CZ291270B6

CZ291270B6 - Derivát aminokyseliny, způsoby jeho výroby a farmaceutický prostředek s jeho obsahem

Info

Publication number: CZ291270B6
Application number: CZ19952074A
Authority: CZ
Inventors: David Reed Helton; James Allen Monn; Darryle Darwin Schoepp; Joseph Patrick Tizzano
Original assignee: Eli Lilly And Company
Priority date: 1994-08-12
Filing date: 1995-08-14
Publication date: 2003-01-15
Also published as: CZ207495A3; DE69505318D1; WO1996005175A1; AP758A; CN1066135C; RO119147B1; BG101213A; EP0696577B1; FI114861B; MY115977A; PL182285B1; AU3325195A; EP0696577A1; SK13397A3; HK1013983A1; JPH08188561A; NO953191L; US5925680A; SK281288B6; DK0696577T3

Abstract

Je pops n deriv t aminokyseliny obecn ho vzorce I, kde X je (CH.sub.2.n.).sub.n.n., R.sup.2.n. je CO.sub.2.n.R.sup.4.n. a R.sup.3.n. je vod k, nebo R.sup.2.n. je vod k a R.sup.3.n. je CO.sub.2.n.R.sup.4.n., R.sup.1.n. a R.sup.4.n. jsou nez visle na sob vod k, alkylov skupina s 1 a 10 atomy uhl ku, alkenylov skupina se 2 a 10 atomy uhl ku, arylov nebo aralkylov skupina a n je 1; nebo jeho farmaceuticky p°ijateln s l. Tak je pops no n kolik zp sob v²roby t to slou eniny a jej soli, kter jsou bl e up°esn ny v popisu, jako i farmaceutick² prost°edek, kter² obsahuje tuto slou eninu.\

Description

Derivát aminokyseliny, způsoby jeho výroby a farmaceutický prostředek s jeho obsahem

Oblast techniky

Předložený vynález se týká derivátu aminokyseliny, způsobů jeho výroby a farmaceutického prostředku s jeho obsahem.

Dosavadní stav techniky

V savčím centrálním nervovém systému (CNS) je přenos nervových impulzů řízen interakcí mezi neurotransmitérem, který je uvolňován vysílacím neuronem a povrchovým receptorem na přijímacím neuronu, působícím excitaci tohoto přijímacího neuronu.

L-Glutamát, který je nejrozšířenějším neurotransmitérem v CNS, zprostředkuje hlavní exciátorovou dráhu u savců a je nazýván excitátorová aminokyselina (EAA). Receptory, které odpovídají glutamátu, jsou nazývány receptory excitátorových aminokyselin (EAA receptory), viz (1981), Monaghan, Bridges a Cotman, Ann. Rev. Pharmacol. Toxicol., 29, 365 (1989), Watkins, Krogsgaard-Larsen a Honoře, Trans. Pharm. Sci., 11, 25 (1990). Excitátorové kyseliny hrají důležitou úlohu v mnoha fyziologických procesech, jako je dlouhodobá potenciace (učení a paměť), vývoj synaptické plasticity, motorická kontrola, dýchání, kardiovaskulární regulace, emocionální stavy a senzorové vnímání.

Přebytek a nevhodná stimulace receptoru excitátorových kyselin vede k neuronálnímu buněčnému poškození a ztrátě mechanismu, který je znám jako excitátoxicita. Tento proces byl pokládán za zprostředkující neuronální degeneraci za různých podmínek. Medicínské následky takových degenerativních poškození činí vyloučení těchto degenerativních neurologických procesů důležitým terapeutickým cílem.

Receptory excitátorových aminokyselin jsou klasifikovány do dvou obecných typů. Receptory, které jsou přímo směrovány k otevření kationtových kanálků v buněčné membráně neuronu jsou nazývány „inotropní“. Tento typ receptoru byl dále rozdělen na nejméně tři podtypy, které jsou definovány depolarizačním působením selektivních antagonistů N-methyl-D-aspartatu (NMDA), kyseliny a-amino-3-hydroxy-5-methylizoxazol-4-propionové (AMPA) a kyseliny kainové (KA). Druhý obecný typ receptoru je G-protein nebo druhý receptor messenger-spojené „metabotropní“ excitátorové aminokyseliny. Tento druhý typ je spojen s více systémy druhých messengerů, což vede ke zvýšené fosfoinositidové hydrolýze, aktivaci fosfolipázy, zvýšení nebo snížení tvorby cAMP a změnám ve funkci iontových kanálků. Oba typy receptorů se jeví, že nejen zprostředkují normální synaptickou transmisi podél excitátorových drah, ale podílejí se také na modifikaci synaptických spojení během vývoje a života. Schoeppp, Bockaert a Sladeczek, Trends in Pharmacol. Sci., 11, 508 (1990); McDonald a Johnson, Brain Research Reviews, 15, 41 (1990).

Metabotropní glutamátové receptory jsou vysoce heterogenní třídou glutamátových receptorů, které jsou spojeny s více drahami druhých mesengerů. Obecně tyto receptory působí modulaci presynaptického uvolnění glutamátu a postsynaptickou citlivost neuronálních buněk ke glutamátové excitaci. Metabotropní glutamátové receptory (mGluR) byly farmakologicky rozděleny do dvou podtypů. Jedna skupina receptorů je pozitivně napojena k fosfolipidáze C, která působí hydrolýzu celulámích fosfonoinositidů (Pl). Tato první skupina je označena PI-napájené metabotropní glutamátové receptory. Druhá skupina receptorů je negativně napojena k adenylcykláze, která brání forskolinem stimulované akumulaci cyklického adenosin monofosfátu (cAMP). Schoepp a Conn, Trends Pharmacol. Sci., 14, 13 (1993). Receptory v této druhé skupině jsou označeny cAMP-napojené metabotropní glutamátové receptory. Agonisté cAMP

-1 CZ 291270 B6 napojených metabotropních glutamátových receptorů by měly být vhodné pro léčku akutních a chronických neurologických stavů a stavů psychiatrických.

V poslední době byly objeveny sloučeniny, které ovlivňují metabotropní glutamátové receptory, ale nemají žádný vliv na inotropní glutamátové receptory. Kyselina (lS,3R)-l-aminocyklopentan-l,3-dikarboxylová (1S,3R-ACPD) je agonistou PI-napojených a cAMP napojených metabotropních glutamátových receptorů. Schoepp, Johson, True a Monn, Eur. J. Pharmacol., 207, 351 (1991); Schoepp, Johnson a Monn, J. Neurochem., 58, 1184 (1992).

(2S,3S,4S)-2-(Karbocyklopropyl)glycin (L-CCG-I) byl v poslední době popsán jako selektivní agonista napojeného metabotropního glutamát receptorů; avšak ve vyšších koncentracích má tato sloučenina aktivitu na PI-napojených metabotropních receptorech. Nakagawa a spol., Eur. J. Pharmacol., 184, 205 (1990); Hayshi a spol., Br. J. Pharmacol., 107, 539 (1992); Schoepp a spol., J. Neurochem., 63, 769 - 772 (1994).

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je derivát aminokyseliny obecného vzorce I

kde

X je(CH₂)_n,

R² je CO₂R⁴ a

R³ je vodík, nebo

R² je vodík a

R³ jeCO₂R⁴,

R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, alkylová skupina s 1 až 10 atomy uhlíku, alkenylová skupina se 2 až 10 atomy uhlíku, arylová nebo aralkylová skupina a n je 1;

nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

Předmětem tohoto vynálezu je také farmaceutický prostředek, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje svrchu uvedený derivát aminokyseliny obecného vzorce I v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly nebo přísadami.

Předmětem tohoto vynálezu je rovněž způsob výroby derivátu aminokyseliny obecného vzorce I vymezeného svrchu a jeho farmaceuticky přijatelných solí, jehož podstata spočívá v tom, že se (1) hydro lyžuje sloučenina obecného vzorce X (X),

kde

X je(CH,)_n, n je 1,

R^2a jeCO₂R^4aa

R^3a je CO₂R^4a, a

R^4a karboxyl chránící skupina;

(2) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce lila

(lila), kde

X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam, s kyanidem alkalického kovu a amonnou solí a výsledný meziprodukt se hydrolyzuje; nebo (3) hydrolyzuje sloučenina obecného vzorce Illb

(Illb), kde

R^Ia je karboxyl chránící skupina a

X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam a (4) popřípadě odstraní karboxyl chránící skupiny a

-3CZ 291270 B6 (5) popřípadě esterifikuje jedna nebo obě karboxylové skupiny a (6) popřípadě oddělí diastereomery a/nebo rozštěpí enantiomery a (7) popřípadě připraví farmaceuticky přijatelné soli derivátu aminokyseliny obecného vzorce I.

Předmětné deriváty obecného vzorce I se získají za použití dosud nepopsaných sloučenin obecného vzorce X. Tyto sloučeniny jsou předmětem PV (vy loučená část z této přihlášky vynálezu).

Vynález bude blíže objasněn v širších souvislostech dále.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou použitelné při ovlivňování receptoru cAMO-napojených metabotropních glutamátových receptoru, jakož i při způsobech léčení neurologických poruch nebo psychiatrických chorob, které jsou spojeny s receptory excitátorových aminokyselin, které zahrnují podávání sloučeniny obecného vzorce I. Příklady neurologických poruch, které jsou léčitelné sloučeninami obecného vzorce I, zahrnují cerebrální deficity následující po srdečním chirurgickém bypassu a transplantaci, mozkovou nedostatečnost (například mrtvice a srdeční uzávěra), míšní trauma, trauma hlavy, Alzheimerovu chorobu, Huntingtonovu choreu, amyotropní laterální sklerózu, AIDS-vyvolanou choreu, amyotropní laterální sklerózu, AIDS-vyvolanou demenci, svalové spasma, migrénové bolesti hlavy, urinámí inkontinenci, křeče, perinatální hypoxii, hypoglykemické neuronální poškození, lékovou toleranci, vynechání a odnětí (například opiátů, benzodiazepinů, nikotinu, kokainu nebo ethanolu), zanechání kouření, oční poškození a retinopatii, kognitivní poruchy, idiopatickou a léčivy vyvolanou Parkinsonovu chorobu, emesis, mozkový edém, chronickou bolest, poruchy spánku, Tourette-ův syndrom, sníženou pozornost a tarditivní dyskinesii. Příklady psychiatrických chorob, které jsou léčitelné sloučeninami obecného vzorce I, zahrnující schizofrenii, úzkost a s nimi spojené poruchy (například panický atak a stresem vyvolané poruchy), deprese, bipolámí choroby psychózy aobsesivní kompulzivní poruchy.

Výraz „alkylová skupina s 1 až 10 atomy uhlíku“ (neboli ,,C|-C₁₀alkyl“- tento zkrácený záznam bude používán v další části popisu v analogickém smyslu jako v tomto případě) zahrnuje přímé, rozvětvené nebo cyklické alkylové řetězce mající uvedený počet atomů uhlíku. Typické přímé nebo rozvětvené Cj-Cioalkylové skupiny zhmují methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, izobutyl, sek-butyl, terc-butyl, n-butyl, n-pentyl, izopentyl, neopentyl, n-hexyl, 2-methylpentyl, 3-methylpentyl, 4-methylpentyl, 2,2-dimethylbutyl, 2,3-dimethylbutyl, 3,3-dimethylbutyl, heptyl, n-oktyl, 2,2-dimethylhexyl, 2,5-dimethylhexyl, 2-methylheptyl, 4-methylheptyl, 2,2,4-trimethylpentyi, 2,3,4-trimethylpentyl, nonyl, 3,5,5-trimethylhexyl, decyl, 3,7-dimethyloktyl, a podobně. Výraz „Ci-Cioalkyl“ zahrnuje ve svém rozsahu „Ci-Cíalkyl“ a „Ci-Cíalkyl“. Typické cyklické alkylové skupiny zahrnují cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklohepty! a podobně. Typicky zahrnují Ci-Cóalkylové skupiny methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, izobutyl, sek-butyl, terc.-butyl, n-pentyl, izopentyl, neopentyl a n-hexyl.

Výraz „C2-Cioalkenyl“ představují přímé nebo rozvětvené nenasycené alkylové řetězce, mající od dvou do deseti atomů uhlíku a mající jednu nebo dvě dvojné vazby uhlík-uhlík, jako jsou dieny a trieny. Tato skupina zahrnuje jak E tak Z izomery. Reprezentativní radikály pro tuto skupinu zahrnují vinyl, allyl, allenyl, 1-butenyl, 2-butenyl, 2-methyl-l-propenyl, 3-butenyl, 2-methyl-2-butenyl, 4-pentenyl, 3-methyl-2-butenyl, 3-methyl-l,2-butadienyl, 3-hexenyl,

2- hexenyl, 4-methyl-3-pentenyl, 4-hexenyl, 5-hexenyl, 3-methyl-l-penten-3-yl, 4-methyl-

3- pentenyl, 6-methyl-5-hepten-2-yl, 7-oktenyl, l-okten-3-yl, 3-nonenyl, 2,4-dimethyl-2,6heptadienyl, 3,7-dimethyI-6-oktenyl, 5-decenyl, 9-decenyl, 2,6-dimethyl-7-oktenyl a podobně. Výraz „C₂-Cioalkenyl“ zahrnuje výraz „C2~C6alkenyl“.

-4CZ 291270 B6

Fráze „stereoizomemí sloučenina“ představuje optický izomer sloučeniny vzorce I, Reprezentativní stereoizomemí sloučeniny zahrnují 1S,2S,5R,6S izomer, IR,2R,5S,6R izomer, 1S,2R,5R,6S izomer, 1R,2S,5S,6R izomer, 1S,2S,5R,6R izomer, 1R,2R,5S,6S izomer, 1 S,2R,5R,6R izomer a

IR, 2S,5S,6S izomer.

Fráze „diastereomemí sloučenina“ představuje směs dvou nekryjících se stereomerů sloučeniny obecného vzorce I. Reprezentativní diastereomemí sloučeniny zahrnují 1SR,2SR,5RS,6SR směs, 1SR,2RS,5RS,6SR směs, 1SR,2RS,5RS,6RS směs a 1SR,2RS,5RS,6RS směs. Preferovanou diastereomemí sloučeninou je 1SR,2RS,5RS,6SR směs. Preferovaným enantiomerem je

IS, 5R,6S.

Výraz „karboxyl chránící skupina“, jak je zde použit, zahrnuje jeden z esterových derivátů skupiny karboxylové skupiny, běžně používaný k blokování nebo chránění skupiny karboxylové kyseliny při provádění reakce na jiných funkčních skupinách. Ochrana skupiny karboxylové kyseliny je obecně popsána v práci McOmie, Protecting Groups in Organic Chemistry, Plenům Press, NY, 1973 a Greene a Wuts, Protecting Groups in Organic Synthesis, 2. vyd., John Wiley and Sons, NY, 1991. Příklady takových karboxyl chránících skupin zahrnují methyl, ethyl, methoxymethyl, methylthiomethyl, trifenylmethyl, benzyl, 4-nitrobenzyl, 4-methoxybenzyl, 3,4-dimethoxybenzyl, 2,4-dimethoxybenzyl, 2,4,6-trimethoxybenzyl, 2,4,6-trimethylbenzyl, benzhydryl, terc.-butyl, terc.-amyl, trityl, trimethylsilyl, terc.-butyldimethylsilyl, allyl, l-(trimethylsilylmethyl)-prop-l-en-3-yl a podobně. Zvláště preferované karboxyl chránící skupiny jsou (C]-C₆)alkylové skupiny, jako je methyl a ethyl. Výraz „chráněn karboxyl“ zahrnuje skupinu karboxylové skupiny, mající karboxyl chránící skupinu.

Výraz „dusík chránící skupina“ jak je zde použit, zahrnují substituenty aminoskupin, které se běžně používají pro chránění aminoskupin při provádění reakcí na jiných funkčních skupinách. Ochrana aminoskupin je obecně popsána v McOmie, Protecting Groups in Organic Chemistry, Plenům Press, NY, 1973 a Greene a Wuts, Protecting Groups in Organic Syntehsis, 2. vyd., John Wiley and Sons, NY, 1991. Příklady skupin chránících dusík, zahrnují benzyl, terc.butyl, allyl, trifenylmethyl, terc.-butyldimethylsilyl, trifenylsilyl, formyl, trityl, ftalimido, trichloroacetyl, chloroacetyl, ftaloyl, 2-nitrofenoxyacetyl, benzyloxykarbonyl, methoxykarbonyl, 2-methylbenzyloxykarbonyl, terc.-butoxykarbonyl, allyloxykarbonyl, 2,2,2-trichloroethoxykarbonyl a podobně. Výraz „chránící amino“ zahrnuje primární nebo sekundární amin, mající skupinu chránící dusík.

Výraz „C1-C4 alkoxy“ představuje skupiny, jak je methoxy, ethoxy, n-propoxy, izopropoxy, n-butoxy, sek.-butoxy a detoxy a terc.-butoxy. Výraz „halogen“ označuje fluor, chlor, brom ajod.

Výraz „alkoxykarbonyl“ zahrnuje karboxylovou skupinu s 1 až 6 atomy C připojenými ke karbonylovému uhlíku přes atom kyslíku. Představiteli této skupiny jsou methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl, n-propoxykarbonyl, n-butoxykarbonyl, terc.-butoxykarbonyl a podobně. Preferovanou alkoxykarbonylovou skupinou je methoxykarbonyl.

Výraz „substituovaný fenyl“ jak je zde použit, představuje fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvěma skupinami vybranými ze skupiny, zahrnující halogen, hydroxy, kyano, nitro, C]-C₆alkyl, C!-C₄alkoxy, alkoxykarbonyl, chráněný karboxyl, karboxymethyl, hydroxymethyl, amino, chráněná amino, aminomethyí nebo trifluoromethyl. Příklady substituované fenylové skupiny zahrnují 4-chlorfenyl, 2,6-dichlorofenyl, 2,5-dichlorofenyl, 3,4-dichlorofenyl, 3-chlorofenyl, 3-bromofenyl, 4-bromofenyl, 3,4-dibromofenyl, 3-chloro-4-fluorofenyl, 2-fluorofenyl, 4-hydroxyfenyl, 3-hydroxyfenyl, 2,4-dihydroxyfenyl, 3-nitrofenyl, 4-nitrofenyl, 4kyanofenyl, 4-methylfenyl, 4-ethylfenyl, 4-ethoxyfenyl, 4-karboxyfenyl, 4-(hydroxymethyl)fenyl, 4-aminofenyl, 4-propylfenyl, 4-butylfenyl, 4-terc.butylfenyl, 3-fluoro-2-methylfenyl, 2,3-difluorofenyl, 2,6-difluorofenyl, 2,6-dimethylfenyl, 2-fluoro-5-methylfenyl, 2,4,6trifluorofenyl, 2-trifluoromethylfenyl, 2-chloro-5-trifluoromethylfenyl, 2,4-bis(trifluoro

-5CZ 291270 B6 methyl)fenyl, 3,5-bis(trifluoromethyl)fenyl, 2methoxyfenyl, 2-methoxyfenyl, 3,5-dimethoxyfenyl, 4-hydroxy-3-methylfenyl, 3,5-dimethyl-4-hydroxyfenyl, 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, 2-amino-5-methylfenyl, 4-amino-3-trifluoromethylfenyl, 3-amino-4-hydroxyfenyl, 2methyl-4-nitrofenyl, 4-methoxy-2-nitrofenyl, 2,4-dinitrofenyl, 3-kyano-4-nitrofenyl, a podobně.

Výraz „aryl“ představuje skupiny jako je fenyl, substituovaný fenyl a naftyl. Výraz „aralkyl“ představuje C1-C4 alkylovou skupinu nesoucí jednu nebo více arylových skupin. Představitelé této poslední skupiny zahrnují benzyl, 2-nitrobenzyl, 4-nitrobenzyl, 1-fenylethyl, 2-fenylethyl, 3-fenylpropyl, 4-fenylbutyl, 2-methyl-2-fenylpropyl, (4-chlorofenyl)methyl, (2,6-dichlorofenylý-methyl, bis(2,6-dichlorfenyl)methyl, (4hydroxyfenyl)methyl, (2,4-dinitrofenyl)methyl, trifenylmethyl, (4-methoxyfenyl)difenylmethyl, bis(4-methoxyfenyl)methyl, a-naftyldifenylmethyl, bis(2-nitrofenyl)methyl a podobně.

Výraz „působení“ znamená, že sloučenina vzorce I působí jako agonista na receptor excitátorové aminokyseliny. Výraz „receptor excitátorové aminokyseliny'·, vztažený k metabotropnímu glutamátovému receptoru, znamená receptor, který je napojen k buněčným efektorům přes GTPvazebné proteiny. Výraz „cAMP-napojený metabotropní glutamátový receptor“ se vztahuje k metabotropnímu receptoru, který je spojen s inhibicí aktivity adenylátcyklázy.

Výraz „neurologická porucha“ se vztahuje jak k akutním, tak k chronickým neurodegenerativním vztahům, zahrnujícím cerebrální deficity následující po srdečním bypassu provedeném chirurgicky a transplantaci, cerebrální ischemie (například mrtvice vznikající ze srdeční zábavy), míšní trauma, trauma hlavy, Alzheimerovu chorobu, Huntingtonovu choreu, amyotrofní laterální sklerózu, demenci indukovanou AIDS, perinetální hypoxii, hypoglykemické neoronální poškození, poškození oka a retinopatii, kognitivní poruchy, idiopatickou a léčivem vyvolanou Parkinsonovu chorobu. Tento výraz také zahrnuje jiné neurologické stavy, které jsou vyvolány glutamátovou dysfunkcí, zahrnující svalové křeče, migrénové bolesti hlavy, urinámí inkontinenci, drogovou toleranci, vynechání a odnětí (např. opiátů, benzodiazepinů, nikotinu, kokainu nebo ethanolu), vyloučení kouření, emesis, mozkový edém, chronickou bolest, poruchy spánku. Touretteův syndrom, sníženou pozornost a tarditivní dyskinesii.

Výraz „psychiatrická porucha, označuje jak akutní, tak chronické psychiatrické stavy, zahrnující schizofrenii, úzkost a s nimi spojené poruchy (např. panický atak a stresem vyvolané poruchy), deprese, bipolámí choroby, psychózy a obsesivní kompulzivní poruchy.

Předložený vynález zahrnuje farmaceuticky přijatelné soli sloučenin vzorce I. Tyto soli mohou existovat ve spojení s kyselým nebo bázickým podílem molekuly a mohou existovat jako kyselé adiční, primární, sekundární, terciární nebo kvartémí amoniové soli, soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin. Obecně se adiční soli s kyselinami připraví reakcí kyseliny se sloučeninou vzorce I. Soli alkalických kovů a kovů alkalických zemin se obecně připraví reakcí hydroxidové formy požadované kovové soli se sloučeninou vzorce I, kde R¹ a/nebo R⁴ je vodík.

Kyseliny, obvykle používané pro tvorbu takových solí, zahrnují anorganické kyseliny, jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, sírová a fosforečná, jakož i organické kyseliny, jako je kyselina para-toluensulfonová, methansulfonová, šťavelová, para-bromsulfonová, uhličitá, jantarová, citrónová, benzoová a kyselina octová, a příbuzné anorganické a organické kyseliny. Takové farmaceuticky přijatelné soli zahrnují sulfát, pyrosulfát, bisulfát, sulfit, bisulfit, fosfát, amonium, monohydrogenfosfát, dihydrogenfosfát, meta-fosfát, pyrofosfát, chlorid, bromid, jodid, acetát, propionát, dekanoát, kaprylát, akrylát, formiát, izobutyrát, kaprát, heptanoát, propioát, oxalát, malonát, sukcinát, suberát, sebakát, fumarát, hippurát, maleát, butin-l,4-dioát, hexin-l,6-dioát, benzoát, chlorbenzoát, methylbenzoát, dinitrobenzoát, hydroxybenzoát, methoxybenzoát, ftalát, sulfonát, xylensulfonát, fenylacetát, fenylpropionát, fenylbutyrát, citrát, laktát, α-hydroxybutyrát, glykolát, maleát tartrát, methansulfonát, propan

-6CZ 291270 B6 sulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát, mandlát, hořečnaté, tetramethylamoniové sodné, methylamoniové, vápenaté a podobné soli.

Sloučeniny obecného vzorce I vykazuji čtyři asymetrické uhlíkové atomy. Asymetrická centra jsou substituované uhlíkové atomy, nesoucí amino a karboxylové skupiny, uhlíkový atom, kde jsou připojeny R² a R³ a dva kruhové kondenzované uhlíkové atomy. Asymetrické uhlíky jsou v polohách 2, 6, 1 a 5. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou existovat jako v podstatě čisté optické izomery, směs dvou enantiomerů (zahrnujících racemické modifikace) a směs dvou diastereoizomerů. Jestliže R² je CO2R’ a R¹, R³ a R⁴ jsou vodík, má biologicky aktivní a nejpreferovanější stereoizomer, jak byl stanoven receptor vázající zkouškou, pozitivní optickou otáčivost (aD). Byla stanovena rentgenografická struktura jednotlivého krystalu tohoto nej preferovanějšího enantiomerů s poskytnutím relativní stereochemické konfigurace, jak je uvedená dále:

co₂h

Absolutní stereochemická konfigurace tohoto nejpreferovanějšího enantiomerů byla stanovena jako 1S,2S,5R,6S. Předložený vynález tak zahrnuje stereoizomemí sloučeniny obecného vzorce I, mající tutéž preferovanou stereochemickou konfiguraci, směs enantiomerů, obsahující tuto preferovanou stereochemickou konfiguraci (včetně racemátů) a směsi diastereoizomerů, obsahující tuto preferovanou stereochemickou konfiguraci.

I když se o všech sloučeninách podle předloženého vynálezu předpokládá, že budou selektivně ovlivňovat negativně-napojené cAMP-napojené metabotropní glutamátové receptory, některé sloučeniny podle vynálezu jsou pro takové použití preferovány. Výhodně je R² CO2R⁴, R je vodík a R¹ a R⁴ jsou nezávisle vodík, Ci-C6alkyl, aryl, nebo arylalkyl. Reprezentativní sloučeniny z této preferované skupiny sloučenin vzorce I zahrnují kyselinu

2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylovou, dimethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, diethyl-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibutyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dihexyl-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylát, difenyl-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibenzyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát.

Některé sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou více preferovány pro použití při působení na c-AMP napojené metabotropní glutamátové receptory. Výhodněji jsou R¹ a R⁴ nezávisle na sobě vodík, Ci-Čialkyl, aryl, nebo arylalkyl. Reprezentativní sloučeniny z této více preferované skupiny sloučeniny zahrnují kyselinu

2-aminobicykIo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylovou, dimethyl-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylát, diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibutyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dihexyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, difenyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibenz\l-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát.

Některé sloučeniny jsou nejvíce preferovány pro použití při ovlivňování cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorů. Nejvíce preferovanými R¹ a R⁴ jsou nezávisle vodík nebo C|-C₄alkyl. Reprezentativní sloučeniny z této skupiny nejvíce preferovaných sloučeniny zahrnují kyselinu 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylovou, dimethy l-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylát, diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibutyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát a dipropyl-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylát.

Nejpreferovanější sloučeninou je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová, její Ci~C₄alkyl, aralkyl nebo arylester nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

I když se o všech sloučeninách vzorce X podle předloženého vynálezu předpokládá, že budou vhodné pro syntézu sloučenin vzorce I, jsou některé sloučeniny preferovány. Výhodně je R^2aCO₂R^4a a R^3a je vodík. Výhodněji je R^4a vodík nebo Ci-Céalkylová skupina, například skupina ethylová.

Sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu jsou obecně syntetizovány cyklopropanací 2-cykloalken-l-onu sloučeniny obecného vzorce II, kde X má výše definovaný význam pro sloučeniny obecného vzorce I. Sloučeniny obecného vzorce I, kde R³ je vodík a R² je CO₂R⁴, se připraví podle schématu I.

-8CZ 291270 B6

Schéma I

O

II

Obecně reaguje sloučenina obecného vzorce II s (chráněný karboxy)methyldimethylsulfoniumbromidem za vzniku bicyklické sloučeniny obecného vzorce III, kde R^4a je chránící skupina karboxylu. Tato sloučenina se převede na aminokyselinu Streckerovou nebo Bucherer-Bergsovou reakcí s následující hydrolýzou a esterifikuje se za vzniku sloučenin obecného vzorce IV jako směsi izomerů. Tato izomemí směs se oddělí za vzniku sloučenin obecných vzorců V a VI. Tyto sloučeniny se pak hydrolyzují za vzniku sloučenin obecného vzorce I, kde R² je CO₂R⁴ a R¹ a R⁴ jsou vodík.

Specifičtěji reaguje 2-cykloalken-l-on s (chráněný karboxy)methyldisulfoniumbromidem za vzniku bicyklického meziproduktu obecné vzorce III. Tato cyklopropanace se obvykle provádí v organickém rozpouštědle za přítomnosti aminové báze. Vhodná rozpouštědla pro tuto reakci zahrnují acetonitril, dichlormethan, benzen, toluen a xylen; výhodně acetonitril nebo dichlormethan. Aminové báze vhodné pro použití jsou nenukleofilní báze, jako je 1,8-diazabicyklo[5.4.0]undecen-7-en, pyridin a kollidin. Preferovanou bází pro použití v této reakci je 1,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-en. Výhodně reaguje karboethoxymethyldimethylsulfoniumbromid s aminovou bází za vzniku ethyl(dimethylsulfuranyliden)acetátu in šitu. Výsledná směs se zpracuje s 2-cykloalken-l-onem. Příklady 2-cykloalken-l-onů zahrnují 2-cyklopenten-l-on, 2-cyklohexan-l-on, 2-cyklohepten-l-on a 2-cyklookten-l-on. Reakce se obecně provádí při teplotě asi 25 °C až asi 50 °C, výhodně při teplotě asi 25 °C až asi 30 °C. Reakce je obecně ukončena asi po 18 hodinách až asi po třech dnech.

-9CZ 291270 B6

Bicyklický meziprodukt obecného vzorce III se převede na bicyklickou aminokyselinu Streckerovou nebo Bucherer-Bergovou reakci s následující hydrolýzou meziproduktu. Krauch aKunz, Organic Name Reactions, 76, (1964) (viz tam obsažené odkazy). Výhodně reaguje bicyklický keton obecného vzorce III s vodným roztokem kyanidu draselného nebo kyanidu sodného a uhličitanem amonným za vzniku hydantoinových meziproduktů. Tato reakce se typicky provádí v alkoholickém rozpouštědle, jako je ethanol nebo methanol. Reakce se typicky provádí při teplotě asi 25 °C až asi při teplotě refluxu rozpouštědla, výhodně asi při teplotě 50 °C. Obecně je reakce ukončena asi po 18 hodinách. Izomemí hydantoiny mohou být izolovány a čištěny, jak je popsáno dále. Výhodně se směs izomemích hydantoinů hydrolyzuje za použití hydroxidu sodného a následně se esterifikuje bez izolace nebo čištění na sloučeninu obecného vzorce V nebo VI. Tato hydrolýza se typicky provádí při teplotě refluxu rozpouštědla asi po 15 hodin až asi 20 hodin.

Produkty hydrolýzy, směs izomemích sloučenin obecného vzorce I, kde R¹ je vodík, se výhodně esterifikují před dělením diastereomerů a enantiomerů. Jestliže se chránící skupina karboxylu odstraní během hydrolýzy, připraví se následně diester. Roztok karboxylové kyseliny nebo dikarboxylové kyseliny v alkoholu jako je methanol, ethanol, izopropanol nebo n-butanol, se zpracuje s thionylchloridem a zahřívá se na teplotu refluxu. Typicky se roztok produktu hydrolýzy ochladí na asi 0 °C před přídavkem thionylchloridu. Esterifíkace je obecně kompletní asi po 48 hodinách.

Diastereomemí produkty, sloučeniny obecného vzorce V a obecného vzorce VI se oddělí za použití standardních technik. Preferované metody pro dělení jsou krystalizace a/nebo chromatografie. Sloučeniny obecného vzorce V a VI mohou být selektivně krystalizovány za tvorby adičních solí s kyselinami, jako je oxalátová sůl. Tato sůl se připraví zpracováním roztokem ethylacetátu, obsahujícího směs sloučeniny obecného vzorce V a VI, s kyselinou šťavelovou a ethanolem. Další ethanol může být přidán pro usnadnění krystalizace jednoho z diastereomerů. Tento postup poskytuje krystalický materiál obohacený jedním izomerem a filtrát (matečný louh) obohacený druhým izomerem. Sloučeniny mohou být dále čištěny za použití chromatografie, jako je chromatografie na silikagelu.

Sloučeniny obecného vzorce IV a VI se hydrolyzují, je-li to nezbytné a odstraněním chránící skupiny karboxylu se připraví sloučeniny obecného vzorce I, kde R^l a R⁴ je vodík. Sloučeniny se typicky hydrolyzují zpracováním roztoku sloučeniny obecného vzorce V nebo obecného vzorce VI v organickém rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran, s vodnou bází, jako je hydroxid sodný. Tato hydrolýza se typicky provádí při teplotě místnosti a vyžaduje asi 18 hodin, aby byla úplná. Chrániči skupiny karboxylové skupiny se odstraní za použití standardních metod syntézy. Viz McOmie a Greene a Wuts.

Enantiomery každého páru diastereomerů se štěpí za použití standardních technik štěpení. VizJacques, Collet a Wilen, Enatiomers, Racemates and Resolutions (1981). Preferovanou metodou pro resoluci enantiomerů je tvorba diastereomemích solí mezi racemickými modifikacemi a opticky aktivními (chirálními) štěpícími činidly. Jaques, Colet a Wilen, kap. 5. Sloučeniny obecného vzorce V a VI, kde R^4a představuje karboxyl chránící skupinu, mohou být rozštěpeny použitím kyselých chirálních štěpících činidel. Příklady vhodných kyselých chirálních štěpících činidel. Příklady vhodných kyselých chirálních štěpících činidel zahrnují (+)-kafrovou kyselinu, (+) a (-)-dibenzoylvinnou kyselinu, diacetonketogulonovou kyselinu, lanalocid, (+) a (-)-mandlovou kyselinu, (+) a (-) jablečnou kyselinu, (+) a (-)-chininovou kyselinu, (+) a (-) vinnou kyselinu, (+)-di-p-toluoyl-D-vinnou kyselinu a (-)di-p-toluoyl-L-vinnou kyselinu. Preferovaná kyselá štěpící činidla pro rozštěpení sloučenin obecného vzorce V a VI, kde R^4apředstavuje karboxyl chránící skupinu, jsou kyselina (+)-di-toluoyl-D-vinná a kyselina (+)-di-toluoyl-L-vinná. Sloučeniny obecného vzorce V a VI, kde R^4a představuje vodík, mohou být rozštěpeny použitím bázických chirálních štěpících činidel. Příkladem bázického chirálního štěpícího činidla je (S)-l-fenylethylamin.

-10CZ 291270 B6

Alternativně může být bicyklická sloučenina obecného vzorce III převedena na směs diastereomemích hydantoinů, jak je uvedeno ve schématu II.

Schéma II

Bicyklické meziprodukt obecného vzorce III připravený, jak je popsáno výše, reaguje s roztokem kyanidu draselného nebo kyanidu sodného a s uhličitanem amonným za získání diastereomemích hydantoinových meziproduktů obecného vzorce VII a VIII. Tato reakce se typicky provádí ve směsi vody a alkoholu, jako je methanol nebo ethanol. Reakce se provádí při teplotě asi 55 °C až asi 60 °C a je obecně kompletní asi po 18 hodinách až asi po 4 dnech. Diastereomemí produkty se oddělí za použití standardních technik, jako je krystalizace a/nebo chromatografie. Výhodně se sloučeniny obecného vzorce VII a VII oddělí krystalizací.

Sloučeniny obecného vzorce VII a VII, kde R^4a představuje vodík, mohou být rozštěpeny za použití bázického chirálního štěpícího činidla. Příkladem bázického chirálního štěpícího činidla je (R)-l-fenylethyJamin.

Hydantoinový meziprodukt, sloučeniny obecného vzorce VII nebo VII, se převede na sloučeninu vzorce I, kde R¹ a R⁴ jsou vodík, hydrolýzou. Hydantoinová skupina a esterová skupina se hydrolyzují za použití vodné báze, jako je hydroxid sodný, nebo vodné kyseliny, jako je kyselina chlorovodíková. Tato hydrolýza se typicky provede při teplotě asi od 100 °C asi do 150 °C. Výsledná sloučenina obecného vzorce 1 se čistí za použití iontovýměnné chromatografie.

Sloučeniny vzorce I, kde R² je vodík a R³ je CC^R⁴³, se připraví jak je uvedeno ve schématu III.

-11 CZ 291270 B6

Schéma III

2-Cykloalken-l-on reaguje s karboxy chráněným (dimethylsulfuranyliden) acetátem za získání izomemích bicyklických meziproduktů obecného vzorce III a IV. Tato cyklopropanace se provádí v organickém rozpouštědle při teplotě asi od 45 °C asi do 85 °C. Vhodná rozpouštědla zahrnují benzen, toluen, xylen a acetonitril. Výhodně se reakce zahrnují benzen, toluen, xylen a acetonitril. Výhodně se reakce provádí v benzenu při 50 °C. Diastereomemí produkty se rozdělí za použití silikagelové chromatografie. Sloučenina obecného vzorce IX se převede na sloučeninu ío obecného vzorce I za použití postupů popsaných výše pro konverzi sloučenin obecného vzorce III.

Sloučeniny obecného vzorce III, kde X znamená CH₂, mohou být připraveny jak je uvedené ve schématu IV.

- 12CZ 291270 B6

Schéma IV

XI

Sloučenina obecného vzorce XI reaguje s (chráněný karboxyjmethyldimethylsulfoniumbromidem za vzniku sloučeniny obecného vzorce XII, kde R^4a, je karboxyl chránící skupina. Reakce se výhodně provádí způsobem analogickým způsobu popsanému zde pro cyklopropanaci sloučeniny obecného vzorce II. Výsledná sloučenina obecného vzorce XII se pak převede na sloučeninu obecného vzorce XIII zahříváním, například při teplotě v rozmezí od 160 °C do 500 °C, výhodně od 180 do 300 °C. Zahříváním sloučeniny obecného vzorce XII se uvolní cyklopentadien. Postup se obvykle provádí pod inertním plynem, jako je dusík, a v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, jako je dichlorbenzen. Výsledná sloučenina obecného vzorce XIII se pak převede na sloučeninu obecného vzorce III redukcí, například hydrogenací za přítomnosti palladia na aktivním uhlí. Redukce se obvykle provádí při teplotě v rozmezí od 0 do 50 °C. Vhodná rozpouštědla pro produkci zahrnují alkoholy, jako je ethanol, estery, jako je ethylacetát, aromatické uhlovodíky, jako je toluen a amidy, jako je dimethylformamid.

Je třeba uvést, že při použití opticky aktivní sloučeniny obecného vzorce XI jako výchozího materiálu, může být získána opticky aktivní sloučenina obecného vzorce III.

Sloučeniny obecného vzorce XIII jsou nové.

Sloučeniny obecného vzorce XI (zahrnující opticky aktivní formy) mohou být připraveny metodou popsanou v práci Klundera a spol., Tetrahedron Lett., 27, 2543 (1986), a Takano-a a spol., Synlett, 1991, 636.

Sloučeniny obecného vzorce I, kde R¹ a R⁴ jsou Cj-Cioalkyl, C2-Ci0alkenyl, aryl nebo aralkyl, jsou připraveny z odpovídajících sloučenin, kde R¹ a R⁴ jsou vodík. Tyto sloučeniny se obecně připraví zodpovídajících sloučenin, kde R¹ a R⁴ jsou vodík. Tyto sloučeniny se obecně připraví za použití standardních syntetických postupů. V typickém příkladu může sloučenina obecného vzorce I, kde R¹ a R⁴ jsou vodík, reagovat s Ci-CiOalkyl-, C₂-Ci₀alkenyl-, aryl- nebo aralkylalkoholem za přítomnosti kyseliny za vzniku odpovídajícího esteru. Typicky se reakce

-13CZ 291270 B6 provádí s přebytkem alkoholu za přítomnosti katalytického množství koncentrované kyseliny sírové.

Sloučeniny obecného vzorce I, kde R¹ a R⁴ nejsou stejné, mohou být připraveny z dikyseliny, kde R¹ a R⁴ jsou vodík, za použití standardních technik organické syntézy. Například je možno využít chemie, která by vyvinula pro selektivní funkcionalizaci karboxyiových skupin kyseliny glutamové a aspartové. Alternativně je možno selektivně působit na karboxylové skupiny volbou karboxyl chránící skupiny ve sloučenině obecného vzorce X, která je stabilní za podmínek hydrolýzy pro hydantoinovou skupinu.

Sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu jsou agonisté určitých metabotropních receptorů excitátorových aminokyselin. Specificky jsou sloučeniny obecného vzorce I agonisty negativně-napojených cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorů. Proto se další aspekt předloženého vynálezu vztahuje na způsob ovlivňování receptorů excitátorových aminokyselin u savců, který zahrnuje podání savci, vyžadujícími modulaci neutrotransmise excitátorových aminokyselin, farmaceuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I. Výraz „farmaceuticky účinné množství“ představuje množství sloučeniny podle vynálezu, které je schopno působit na receptory excitátorových aminokyselin. Při ovlivňování působí sloučenina podle vynálezu jako agonista. Když sloučenina podle vynálezu působí jako agonista, interakce sloučeniny s EAA receptorem napodobuje odezvu interakce tohoto receptoru s jeho přirozeným ligandem (tj. L-glutamátem).

Jednotlivá dávka sloučeniny, která bude podávána, bude samozřejmě stanovena podle konkrétních podmínek případu, zahrnujících podávanou sloučeninu, způsob podání, konkrétní ošetřované podmínky a podobně. Sloučeniny mohou být podávány různými způsoby, zahrnujícími orální, rektální transdermální, subkutánní, intravenózní, intramuskulámí nebo intranasální způsob. Alternativně může být sloučenina podávána kontinuální infuzí. Typická denní dávka bude obsahovat asi od 0,001 mg/kg asi do 100 mg/kg aktivní sloučeniny podle tohoto vynálezu. Výhodně bude denní dávka asi 0,05 mg/kg asi až 50 mg/kg, výhodněji asi od 0,1 mg/kg asi do 20 mg/kg.

Různé fyziologické funkce byly prokázány jako subjekt působení nadměrné nebo nevhodné stimulace transmise excitátorových aminokyselin. Sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu jsou pokládány za schopné léčit řadu neurologických poruch u savců spojených s tímto stavem, které zahrnují akutní neurologické poruchy, jako jsou cerebrální deficity následující po srdečním chirurgickém bypassu a transplantaci, mozkovou nedostatečnost (např. mrtvice a srdeční uzávěra), míšní trauma, trauma hlavy, perinatální hypoxie a hypoglykemické neuronální poškození. O sloučeninách obecného vzorce I se předpokládá, že jsou schopny léčit různé chronické neurologické poruchy, jako je Alzheimerova choroba, Huntingtonova chorea, amyotropní laterální skleróza, AIDS-vyvolaná demence, oční poškození a retinopatie, kognitivní poruchy, idiopatická a léčivy vyvolaná Parkinsonova choroba.

Sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu jsou také považovány za schopné léčit různé jiné neurologické poruchy u savců, které jsou spojeny s glutamátovou dysfunkcí, zahrnující svalové křeče, konvulze, migrénovou bolest hlavy, urinámí inkontinenci, psychózy, drogovou toleranci, vysazení a odebrání (tj. opiátů, benzodiazepinů, nikotinu, kokainu nebo ethanolu), vynechání kouření, úzkosti a podobných poruch (např. panického ataku nebo poruch souvisejících se stresem), emesis, mozkový edém, chronickou bolest, poruchy spánku, Tourette-ův syndrom poruchy pozornosti a tanditivní dyskinesii.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou agonisté cMAP-napojených metabotropních glutamátových receptorů. Tyto sloučeniny jsou negativně napojeny přes receptor kadenyl cykláze, inhibující tvorbu cyklického adenosin monofosfátu. Sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu jsou proto považovány za mající schopnost léčit různé psychiatrické

-14CZ 291270 B6 poruchy, jako je schizofrenie, úzkost a příbuzné poruchy (např. panický atak a poruchy spojené se stresem), deprese, bipolámí poruchy, psychózy a obsesivní kompulzivní poruchy.

Byly provedeny pokusy pro demonstraci schopnosti sloučenin obecného vzorce I pro ovlivnění receptorů excitátorových aminokyselin. Afinita sloučenin pro metabotropní glutamátové receptory byla demonstrována selektivním vytěsněním [(lS,3R)-l-aminocyklopentan-l,3-dikarboxylová kyselinaj-senzitivního [³H]glutamátu ([³H]G1u) byla provedena se surovými membránami krysích předních mozků, jak popsal Schoep a True. Schoepp a True, neuroscience Lett., 145 100 až 104 (1992); Wright, McDonald a Schoepp, J. neurochem., 63, 938 až 945 (1994). Koncentrace sloučeniny obecného vzorce I, která inhibuje 50% vazby (IC50), neboli procento vytěsnění [³H]G1u pro 10pm nebo 100μΜ koncentraci sloučeniny vzorce I, je uvedena v tabulce I.

Tabulka I

Receptorová vazby sloučeniny obecního vzorce I sloučenina³ IC₅₀

3^b

6^C

7^C

8^b (μΜ)

0,32

0,18

160,78

3,2 “Čísla sloučenin jsou z příkladové části. ^bSloučenina testována jako směs enantiomerů.

'Sloučenina testována jako čistý enantiomer. ^dSloučenina testována jako směs diastereomerů.

Sloučeniny 3, 6, 7 a 8 jsou všechny dikarboxylové kyseliny. Obecně bylo zjištěno, že esterové deriváty (ty sloučeniny obecného vzorce I, kde jeden nebo oba R¹ a R⁴ nejsou vodík), jsou neúčinné v testu receptorové vazby. Avšak předpokládá se, že tyto sloučeniny jsou hydrolyzovatelné in vivo na odpovídající kyselinu a mohou proto působit jako prekurzory léčiva. Předložený vynález proto ve svém rozsahu poskytuje jak aktivní dikarboxylové kyseliny, tak jakékoliv formy prekurzorů léčiv, které jsou schopny generovat aktivní kyselinu in vivo.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou účinné při ovlivňování cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorů. Reprezentativní sloučeniny byly testovány na svoji schopnost snižovat tvorbu cAMP stimulovanou forskolinem v hippokampu krys a v mozkové kůře krys, za použití postupů popsaných Schoeppem a Johnsonem; Schoepp a Johnson, Neurochem. Int., 22, 277 až 283 (1993). Výsledky těchto pokusů jsou uvedeny v tabulce II.

Tabulka II

Inhibice tvorby cAMP stimulované forskolinem

Sloučenina č.

krysí mozková kůra krysí hippokampus

EC₅₀ (μΜ)

0,055±0,017

0,036±0,015

22,0±3,4

29,4+3,04

Schopnost sloučenin obecného vzorce I léčit úzkost nebo příbuzné poruchy může být demonstrována za použití dobře známých modelů úzkosti strachu potenciovaného vyděšením

-15CZ 291270 B6 a zvýšeného plus bludiště, popsaných Davisem, Psychopharmacology, 62; 1 (1979) a Listerem, Psychopharmacol., 92 180 až 185 (1987).

V modelu strachu potenciovaného vyděšením se zvířata vystaví neutrálnímu stimulu jako je 5 světlo (kondicionovaný stimul) s nepříjemným stimulem jako je šok (nekondicionovaný stimul).

Po kondicionování, je-li zvířatům podán hlasitý akustický stimul, byly vyvolány větší odezvy vyděšením, jestliže stimul vyděšení je předcházen světlem.

Model zvýšeného plus bludiště je založen na přirozeném odporu hlodavců k výšce a otevřenému ίο prostoru.

Diazepam a buspiron hydrochlorid, které jsou klinicky podávány anxiolytiky, jsou účinné při potlačení strachu (snížení odezvy vyděšení) spojeného s přítomností světla v modelu strachu potenciovaného vyděšením a při redukci strachu z otevřených prostor v modelu zvýšeného plus 15 bludiště.

Samci krys Long Evans (180 až 400 g) nebo savci NIH Swiss myši (18 až 35 g) byli získány od Harlan Sprague-Dawley, Cumberland, IN, USA a aklimatizovány alespoň 3 dny před testem. Zvířata byla umístěna při 23 ± 2 °C (relativní vlhkost 30 % až 70 %) a dostávala potravu Purina 20 Certified Rodent Chow a vodu ad libitum. Fotoperioda byla 12 hodin světlo a 12 hodin tma, s náběhem tmy po přibližně 1800 hodinách.

Testované sloučeniny byly rozpuštěny ve vehikulu z čištěné vody a neutralizovány 5N NaOH na pH 7 až 8 při aplikaci. Diazepam (Sigma Chemical Company, St. Louis, MO) byl suspendován 25 v čištěné vodě přídavkem Tweenu 80 po kapkách. Kontrolní zvířata dostala odpovídající vehikulum.

Strach potenciovaný vyděšením: SL-LAB (San Diego Instruments, San Diego, CA) komůrky byly použity při kondicionování a pro vyvolání a zaznamenání odezev na vyděšení. Klasický 30 kondicionovací postup byl použit pro potenciaci odezvy vyděšením. Stručně, první 2 dny byly krysy umístěny do tmavých komůrek pro vyděšení, ve kterých byly instalovány šokové rošty. Po 5-minutové aklimatizační periodě dostala každá krysa ImA elektrický šok (500 ms), kterému přecházelo 5 sekund světla (15 watt), které bylo udržováno po dobu trvání šoku. Podání světla a šoku bylo poskytnuto v každém kondicionování, krysám byl sondou podán roztok testované 35 sloučeniny ve vodě a bylo provedeno testování vyděšení. Blok 10 po sobě jdoucích akustických stimulů vyděšení (llOdB, nespojeno se světlem) byl podáván od počátku pokusu za účelem minimalizace vlivů počáteční rychlé fáze návyku na stimul. Toto bylo následováno 20 alternativními pokusy se samotným hlukem nebo hlukem s předcházejícím světlem. Při vyloučení počátečního bloku pokusů byly stanoveny průměry amplitud odezvy na vyděšení pro každý typ 40 pokusu (hluk samotný vs. světlo + hluk) po průběh celého testu. Data představují rozdíl mezi samotným hlukem a světlem + hluk. Výsledky jsou uvedeny v tabulce III.

Tabulka III

Strach potenciovaný vyděšením

Testovaná sloučenina sloučenina 6 sloučenina 7 diazepam

ED₅o (mg/kg, p.o.)

0,3 neaktivní*

0,4 * testována při nejvyšší dávce, 10 mg/kg p.o.

- 16CZ 291270 B6

Automatizované zvednuté plus bludiště: Konstrukce zvednutého plus-bludiště byla založena na dezénu použitém pro myši Listerem (1987). Celé bludiště bylo vyrobeno z čirého plexiskla. Bludiště bylo opatřeno dvěma otevřenými rameny (30x5x0,25 cm) a dvěma uzavřenými rameny (30x5x15 cm). Podlaha každého bludišťového ramene byla zvlněna pro poskytnutí textury. Ramena vycházejí z centrální platformy a jsou od sebe umístěna v úhlu 90 stupňů. Bludiště bylo zvednuto do výšky 45 cm nad podlahu a osvětleno červeným světlem. Individuální infračervené fotobuňky byly namontovány podél každého ramene bludiště pro sledování zavřené, otevřené aktivity nebo aktivity špičku nosu. Myši byly jednotlivě umístěny na centrální platformu bludiště a byly zaznamenány počty uzavřených ramen, otevřených ramen a špiček nosu (nastrčení hlavy pouze do otevřeného ramena z uzavřeného ramena bludiště) a použity jako měření vstupů do ramen a doby vyčerpání různých sekcí bludiště během pětiminutové zkušební periody.

Orální podání sloučeniny 6 vyvolává významné zvýšení v aktivitě otevřených ramen v dávkách 1,3 a 10 mg/kg. Počty „špiček nosu“ vykazují významné zvýšení při 3 mg/kg. Počty aktivity uzavřených ramen nebyly významně změněny při jakékoliv dávce sloučeniny 6.

Schopnost sloučenin obecného vzorce I chránit teplokrevné savce před účinky vysazení nebo odnětí drogy může být demonstrována za použití zvukového modelu vyděšení. V tomto modelu byla zvířatům dávkována droga (nikotin nebo diazepam), potom se dávkování přeruší. Toto odnětí drogových dávek vyvolává zvýšeno odezvu vyděšení na sluchový stimul. Testované sloučeniny se pak podávají zvířatům pro stanovení, zda jsou schopny zeslabit zvýšenou odezvu na vyděšení.

Krysy Long Evans (200 až 400 g; Harlan Sprague Dawley, Columbus, IN) byly jednotlivě umístěny do kontrolovaného prostředí při 12hodihovém cyklu světlo - tma a byl jim podáván dostatek potravy (Purina Rodent Chow) a voda. Krysy byly anestetizovány izolfuranem a Alzet osmotické pumpy (Alze Corporation) byly implantovány subkutánně.

Testovaná sloučenina byla rozpuštěna ve vehikulu z čištěné vody a neutralizována na pH 7 až 8 5N NaOH při použití. Diazepam (Sigma Chemical Company, St. Louis, MO) byl suspendován ve vehikulu, obsahujícím 40 % PEG 300, 10 % EtOH, 2 % benzylalkoholu, 1 % Tweenu 80 a 47 % čištěné vody. Nikotin (Research Biochemicals lne., Natick, MA) byl rozpuštěn v salinickém roztoku. Kontrolní zvířata dostávala odpovídající vehikulum.

Odnětí nikotinu: Pumpy byly naplněny pro doručování nikotinu (6 mg/kg za den, s.c.), diazepamu (10 mg/kg za den, s.c.), testované sloučeniny (0, 1,3, 10 mg/kg, s.c.) nebo vehikula. Dvanáct dní po subkutánní implantaci pump byly krysám anestetizovány izofluranem a pumpy byly odstraněny. Během vysazení (po odstranění pumpy) byly zaznamenány odezvy na vyděšení zvukem u jednotlivých krys za použití San Diego Instruments komůrek pro vyděšení (San Diego, CA). Vyděšení se skládá z 5-minutové adaptační periody při základní hladině zvuku 70±2 dBA bezprostředně následované 25 zvukovými stimuly (120 ± 2 dBA hluk, trvání 50 ms) v 8-sekundových intervalech. Píky amplitud vyděšení byl pak průměrovány pro všech 25 stimulů pro každý pokus a všechny údaje jsou zde udávány pro celý pokus. Odezva na zvuk byla hodnocena denně ve dnech vynechání 1, 2, 3, 4 nebo 5. Základní odezva vyděšení byla hodnocena před odstraněním pumpy ve 12. den.

Odezvy poslechového vyděšení byla významně zvýšena první tři dny po vysazení chronické expozice nikotinu ve srovnání s kontrolními krysami, které dostávaly vodu. Krysy dostaly náhradní dávku nikotinu v dávkách 0,03 mg/kg i.p. nebo vyšší nezobrazující stejně zvýšené odezvy pozorované u zvířat, kde nikotin nebyl nahrazen. Předcházelo ošetření se sloučeninou 6 produkující na dávce závislou blokádu vysazením zvýšené odezvy vyděšení. Významné zeslabení zvýšeného vyděšení bylo zjevné při 3 mg/kg p.o. dávky sloučeniny 6 ve srovnání s nikotinovými kontrolami (ED₅₀ = 0,7 mg/kg i.p.).

-17CZ 291270 B6

Vypuštění diazepamu: Odezva poslechového vyděšení byla významně zvýšena během prvních čtyř dnů následujících po odnětí chronického vystavení diazepamu ve srovnání s kontrolními krysami, dostávajícími vehikulum. Náhradní dávky 3 a 10 mg/kg i.p. diazepamu neblokují zvýšenou odezvu vyděšení a v některých případech dále zvyšují reaktivitu indikující toleranci. Krysy, 5 které dostaly 30 mg/kg i.p. diazepamové náhrady denně před hodnocením odezvy vyděšení, nevykazovaly zvýšenou reaktivitu následující po odnětí 1. až 4. den ve srovnání s diazepamovou kontrolou. Předchozí ošetření sloučeninou 6 blokuje očekávané zvýšení odezvy vyděšení, odpovídající zvýšení po odnětí vystavení diazepamu. Vádky 0,1 a 0,3 mg/kg p.o. sloučeniny 6 významně zeslabují zvýšené vyděšení ve srovnání s odpovídající kontrolou 10 (ED₅₀ = 0,1 mg/kg, p.o.).

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou výhodně formulovány před podáním. Proto je dalším znakem předloženého vynálezu farmaceutický prostředek, obsahující sloučeninu obecného vzorce I v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly 15 nebo přísadami. Předložené farmaceutické prostředky jsou připraveny známými postupy za použití dobře známých a snadno dostupných složek. Při výrobě prostředků podle předloženého vynálezu se účinná složka obvykle smísí s nosičem nebo se nosičem zředí, nebo se uzavře do nosiče a může být ve formě kapsle, sáčku, papíru nebo jiného zásobníku. Jestliže nosič slouží jako ředidlo, může jím být pevný, polopevný nebo kapalný materiál, který působí jako 20 vehikulum, přísada nebo médium pro účinnou složku. Prostředky mohou být ve formě tablet, pilulek, prášků, lozengů, sáčků, oplatek, elixírů, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů, mastí, obsahujících například až do 10% hmotn. účinné sloučeniny, měkkých a tvrdých želatinových kapslí, čípků, sterilních injekčních roztoků, dermálních náplastí, podkožních implantátů a sterilně balených prášků.

Některé příklady vhodných nosičů, přísad a ředidel zahrnují laktózu, dextrózu, sacharózu, sorbitol, mannitol, škroby, gumu, akácii, fosforečnan vápenatý, algináty, tragant, želatinu, křemičitan vápenatý, mikrokrystalickou celulózu, polyvinylpyrrolidon, celulózu, vodný sirup, methylcelulózu, methyl- a propylhydroxybenzoáty, talek, stearát hořečnatý, kyselinu stearovou a 30 minerální olej. Prostředky mohou dále obsahovat lubrikační činidla, smáčecí činidla (surfaktanty), emulgační a suspendační činidla, chránící činidla, sladidla nebo ochucovací činidla. Prostředky podle vynálezu mohou být formulovány tak, že poskytují rychlé, udržované nebo zpožděné uvolnění účinné složky po podání pacientovi za použití postupů dobře známých v oboru.

Prostředky jsou výhodně formulovány v jednotkové dávkové formě, s každou dávkou, obsahující asi od 1 mg asi do 500 mg, výhodněji asi 5 mg až asi 200 mg účinné složky. Výraz „jednotková dávková forma“ označuje fyzicky oddělenou jednotku vhodnou jako jednotkové dávky pro lidské subjekty a jiné savce, kde každá jednotka obsahuje předem stanovené množství účinného 40 materiálu vypočtené pro získání požadovaného terapeutického účinku, ve spojení se vhodným farmaceutickým nosičem, ředidlem nebo přísadou. Následující příklady prostředků jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují žádný způsob rozsahu vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Prostředek 1

Tvrdé želatinové kapsle se připraví za použití následujících složek:

množství (mg/kapsle) kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová250 škrob, sušený200 stearát hořečnatý10 celkem 460 mg

-18CZ 291270 B6

Výše uvedené složky se smísí a naplní do tvrdých želatinových kapslí v množství 46 mg.

Prostředek 2

Tableta se připraví za použití dále uvedených složek:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová celulóza, mikrokrystalická oxid křemičitý, kouřový kyselina stearová celkem

množství (mg/tableta) 250 400 10 5 665 mg

Složky se smísí a slisují do formy tablet, každá o hmotnosti 665 mg.

Prostředek 3

Připraví se aerosolový roztok, obsahující následující složky:	hmotn. %
kyselina 2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylová ethanol Propellant 22 (chlordifluormethan) celkem	0,25 29,75 17,00 100,00

Účinná sloučenina se smísí s ethanolem a směs se přidá k části Propellantu 22, ochlazeného na -30 °C a přenese se do plnicího zařízení. Požadované množství se pak plní do ocelového zásobníku a zředí se zbývajícím propelantem. Dávkovači jednotky se pak připojí k zásobníku.

Prostředek 4

Tablety, obsahující každá 60 mg účinné složky se vyrobí následovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová škrob mikrokrystalická celulóza polyvinylpyrrolidon sodný karboxymethylškrob stearát hořečnatý talek celkem

60 mg 45 mg 35 mg 4 mg 4,5 mg 0,5 mg 1 mg____ 150 mg

Účinná složka, škrob a celulóza se protřou sítem pro rozměr částic 0,3 mm a pečlivě promísí. Se vzniklým práškem se smísí roztok polyvinylpyrrolidonu a pak se směs protře sítem pro rozměr částice 1,5 mm. Takto získané granule se suší při 50 °C a vedou sítem 1 mm. Sodný karboxymethylškrob, stearát hořečnatý a talek, předem prošlé sítem pro rozměr částice 0,2 mm a pak přidají ke granulím, které, po míšení, se slisují na tabletovacím stroji a získají se tablety každá o hmotnosti 150 mg.

-19CZ 291270 B6

Prostředek 5

Kapsle, obsahující každá 80 mg účinné složky se připraví následovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová mikrokiystalická celulóza stearát hořečnatý škrob celkem mg mg mg mg

200 mg

Účinná složka, celulóza, škrob a stearát hořečnatý se smísí, protřou sítem pro rozměr částice 0,3 mm a naplní do tvrdých želatinových kapslí ve 200mg množstvích.

Prostředek 6

Čípky, obsahující každý 225 mg, účinné složky, mohou byl vyrobeny následovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová glyceridy nasycených mastných kyselin celkem

225 mg

2000 mg

2225 mg

Účinná složka projde sítem pro rozměr částice 0,2 mm a suspenduje se v glyceridech nasycených mastných kyselin předem roztavených za použití pouze minimálního nezbytného tepla. Směs se pak nalije do čípkové formy o nominální kapacitě 2 mg a nechá se vychladnout.

Prostředek 7

Suspenze, obsahující vždy 50 mg účinné složky na 5 ml dávky, se připraví následovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová sodná karboxymethylcelulóza sirup roztok kyseliny benzoové příchuť barva čištěná voda celkem do mg mg

1,25 ml

0,10 ml q.v.

q.v.

ml

Léčivo se nechá projít sítem pro rozměr částice 0,3 mm a smísí se se sodnou karboxymethylcelulózou a sirupem za vzniku hladké pasty. Roztok kyseliny benzoové, příchuť a barva se zředí malým množstvím vody a za míchání se přidají. Pro dosažení objemu se přidá dostatečné množství vody.

Prostředek 8

Intravenózní formulace se připraví následovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová mannitol

5N hydroxid sodný čištěná voda celkem do

100 mg

200 μΐ ml

-20CZ 291270 B6

Následující příklady blíže ilustrují sloučeniny podle předloženého vynálezu a způsoby jejich syntézy. Příklady nejsou zamýšleny jako omezující vynález v jakémkoliv smyslu a neměly by být takto hodnoceny. Všechny experimenty byly provedeny za přetlaku suchého dusíku nebo argonu. Všechna rozpouštědla jsou získána z komerčních zdrojů a používají se jak je doporučeno, pokud není uvedeno jinak. Suchý tetrahydrofuran (THF) byl získán destilací za sodíku nebo natriumbenzofenonketylu před použitím. Protonová nukleární magnetická rezonance (*H NMR) spektra byla získána na GE Qe-300 spektrometru při 300,15 MHz, Bruker AM-500 spektrometru při 500 MHz nebo Brukem AC-200P spektrometru při 200 MHz. Hmotností spektrometrie s bombardováním volnými atomy (FABMS) byla provedena na zařízení VG ZAB-2SE. Hmotnostní spektroskopie s desorpcí pole (FDMS) byla provedena buď za použití VG 70SE nebo zařízení Varian MAT 731. Optické otáčivosti byly měřeny na polarimetru Perkin-Eímer 241. Chromatografické dělení na Waters Prep 500 LC bylo obecně provedeno za použití lineárního gradientu rozpouštědel, jak je uvedené v textu. Reakce byly obecně sledovány na úplnost použitím chromatografie na tenké vrstvě (TLC). Chromatografie na tenké vrstvě byla provedena za použití desek E. Měrek Kieselgel 60 F₂₅4, 5 cm x 10 cm, 0,25mm tloušťky. Skvrny byly detekovány použitím kombinace UV a chemickou detekcí (desky pomořeny do roztoku molybdenátu ceričitoamonného (75 g molybdátu amonného a 4 g síranu ceričitého v 500 ml 10% vodné kyseliny sírové) a pak zahřívány na horké plotně. Rychlá chromatografie byla provedena jak je popsáno Stillem a spol. Stille, Kahn a Mitra, J. Org. Chem., 43, 2923 (1978). Elementární analýzy uhlíku, dusíku a vodíku byly stanoveny na zařízení Control Equipment Corporation 440 elemental Analyzer nebo byly provedeny na pracovišti Universidad Complutense Analytical Centre (Facultad de Farmacia, Madrid, Španělsko). Teploty tání byly stanoveny v otevřených skleněných kapilárách na zařízení Gallenkamp s horkovzdušnou lázní pro stanovení teploty a jsou nekorigovány. Čísla v závorkách po názvu sloučeniny znamenají číslo sloučeniny.

Příprava 1

Karbethoxymethyl-dimethylsulfoniumbromid

Roztok ethylbromacetátu (265 g) a dimethylsulfidu (114 g) v acetonu (500 ml) se míchá při teplotě místnosti. Po třech dnech se titulní sloučenina izoluje filtrací z reakční směsi. Teplota tání 88 až 90 °C.

Příklad 1 (1 S,5RS,6SR)-Ethyl-2-oxobicyklo[3.1,0]hexan-6-karboxylát

Suspenze karbethoxymethyl-dimethylsulfoniumbromidu (45,5 g) v toluenu (350 ml) se zpracuje s l,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-enem (30,2 g). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti. Po jedné hodině se reakční směs zpracuje se 2-cyklopenten-l-enem (19,57 g). Po dalších 18 hodinách se reakční směs přidá k IN roztoku kyseliny chlorovodíková/chlorid sodný. Výsledná směs se extrahuje diethyletherem. Spojené etherové extrakty se suší síranem hořečnatým, filtrují a zahustí se ve vakuu. Zbytek se čistí chromatografii na silikagelu za eluce lineárním gradientem 10% ethylacetátu/hexany až 50% ethylacetátu/hexany a získá se 22,81 g titulní sloučeniny. Teplota tání 36 až 38 °C.

FDMS: m/z =168 (M+).

Elementární analýza pro C9H12O3: vypočteno: 64,27 % C, 7,19 % H, nalezeno: 64,54 % C, 7,11 % H.

-21 CZ 291270 B6

Příklad 2 (1 SR, 2RS,5RS,6SR)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (1) a (lSR,2SR,5RS,6SR)-diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (2)

Roztok sloučeniny připravené v příkladu 1 (22,81 g) v ethanolu (200 ml) se zpracuje svodným roztokem kyanidu draselného (9,71 g) a uhličitanu amonného (21,2 g) ve vodě (200 ml). Výsledná směs se zahřívá asi na 50 °C. Po asi 18 hodinách se reakční směs nechá vychladnout na teplotu místnosti a zpracuje se s hydroxidem sodným (16,2 g). Výsledná směs se zahřívá pod refluxem. Po asi 18 hodinách se reakční směs nechá vychladnout na teplotu místnosti, potom se ochladí na 0 °C. pH studené směsi se nastaví na 1 přídavkem koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Tato směs se zahustí ve vakuu do sucha. Zbytek se rozpustí v ethanolu, ochladí se na 0 °C a zpracuje s thionylchloridem (80,6 g). Výsledná směs se zahřívá pod refluxem. Po asi 48 hodinách se reakční směs zahustí ve vakuu dosucha. Zbytek se zpracuje s IN hydroxidem sodným a výsledná směs se extrahuje diethyletherem. Spojené etherové extrakty se suší uhličitanem draselným, filtrují a zahuštěním ve vakuu se získá 24,6 g směsi titulních sloučenin.

Příklad 3 (1 SR,2SR,5RS,6SR)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (2)

Roztok sloučenin připravených jak je popsáno v příkladu 2 (20,71 g) v ethylacetátu (200 ml) se zpracuje s roztokem kyseliny šťavelové (15,46 g) v ethanolu (50 ml). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti. Po jedné hodině se reakční směs zpracuje s dalším ethanolem (50 ml). Po 18 hodinách se směs filtruje a filtrát se odpaří do sucha ve vakuu. Zbytek se zpracuje s IN hydroxidem sodným a výsledná směs se extrahuje diethyletherem. Spojené etherové extrakty se promyjí solankou, suší uhličitanem draselným a zahustí se ve vakuu. Zbytek se čistí chromatografií na silikagelu za eluce methylenchloridem, 5% hydroxidem amonným/methanolem (97:3) a získá se 15,41 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z = 242 (M+H).

Elementární analýza pro C12H19NO4: vypočteno: 59,74 % C, 7,94 % H, 5,81 %N, nalezeno: 59,78 % C, 8,13 % H, 5,77 % N.

Příklad 4

Kyselina (1 SR,2SR,5RS,6SR)-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylová (3)

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 3 (3,1 g) ve 2N hydroxidu sodném (25 ml) a tetrahydrofuranu (25 ml) se míchá při teplotě místnosti. Asi po 18 hodinách se tetrahydrofuran odstraní za sníženého tlaku a pH výsledného roztoku se upraví na hodnotu 9. Titulní sloučenina se čistí za použití iontovýměnné chromatografie (Bio-Rad AG1-X8), za eluce 50% kyselinou octovou/vodou a získá se 2,12 g látky.

Teplota tání: >250 °C (rozkl.).

FDMS: m/z = 186 (M+H).

Elementární analýza pro CgHuNC^: vypočteno: 51,89 % C, 5,99 % H, 7,56 % N, nalezeno: 51,74 % C, 6,15 % H, 7,45 % N.

-22CZ 291270 B6

Příklad 5 (1 SR,2SR,5RS,6SR)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (2) hydrochloridová sůl

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 3 (2,41 g) v diethyletheru (75 ml) se míchá při teplotě místnosti při průchodu plynného chlorovodíku nad povrchem roztoku, až již není pozorována další tvorba soli. Po dalších pěti minutách se sůl odstraní filtrací, promyje se studeným diethyletherem a suší se ve vakuu při 60 °C asi po 18 hodin, získá se 2,75 g titulní sloučeniny. Teplota tání 189 až 191 °C.

FDMS: m/z 242 (M+H).

Elementární analýza pro C12H20CINO4:

vy počteno: 51,89 % C, 7,26 % H, 5,04 % N, nalezeno: 52,03 % C, 7,48 % H, 5,06 % N.

Příklad 6 (-)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (4)

Roztok racemické směsi sloučenin připravených jak je popsáno v příkladu 3 (6,56 g) v ethylacetátu (100 ml) se zpracuje s roztokem kyseliny (+)-di-p-toluoyl-D-vinné (12,0 g) v ethylacetátu (100 ml). Po stání přes noc se krystalická pevná látka oddělí filtrací a sušením se získá 14,7 g. Další krystalická pevná látka se získá ochlazením filtrátu na 0 °C. Spojené krystalické pevné podíly se rozpustí v horkém ethylacetátu, obsahujícím dosti 2-propanolu pro úplné rozpuštění. Po ochlazení na 0 °C se krystalická pevná látka izoluje filtrací a získá se 2,3 g pevné látky, mající převahu enantiomeru >95%. Volná báze se získá rozdělením soli mezi vodný hydrogenuhličitan sodný a ethy lacetát. Organická fáze se oddělí, suší uhličitanem draselným, filtruje a zahuštěním ve vakuu se získá 0,77 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z 242 (M+H).

Optická otáčivost: a_D = -5,15° (c = 1, EtOH).

Elementární analýza pro C12H19NO4: vypočteno: 59,74 % C, 7,94 % H, 5,81 % N, nalezeno: 59,68 % C, 8,13 % H, 5,58 % N.

Příklad 7 (+)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylát (5)

Matečné louhy z příkladu 6 se spojí a zahustí se ve vakuu. Adiční sůl s kyselinou se převede na volnou bázi rozdělením mezi vodný hydrogenuhličitan sodný a ethylacetát. Organická fáze se oddělí, suší se uhličitanem draselným a zahuštěním ve vakuu se získá 3,7 g oleje. Tento olej se zpracuje s kyselinou (-)-di-p-toluoyl-L-vinnou (7,14 g) v ethylacetátu (100 ml). Po stání přes noc při teplotě místnosti se krystaly oddělí filtrací a suší. Krystalická pevná takto získaná látka se rozpustí v horkém ethylacetátu, obsahujícím dosti 2-propanolu pro úplné rozpuštění. Po ochlazení na 0 ^QC se krystaly oddělí filtrací a získá se 2,25 g titulní sloučeniny, mající převahu

-23CZ 291270 B6 enantiomeru >95 %. Forma volné báze titulní sloučeniny se získá v podstatě jak je popsáno výše, a činí 0,74 g.

FDMS: m/z (242 (M+H).

Optická otáčivost a_D = 7,22° (c = 1, EtOH).

Elementární analýza pro C12H19NO4:

vypočteno: 59,74 % C, 7,94 % H, 5,81 % N, nalezeno: 59,81 % C, 7,88 % H, 5,76 % N.

Příklad 8

Kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová (6)

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 6 (0,69 g) v tetrahydrofuranu (10 ml) se zpracuje s IN hydroxidem sodným (10 ml) a výsledná směs se intenzivně míchá při teplotě místnosti. Po několika dnech se titulní sloučenina izoluje aniontovýměnnou chromatografii (Βίο-Rad AG1-X8), za eluce 50% kyselinou octovou/vodou a získá se 0,53 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z = 186 (M+H).

Optická otáčivost: a_D = 21,32° (c = 1, IN HC1).

Elementární analýza pro C8H11NO4.1,25^0: vypočteno: 46,26 % C, 6,55 % H, 6,74 % N, nalezeno: 46,68 % C, 6,47 % H, 6,49 % N.

Příklad 9

Kyselina (+)-2-aminobicylo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová (7)

Titulní sloučenina se připraví v podstatě jak je popsáno v příkladu 8 ze sloučeniny, jejíž příprava je popsána v příkladu 7 (0,59 g). Po několika dnech se titulní sloučenina izoluje iontovýměnnou chromatografii (Bio-Rad AG1-X8) za eluce 50% kyselinou octovou/vodou a získá se 0,45 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z = 186 (M+H).

Optická otáčivost: a_D = -22,72° (c = 1, IN HC1).

Elementární analýza pro C8HnNO4.H₂O: vypočteno: 47,29 % C, 6,45 % H, 6,89 % N, nalezeno: 47,50 % C, 6,62 % H, 6,31 % N.

Příklad 10

Kyselina l(SR,2SR,5RS,6SR)-2-aminobicyklo[3.2.1]hexan-2,6-dikarboxylová (8)

Titulní sloučenina se připraví z (lSR,2SR,5RS,6SR)-diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6dikarboxylátu v podstatě jak je popsáno v příkladech 3 a 4.

-24CZ 291270 B6

Příklad 11

Hydrochlorid (+)-diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylátu

Proud bezvodého plynného HC1 se nechá procházet při 0 °C nad povrchem roztoku sloučeniny z příkladu 6 v bezvodém diethyletheru (75 ml) pokud se tvoří bílá sraženina. Výsledná suspenze se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Reakční směs se pak zředí diethyletherem (100 ml) a pevná látka se za vakua odfiltruje. Pevná látka se promyje Et₂O (250 ml) a suší za vakua při 70 °C po 4 hodiny a získá se titulní sloučenina 2,32 g, 8,4 mmol), 77 %, t.t. 138 až 140 °C.

FDMS: m/z 242 (M⁺+H).

Elementární analýza pro Ci₂H₂₀NC1O₄: vypočteno: 51,80 % C, 7, 26 % H, 5,04 % N, nalezeno: 51,61 % C, 7,32 % H, 4,99 % N.

[a]_D = +35,52° (c = 0,09, H₂O).

Příklad 12

Ethylester kyseliny (+)-[lR-(la,laa,lbp,2b,5a,5aP,6aa)]-l,la,lb,2,5,5a,6,6a-oktahydro-6oxo-2,5-methanocykloprop[a]inden-l-karboxylové

Suspenze karbethoxymethyldimethylsulfoniumbromidu (8,46 g, 36,9 mmol) ve 27 ml acetonitrilu se při teplotě okolí pod dusíkem zpracuje s l,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-enem (5,52 ml, 36,9 mmol). Po 1 h míchání se výsledná žlutá směs zpracuje s (3aR)-3aa,4,7,7aa-tetrahydro-4a,7a-methano-lH-inden-l-onem (3,60 g, 24,6 mmol) ve formě pevné látky po částech během 3 min. Hnědá reakční směs se míchá při teplotě místnosti 15 h. Reakce se přeruší 5% HC1 (13 ml), zředí se solankou (50ml) a promyje se methyl-tercbutyletherem (3 x 50 ml). Spojené organické extrakty se suší (MgSO₄), filtrují a zahuštěním ve vakuu se získá hnědý olej (5,98 g). Chromatografií (100 g rychlého silikagelu, 8:1 pak 2:l/hexany:ethylacetát) surového oleje se získá 5,0 g (88 %) titulní sloučeniny jako bezbarvého oleje, který podle HPLC tvoří jen diastereomer:

[a]_D ²⁵ +112° (c = 1,39, MeOH); Rf 0,55 (hexany:ethylacetát/2:l); IR (CHC1₃) 2982 (w) 2938(w), 1720 (s), 1276 (m), 1185 (m), 1048 (w) cm'¹; ’H NMR (CDC13) 5 6,18 (dd, 1H, J = 5,6, 2,9 Hz), 6,07 (dd, 1H, J = 5,6, 2,9 Hz), 4,14 (q, 2H, J = 7,1 Hz), 3,24 (šs, 1H), 3,13 (šs, 1H), 2,86 (dd, 1H, J = 6,9, 4,1 Hz), 2,64 (dd, 1H, J = 6,9, 5,1 Hz), 2,21-2,16 (m, 2H), 1,88 (t, 1H, J = 3,0 Hz), 1,57 a 1,37 (AB kvartet, 2H, J = 8,5 Hz), 1,26 (t, 3H, J = 7,1 Hz); ^,3C NMR (CDC13) δ 213,31, 170,78, 135,59, 134,16, 61,56, 51,47, 51,17, 46,45 (2 uhlíky), 44,20, 39,76, 32,75,25,76,14,56.

Elementární analýza pro Cj₄Hi6O₃: vypočteno: 72,39 % C, 6,94 % H, nalezeno: 72,63 % C, 7,08 % H.

-25CZ 291270 B6

Příklad 13

Ethylester kyseliny (+H 1 (R),5(S),6(R)]-bicyklo[3.1.0]hex-3-en-2-on-6-karboxy lové

Roztok produktu z příkladu 12 (4,89 g, 21,1 mmol) ve 14 ml suchého dimethylsulfoxidu se zahřívá pod refluxem za současného míchání a probublávání dusíkem (jehla pod povrch), pro odstranění uvolněného cyklopentadienu po 24 hodin. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti, zředí se methyl-terc.-butyletherem (100 ml) a promyje se vodou (1 x 50 ml). Vodná vrstva se promyje methyl-terc.-butyletherem (1 x 25 ml) a spojené organické extrakty se suší (MgSCb), filtrují a zahuštěním ve vakuu se získá světležlutá pevná látka. Surový cyklopentenon se krystaluje z hexanů/methyl-terc.-butyletheru a získá se 1,91 g (55%) titulní sloučeniny: t.t. 96 až 98 °C; [a]_D ²⁵ + 251° (c = 1,12, MeOH); Rf 0,49 (hexany: ethylacetát/2:l); IR (KBr) 2997 (w), 1728 (s), 1747 (s), 1696 (s), 1292 (m). 1266 (s), 1190 (s), 1177 (s)cm¹;

'H NMR (CDC1₃) δ 7,61 (dd, 1H, J = 5,6, 2,5 Hz), 5,74 (d, 1H, J = 5,6 Hz), 4.15 (q, 2H, J = 7,1 Hz); 2,96-2,94 (m, 1H), 2,62 (št, 1H, J = 3,9 Hz), 2,26 (t, 1H, J = 2,8 Hz), 1.27 (t, 3H, J = 7,1 Hz), ¹³C NMR (CDC1₃) δ 203,56, 168,28, 159,96, 129,99, 61,70, 46,19, 30.39, 29,28, 14,49.

Elementární analýza pro C9H10O3: vypočteno: 65,05 % C, 6,07 % H, nalezeno: 64,78 % C, 6,24 % H.

Příklad 14

Ethylester kyseliny (—)—[1 (R),5(S),6(R)]-bicyklo[3.1,0]hexan-2-on-6-karboxylové

Roztok produktu z příkladu 13 (1,73 g, 10,4 mmol) ve 35 ml 95% ethanolu pod dusíkem se zpracuje s 10% Pd/C (87 mg, 5 % hmotn.). Baňka se profoukne vodíkem a při míchání se udržuje pod atmosférou vodíku (balónkový tlak) po 5 hodin a pak se přidá dalších 35 mg (2 % hmotn.) 10% Pd/C. Směs se míchá pod vodíkem dalších 50 min. Baňka se profoukne dusíkem a katalyzátor se odstraní filtrací přes celit a promyje se ethylacetátem. Filtrát a promývací podíly se zahustí ve vakuu na žlutou pevnou látku (1,75 g). Surová pevná látka se krystaluje z hexanu-methyl-terc-butyletheru a získá se 1,38 g (79 %) titulní sloučeniny: t.t. 63 až 65 °C. Optická otáčivost [a]_D ²⁵ = -60° (c = 1,34, MeOH); Rf 0,49 (hexany: ethylacetát/2:l): IR (KBr) 2987 (w), 1722 (s), 1410 (m), 1193 (s), 1009 (m), 827 (w) cm’¹;

’H NMR (CDClj) δ 4,16 (q, 2H, J = 7,1 Hz), 2,52 (q, 1H, J = 4,9 Hz), 2,29-2,22 (m, 2H), 2,17-2,00 (m, 4H), 1,28 (t, 3H, J = 7,1 Hz); ¹³C NMR (CDC1₃); 212,07, 170,80, 61,64, 36,17, 32,30, 29,59, 26,91,22,87, 14,56.

Elementární analýza pro C₉H|₂O₃: vypočteno: 64,27 % C, 7,19 % H, nalezeno: 64,10 % C, 7,31 % H.

-26CZ 291270 B6

Příklad 15

Ethylester kyseliny (+)-[l(R),2(R),5(S),6(R),5'(R)]-2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové

Směs produktu z příkladu 14 (1,20 g, 7,13 mmol), kyanidu draselného (511 mg, 7,85 mmol) a uhličitanu amonného (1,37 g, 7,13 mmol) v 7,1 ml 95% ethanolu a 2,9 ml vody se míchá při 36 °C 10 hodin a při teplotě místnosti 13 h. Zakalená reakční směs se ochladí na 0 °C a zředí se 7,8 ml studené vody. Po 1,5 hodině míchání se oddělí bílá pevná látka a promyje se studenou vodou (2x5 ml). Pevná látka se suší ve vakuu a získá se 1,17 g (69 %) titulní sloučeniny jako jediného diastereomeru podle HPLC analýzy: t.t. 247 až 249 °C:

[a]_D ²⁵ + 23° (c = 1,05, MeOH); IR (KBr) 3504 (m), 3262 (m). 2983 (w), 2766 (w). 1771 (m), 1723 )s), 1415 (m), 1182 (w), cm'¹; IH NMR (DMSO-d6) δ 10,58 (s, IH), 7,93 (s. IH), 4,06 (q,2H, J = 7,1 Hz), 2,08-2,01 (m, IH), 1,94-1,83 (m, 4H), 1,79 (dd, IH, J = 13,9, 8,5 Hz), 1,40-1,33 (m, IH), 1,20 (t, 3H, J = 7,1 Hz); ¹³C NMR (DMSO-d6) δ 178,30, 172,62, 157,01, 69,52, 61,04, 33,86, 30,37, 28,27, 26,49, 20,95,14,93.

Elementární analýza pro C11H14N2O4: vypočteno: 55,46 % C, 5,92 % Η, 11,76 % N, nalezeno: 55,76 % C, 5,95 % Η, 11,84 % N.

Příklad 16

Kyselina (-)-[l(R),2(R),5(S),6(R)]-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová

Roztok produktu z příkladu 15 (976 mg, 4,10 mmol) v 8,2 ml 3N NaOH se refluxuje za míchání 24 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs nanese přímo na iontovýměnnou kolonu (připravenou z 50 g Bio-Rad AG 1-X8 acetátové piyskyřice připravené promytím 50 ml IN NaOH a pak 50 ml vody a po aplikaci reakční směsi, dalšími 50 ml IN NaOH) za eluce l:l/voda:kyselina octová při shromažďování 50ml frakcí. Frakce 2 a 3, které obsahují produkt, se spojí a zahustí se ve vakuu, získá se 770 mg bílé pevné látky. Tato látka se rozmíchá na suspenzi ve 4 ml vody a filtruje, promyje vodou (1x4 ml). Pevná látka se suší ve vakuu při 40 °C a získá se 634 mg (76 %) titulní sloučeniny jako bílého prášku: IR (KBr): 3235 (š,s,), 2971 (m), 2016 (š, w), 1694 (m), 1613 (s), 1509 (m), 1237 )m), cm¹, *H NMR (trifluoroctová kyselina-d) δ2,76-2,74 (m, IH), 2,65-2,52 (m, 3H), 2,38-2,31 (m, 2H), 1,96-1,88 (m, IH); ¹³C NMR (trifluoroctová kyselina-d) δ 179,43, 175,63, 69,53, 34,92, 31,75, 31,66, 27,63, 23,04. Analytický vzorek byl připraven krystalizací z vody: t.t. 277 až 280 °C (rozkl.) [a]_D ²⁵ -23° (c= 1,35, IN, HC1).

Příklad 17

Kyselina 2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Směs 60 g ethyl-2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylátu a 300 ml IN hydroxidu sodného se míchá při 25 až 30 °C. Po 2,5 hodinách se přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková pro úpravu pH na 0,8 až 1,2. Výsledný roztok se extrahuje ethylacetátem. Extrakty se suší síranem hořečnatý, filtrují a zahuštěním se získá 49,1 g (98%) surového materiálu. Rekrystalizací ze 100 ml ethylacetátu se získá titulní sloučenina, t.t. 123,5 až 128 °C.

FDMX: m/z = 140 (M+).

-27CZ 291270 B6

Elementární analýza pro C₇H₈O;: vypočteno: 60,00 % C. 5,75 % H, nalezeno: 60,14 % C, 5,79 % H.

Příklad 18

Sůl kyseliny 2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové s (S)-l-fenylethylaminem

Roztok 14 g sloučeniny připravené v příkladu 17 ve 140 ml 25% ethanolu v ethylacetátu se spojí s (S)-l-fenylethylaminem (1 ekv.). Po míchání přes nos se vysrážená sůl izoluje filtrací a suší. Získá se 11,87 g, (45,4%) požadované soli. Konverzí soli na částečně rozpuštěnou kyselinu 2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylovou metodou z příkladu 17 a analýza indikují, že sůl byla 68% čistoty. Enantiomemí převaha byla stanovena konverzí na methylester s diazomethanem s následující chirální HPLC na Chiralpak AS koloně při 40 °C za eluce 10 % izopropanolu/90 % hexanu při 1 ml/min za detekce při 210 nm.

Příklad 19

Kyselina (+)-2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Směs 1,31 g produktu z příkladu 18 a 10 ml IN kyseliny chlorovodíkové se míchá 5 minut a extrahuje se ethylacetátem. Extrakty se suší nad síranem sodný, filtrují a zahuštěním se získá 0,61 g titulní sloučeniny, t.t. 110 až 115 °C. Optická čistota produktu byla stanovena jako 68% podle chirální HPLC (metoda z příkladu 18).

FDMS:m/z=141 (M+H).

Optická otáčivost: a_D = 49,85°.

Příklad 20

Kyselina (-)-2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 19 (68%, optická čistota, 1 ekv.), kyanidu draselného (1,25 ekv.) a uhličitanu amonného (2,5 ekv.) se spojí a míchá vethanolu/vodě při 25 °C 40 hodin. Směs se okyselí 6N kyselinou chlorovodíkovou, zahustí, zředí vodou a filtruje. Získá se 79% výtěžek 90:10 směsi diastereoizomerů, t.t. 286 až 290 °C. Diastereomemí směs se rekrystaluje z izopropanolu/vody a získá se ve 48% výtěžku titulní sloučenina ve 100% diastereomemí a 100% enantiomemí čistotě (enantiomemí poměr stanoven chirální HPLC na 4,6 x 150 mm Chiracel OD-H koloně, eluce 15% izopropanol/85 % hexan při 1 ml/min při 40 °C s detekcí při 220 nm; diastereomemí poměr stanoven HPLC na koloně Zorbax SB-fenyl při 40 °C za eluce 90:10 pufr/acetonitril při 2 ml/min s detekcí při 220 nm (pufr = 0,lM monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného upravený na pH 2,1 kyselinou fosforečnou).

FDMS:m/z = 211 (M+H).

Optická otáčivost: ao = -25,98°

Elementární analýza pro C9H10N2O: vypočteno: 51,43 % C, 4,79 % Η, 13,33 % N,

-28CZ 291270 B6 nalezeno: 51,38 % C, 4,80 % Η, 13,26 % N.

Příklad 21

Ethyl-2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylát

Směs 5,05 g ethyl-2-ixibicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylátu, 2,15 g, kyanidu draselného, 5,77 g uhličitanu amonného, 30 ml 2B-3 ethanolu a 12 ml vody se míchá při 35 °C, až je reakce podle HPLC kompletní. Po 15 hodinách se reakční směs ochladí na 0 °C a přidá se ke směsi 33 ml vody. Po 2 hodinách při 0 °C se sraženina izoluje filtrací a sušením se získá 5,23 g (73 %) titulní sloučeniny o t.t. 217 až 220 °C.

FDMS: m/z = 238,1 (M+).

Elementární analýza pro C11H14N2O4: vypočteno: 55,46 % C, 5,92 % Η, 11,76 % N, nalezeno: 55,74 % C, 5,88 % Η, 11,50 % N.

Příklad 22

Kyselina 2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Směs 16,32 g produktu z příkladu 21 a 137 ml 2N NaOH se míchá při 25 °C. Po 1 hodině se přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková pro úpravní pH na 1,0. Výsledná sraženina se izoluje filtrací a sušením se získá 1,70 g (95 %) titulní sloučeniny, t.t. 277 až 279 °C.

FDMS: m/z = 210,1 (M+).

Elementární analýzy pro C₉HioN₂04: vypočteno: 51,43 % C, 4,79 % H, 13,33 % N, nalezeno: 51,70 % C, 4,93 % Η, 13,43 % N.

Příklad 23 (S)-1-Fenylethylaminová sůl kyseliny 2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové

Směs 1,05 g produktu z příkladu 22 a 16,6 ml 1,6:1 roztoku aceton:voda se míchá při 25 °C za přidání 1,53 g R-(+)-l-fenylethylaminu. Směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti. Krystaly se odfiltrují, promyjí se acetonem a sušením se získá 0,74 g (45 %) titulní sloučeniny, t.t. 205 až 212 °C.

Optická otáčivost: ao - -31,88° (c = 1, methanol).

Příklad 24

Kyselina (-)-2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Směs 0,74 g produktu z příkladu 23 a 10 ml vody se míchá při 25 °C při úpravě pH ze 6,81 na 1,0 za použití IN HC1. Reakční směs se míchá 1 hodinu a produkt se oddělí filtrací a suší. Získá se 0,35 g (75 %) titulní sloučeniny, t.t. 310 °C (rozkl.).

-29CZ 291270 B6

FDMS: 210 (M+).

Optická otáčivost: a_D = -24,22° (c = 1, methanol).

Elementární analýza pro C9H10N2O4:

vypočteno:	51,43 % C, 4,80 % H, 13,33 % N,
nalezeno:	51,67 % C, 4,87 % H, 13,61 % N.

Příklad 25

Kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1,0]hexan-2,6-dikarboxylová

Roztok 184 g kyseliny (-)-2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové a 1750 ml 3N NaOH se zahřívá pod refluxem až je reakce podle HPLC kompletní. Po 28 hodinách se roztok ochladí na teplotu místnosti a filtruje se přes skelný papír pro odstranění stopových množství nerozpustného materiálu. pH roztoku se upraví na 3,0 za použití koncentrované HC1. Reakční směs se míchá 1 hodinu při teplotě místnosti a dvě hodiny při 0 °C. Vysrážený produkt se oddělí filtrací, promyje se 170 ml studené vody a suší. Získá se 152 g (86 %) titulní sloučeniny.

Claims

1. Derivát aminokyseliny obecného vzorce I kde

X je(CH₂)_nR² je CO₂R⁴ a

R³ je vodík, nebo

R je vodík a

R³ jeCO₂R⁴,

R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, alkylová skupina s 1 až 10 atomy uhlíku, alkenylová skupina se 2 až 10 atomy uhlíku, arylová nebo aralkylová skupina a

-30CZ 291270 B6 n je 1;

nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

2. Derivát aminokyseliny podle nároku I, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl, mající relativní stereochemickou konfiguraci, jak je uvedena obecným vzorcem la dále:

COsR¹ (la), kde

X je(CH₂)_nR² jeCO₂R⁴a

R³ je vodík, nebo

R² je vodík a

R³ jeCO₂R⁴,

R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, alkylová skupina s 1 až 10 atomy uhlíku, alkenylová skupina se 2 až 10 atomy uhlíku, arylová nebo aralkylová skupina a n je 1.

3. Derivát aminokyseliny podle nároku 1 nebo nároku 2 obecného vzorce I nebo la, kde R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, aralkylová nebo arylová skupina nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

4. Derivát aminokyseliny podle nároku 3, obecného vzorce I nebo la, kde R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

5. Stereoizomemí derivát aminokyseliny podle nároku 2, kterým je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3,l,0]hexan-2,6-dikarboxylová, její Ci-C₄alkyl-, aralkyl- nebo arylester nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

6. Stereoizomemí derivát aminokyseliny podle nároku 5, kterým je kyselina (+}-2-aminobicyklo[3,l,0]hexan-2,6-dikarboxylová, její Ci~C₄alkylester nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

7. Stereoizomemí derivát aminokyseliny podle nároku 6, kterým je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3,l,0]hexan-2,6-dikarboxylová nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

8. Stereoizomemí derivát aminokyseliny podle nároku 7, kterým je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3,l,0]hexan-2,6-dikarboxylová.

9. Způsob výroby derivátu podle nároku 1,vyznačující se tím, že se

-31 CZ 291270 B6 (1) hydrolyzuje sloučenina obecného vzorce X kde

X je(CH₂)_n, n je 1,

R^2a je CO₂R^4a a

R^3a je vodík, nebo

R^2a je vodík a

R^3a je CO₂R^4a, a

R^4a karboxyl chránící skupina; nebo (2) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce lila (lila), kde

X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam, s kyanidem alkalického kovu a amonnou solí a hydrolyzuje se výsledný meziprodukt; nebo (3) hydrolyzuje sloučenina obecného vzorce Illb (IHb), kde

R^la je karboxyl chránící skupina a

-32CZ 291270 B6

X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam a (4) popřípadě se odstraní karboxyl chránící skupiny a (5) popřípadě se esterifikuje jedna nebo obě karboxylové skupiny a (6) popřípadě se oddělí diastereomery a/nebo rozštěpí enantiomeiy a

10 (7) popřípadě připraví farmaceuticky přijatelné soli derivátu aminokyseliny obecného vzorce I.

10. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle nároku 1 v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly nebo přísadami.