STS-71
STS-71 | |
---|---|
Údaje o expedici | |
Loď | Atlantis |
COSPAR | 1995-030A |
Členů expedice | 7, pak 8 |
Datum startu | 27. června 1995 19:32:19 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
Vzletová rampa | 39A |
Spojení se stanicí | 29. června 1995 13:00 UTC |
Délka letu | 9 dní, 19 hodin, 23 minut, |
z toho na stanici | 4 dny, 22 hodin, 10 minut |
Odlet ze stanice | 4. července 11:10 UTC |
Datum přistání | 7. července 1995 14:55:28 UTC |
Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
Anatolij Solovjov, Nikolaj Budarin | |
Datum startu | 27. června 1995 19:32:19 UTC |
Spojení se stanicí | 29. června 1995 13:00 UTC |
Délka letu | 75 dní, 11 hodin, 20 minut |
Přechod do | 19. základní expedice (Mir) |
Vladimir Děžurov, Gennadij Strekalov, Norman Thagard | |
Přechod z | 18. základní expedice (Mir) |
Délka letu | 115 dní, 8 hodin, 43 minut |
Odlet ze stanice | 4. července 11:10 UTC |
Datum přistání | 7. července 1995 14:55:28 UTC |
Parametry dráhy | |
Perigeum | 213 km |
Apogeum | 213 km |
Doba oběhu | 88,9 min |
Sklon dráhy | 51,6° |
Fotografie posádky | |
Vpředu zleva Děžurov, Gibson, Solovjov, vzadu zleva Thagard, Strekalov, Harbaugh, Bakerová, Precourt, Dunbarová, Budarin | |
Navigace | |
Předchozí STS-67 Následující STS-70 |
STS-71 byla mise raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo první spojení raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracela původní tříčlenná posádka stanice, kterou vystřídala nová dvoučlenná posádka.
Posádka raketoplánu
[editovat | editovat zdroj]- Robert L. "Hoot" Gibson (5) velitel
- Charles J. Precourt (2) pilot
- Ellen S. Bakerová (3) letový specialista 1
- Georgy J. "Greg" Harbaugh (3) letový specialista 2
- Bonnie J. Dunbarová (4) letový specialista 3
Pouze start
[editovat | editovat zdroj]- Anatolij Solovjov (4), Roskosmos (CPK), 19. základní expedice (Mir)
- Nikolaj Budarin (1), Roskosmos (RKK Eněrgija), 19. základní expedice (Mir)
Pouze přistání
[editovat | editovat zdroj]- Vladimir Děžurov (1), Roskosmos (CPK), 18. základní expedice (Mir)
- Gennadij Strekalov (5), Roskosmos (RKK Eněrgija), 18. základní expedice (Mir)
- Norman Thagard (5), NASA, 18. základní expedice (Mir)
Předstartovní přípravy
[editovat | editovat zdroj]Přípravy na misi STS-71 začaly s mimořádně velkým předstihem, už v roce 1992. V závodech Rockwell International v Downey byla vyrobena nová a zmodernizovaná verze spojovacího uzlu APAS. První spojovací uzel byl použit při letu Sojuz-Apollo. Také orbiter Atlantis prodělal změny. Vlastní přípravy na let začaly v hangáru OPF. 20. dubna 1995 byl družicový stupeň převezen do budovy VAB, následující den ho technici připojili k motorům SRB a nádrži ET a 26. dubna se celá sestava přesunula na rampu LC-39A. Odpočítávání bylo zahájeno 20. června ve 13.30 UT. Start byl dvakrát odložen, až nakonec raketoplán odstartoval 27. června 1995 v 19.32.19,044 UT, přesně na začátku startovacího okna.
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]V T +45 min se uskutečnil manévr OMS-2. Trval pouze 45 sekund a navedl družicový stupeň na dráhu ve výšce jen 157-292 km. Šlo o nejnižší dráhu v historii letů raketoplánů. Nízká dráha byla zvolena záměrně, protože umožňovala co nejrychlejší přiblížení k Miru. Další manévr ve 23.11 UT zvýšil dráhu na 293 až 389 km, čímž ale klesla rychlost přibližování z 1 630 na 520 km za oběh. 28. června provedl pilot další manévr, aby se Atlantis dostal na dráhu 300-391 km a 29. června poslední manévr na zvýšení perigea. Potom Gibson uskutečnil závěrečný přibližovací manévr.
K vlastnímu spojení obou těles došlo ve 13.00 UT, přesně v plánovaném okamžiku. Potom astronauti začali napouštět vzduch do spojovacího modulu. Za 90 minut mohl Gibson otevřít vstupní průlez a obě posádky se setkaly. Po přenesení osobní výbavy převzal Anatolij Solovjov velení na Miru a Nikolaj Budarin funkci palubního inženýra.
Na palubě Spacelabu se uskutečnily experimenty převážně z lékařské a biologické oblasti. Souběžně s tím byl na Mir překládán náklad. Obě tělesa se od sebe oddělila 4. července v 11.10 UT. Atlantis se vydal na pomalý oblet stanice, potom přešel na samostatnou dráhu. Přistávací manévr začal ve 13.45 UT zážehem motorů OMS. Raketoplán vstoupil do atmosféry a přistál na Kennedyho vesmírném středisku. K úplnému zastavení stroje došlo ve 14.55.27 UT.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-71 na Wikimedia Commons
- Stránka o STS-71 na webu NASA
- Informace o letu STS-71 (česky)