[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

STS-71

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
STS-71
Údaje o expedici
LoďAtlantis
COSPAR1995-030A
Členů expedice7, pak 8
Datum startu27. června 1995 19:32:19 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Vzletová rampa39A
Spojení se stanicí29. června 1995 13:00 UTC
Délka letu9 dní, 19 hodin, 23 minut,
z toho na stanici4 dny, 22 hodin, 10 minut
Odlet ze stanice4. července 11:10 UTC
Datum přistání7. července 1995 14:55:28 UTC
Místo přistáníKennedyho vesmírné středisko
Anatolij Solovjov, Nikolaj Budarin
Datum startu27. června 1995 19:32:19 UTC
Spojení se stanicí29. června 1995 13:00 UTC
Délka letu75 dní, 11 hodin, 20 minut
Přechod do19. základní expedice (Mir)
Vladimir Děžurov, Gennadij Strekalov, Norman Thagard
Přechod z18. základní expedice (Mir)
Délka letu115 dní, 8 hodin, 43 minut
Odlet ze stanice4. července 11:10 UTC
Datum přistání7. července 1995 14:55:28 UTC
Parametry dráhy
Perigeum213 km
Apogeum213 km
Doba oběhu88,9 min
Sklon dráhy51,6°
Fotografie posádky
Vpředu zleva Děžurov, Gibson, Solovjov, vzadu zleva Thagard, Strekalov, Harbaugh, Bakerová, Precourt, Dunbarová, Budarin
Vpředu zleva Děžurov, Gibson, Solovjov, vzadu zleva Thagard, Strekalov, Harbaugh, Bakerová, Precourt, Dunbarová, Budarin
Navigace
Předchozí
STS-67
Následující
STS-70

STS-71 byla mise raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo první spojení raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracela původní tříčlenná posádka stanice, kterou vystřídala nová dvoučlenná posádka.

Posádka raketoplánu

[editovat | editovat zdroj]

Pouze start

[editovat | editovat zdroj]

Pouze přistání

[editovat | editovat zdroj]

Předstartovní přípravy

[editovat | editovat zdroj]

Přípravy na misi STS-71 začaly s mimořádně velkým předstihem, už v roce 1992. V závodech Rockwell International v Downey byla vyrobena nová a zmodernizovaná verze spojovacího uzlu APAS. První spojovací uzel byl použit při letu Sojuz-Apollo. Také orbiter Atlantis prodělal změny. Vlastní přípravy na let začaly v hangáru OPF. 20. dubna 1995 byl družicový stupeň převezen do budovy VAB, následující den ho technici připojili k motorům SRB a nádrži ET a 26. dubna se celá sestava přesunula na rampu LC-39A. Odpočítávání bylo zahájeno 20. června ve 13.30 UT. Start byl dvakrát odložen, až nakonec raketoplán odstartoval 27. června 1995 v 19.32.19,044 UT, přesně na začátku startovacího okna.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na spojovací uzel v montážní hale

V T +45 min se uskutečnil manévr OMS-2. Trval pouze 45 sekund a navedl družicový stupeň na dráhu ve výšce jen 157-292 km. Šlo o nejnižší dráhu v historii letů raketoplánů. Nízká dráha byla zvolena záměrně, protože umožňovala co nejrychlejší přiblížení k Miru. Další manévr ve 23.11 UT zvýšil dráhu na 293 až 389 km, čímž ale klesla rychlost přibližování z 1 630 na 520 km za oběh. 28. června provedl pilot další manévr, aby se Atlantis dostal na dráhu 300-391 km a 29. června poslední manévr na zvýšení perigea. Potom Gibson uskutečnil závěrečný přibližovací manévr.

K vlastnímu spojení obou těles došlo ve 13.00 UT, přesně v plánovaném okamžiku. Potom astronauti začali napouštět vzduch do spojovacího modulu. Za 90 minut mohl Gibson otevřít vstupní průlez a obě posádky se setkaly. Po přenesení osobní výbavy převzal Anatolij Solovjov velení na Miru a Nikolaj Budarin funkci palubního inženýra.

Na palubě Spacelabu se uskutečnily experimenty převážně z lékařské a biologické oblasti. Souběžně s tím byl na Mir překládán náklad. Obě tělesa se od sebe oddělila 4. července v 11.10 UT. Atlantis se vydal na pomalý oblet stanice, potom přešel na samostatnou dráhu. Přistávací manévr začal ve 13.45 UT zážehem motorů OMS. Raketoplán vstoupil do atmosféry a přistál na Kennedyho vesmírném středisku. K úplnému zastavení stroje došlo ve 14.55.27 UT.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]