Gennadij Strekalov
| Gennadij Michajlovič Strekalov | |
|---|---|
 | |
| Kosmonaut RKK Eněrgija | |
| Státní příslušnost | SSSR/Rusko |
| Datum narození | 28. října 1940 |
| Místo narození | Mytišči u Moskvy, SSSR |
| Datum úmrtí | 25. prosince 2004 |
| Místo úmrtí | Moskva |
| Předchozí zaměstnání | letecký inženýr |
| Čas ve vesmíru | 268d 22h 22m |
| Kosmonaut od | 1973 |
| Mise | Sojuz T-3, Sojuz T-8, Sojuz T-10-1, Sojuz T-11, Sojuz TM-10, Sojuz TM-21, STS-71 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gennadij Michajlovič Strekalov, rusky Геннадий Михайлович Стрекалов (28. října 1940 Mytišči[1] u Moskvy, SSSR – 25. prosince 2004 Moskva) byl sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti, který létal na Sojuzech a letěl i v americkém raketoplánu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Střední školu absolvoval v Kaliningradu, ukončil ji v roce 1957. Pak následovalo Vyšší technické učiliště N.E.Baumanna v Moskvě, zaměření strojní inženýr. Studium ukončil v roce 1965. Univerzitu marxismu-leninismu absolvoval v Kaliningradu v letech 1965-1968 a poté už během přípravy a letů se stal kandidátem technických věd (1986). Pracoval v konstrukční kanceláři Koroljova[2] v NPO Energija a pak strávil přes 20 let ve Hvězdném městečku. Byl ženatý, měl dcery Natašu a Táňu, manželka se jmenuje Lída. Zemřel v Moskvě na rakovinu ve svých 64 letech.
Lety do vesmíru
[editovat | editovat zdroj]Poprvé letěl roku 1980 na Sojuzu T-3 společně s Kizimem a Makarovem k orbitální stanici Saljut 6. Měl zde funkci kosmonout - výzkumník. Byli 30. plavidlem u Saljutu s pověřením provést revizi stanice a řadu potřebných oprav. Startovali z kosmodromu Bajkonur, přistáli na padáku v Kazašské SSR.[3].
O tři roky později letěl v Sojuzu T-8, ovšem spojit se s Saljutem 7 se jim nepodařilo, tak se posádka ve složení Titov, Serebrov, Strekalov vrátila domů. Při prvním startu přežil havárii nosné rakety Sojuz díky záchrannému systému SAS.
Rok poté letěl potřetí v Sojuzu T-11 na týdenní let, tentokrát se na Saljut 7 dostal s kolegy Malyševem a Indem Šarmou v pořádku.
V roce 1990 letěl do vesmíru počtvrté s Manakovem na novém typu Sojuzu TM-10, aby se stal součástí sedmé základní posádky na orbitální stanici Mir. Tehdy na ní strávil 130 dní.
Na orbitální stanici Mir se vrátil při svém pátém letu v roce 1995 se Sojuzem TM-21, opět zde pobyl přes 3 měsíce. V Sojuzu TM-21 s ním letěli Děžurov a první Američan startující v ruské lodi Norman Thagard. Během letu bylo ve vesmíru na lodích a ve stanici současně 13 kosmonautů. Dolů se vrátil v raketoplánu Atlantis s přistáním na Floridě.
Celkem vzlétl ze Země pětkrát a ve vesmíru strávil 268 dní. Je evidován jako 99 kosmonaut Země.
- Sojuz T-3 (27. listopadu 1980 – 10. prosince 1980)
- Sojuz T-8 (20. dubna 1983 – 22. dubna 1983)
- Sojuz T-11, Sojuz T-10 (3. dubna 1984 – 11. dubna 1984)
- Sojuz TM-10 (1. srpna 1990 – 10. prosince 1990)
- Sojuz TM-21, STS-71 Atlantis (14. března 1995 – 7. července 1995)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté SSSR, s. 355.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Opravářská brigáda, s. 143.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Gennadij Michajlovič Strekalov, s. 215.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Gennadij Strekalov na Wikimedia Commons
- Na webu Kosmo
- Na webu Space
