CZ298195A3 - Elevations, lining and surface elements of buildings and structures - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká fasád, obkladů a povrchových prvků staveb a konstrukcí.

Dosavadní stav techniky

Od nej starších dob je známo použití rákosu, slámy a jiných rostlinných vláken a pletiv, s nebo bez použití pojiv, jako střešní krytiny a vnějšího obložení budov, jako optických a slunečních clon a v rozličných jiných aplikacích jako podkladů pro omítku a ve formě volných a lisovaných hmot pro izolační účely ve stavebnictví.

Například z německého spisu č. 29 50 055 je znám způsob a zařízení pro izolováním budov použitím slaměných rohoží, které se zavěšují na kolíky zatlučené předem do stěny, načež se na takto zavěšené slaměné rohože nanášejí nejméně dvě vrstvy omítky.

V německém spisu č. 31 30 724 je popsán nastřikovatelný izolační materiál s použitím organických vláken, který slouží jako tepelná a zvuková izolace. Je popsán rovněž způsob výroby takového nastřikovatelného izolačního materiálu.

V německém spisu č. 34 01 415 se jako předmět ochrany uvádí fasádní obklad vyrobítelný mimo jiné ze dřeva a provedený jako tak zvaný termošindel, který odpuzuje vodu a lze ho nalepit.

Německé spisy č. 35 30 052 a 39 07 020 popisuji tepelněizolační rohože tvořené pytlovitými plášti, popřípadě jiným nesnadno vzplanutelným opláštěním, které jsou jako tepelněizolačním materiálem naplněny rašelinou.

V německém spisu č. 40 12 310 je popsán lehký konstrukční prvek, použitelný případně také jako fasádní prvek, který po starobylém způsobu sestává ze směsi slámy s jílem a je uzavřen v profilovém rámu.

Jiné způsoby výroby stavebních materiálů s použitím přírodních vláknitých materiálů, které jsou známy z literatury, patentové literatury a praxe, se týkají výhradně takových stavebních materiálů, které vyžadují přídavné opláštění nebo umístění mezi nosné a opěrné konstrukční prvky, kde slouží jako tepelná izolace, tlumení průslyšnosti stropů při přecházení a uvnitř staveb jako zvukověizolační prvky nebo příčky a/nebo vnitřní obklady. Dále uvedené spisy, které náležejí ke stavu techniky, popisují výhradně tepelné a zvukové izolace, popřípadě izolace uvnitř stavby, popřípadě použití takových izolací pouze pod fasádou.

Z německého spisu č. 12 217 je takto například známo použití vlny a chlupů jako izolačního materiálu, který tvoří izolační jádro. Takto provedený izolační materiál je opláštěn vrstvou nalepeného papíru. Podobné obalení izolace je popsáno v americkém patentovém spisu č. 14 42 326. V německém spisu č. 34 13 877 je popsána zvukově a tepelně izolační směs na bázi koženého prachu, která obsahuje jemně dispergovaný kožený prach s přísadou umělé pryskyřice a slouží pro obložení ploch a také pro odlévání tvarových těles. V německém spisu č. 35 40 001 jsou popsány tepelněizolační desky z přírodních materiálů, mimo jiné z přírodních živočišných vláken, které jsou vázány ve vodě rozpustným přírodním lepidlem a obsahují borax nebo kyselinu boritou jako přísadu proti hoření a proti hnilobě.

Tepelněizolační deska s použitím přírodních živočišných vláken a jiných organických surovin a odpadových materiálů, které jsou za vysokého tlaku slisovány s ve vodě rozpustným lepidlem, je předmětem německého spisu č. 35 45 001. Německý spis č. 40 11 657 popisuje způsob výroby kompaktních plochých konstrukčních prvků z textilních odpadu, které se s pojivý lisují za zvýšené teploty a používají se jako přepážky, izolační materiály a pro tlumení prúslyšnosti stropů při přecházení. Ovčí vlna jako izolační materiál v opláštění nebo jako izolační materiál v izolačním prostoru vymezeném již jinými konstrukčními prvky je předmětem německého spisu č. 41 08 110. Izolační prvky popsané v tomto spisu se používají k vytvoření plochých izolačních oblastí na stěnách budov, na stropech nebo na střechách, popřípadě ve směsi s pojivý jako tepelněizolační tvarová pevná tělesa či jako ovčí vlna nafoukaná volně do dutin. Tepelněizolační deska pro pozemní stavitelství je popsána také v německém spisu č. 42 10 392 a je volitelně tvořena deskou z přírodních vláken, která je nejméně jednostranně opatřena povlakem.

Známé způsoby výroby stavebních prvků a vlastní stavební materiály a jejich použití pro ztvárnění fasád staveb a vnějších povrchů nosných konstrukcí, jako jsou povlakem opatřená skleněná a minerální vlna, pěnové umělé hmoty obecně a také kovy, jsou již delší dobu podrobeny kritice. Z ekologického a ekonomického hlediska nepřijatelně vysoké náklady na energii při výrobě takových pohledových prvků a obkladů, zejména tehdy, jestliže tyto prvky mají současně plnit funkci tepelné a zvukové izolace, jakož i problémy s odstraňováním použitých stavebních prvků obsahujících umělé hmoty, vedou investory, kteří berou ohled na ekologii, k hledání alternativních obkladů a ztvárnění povrchů na bázi přírodních vláken, zejména takových, která jsou vhodná jako izolační materiály.

Až na rákos a některé druhy slámy se stavební materiály z rostlinných surovin nebo odpadů ke ztvárnění nebo obložení vnějších povrchů používají jen tehdy, jestliže, jak bylo popsáno, se s vysokými náklady a většinou ve směsi, často se z ekologického hlediska spornými pojivý, s vysokou spotřebou energie lisují, tvarují a/nebo suší a přídavně se ještě opatří těsnicím vnějším pláštěm nebo vrstvou, které jsou rovněž často sporné z ekologického hlediska.

Přírodní vlákna ve formě zvířecí srsti nebo vlny se s ohledem na nedostatečnou vnitřní stabilitu z nich vyrobených prvků, s ohledem na potřebné opláštění a tvarování konstrukčních prvků, z konstrukčních, konstrukčně-fyzikálních a estetických důvodů používají jen jako izolace mezi konstrukčními prvky, a to jako šité, napěněné nebo sešité pásy, s nebo bez použití pojiv.

Úkolem vynálezu je nalezení fasád, obkladů a povrchových prvků staveb a konstrukcí, které při použití suroviny biologického původu, jejíž použití jako izolačního materiálu je již známo a která jek dispozici v dostatečném množství, umožní trvanlivé ztvárnění povrchu nosných konstrukcí a fasád budov, přičemž tyto fasády mají být ze suroviny, která je nesporná ze všech ekologických hledisek. Dalším požadavkem je minimální spotřeba energie při výrobě, snadná manipulace a nízká hmotnost.

Uvedený úkol zahrnuje i vývoj takových stavebních materiálů a způsoby jejich výroby.

Stavební materiály na bázi těchto surovin mají dále sloužit k obložení povrchů nosných konstrukcí, zejména protihlukových zařízení u dálnic a silnic, a současně vázat i škodliviny ze vzduchu.

Úkolem vynálezu je rovněž nalezení obkladů a obložení nosných konstrukcí v ohrožených oblastech nebo prostorech, pro vázání nebo neutralizaci škodlivých látek. Dalším úkolem vynálezu je nalézt pro přírodní cestou obnovitelné suroviny při zachování jejich podstatných přírodních vlastností nové alternativní estetické použití pro vnější ztvárnění stěn a obkladů nosných konstrukcí a fasád budov.

Postata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých stavebních materiálů tohoto druhu do značné míry odstraňují fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že vnější, povětrnostním vlivům vystavený plášt sestává ze sešité a konfekcionované zvířecí vlny, zejména ovčí vlny.

Je výhodné, jestliže vnější plášt sestává z fasádní plsti, která je případně spojena s flaušovými a objemnými pruhy rouna, které nejsou vystaveny povětrnostním vlivům.

Dále je výhodné, jestliže fasádní plst je spojena s flaušovými a objemnými pruhy rouna o určité šířce a s určitými odstupy, popřípadě jestliže fasádní plst je spojena s přídavnými plstěnými pruhy o určité šířce.

Kromě toho je výhodné, jestliže fasádní plst jev prostřední oblasti spojena s flaušovými a objemnými pruhy rouna a v krajních oblastech fasádní plst s pruhy rouna spojena není.

Výhodná je rovněž alternativa, ve které je fasádní plst mezilehlým drátěným pletivem, které je opatřeno úchytnými háky, spojena s další fasádní plstí.

Vnější plášt s výhodou sestává z vlnitých pásů vlněného rouna, jejichž vyvýšené oblasti jsou normálně zplstěny a jejichž prohloubené oblasti jsou velmi pevně zplstěny.

Je výhodné, jestliže vlnitý pás vlněného rouna je svou hladkou stranou celoplošně spojen s fasádní plstí nebo v prohloubené oblasti sešit s touto fasádní plstí.

Dále může být výhodné, jestliže fasádní plst, dvě fasádní plsti spojené navzájem drátěným pletivem a vlnitý pás vlněného rouna nebo vlnitý pás vlněného rouna sešitý s fasádní plstí jsou pro speciální účely, například pro protihlukové stěny, opatřeny rámem.

Ovčí vlna se před jejím zpracováním a konfekcionováním může smísit s jinými přírodními vlákny, přičemž podíl ovčí vlny je větší než podíl ostatních složek.

K ovčí vlně se během jejího zpracování s výhodou přidávají stabilizační a/nebo impregnační prostředky, načež se ovčí vlna konfekcionuj e.

Podstata vynálezu tedy spočívá v tom, že jako surovina k obložení a opláštění nosných konstrukcí fasád budov a k vázání škodlivin ve zvláště ohrožených regionech se použije zvířecí vlna, zejména ovčí vlna, zpracovaná jako stavební materiál do odpovídající podoby. Pro izolaci a obložení fasád je zásluhou svých vlastností mimořádně vhodná ovčí vlna. Trvanlivé ztvárnění fasád budov a povrchů nosných kostrukcí přírodními vlákny se provádí způsobem podle vynálezu a/nebo kombinací více operací tohoto způsobu a spočívá v tom, že zvířecí vlna, zejména ovčí vlněná stříž, se známým způsobem vyčistí od trusu, moči a nečistot a jako vypraná surová vlna, která ještě obsahuje lanolin, se známým způsobem hrubě rozvolní v mykacím čechradle, zpracuje v mykacím stroji a vzniklé rouno se ve stroji pro příčné překládání složí ve vícevrstvé rouno, které se vede do sešívacího stroje a na výsledný produkt se aplikují prostředky proti napadení škůdci a/nebo impregnační prostředky. Takto vyrobené, silně zhutněné pásy plsti, se podle vynálezu dále zpracovávají v závislosti na účelu příštího použití, například tak, že stejným způsobem se vyrobí málo zhutněné pásy flaušového vlněného rouna, které se nařežou na pruhy, jejichž šířka odpovídá mezerám mezi latěním na budově nebo povrchu nosné konstrukce, na které se mají vyráběné fasádní, obkladové a/nebo izolační prvky a/nebo prvky pohlcující škodliviny umístit. Tyto pruhy flaušového vlněného rouna se pak s definovanými odstupy uloží na pás plsti a ještě před sešitím v sešívacím stroji se přesně umístí. V průběhu navazujícího opakovaného sešívání s jehlami nacházejícími se pouze v oblasti pruhů flaušového vlněného rouna se tyto pruhy flaušového vlněného rouna, které jsou položeny na plsti, s touto plstí sešijí.

Zvláštní zdokonalení provádění tohoto způsobu výroby stavebních materiálů s popsaným způsobem přídavně přišitými pruhy flaušového vlněného rouna spočívá v tom, že určité oblasti těchto pruhů flaušového vlněného rouna, které se nacházejí na plstěném pásu, se s tímto plstěným pásem nesešijí a/nebo jednostranně či oboustranně se s plstěným pásem sešije ekologicky nezávadná folie a/nebo se na plstěný pás před procesem sušení nanese folie, zejména samolepicí folie, která se v sušicí peci s plstěným pásem spojí. Jiná varianta spočívá v tom, že se mezi dva plstěné pásy vloží stabilní pletivo s antikorozní úpravou, které je opatřeno přibližně v pravém úhlu k jeho rovině směrem nahoru a dolů vystupujícími úchytnými háky. Plstěné pásy se pak mezi otáčejícími se lisovacími válci s tímto pletivem navzájem trvanlivě spojí. Kromě toho se může na povrch plstěného pásu nanést impregnace nebo provést jiné jeho zpevnění. Do rámce vynálezu spadá v závislosti na účelu použití i míšení s jinou zvířecí srstí a/nebo vlnou a/nebo jinými přírodními vlákny či zbytky á odpadovými materiály, poměr míšení se však musí volit tak, aby nebyly eliminovány výhody použití ovčí vlny.

Z takto zhotovených pásů plsti a rouna, plsti sešité s rounem, plsti sešité s folií a/nebo rounem, plsti spojené s nesešitou folií, plsti slisované s mezilehlým pletivem s úchytnými háky s jinou plstí, plsti se sešitými pruhy rouna a z plstěných pásů a/nebo pásů rouna s povrchovou úpravou a/nebo smíšených s jinými přírodními vlákny nebo stabilizovaných, se pak vyrobí konstrukční prvky pro trvanlivé ztvárnění fasád budov a povrchů nosných konstrukcí ve tvaru pásů, desek, šindelů, orámovaných tabulí a podobně. Konstrukční prvky, které mají mít speciální nosnou a/nebo přídržnou a/nebo opláštovací funkci a/nebo mají splňovat speciální estetické požadavky, se sešívají ještě jednou, následně se pod párou tlakem uvedou ve tvar požadovaný jejich použitím, nasytí latexem a opatří barevným nátěrem. Do rámce vynálezu spadá i použití tmavé vlny pro speciální konstrukční prvky, například pro hrany, ohyby a rohy.

Výhodné využití tepelně a zvukově izolačních vlastností, vyrovnávání vlhkosti, vázání škodlivých látek a odpuzování kapek vody a jiných vlastností, které jsou ovčí vlně vlastní, jakož i skutečnost, že vlnu lze bez použití pojiv jen vzájemným zhutněním vláken vlny jednoduše zpracovat v poměrně pevný plošný prvek, zaručuje ekologicky zcela nezávadné a nové využití ovčí vlny pro výrobu obkladů a prvků vnější úpravy povrchu nosných konstrukcí a fasád budov, jakož i pro vázání škodlivých látek ve zvláště ohrožených oblastech.

Obnovitelná, biologicky vysokohodnotná surovina, to jest ovčí vlna, kterou lze při odpovídajícím krmení ovcí produkovat bez vynaložení většího množství energie, má zvláštní estetický půvab a je optimálním materiálem pro tepelné izolace a pro ochranu proti vlivům povětrnosti ve stavebnictví. Tepelněizolační schopnost ovčí vlny leží kolem hodnoty % = 0,031 - 0,037 W/mk, takže srovnatelná je pouze polyurethanová pěna.

Od přírody kudrnatá vlněná stříž má i po pečlivém zpracování vysoký obsah vzduchu, který činí až 85 % celkového objemu. Protože nehybný vzduch je, jak známo, vynikající tepelnou izolací, nevede vlna ani chlad, ani teplo.

Nesmírně tenká povrchová vrstva vlněného vlákna má takovou vlastnost, že sice propouští vlhkost ve formě páry, avšak současně odpuzuje kapky. Uvnitř vlněného vlákna však může být krátkodobě uloženo množství vlhkosti, které odpovídá až třetině vlastní hmotnosti tohoto vlněného vlákna, aniž by vlněné vlákno působilo navenek jako vlhké.

Zásluhou obsahu lanolinu (tuk z ovčí vlny) je vlna odolná proti vlivům povětrnosti. Při pokusech prováděných na 200 až 100 let staré surové vlně se nezjistily žádné změny pevnosti v tahu a změny pružnosti. Vlna nepodléhá znatelně žádnému procesu stárnutí. Z tohoto hlediska je vlna i za nenáročných skladovacích podmínek jedním z nejtrvanlivějších živočišných produktů - viz Archiv Tierzucht, 31, 1988, Berlin.

Při snadném, rychlém a příjemném zpracování vlny nedochází k žádnému podráždění pokožky a nevzniká také žádný jemný prach, jako je tomu u asbestových nebo minerálních vláken.

K důležitým vlastnostem vlny patří také schopnost vázat ze znečištěného vzduchu kyseliny a jiné chemikálie, popřípadě tyto škodliviny neutralizovat.

Ve srovnání s jinými známými biologickými izolačními materiály, jako je rákos, dřevotřískové desky, lehké desky z dřevěné vlny, kokosová vlákna, sláma a lněná koudel, má vlna dobrou odolnost proti vzplanutí, která vyplývá z chemického složení těchto přírodních živočišných vláken, která obsahují proteiny s vysokým obsahem dusíku.

Kromě toho, hygroskopičnost vlny zaručuje poměrně vysoký obsah vlhkosti, která se rovněž příznivě podílí na odolnosti vlny proti vzplanutí. Vlna má vysokou zápalnou teplotu v rozsahu 570 až 600 stupňů C, malé spalné teplo 4,95 kcal/g a teplotu plamene pouze 680 stupňů C. Za příznivou lze považovat i mezní hodnotu kyslíku 0,252 - viz Deutsche Schafzucht, 2/1993, str. 32.

Významnou výhodou vlny ve srovnání s dosavadními izolačními materiály je pro izolační účely dobrá difúze vodní páry skrze vlnu.

Znaky vynálezu vyplývají kromě z nároků také z popisu a výkresů, přičemž znaky samy o sobě nebo v různých kombinacích a podkombinacích zahrnují jak použití přírodních vláken, zejména ovčí vlny, tak i způsob výroby a takto vyrobené prvky, což vše jsou výhodná a ochrany schopná provedení, pro které je zde nárokována ochrana.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňuj í :

-	na obr.	1	fasádní plst,
-	na obr.	2	fasádní plst s izolační nástavbou,
-	na obr.	3	obměnu provedení z obr. 2,
-	na obr. 4 fasádní plst ve formě pásů nebo desek na existující zdi,
-	na’obr.	5	řez kusem fasádní izolační plsti,
-	na obr.	6	obměnu provedení z obr. 5,
-	na obr.	7	obměnu provedení z obr. 5 a 6,
	na obr.	8	fasádní prvek s izolační nástavbou v perspektivním

pohledu na řez, na obr. 9 izolační šindel, na obr. 10 kus dvou navzájem slisovaných plstěných pásů, na obr. 11 profilový povrchový prvek, na obr. 12 až 14 aplikační formy fasádního prvku ve tvaru rohu nebo úhelníku.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 :

Vlněná stříž se před dalším zpracováním podle vynálezu vyčistí od trusu, moči a nečistot. Surová vlna vymytá přírodními prostředky, s vysokým obsahem lanolinu, se po vyprání známým způsobem hrubě rozvolní v mykacím čechradle, v mykacím stroji se dosáhne rovnoběžné orientace vláken vlny a jejich složení v jemné rouno. Toto jemné rouno se strojem pro příčné překládání přeloží na sebe tolikrát, aby se dosáhlo požadované plošné hmotnosti výsledného produktu. Podle uvažovaného použití se volí plošná hmotnost 600 až 1200 g/m čtvereční, čímž se dosáhne síly stěny fasádního prvku v rozsahu 5 až 8 mm. Po průchodu strojem pro příčné překládání přicházejí na sobě složené vrstvy rouna do sešívacího stroje, kde se provede jejich zpevnění.

Takto získaná plst z čisté ovčí vlny se upraví do požadovaného tvaru prvků a je již v tomto stavu použitelná jako trvanlivé tepelně a zvukově izolační vnější obložení a ztvárnění povrchu nosných konstrukcí, fasád budov a k vázání škodlivých látek.

Jestliže je výchozí materiál, to jest vlněná stříž, velmi znečištěn a musí být prán intenzivněji nebo opakovaně, je za účelem dosažení výše zmíněného podílu lanolinu možno provést známým způsobem namaštění vlny. Při maštění speciálními tuky lze současně provést i přídavnou úpravu vlny proti škůdcům.

Po sešití vrstev rouna se podle účelu použití jako protipožární složka a prostředek proti napadení škůdci aplikuje borax nebo kyselina boritá, popřípadě levandulové přípravky.

Do rámce vynálezu spadá i rovnoměrné promísení ovčí vlny v mykacím čechradle s jinou zvířecí srstí a/nebo vlnou a/nebo jinými přírodními vlákny, popřípadě zbytky a odpady, poměr míšení se však musí volit tak, aby se nepotlačily výhody použití ovčí vlny podle vynálezu.

Podíl čisté ovčí vlny ve výsledném produktu by proto v závislosti na obsahu lanolinu neměl klesnout pod 75 %.

Plst vyrobená popsaným způsobem, zejména plst z ovčí vlny, se použije pro trvanlivé tepelně a zvukově izolační ztvárnění povrchů nosných konstrukcí a fasád budov, jako obložení povrchů nosných konstrukcí, zejména na protihlukových zařízeních u dálnic a silnic, pro tlumení hluku a vázání a/nebo neutralizaci škodlivin ve vzduchu a v regionech zvláště ohrožených znečištěním životního prostředí také k vázání a/nebo neutralizaci škodlivých látek.

Příklad 2 :

Na obr. 1 je znázorněna fasádní plst 1, která je již v tomto stavu zpracování použitelná k trvanlivému pokrytí vnějších ploch a pro vytváření povrchů nosných konstrukcí, jakož i k vázání škodlivin. V dalších provedeních bude popsáno použití pásů, desek a šindelů nej různějších tvarů s a bez podvětráním a s přídavnými vrstvami na vrchní ploše fasádní plsti 1.

Na obr. 2 je znázorněna izolační nástavba tvořená fasádní plstí 1 z ovčí vlny, která je svorkami 15 přichycena na svislých podložných latích 2. Vodorovné základní latě 3. jsou známým způsobem připevněny na vnější stěně 4 a mezi těmito vodorovnými základními latěmi 3 se nachází izolační vrstva 5 z ovčí vlny, která je pokryta difuzní folií 6..

Na obr. 3 je znázorněna izolační nástavba stejné konstrukce jako na obr. 2, avšak s fasádní plstí 1 sešitou již při výrobě plstěných pásů jednostranně s recyklovanou folií Toto provedení je vhodné zejména pro barevné fasády, kdy se použije barevná recyklovaná folie 7 a zásluhou zmíněného sešití se dosáhne flaušového vzhledu povrchu recyklované folie 7, výsledkem čehož je mimořádně estetické zabarvení povrchu fasády. Zmíněná recyklovaná folie 7 zvyšuje stabilitu fasádní plsti 1, aniž by negativně ovlivňovala aktivitu dýchání vlny. Ke zvýšení stability fasádní plsti 1 může být tato při výrobě sešita oboustranně s recyklovanou folií 2 a následně ještě na straně fasády nasycena latexovou vrstvou 2· Celoplošné nasycení latexem má s výhodou plošnou hmotnost 120 g/metr čtvereční. Pro určité účely může být po sešití nebo před sušením s plstí spojena folie, s výhodou samolepicí.

Na obr. 4 je znázorněno použití fasádní plsti 1 ve tvaru vodorovných pásů uchycených na vnější stěně 4 ze dřeva. Při tomto velkoplošném použití je vhodné podle obr. 3 k dosažení vyšší stability fasádní plsti 1 tuto oboustranně sešít s recyklovanou folií 7 a přídavně ještě nasytit latexovou vrstvou 8. Při použití fasádní plsti 3. jsou možné libovolné formy obložení. Jsou-li při rekonstrukci nedostatečně izolovaných budov s dřevěným latěním zapotřebí maloformátové šindele, například čtvercové šindele, které se kolmo k jedné z jejich úhlopříček přichycují na horním rohu a po připevnění na fasádě je viditelná vždy pouze čtvrtina jejich plochy, dosáhne se ještě přídavného izolačního účinku, protože fasáda po pokrytí šindely je po celé ploše tvořena čtyřmi vrstvami plsti. Pro tento účel je vhodné volit šindele o malé tlouštce, protože šindele jinak nepřiléhají dostatečně plošně.

Příklad 3 :

Jen málo slisované pásy z vlněného rouna se nařežou na pruhy 1 rouna, jejichž šířka A odpovídá odstupům latění na budově nebo na povrchu nosné konstrukce. Tyto flaušové objemné pruhy 9 rouna se s definovanými odstupy B, jak je znázorněno na obr. 5, položí na fasádní plst 1 a celek se přenese do sešívacího stroje. Při následujícím sešití pouze v oblasti pruhů 9 rouna se tyto pruhy

9. rouna sešijí s fasádní plstí 1, na které spočívají. Odstup B mezi flaušovými objemnými pruhy 9 rouna, které působí jako izolační tělesa, se před sešitím stanoví tak, aby zůstal volný prostor 10, který odpovídá šířce nosné latě 12, která je znázorněna na obr. 7.

Takto v odpovídající velikosti a tvaru nařezané fasádní izolační prvky se bez podvětrání nasunou na latění nacházející se již na stěně tak, že nosné latě 12 přijdou do volných prostorů 10 .

Fasádní izolační prvek, který je znázorněn na obr. 5, sestává z fasádní plsti 1, která je vyrobena výše popsaným způsobem, a flaušových objemných průhů 9 rouna, které jsou s fasádní plstí 1 sešity.

Na obr. 6 je znázorněno provedení fasádního izolačního prvku, které je obměnou provedení z obr. 5. Fasádní izolační prvek sestává z fasádní plsti 1, která je sešita s pruhy 9. rouna. Do volného prostoru 10 se již před sešitím pruhů 9 rouna s fasádní plstí 1 vloží plstěný pruh 11, který se v téže pracovní operaci sešije s pruhy 9 rouna a fasádní plstí i- Tento plstěný pruh 11 má zásluhou pevného sešití a/nebo zpevnění povrchu takovou tvarovou stabilitu, že například při přichytávání k nosným latím 12 nedojde ke výraznější deformaci viditelné strany fasádní plsti 1. Další obměněné provedení spočívá v tom, že před připevněním fasádního izolačního prvku na latění se takový plastěný pruh 11 nalepí nebo jinak přichytí na nosnou lat

12. Použitím plstěných pruhů 11 se zmenší nebo odstraní tepelné můstky v místě nosných latí 12.

Provedení znázorněné na obr. 7 je oproti provedení z obr. 6 obměněno v tom, že na fasádní plsti 1 je známým způsobem nanesen podklad pro omítku, například pancéřové pletivo 13 s antikorozní úpravou, na kterém je nanesena dvouvrstvá omítka 14 z minerálních materiálů.

Na obr. 8 je v perspektivním pohledu znázorněno provedení z obr. 5. Z tohoto znázornění je patrné, jak jsou pruhy 9 rouna svými šířkami A -vtlačeny mezi nosné latě 12 a jak je fasádní izolační prvek připevněn svorkami 15 z nerez materiálu.

Příklad 4 :

Na obr. 9 je znázorněn izolační šindel, který sestává z fasádní plsti i a pruhů 9. rouna, přičemž první oblast C a/nebo druhá oblast E není sešita. Připevnění pruhu 9 rouna je odpovídajícím sešitím provedeno pouze v prostřední oblasti D, a to před formátováním izolačního šindele. Oblasti C a/nebo E tudíž nejsou sešity s fasádní plstí i, aby se při montáži dosáhlo těsného dosednutí izolačního šindele mezi horní a spodní nosnou latí 12. Druhá oblast E na horním okraji izolačního šindele je kromě toho vhodná pro připevnění svorkami 15 k vespod se nacházejícímu latění.

Místo sešití fasádní plsti 1 s pruhy 9 rouna v prostředních oblastech D se zde může provést lehké slepení obou vrstev, protože soudržnost pruhů 9 rouna s fasádní plstí 1 je v podstatě zapotřebí pouze pro montáž izolačního šindele, nebot, jak již bylo uvedeno, v druhé oblasti E je provedeno trvanlivé připevnění pomocí svorek 15 a prostřední oblast D je pevně uložena stlačením oblastí C a/nebo E mezi latěním.

Příklad 5 :

Zvláštní varianta způsobu obkládání a ztvárňování povrchů nosných konstrukcí spočívá v tom, že mezi dva pásy fasádní plsti 1 se podle obr. 10 například válcováním upevní například drátěné pletivo 16, přičemž uchytné háky 17 vystupující napříč k drátěnému pletivu 16 se pevně ukotví v horní a spodní fasádní plsti

1. Takto vytvořené velkoplošné pásy se s výhodou opatří rámem. Jsou-li pásy vystaveny povětrnostním vlivům, provede se zarámování pouze po stranách a na horní hraně, aby se na spodní hraně nehromadila vlhkost. Na obr. 10 je znázorněn výřez dvou takto navzájem spojených rohoží tvořených fasádní plstí 1.

Příklad 6 :

Na obr. 11 je znázorněna rohož, zejména ochranná rohož proti hluku, popřípadě profilová absorbční rohož, ve zvláštním provedení, která sestává z na sobě položených vrstev vlněného rouna a je speciálně provedeným sešívacím strojem vedena tak, že vzniknou normálně pevně zplstěné oblasti F a velmi pevně zplstěné oblasti G. Aby se takto vyrobené ochranné rohoži proti hluku, popřípadě profilové absorbční rohoži, dodala pro speciální účely vyšší pevnost, například pro zavěšení ve větší délce, je tato ochranná rohož proti hluku, popřípadě profilová absorbční rohož ještě pouze ve velmi pevně zplstěných oblastech G sešita s druhým plstěným pásem. Je použita kombinace se způsobem a prvky z příkladu č. 5. Takové rohože, jaké jsou popsány v příkladech 5 a 6, jsou vhodné pro použití jako protihluková ochrana u dálnic a silnic, jako obložení nebo zakrytování nosných konstrukcí a k vázání nebo neutralizaci škodlivin v prostorech se zvláště ohroženým životním prostředím.

Příklad 7 :

Konstrukční prvky, které jsou znázorněny na obr. 12 až 14

- 17 a které musí splňovat požadavky na speciální nosné a/nebo přídržné a/nebo obkladové funkce a/nebo zvláštní estetické účinky, to jest tvořit vnitřní a vnější rohy 18 nebo vyložení oken a dveří, se ještě jednou sešijí a pod parou a tlakem zformují v požadovaný speciální tvar a nasytí latexem. Závěrem lze nanést barvu. Pro toto barevné provedení, například rohů 18 provedených jako úhelníky, je výhodné použít jako surovinu vlnu z černých ovcí, čímž se dosáhne žádoucího nového celkového estetického vjemu.

Příklad 8 :

Pro všechny výše uvedené příklady jsou použitelné a/nebo zapotřebí následující následující operace a jejich kombinace :

Již při výrobě plstěných pásů je vhodné na plstěný pás po sešití proti napadení škůdci rovnoměrně aplikovat 12 % - ní roztok boraxu. Množství aplikovaného množství boraxového roztoku činí například při plošné hmotnosti plsti 800 g/m čtvereční 30 g·

Podobně jako boraxové preparáty jsou v praxi osvědčenými prostředky také levandule nebo levandulový koncentrát, které jsou neškodnými biologickými prostředky a chrání vlnu, nezávisle na formě jejího zpracování, proti napadení moly.

Je-li po letech zapotřebí dodatečné ošetření plstěných pásů proti napadení moly, nastříkají se na suchou, okartáčovanou a s výhodou také vysavačem vysátou fasádu opět boraxové přípravky. U fasád s podvětráním je možná opakovaná ochrana například levandulí tak, že na spodní přívodní plechy pro vzduch do podvětrání, které působí jako komín, se vloží levandule bud ve formě vysušených rostlin nebo přípravku.

Podle druhu použití a požadované stability je možné nanést jako zpevnění povrchu pěnovou impregnaci v ekologicky neškodné koncentraci. Tuto impregnaci je výhodné provést po sešívání a je zapotřebí následné sušení. Pro výrobu fasádních prvků a prvků pro ztvárňování povrchu z plsti z ovčí vlny je vhodná například vodní disperse termoplastického akrylpolymeru na bázi butylakrylátu a methylmethanakrylátu s obsahem pevné složky přibližně 50 % a s nanášeným množstvím 40 g/m čtvereční při jednostranném nanášení. Při požadavku na zvláště stabilní fasádní prvky je možné oboustranné ošetření plsti.

Do rámce vynálezu spadá podle účelu použití i příměs jiné zvířecí srsti a/nebo vlny a/nebo jiných přírodních vláken, popřípadě zbytků a odpadů, poměr míšení se však musí volit tak, aby se neeliminovaly výhody vyplývající z použití ovčí vlny.

Zastupuj e

13.11.95 ??/- 19 Z 02090/95-CZ ^: 4' ’ 35 .33 — O;

PATENTOVÉ N Á RO K Y '' J

Claims (12)

1. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí, vyznačující se tím, že vnější, povětrnostním vlivům vystavený plást sestává ze sešité a konfekcionované zvířecí vlny, zejména ovčí vlny.

2. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější plást sestává z fasádní plsti (l).

3. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější plášt sestává z fasádní plsti (l), která je spojena s flaušovými objemnými pruhy (9) rouna, které nejsou vystaveny povětrnostním vlivům.

4. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že fasádní plst (1) je spojena s flaušovými objemnými pruhy (9) rouna o šířce (A) s odstupy (B).

5. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 2, vyznačující se tím, že fasádní plst (l) je spojena s plstěnými pruhy (11) o šířce (B).

6. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že fasádní plst (1) je v oblasti (D) spojena s flaušovými objemnými pruhy (9) rouna a v oblastech (C; E) fasádní plst (1) s pruhy (9) rouna spojena není.

7. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 2, vyznačující se tím, že fasádní plst (1) je mezilehlým drátěným pletivem (16) , které je opatřeno úchytnými háky (17), spojena s další fasádní plstí (1) .

8. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější plášt sestává z vlnitých pásů vlněného rouna, jejichž oblasti (F) jsou normálně zplstěny a jejichž oblasti (G) jsou velmi pevně zplstěny.

9. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle nároku 8, vyznačující se tím, že vlnitý pás vlněného rouna je svou hladkou stranou celoplošně spojen s fasádní plstí (1) nebo v oblasti (G) sešit s touto fasádní plstí (1).

10. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle některého nebo více z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že fasádní plst (1) , dvě fasádní plsti (1) spojené navzájem drátěným pletivem (16) a vlnitý pás vlněného rouna nebo vlnitý pás vlněného rouna sešitý s fasádní plstí (1) jsou pro speciální účely, například pro protihlukové stěny, opatřeny rámem.

11. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že ovčí vlna se před jejím zpracováním a konfekcionováním smísí s jinými přírodními vlákny, přičemž podíl ovčí vlny je větší než podíl ostatních složek.

12. Fasády, obklady a povrchové prvky staveb a konstrukcí podle některého nebo více z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, žek ovčí vlně se během jejího zpracování přidávají stabilizační a/nebo impregnační prostředky, načež se ovčí vlna konfekcionuje.