[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Kalcit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kalcit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecCaCO3
Identifikace
Barvačirá, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá
Vzhled krystalunízký nebo hrotitý klenec
Soustavaklencová
Tvrdost3
Leskskelný až perleťový
Štěpnostdokonale štěpný podle klence
Index lomuno=1,6584 ne=1,4864
Vrypbílý s odstínem podle zabarvení
Hustota2,6 – 2,8 g ⋅ cm−3
Rozpustnostrozpustný v HCl
Ostatníbarví plamen cihlově červeně

Kalcit (Haidinger, 1845), chemický vzorec CaCO3 (uhličitan vápenatý), je klencový minerál.[1] Název pochází z latinského slova calx – vápno.

Krystalický kalcit vzniká především na hydrotermálních žílách různého původu, kde často tvoří masivní výplně či krystaly do dutin. Vyskytuje se samostatně i společně s mnoha dalšími minerály, běžný bývá například na rudních žílách. V ohromném množství vzniká chemickým srážením a sedimentací schránek mrtvých živočichů na mořském dně v podobě vápence. Pokud je smíchán s úlomky dalších hornin, jedná se nejčastěji o slínovce a vápnité jílovce. Poměrně vzácně může vznikat i z karbonátového magmatu v podobě karbonatitů. Přeměnou (metamorfózou) kalcitických hornin vznikají nejčastěji mramory (obvykle z vápenců).

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]

V příznivých podmínkách tvoří krystaly značné velikosti, jinak známe zrnité, krápníkovité, stébelnaté a vláknité agregáty. Může být i celistvého vzhledu bez patrných krystalů.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat nožem (má tvrdost 3), hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, výborně štěpný podle klence, křehký.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutavá, červená, šedá, hnědá až černá. Vryp je bílý s odstínem podle zabarvení, které způsobují příměsi Mg, Fe, Mn, Ba, Sr, Pb, Zn. Chemicky čistý kalcit je průhledný, jinak průsvitný. Lesk skelný až perleťový.
  • Chemické vlastnosti: Při žíhání plamenem puká a uvolňuje se z něho CO2. Vzniklý CaO barví plamen cihlově červeně. Při styku s kyselinou se uvolňuje CO2 a šumí, obzvláště bouřlivě probíhá jeho reakce s HCl.

Odrůdy kalcitu

[editovat | editovat zdroj]
  • islandský vápenec – čirý, chemicky čistý kalcit, při průchodu světelného paprsku dochází k dvojlomu, tento jev objevil Rasmus Bartholin. Tohoto jevu prý využívali Vikingové při navigaci lodí k určení polohy Slunce při zamračené obloze.
  • manganokalcit – s příměsí manganu
  • plumbokalcit – s příměsí olova
  • stronciokalcit – s příměsí stroncia aj.

Krystaly dvojlomného islandského vápence se používají jako polarizační hranoly (nikoly). Další využití kalcitu je ve stavebnictví jako stavební kámen, k výrobě vápna a cementu, v hutnictví jako přísada do vysokých pecí, jako dekorační materiál na obklady či ozdobné předměty, ve sklářství se používá k homogenizaci skla.

Naleziště

[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi nejrozšířenější minerály v zemské kůře. Tvoří podstatnou část vápencových usazených hornin (vápenec, křída, opuka, travertin) a hornin vzniklých jejich přeměnou (metamorfózou). Největší množství kalcitu se vyskytuje ve vápencích, mramorech, travertinech a podobných horninách, které tvoří mohutné vrstvy po celém světě. V Česku např. Český kras a Moravský kras, Prachovice, v Evropě např. Alpy, Karpaty.

Krystaly nalezneme na rudních žilách, v dutinách čedičů nebo vápenatých hornin a vápenců.

  1. KORBEL, Petr; NOVÁK, Milan. Encyklopedie minerálů. Čestlice: Rebo Productions, 1999. 296 s. ISBN 80-7234-114-6. S. 116. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]