodnou textilní vazbou je vazba kepru 4 s dvojitou osnovou nebo s dvojitým útkem.

Hmotnostní podíl přízí nebo vláken B v uvedeném povrchu je výhodně vyšší než 35 %. Hmotnostní podíl přízí nebo vláken C, například na bázi polyethylenterefltalátu, je výhodně nižší než 50 % a výhodněji nižší než 30 %. Hmotnostní poměr přízí nebo vláken B k přízím nebo vláknům C, například na bázi polyethylentereftalátu, se výhodně pohybuje mezi 25/75 a 75/25.

• · · ·

V rámci další formy provedení vynálezu jsou všechny příze skupiny příčných přízí přízemi získanými sdružením příze A a příze B nebo homogením melírováním vlákenm A a vláken B.

V rámci výhodné formy provedení jsou všechny příze skupiny spodních přízí přízemi A.

Příze skupiny vrchních přízí pokrývají výhodně alespoň 70 % vrchní strany povrchu.

Další detaily nebo výhody vynálezu budou zřejmější z dále uvedeného příkladu provedení vynálezu, který je zobrazen na připojeném obr.l. Tento příklad má pouze ilustrační charakter a nikterak neomezuje vlastní rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen definicí patentových nároků a obsahem popisné části.

Příklady provedení vynálezu

Technikou tkaní s dvojitou osnovou se utká tkanina s vazbou kepru 4. Při tkaní se použijí následující příze:

vrchní osnova ý: příze na bázi fluorescenčního oranžového polyesteru barveného ve hmotě, která je komerčně dostupná u společnosti Trevira pod označením Textilgarn Typ 501 V dtex 167/48*1;

spodní osnova 2: příze tvořená homogenní směsí aramidových (polyamid-imidových) vláken a vláken z viskózy FR ve hmotnostním poměru 70/30;

• · • · útek 3_: příze tvořená homogenní směsí aramidových (polyamidimidových) vláken a vláken Protex (zhášecí vlákna), která je komerčně dostupná společností Kaneca ve hmotnostním poměru 70/30.

Na připojeném obr.l je schematicky znázorněna struktura takto získané tkaniny. Tato tkanina se podrobí testům definovaným v normách EN 471 a EN 531. Testovaná tkanina splňuje požadavky těchto norem ve třídách A, Bl, Cl a El v případě normy EN 531.

Claims

1. Textilní povrch mající alespoň jednu stranu s vysokou viditelností, jejíž chromatické souřadnice a jasový faktor jsou zvoleny z množiny zahrnující:

chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,387; 0,610), (0,356; 0,494), (0,398, 0,452), (0,460; 0,540) s jasovým faktorem β vyšším než 0,76;

vyznačený tím, že je získán alespoň ze třech následujících typů vláken nebo přízí:

vlákna nebo příze A jsou tepelně stabilními vlákny nebo přízemi, vlákna nebo příze B jsou zhášecími vlákny nebo přízemi vyvolávajícími uvolňování plynu v případě, že jsou vystaveny plamenům, a vlákna nebo příze C jsou vlákny nebo přízemi s takovými optickými vlastnostmi, že tkanina zhotovená výlučně z těchto vláken nebo přízí by měla chromatické souřadnice a jasový faktor zvolené z množiny zahrnující:

• · chromatické souřadnice obsažené v elipse definované páry souřadnic (X;Y) (0,387; 0,610), (0,356; 0,494), (0,398; 0,452), (0,460; 0,540) s jasovým faktorem vyšším než 0,76.

2. Textilní povrch podle nároku 1, vyznačený tím, že se získá tkaním alespoň tří skupin přízí, kterými jsou skupina vrchních přízí tvořící osnovu nebo útek viditelný na straně s vysokou viditelností, skupina spodních přízí, která je rovnoběžná se skupinou vrchních přízí a která není viditelná na straně s vysokou viditelností, a skupina příčných přízí, která je kolmá ke skupině spodních přízí a tkaná alespoň se skupinou spodních přízí, přičemž alespoň skupina zvolená z množiny, zahrnující skupinu spodních přízí a skupinu příčných přízí, obsahuje příze nebo vlákna B, skupina příčných přízí a skupina spodních přízí obsahuje příze nebo vlákna A a skupina vrchních přízi obsahuje příze nebo vlákna C a případně příze nebo vlákna A nebo B.

3. Textilní povrch podle nároku 2, vyznačený tím, že je získán tkaním technikou s dvojitou osnovou nebo s dvojitým útkem, přičemž skupina vrchních přízí tvoří vrchní osnovu v případě tkaniny s dvojitou osnovou nebo vrchní útek v případě tkanin s dvojitým útkem, skupina spodních přízí tvoří spodní osnovu v případě tkanin s dvojitou osnovou nebo spodní útek v případě tkanin s dvojitým útkem a skupina příčných přízí tvoří útek v případě tkanin s dvojitou osnovou nebo osnovu v případě tkanin s dvojitým útkem.

• ·

13 • · · · • · · · • · · • · · « · • · • · · · · • · · » · ···· : : · · · ; ...... • · · · ·· I • * · * · · 4. Textilní povrch podle některého z nároků 2 nebo 3, v y - značený t i m, že alespoň skupina zvolená z množiny,

zahrnující skupinu spodních vláken a skupinu příčných vláken, obsahuje příze spředené z vláken A a vláken B.

5. Textilní povrch podle některého z nároků 2 nebo 3, v y značený tím, že skupina příčných přízí je tvořena přízemi spředenými z vláken A a z vláken B v homogenní směsi, a tím, že skupina spodních přízí je tvořena přízemi spředenými z vláken A samotných nebo melírovanými s jinými vlákny.

6. Textilní povrch podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že příze nebo vlákna B jsou na bázi modakrylových nebo preoxidovaných polyakrylonitrilových vláken.

7. Textilní povrch podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že příze nebo vlákna A jsou na bázi umělé hmoty zvolené z množiny, zahrnující polyamid-imid, polyparafenylentereftalamidy, polymetafenylenisoftalamid, polybenzimidazol a polyparafenylen-2,6-benzobisoxazol.

8. Textilní povrch podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že příze nebo vlákna C jsou na bázi polyethylentereftalátu a tím, že obsahují pigment, který je zaveden před zvlákňěním a který polyethylentereftalátu uděluje požadovanou barvu.

9. Textilní povrch podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že příze nebo vlákna C pokrývají alespoň 70 % strany s vysokou viditelností.

• ·

10. Textilní vyznač alespoň 35 % povrch podle některého z předcházejících nároků, e n ý t í m, že příze nebo vlákna C představují hmotnosti textilního povrchu.