CZ164993A3 - Process and apparatus for separating metal from flue dust - Google Patents

Description

Způsob a zařízení k oddělování kovu z úletu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu oddělování kovu z úletu, který vykazuje především nejméně jednu sloučeninu kovu, pomocí roztoku , který obsahuje nejméně jedno chelatotvorné činidlo.

Vynález se týká rovněž zařízení pro oddělování kovu z úletu , který vykazuje především nejméně jednu sloučeninu kovu, s extrakční nádrží,která vykazuje přívod pro úlet a pro roztok , který obsahuje nejméně jedno chelatotvorné činidlo.

lojem kov má zde zahrnovat ve vlastním smyslu a tento smysl přesahující sloučeniny kovu , ale i prvky podobné kovu jako arzén, selen a telur a jejich sloučeniny.

Dosavádní stav techniky

Iři spalování hořlavin obsahujících pevné látky , zejména při spalování odpadů, vzniká úlet, který obsahuje sloučeniny kovu, například sole. Sada kovů tvoří ve spalovací komoře těkavé sloučeniny,které opouštějí spalovací komoru spolu s kouřovým plynem.Při ochlazení kouřového plynu se tyto sloučeniny vysráží za vytvoření částic prachu, obsaženého v kouřovém ply nu. Tento prach,který se nazývá úlet, se zpravidla z kouřového plynu odstraňuje. £ tomu se používají například filtrační zařízení nebo se úlet odděluje v kotli. Kov, který je obsažen v odděleném úletu, vy zaduje specielní oddělení.

Jestliže se úlet vede žpět do spalovací komory , tak se tam kovy vevážou jen částečně do strusky.Zbytek se dostane opět do kouřového plynu a tím do úletu.

Další možnost odstranění úletu lze spatřovat v tom, že se úlez zbaví kovů.

Za tím účelem již bylo navrhováno,aby se slouče niny kovu v úletu odpařily při vysoké teplotě ve speciální peci a pak se oddělily kondenzací. Nevýhodu tohoto způsobu l±e spatřovat ve velmi vysoké spotřebě energie.

Jinou možnost je možné vidět v tom, že se úlet extrahuje minerální kyselinou, a že se sloučeniny kovu vysráži z roztoku. Nevýhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že řada složek úletu vykazuje v minerální kyselině jen malou rozpustnost.

Z článku Zink-Blei-RUckgewinnung aus Stahlwexkflugstaben od Ekkerhard Greinacher v Erzmetall 42 /1939/ č. 7-8, strany 306 až 311, je známo, že se kovy z úletu z oceláren mohou převést do roztoku za použití jednoduchého komplexotvorného činidla ve formě komplexní sloučeniny kovu. Jako komplexotvorné činidlo se k tomuto účelu používá například amoniak.

U známého způsobu je zapotřebí velmi vysoká koncentrace komplexotvorného činidla. Kromě toho se tvorba komplexu dá jen těžko ovládat. K tomu přistupuje to, že při pozdějším zpracování roztoku,který obsahuje kovy ue formě komplexní sloučeniny, je sotva možné pro vést odstupňované rozrušení komplexní sloučeniny.

V EnzyklopSdie Naturwissenschaft und Technik ,

I979, Verlag Modeme Industrie , strany 662 až 663 >

se popisují chelátové komplexy. Chelatotvorné činidlo je ve srovnání s obvyklými komplexotvornými činidly vícezubé. Může tedy tvořit více vazeb.

Úlet odpadá i při způsobu nízkotepelné karbonizace známém z EP 0 302 310. I tento úlet může obsahovat sloučeniny kovu, nebot pochází ze spalování za vyso kých teplot.

Z DE 37 07 261 Al je znám způsob vyluhování těžkých kovů z filtračních prachů,přičemž ss používají vodné roztoky chelatotvorných činidel.Vysrážení chelatotvaorných činidel s naadsorbovánými kovy,které se potom nachází v roztoku, se provádí deprotonizací,přičemž se do roztoku vmíchává například kaleiumhydroxid. Při tom kov obsažený původně v úletu zůstane v roztoku.

Z JP-A-60 209 297 je znám způsob odstraňování vápenaté soli z vody,při kterém se používá jako chelatotvorné činidlo ethylendiamintetraoctová kyselina nebo nitrilotrioctová kyselina. Pomocí tohoto způsobu se z úletu nedá odstraniti žádný kov. Eovněž není možné získat žádný kov e elementární formě.

Zařízení pro zpracování úletů z kouřového plynu ze spalovacích zařízení, obsahujících těžké kovy, je popsáno v LE 39 13 292 Al. Toto zařízení vykazuje extrakční nádrž, která obsahuje nejméně jedno přívodní hrdlo pro úlet a pro roztok. Za extrakční nádrž je možné připojití dělící zařízení pro pevnou a kapalnou látku. Kapalné a pevné složky je možné potom dále zpracovávat oddělené.

Vynález si klade za základní úlohu, udat způsob pro oddělování kovu z úletu,který se srovnatelně malou vsázkou chemikálií a malou spotřebou energie jistuje vysokou spolehlivost oddělení.

za-4Kromě toho se má umožnit aby se kov mohl získat v elementární formě a tím se opět mohl použít jako surovina.

Kromě toho si vynález klade ještě za základní úlohu uvést zařízení pro oddělování kovu z úletu,které by za použití srovnatelně malého množství chemikálií a při malé spotřebě energie zaručilo vysokou spolehli vost. Kromě toho má být zařízení řiditelné.

Má existovat možnost,že se kov pocházející z úletu oddělí v elementární formě a opět se zhodnotí.

Podstata vynálezu

První úloha je podle vynálezu vyřešena tím, že se úlet vnese do roztoku,že se ionty chelátu kovu vytvořené v roztoku z kovu, odstraní z roztoku,tím,že se roztok obsahující chelát kovupřivede do elektrolyzéru ke kterému je připojeno elektrolytické napětí, a že se tam ionty chelátu kovu odstraní z roztoku, tím,že se na kathodě elektrolyzeru vyloučí kov v elementární formě.

Uvedeným roztokem může být vodný roztok jednoho nebo více chelatotvorných činidel, do něhož byl úlet zaveden.

Pomocí tohoto způsobu se v roztoku vytvoří komplex chelátu kovu.Proto nejsou v roztoku žádné volné ionty kovu. Kov je maskován v chelátútkomplexu. Tímto maskováním se získá ta výhoda,že se zdá, že je roztok stále prostý iontů kovu, takže se stále v nezmenšené míře může do roztoku jímat kov z úletu. Konstantně velkou rychlostí se mohou jímat do roztoku i těžko rozpustné sloučeniny kovu. Úlet se proto zbaví kovu.

Po jímání kovu ve formě iontů chelátu kovu do roz toku se roztok čistí, tím, že se lonty chelátu kovu odstraní.

Za tím účelem se roztok přivede do elektrolýzíru, kde se kov vyloučí na kathodě elektrolýzám v elemntár ní formě·

Použitím chelatotvorného činidla podle vynálezu se dosáhne té výhody, že se vystačí s použitím malého množství chemikálií. Vzhledem k tomu, že chelatotvoxné činidlo je vícezubé,může se pomocí jediné molekuly chelatotvorného činidla vytvořit více vazeb s cen trálním atomem. Pro jednu vazbu centrálního atomu kovu je tedy v důsledku toho zapotřebí jen málo molekul che latotvorného činidla. Dokonce může postačit pouze jedí ná molekula chelatotvorného činidla. Tím je docíleno, že při vysoké spolehlivosti je jen malá spotřeba energie.

Použitím elektrolyzéru podle vynálezu se dosáhne té výhody,že kov,který se nachází původně v úletu se dá opět získat v elementární formě a může se tak opět použít jako surovina. Když to není zamýšleno,může se kov snadno odstranit,nebot je přítomen koncentrovaný v malém objemu. Kromě toho je při použití elektrolyzeru vyloučený elementární kov prostý polychlorova ných aromátů, zejména PCDB/P.

Zpět získaný kov se může dále, s ohledem na to, že je prostý polychlorovaných aromátů, používat.

Místo jednoho jediného chelatotvorného činidla se může používat i směs chelatotvorných činidel· Vhodná chelatotvorná činidla jsou nitrilotrioctová 2<yse -6lina nebo ethylendiamintstraoctová kyselina nebo snes těchto kyselin.

Stálost komplexu chelátu ve vodném roztoku závisí značně na hodnotě pH roztoku. Použitím chelato tvorného činidla podle vynálezu se proto dosáhne ta výhoda,že se adice ligand na centrální atom kovu může řídit změnou hodnoty pH roztoku.

S výhodou se může provést řízené, odstupňované rozrušení již nepotřebného komplexu chelátu změnou hodnoty pH .

Hodnota pH roztoku se nastaví kyselým nebo al kalickým roztokem. Pouze proto, že se podle vynálezu používá chelatotvorné činidlo , může se přídavkem kyselého nebo alkalického roztoku řídit pomoci změny hodnoty pH tvorba nebo rozrušení komplexu chelátu. V důsledku toho se s výhodou proces oddělování kovu z úletu dá řídit.

Pomocí takovéhoto řízení způsobu se dosáhne té výhody, še není nutné používat chemikálie v přebytku.

Po té eo se vytvoří chelát kovu,oddělí se z roztoku nerozpustný prach. Tento prach je potom zbaven co nejdokonaleji kovů a současně i rozpustných solí, které se rozpustily, a může se bez problémů dále zpracovávat. Oddělování se může provádět například filtrací nebo dekantací.

Například je možné různé kovy na základě jejich rozdílného vylučovacího napětí vylučovat odděleně.

Za tím účelem je například zapotřebí použít různých elektrolytických napětí, tím se dosáhne další výhon v k e z- n o v un o u ž i t í .

·> ·*· se nastavuje kyselám ne zaručí optimální vylouse mohou používat i po hodnota pH. Rovněž je

Hodnota pH v elektrolyzéru bo alkalickým roztokem . Tím se čení. Kyselý a alkalický roztok sobě, když se má nastavit určitá možné použití v obráceném pořadí

Kyselý a alkalický roztok pro nastavení hodnoty pR v elektrolyzéru , ale i v roztoku , který pohlcuje úlet, se muže odebírat například z přítomného systému kouřových plynů. Kyselý a alkalický roztok se dále uchovávat v předzásobě.

Zbývající roztok, který je dokonale zbaven iontů komplexu kovu a popřípadě nerozpustného prachu se může opět používat pro jímání úletu. Před opětovným použitím se může, v případě^ že je to zapotřebí,přidat čerstvý roztok chelatotvorného činidla. Pomocí takovéhoto opětného použití roztoku se s výhodou udrží nezbytné množství chelatotvorného činidla malé.

Jestliže se použije tento krok způsobu,vnese se úlet do roztoku, do něhož byl již zachycen úlet a potom se čistí.

Z roztoku ,který byl zbaven iontů chelátu kovu, se mohou například odstranit sole. To se může stát například odkalením solí.

Roztok zbavený iontů chelátu kovu se například rozdělí ve dva dílčí proudy. První dílčí proud se vede zpět k popsanému procesu oddělování a tím se znovu použije. Druhý dílčí proud se odvede. Odvedené množství kapaliny jakož i odvedený podál chelatotvorného činidla sé nahradí, tím, že se do extrakční nádrže vedle prvního dílčího proudu přivádí voda a chelatotvorné činidlo.

— o —

Tím se kapal iny prvního dílčího proudu s ohlede- na cbsah solí zředí, lak se zahrání toru, aby se roz tok při opětovném použiuí nakoncentroval solemi,což by mohlo vést k vykrystalování solí.

Chelatotvorné činidlo se může získat zpět na příklad ze druhého dílčího proudu . To má smysl,nebol· se tím ušetří chelatotvorné činidlo.

Úlet, ze kterého se má oddělit kov , může být například úlet z kouřového plynu, například ze známého zařízení pro nízkotepelnou karbonizaci. Potom se dosáhne té výhody , že se z odpadu,který se přivádí do zařízení pro nízkotepelnou karbonizaci,od dělí kovy ,i v případě, že jsou jemně rozdělené. Zbytky, zbývající po způsobu nízkotepelné karboniza ce se zbaví nejen dokonale kovů a odpadních plynů, ale kromě toho lze opět získat odděleně kovy podle jejich druhu jako suroviny.

Pomocí způsobu podle vynálezu se dosáhne zejmé na té výhody, že se úlet zbaví kovů a že se kovy ja ko takové mohou opět získat v oddělené formě jako suroviny.

Pro oddělení kovu z úletu je zapotřebí jen malé množství chemikálií,nebol· u chelatotvorného činidla podle vynálezu může jedna molekula vytvořit více vazeb s centrálním atomem kovu a kromě toho se u chelatotvorného činidla nechá tvorba chelátu řídit jednoduše změnou hodnoty pH.

Lruhá úloha je podle vynálezu vyřešena tím, že za extrakční nádrž je zařazen odlučovač kovů, kterým je elektrolyzér, a že přívod extrakční nádrže je spojen se systémem .obsahujícím chelatotvorné činidlo a extrakční nádrž je určena pro toku chelatotvorného činidla.

jinam rozProto je nožné, aby roztok v extrakční nádrži obsahoval alespoň jedno chelatotvorné činidlo.

Pomocí použití chelatotvorného činidla se kov v komplexu chelátu maskuje. Pak se zdá, že v extrakční nádrži je vždy přítomen roztok,který je prostý iontů kovu. Pak se neustále z úletu pohlcuje kov v roztoku.

V odlučovači kovu se kov z roztoku odděluje. V důsledku použití odlučovače kovu se dosáhne té přednosti, že se roztok zbyvený kovu může opět znovu použít. Kromě toho může být výhodné získat vyloučený kov jako surovinu a opět jej použít.

Tím, že odlučovač kovu je elektrolýzér,se kov obsažený původně v úletu získá opět v elementární formě. Může se použít jako surovina.

Extrakční nádrž je spojena například /ctrubími pro kyselý a/nebo alkalický roztok se systémem pro promývání kouřového plynu. Při tom se využívá toho, že v systému pro promývání kouřového plynu beztak odpadá kyselý nebo alkalický roztok. Tento roztok slouží k nastavování hodnoty pH v extrakční nádrži. Pomocí hodnoty pH se může řídit stálost komplexu chelátu ve vodném roztoku.

Rovněž odlučovač kovu může být spojen potrubími pro kyselý a/nebo alkalický roztok se systémem pro promývání kouřového plynu. I tam se může pro ovládání stálosti komplexu chelátu měnit hodnota pH. Za řízení podle vynálezu se dá s výhodou řídit.

Výstup pro roztok zbavený kovu v odlučovači kovu je například spojen zpětným potrubím s extrakční

-1Cr.ádrží. Tímto potrubím ss roztok zbavený dokonale iontů komplexu kovu nůše přivádět k opětovnénu použití.

Uvedený výstup odlučovače kovu nůše být spojen i s odlučovačem pro chelatotvorné činidlo . Tan je nožné s výhodou opět získat chelatotvorné činidlo pro opětovné použití. Odlučovač pro chelatotvorné činidlo nůže být uspořádán v odbočce, která vede od odlučovače kovu.

Za extrakční nádrž může být zařazeno a před odlučovač kovu předřazeno zařízení pro oddělování pevné a kapalné látky. Tam se může oddělit nerozpustný prach.

Přívod extrakční nádrže je například spojen se zařízením pro nízkotepelnou karbonizaci. Při tom se s výhodou úlet odpadající při zhodnocování odpadu zbaví těžkých kovů, a kromě toho se těžký kov získá opět jako surovina.

Zařízení podle vynálezu lze jednoduše řídit pomocí měnění hodnoty pH.

Příklady -provedení vynálezu

Příklad provedení způsobu a zařízení pro oddělování kovu z úletu je blíže vysvětlen pomocí výkresu.

Extrakční nádrž 1 vykazuje první přívod 2 nebo první přívodní hrdlo pro přívod úletu f ,druhý přívod 2 nebo druhé přívodní hrdlo pro chelatotvorné činidlo £ a třetí přívod 32 nebo přívodní hrdlo pro vodu w . V přívodech 2 a 32 se nacházejí regulovatelné armatury 3a a • Úlet f se může přivádět ze . zařízení pro nízkotepelnou karbonizaci 40 · Přívod 2 j^e spojen se systémem 30 obsahujícím chelato tvorné činidlo c . Když se úlet f přivede poprvé

-11do extrakční nádrže 1, nacliází se tas již roztok I , který obsahuje chelatotvorné činidlo. Při tom se zpravidla jedná o vodný roztok 1 . Voda se dostává přívodem J. pxo chelatotvorné činidlo něho přívodem 32 ze systému 31. který obsahuje vodu, do extrakční nádrže 1 .

Odbočka 4 nebo hrdlo odbočky extrakční nádrže 1 je spojeno se zařízením £ pro oddělování pevné a kapalné látky. Tah se oddělí prach s a odvede odbočkou 6. Odbočka 7 pro kapalnou fázi je spojena s odlučovačem 8, kovu, kterým elektrolyzér, k němuž je přivedeno napětí U · V odlučovači 8 kovu se rozruší komplexy chelátu kovu vzniklé v extrakční nádrži 1 , a kovy m,které mohou sloužit jako suro viny , se odvádí potrubím £ · Zbývající roztok I , zbavený kovu, se může vracet zpět přes zpětné potrubí 10 od odlučovače 8 kovu do extrakční nádrže 1. Vrácený roztok 1^ může v extrakční nádrži 1 sloužit k novému pohlcování úletu f · Jestliže je to žádoucí, může se ke znovu napájenému roztoku 1^ přivést chelatotvorné činidlo c a/nebo voda w . Vytvoří se roztok 1 pro pohlcování úletu f . Přidávání chelatotvorného činidla c a vody w je nutné zejména tehdy, když se z odlučovače 8 kovu odvedený roztok

I nebo část 1₂ tohoto roztoku í odvádí odbočkou

II · Roztok,který se dostane do extrakční nádrže 1 je relativně chudý na sole, nebož se podíl objemu obsahující sole, odvedený přes odbočku 11,nahradí podílem objemu bez solí, chelatotvorným činidlem £ a vodou w . Odvedená část roztoku lg se dostává přes odbočku 11 do odlučovače 12 pro chelatotvorné činidlo c · Chelatotvorné činidlo z odlučovače 12

ži 1 . Odlučovací zařízení 12 je spojeno s potrubím 14 pro srážecí činidlo fm . Kromě toho vykazuje od utralizační jednotce 16. Její výstup je označen 16 A . Pro ovládání jsou ve zpětném potrubí 10 a v odbočce 11 , jakož i v potrubích 2 ^a 32 extrakční nádrže 1 uspořádány ventily nebo armatury 10a a 11a popřípadě 3a a 32a . S extrakční nádrží 1 a rovněž s odlučovačem 8 kovu je pro řízení hodnoty pH spojeno nyní potrubí 17 pro přívod kyselého roztoku £ a potrubí 18 pro přívod alkalického roztůku £ přes ventily nebo armatury 17a,17b,18a,18b . Roztoky o, £ přispívají jen nepodstatně ke zředění roztoku 1 · Obě potrubí 17 a 18 jsou bapájena systémem pro promývání kouřového plynu, přičemž potrubí 17 je spojeno se zařízením 19 pro kyselé praní a potrubí 18 se zařízením 20 pro alkalické praní» Oběma zařízeními 19 a 20 probíhá potrubí 21 pro vedení kouřového plynu r,kterým je veden kouřový plyn r, který může pocházet ze zařízení 40 pro nízkotepelnou karboxizaci. Odbočka zařízení 12 a 20 je označena 21 A · Zařízení 12 pro kyselé praní a zařízení 20 pro alkalické praní mohou být spojena potrími 22 popřípadě 23 s ne utralizační jednotkou 16»

Pomocí popsaného zařízení se může kov m odstranit rychle a dokonale z úletu f. Kromě toho se může kov m opět získat z úletu f jako surovina.

Claims (19)

1. Způsob oddělování kovu /m/ z úletu /f/ ,který vykazuje především alespoň jednu sloučeninu kovu, pomocí roztoku /1/, který obsahuje alespoň jedno chelatotvorné činidlo /c/ ,vy značující se t í m , že se úlet /f/ vnese do roztoku /1/, ionty chelátu kovu vytvořené v roztoku z kovu se z roz toku odstraní, tím že se roztok obsahující ionty chelátu kovu přivede do elektrolýzéru /8/, na který se vloží elektrolytické napětí /U/, a tam se ionty chelátu kovu odstraní z roztoku, tím že se kov /m/ vyloučí na kathodě elektrolyzéru v elementární formě.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že chelatotvorné činidlo /c/ je nitrilotriootová kyselina a/nebo ethylendiamintetraoctová kyselina.

3. Způsob podle jednoho z nároků. 1 nebo 2 , vyznačující se tím , že se hodnota pH roztoku /1/ nastaví kyselým^aáebo alkalickým roztokem /p,q/.

4. Způsob podle jednoho z nároků. 1 až 3 , vyznačující se tím , že se v roztoku /1/ z tohoto oddělí nerozpustný prach /s/.

5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4 , vyznačující se tím , že se rozdílné kovy vyloučí odděleně pomocí rozdílného elektrolytického napětí /U/.

6. Způsob podle jednoho .z nároků 1 až 5 , v y -14značující se tím , že se hodnota pE v elektrolyzéru /3/ nastaví kyselým a/nebo alkalickým roztokem /p,q/.

7. Způsob podle jednoho z nároků 3 až 6 , v yznačující se tím , že se kyselý a/nebo alkalický roztok /p,q/ odebírá z přítomného systému /19,20/ pro praní kouřového plynu·

8· Způsob podle jednoho z nároků 1 až 7 , v y značující se tím , že se roztok /1/ , zbavený iontů chelátu kovu použije opět k pohlcování úletu /f/.

9. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 8 , v y značující se tím , že se z roztoku /Ϊ/ zbaveného chelátu kovu odstraní sole.

10. Způsob podle nároku 9 ,vyznačuj ιοί se tím , že roztok /£ / zbavený iontů chelátu kovu se rozdělí ve dva dílčí proudy /1^.1^, přičemž první dílčí proud /1^/ vytvoří spolu s chelatotvorným činidlem /c/ a vodou /w/ roztok /1/ pro pohlcování úletu /f/ a druhý dílčí proud /1₂/ se odvede.

11. Způsob podle nároku 10 , v y z n a č u j ícísetím, že se z odvedeného druhého dílčího proudu /1₂/ získá zpět chelatotvorné činidlo.

12. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím , že úlet /f/ pochází z kouřového plynu /r/ ze zařízení /40/ pro nízkotepelncu karbonizaci.

13. Zařízení pro oddělování kovu /m/ z úletu /f/, který vykazuje především alespoň jednu sloučeninu kovu, s extrakční nádrží /1/, která vykazuje přívod /2/ pro úlet /f/ a pro roztok,který obsahuje nejméně jedno chelatotvorné činidlo /o/, vyznačuj ící se tím , že za extrakční nádrží /1/ je zařa zen odlučovač /8/ kovu, kterým je elektrolýz ér, a přívod /3/ extrakční nádržje /1/ je spojen se systé mem /30/ obsahujícím chelatotvorné činidlo /c/ , a extrakční nádrž /1/ je určena pro jímání roztoku chelatotvorného činidla®

14. Zařízení podle nároku 13 ,vyznačující se tím , že extrakční nádrž /1/ je spojena nejméně jedním potrubím /17,13/ pro kyselý a/nebo alkalický roztok /p,q/ se systémem /19, 20/ pro praní kouřového plynu.

15· Zařízení podle jednoho z nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím , že odlučovač /á/ kovu je spojen nejméně jedním potrubím /17, 18/ pro kyselý a/nebo alkalický roztok /p,q/ se systémem /19,20/ pro praní kouřového plynu· lb.

Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 15, vyznačující se tím , že výstup pro roztok /ť/ zbavený kovu je na odlučovači /3/ kovu spojen s extrakční nádrží /1/.

17. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až lb, ! vyznačující se tím , že výstup í pro roztok /1/ zbavený kovu je na odlučovači /3/ kovu spojen s odlučovačem /12/ pro chelatotvorné činidlo /c/.

18. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 17, vyznačující se tím , že za extrakčm nádrž /1/ je zapojeno a před odlučovač /3/ kovu předřazeno zařízení /3/ pro dělení pevné a kppplné látky.

19. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 13 , vyznačující se tím , že přívod /2/ extrakční nádrže /1/ je spojen se zařízením /40/ pro nízkotepelnou karbonizaci. ϊ