Dělejte lepší rozhodnutí, chovejte se k ostatním s respektem a přebírejte odpovědnost
X
Tento článek spoluautorem článku je Dawn Smith-Camacho. Dawn Smith-Camacho je majitelkou Whole Life Solutions, což je společnost, v níž Dawn profesionálně hovoří o efektivním rozhodování a navigaci hlavních změn pro podnikatele a zaměstnance. Podporuje také klienty individuálního koučování tím, že identifikuje jejich základní hodnoty, upravuje čas, upřednostňuje a vede klienty k nalezení jejich ideálního způsobu řešení problémů. Mezi její klienty patří Vistage, UNICEF, Los Angeles Police Department (LAPD), Wedding Industry Professionals Association (WIPA), NACE a Oracle.
V tomto článku je 33 referencí jejichž znění najdete ve spodní části stránky.
Tento článek byl zobrazen 20 243 krát
Dospělost je víc než jen otázka věku. Existují zralí šestiletí a nezralí osmdesátiletí. Zralost je otázkou toho, jak se chováte k sobě i k ostatním. Jde o to, jak přemýšlíte a jak se chováte. Oslovili jsme životní kouče, školní poradce a další odborníky, abychom vám přinesli ty nejlepší rady, jak rozvíjet zralost a stát se tou nejlepší verzí sebe sama.
Jak být zralejší
Chcete-li být dospělejší, cvičte se v sebeovládání, přebírejte odpovědnost za své činy a zvládejte své emoce. Mějte otevřenou mysl a respektujte ostatní lidi. Komunikujte klidně a jasně, naslouchejte myšlenkám a názorům druhých lidí a vyhýbejte se pomluvám.
Postup
Část 1 ze 4:
Jak rozvíjet zralé chování a návyky
-
Buďte ohleduplní k ostatním. Všichni musíme žít na světě společně. Pokud děláte věci, kterými záměrně obtěžujete ostatní, nebo pokud si děláte, co chcete, aniž byste měli na paměti pocity ostatních, mohou vás lidé považovat za nezralé. Snaha pamatovat na potřeby a přání ostatních lidí kolem vás vám pomůže vypěstovat si pověst vyspělého a respektovat jedince.
- Respektovat ostatní neznamená, že je musíte nechat, aby po vás šlapali. Znamená to však, že musíte druhým naslouchat a chovat se k nim tak, jak byste chtěli, aby se chovali k vám. Pokud se k vám druhý člověk chová hrubě nebo nevlídně, neodpovídejte na to nevlídností vlastní. Ukažte, že jste větší osobou, a odejděte.[1]
-
Stanovte si cíle a pracujte na jejich dosažení. Součástí zralosti je schopnost zhodnotit své současné silné stránky, určit oblasti, které je třeba zlepšit, a stanovit si cíle do budoucna. Mějte na paměti budoucnost a nechte ji ovlivňovat rozhodnutí, která v životě děláte právě teď. Jakmile si stanovíte cíle, které jsou jasné, realizovatelné a měřitelné, podnikněte kroky k jejich dosažení.[2]
- Stanovení cílů se může zdát zdrcující, ale nebojte se! Chce to jen trochu času a plánování. Kariérní a životní koučka Dawn Smith-Camacho navrhuje, abyste začali tím, že si ujasníte, na čem vám skutečně záleží - čeho si vážíte a co chcete v životě dále dělat? Na základě toho můžete stanovit kroky, které je třeba podniknout, abyste se dostali tam, kde chcete být.[3]
- Nejprve se musíte zamyslet nad několika kategoriemi: Kdo, Co, Kdy, Kde, Jak a Proč.
- Kdo se bude podílet na dosažení vašich cílů? Je zřejmé, že primární osobou jste zde vy. Může se však zapojit i lektor, koordinátor dobrovolníků nebo poradce.
- Co chcete dosáhnout? V tomto kroku je důležité být co nejkonkrétnější. "Připravit se na vysokou školu" je způsob příliš velký. S takovým obrovským a neurčitým cílem nikdy nezačnete. Místo toho si vyberte několik konkrétních, které vám pomohou dosáhnout tohoto většího cíle, jako například "Věnovat se dobrovolnické činnosti" a "Účastnit se mimoškolních aktivit."
- Když je třeba provést konkrétní části vašeho plánu? Znalost této informace vám pomůže udržet se na správné cestě. Například pokud se chcete stát dobrovolníkem, musíte vědět, zda je nějaký termín pro podání přihlášky, kdy jsou aktivity a kdy je budete moci vykonávat.
- Kde: Budete pracovat na dosažení tohoto cíle? Pro příklad dobrovolnické činnosti si můžete vybrat práci v útulku pro zvířata.
- Jak dosáhnete jednotlivých fází svého cíle? Jaký je například postup při kontaktování útulku za účelem dobrovolnické činnosti? Jak se do útulku pro zvířata dostanete? Jak sladíte dobrovolnickou činnost se svými dalšími povinnostmi? Odpovědi na tyto typy otázek si musíte promyslet.
- Proč chcete tohoto cíle dosáhnout? To je pravděpodobně nejdůležitější část, věřte tomu nebo ne. Je pravděpodobnější, že cíle dosáhnete, když pro vás bude mít smysl a když uvidíte, jak zapadá do "celkového obrazu". Zjistěte, proč je tento cíl důležitý. Například: "Chci pracovat jako dobrovolník v útulku pro zvířata, aby byl můj životopis atraktivnější pro studijní programy na vysoké škole pro veterinární lékaře."
-
Cvičte se v sebeovládání. Znakem dospělosti je schopnost cvičit sebekontrolu a odložení uspokojení. Místo toho, abys den začínal nezdravou snídaní nebo doomscrollingem na TikToku, starej se o své tělo a mysl tím, že omezíš nezdravé chování a budeš sledovat širší souvislosti. Než začnete jednat, přemýšlejte a udělejte rozhodnutí, které pro vás bude z dlouhodobého hlediska nejlepší. Tím, že se budeš soustředit na své povinnosti a s odměnou počkáš, dokud je nedokončíš, se z tebe začne stávat vyzrálejší člověk.
- Neobviňujte se, pokud se vám nedaří praktikovat sebeovládání. Místo toho se zamyslete nad tím, co vás brzdí, a snažte se vypěstovat si lepší návyky.
- Skutečným znakem vyspělosti je, že se dokážete ovládat, když se ocitnete v rizikových, vzrušujících nebo emotivních situacích.[4]
-
Pracujte na soběstačnosti. Podpora sebe sama vás naučí spoustu věcí o životě. Být plně soběstačný znamená, že děláte takové věci, jako je vaření vlastních jídel, domácí práce, protože chcete mít čistý prostor, žijete nezávisle a finančně se zajišťujete. To vytváří pocit úspěchu a podporuje růst, soustředění a zralost.[5]
- Být soběstačný neznamená, že byste neměli žádat o pomoc. Naučte se rozpoznat, kdy je třeba požádat o pomoc, a nestyďte se za to, když o ni požádáte. Každý někdy potřebuje pomocnou ruku!
-
Rozvíjejte své zájmy. Nedostatek dynamických nebo rozvinutých zájmů či koníčků může přispívat k vaší nezralosti. Najděte si něco, co vás baví, a staňte se v tom "expertem", abyste působili zkušeněji a dospěleji. Školní poradkyně Katie Styzek říká, že mimoškolní aktivity jsou skvělým způsobem, jak se sblížit s lidmi, kteří mají podobné zájmy.[6] Navíc si budete mít o čem povídat s ostatními, ať už se vašemu koníčku věnují také, nebo ne.
- Snažte se, aby vaše koníčky byly aktivní a produktivní. Sledovat maraton televizních pořadů je sice zábavné, ale nemusí to být nutně to nejlepší využití vašeho času. To neznamená, že si nemůžete užívat filmy, televizi a videohry, ale neměly by to být jediné věci, kterými trávíte svůj čas.
- Koníčky mohou zvýšit vaše sebevědomí a podpořit vaši kreativitu. Mohou také stimulovat části vašeho mozku, které vám dodávají pozitivní a šťastné pocity.
- Typům činností se v podstatě meze nekladou! Pořiďte si fotoaparát a naučte se fotografování. Vezměte si hudební nástroj. Procvičte si nový jazyk. Naučte se beatbox. Založte skupinu hrající živé role. Jen se ujistěte, že si vyberete něco, co vás baví, jinak se z toho stane spíše povinnost než koníček.
-
Vytvořte si rutinu a držte se jí. Rutina vám pomůže efektivněji hospodařit s časem a dosahovat svých cílů. Nejen to, ale také vám pomůže zvládat stres a lépe o sebe pečovat. Vytvořením rutiny budete mít větší kontrolu nad svým časem a lépe se vypořádáte s tím, co vám život přichystá.[7]
- Nevadí, když se nebudete každý den přesně řídit svým režimem, ale snažte se být důslední a udělejte si z něj zvyk.
- Snažte se důsledně jíst zdravě, denně cvičit a zařadit do svého režimu koníčky, které vás baví.
- Životní koučka Desiree Panlilio říká, že při vytváření rutiny jde o to "soustředit se, zbavit se rušivých vlivů a vytvořit plán řízení času". Může to chvíli trvat, ale vyplatí se to.[8]
-
Poznejte, kdy je v pořádku být hloupý. Nemusíte být neustále vážní, abyste byli dospělí. Skutečná zralost spočívá v tom, že znáte své publikum a víte, kdy je vhodné být hloupý a kdy je důležité být vážný. Je dobré mít různé úrovně hlouposti, abyste mohli své jednání vhodně odstupňovat.[9]
- Zkuste si vyhradit část dne, která bude určena jen pro blbnutí. Potřebujete čas, abyste mohli upustit páru a vyblbnout se. Vyhraďte si každý den trochu času (třeba po škole), abyste si mohli dopřát bláznivé žertíky.
- Pochopte, že hlouposti obvykle nejsou vhodné ve formálních situacích, jako je škola, kostel, práce a zejména pohřeb. Očekává se, že budete dávat pozor, ne že si z lidí budete dělat legraci. Hlouposti v těchto situacích obvykle svědčí o nezralosti.
- Neformální situace, jako je posezení s přáteli nebo dokonce čas strávený s rodinou, však mohou být skvělou příležitostí k hloupostem. Může vám to dokonce pomoci se vzájemně sblížit.
- Stanovte si určité parametry, kdy je a kdy není v pořádku dělat si legraci nebo být hloupý. Nepoužívejte zlomyslný nebo zlehčující humor nebo žerty.
-
Vybírejte si dospělé přátele. Vaši přátelé ovlivní vaše chování. Ujistěte se, že se stýkáte s lidmi, kteří z vás udělají lepšího člověka, místo abyste trávili čas s lidmi, kteří vás jen táhnou ke dnu. Styzek říká, že rozpoznat, že vám přátelé škodí, je velkým znakem zralosti, a navrhuje, abyste se přátelili s lidmi, kteří na vás mají dobrý vliv.[10]Reklama
Část 2 ze 4:
Jak rozvíjet emoční zralost
-
Mějte otevřenou mysl. Zralí lidé jsou otevření. To, že jste o něčem nikdy neslyšeli nebo to nevyzkoušeli, neznamená, že byste to měli zavřít nebo zavrhnout. Naopak, berte to jako příležitost, jak se dozvědět něco (nebo někoho) nového a odlišného.[11]
- Pokud má někdo jiné přesvědčení nebo zvyk než vy, neodsuzujte ho hned. Místo toho pokládejte otevřené otázky, například: "Mohl byste mi o tom říct víc?" nebo "Proč to děláte?"
- Snažte se více naslouchat, než mluvit, alespoň zpočátku. Nepřerušujte lidi a neříkejte: "Ale já si myslím, že..." Nechte je mluvit. Budete překvapeni, co se dozvíte.
- Požádejte o vysvětlení. Pokud někdo řekne nebo udělá něco, co se vám nezdá, požádejte o vysvětlení, než si uděláte rychlý úsudek. Pokud si například myslíte, že někdo právě urazil vaše přesvědčení, zhluboka se nadechněte a pak řekněte něco jako: "Slyšel jsem, že jste řekl _______. Myslel jste to tak?" Pokud druhá osoba řekne, že to tak nemyslela, přijměte to.
- Neočekávejte od lidí to nejhorší. Vstupujte do situací s očekáváním, že všichni ostatní jsou lidé, stejně jako vy. Pravděpodobně se nebudou snažit být zlí nebo urážliví, ale také mohou dělat chyby. Když se naučíte přijímat lidi takové, jací jsou, pomůže vám to být dospělejšími.
- Někdy se prostě s někým neshodnete. To je v pořádku. Někdy se prostě musíte dohodnout, že nebudete souhlasit - to je součást dospělosti.
-
Věřte si. Neomlouvejte se za své případné zvláštnosti nebo podivnosti, i když je ostatní neschvalují. Místo toho si věřte a všechny tyto zvláštnosti přijměte. Pokud vaše chování není asociální a nikomu neublíží, klidně vyjadřujte svou individualitu. Zralí lidé se nehodnotí a nesnaží se být někým, kým nejsou.[12]
- Rozvíjení koníčků a dovedností, ve kterých jste dobří, je skvělý způsob, jak si vybudovat sebevědomí. Zjistíte, že můžete dosáhnout čehokoli, co si usmyslíte, a získáte skvělou sadu dovedností, o které se můžete podělit s ostatními.
- Abyste si zvýšili sebevědomí, doporučuje životní koučka Leah Morrisová praktikovat afirmace: "Podívejte se na sebe do zrcadla [a] řekněte si, co potřebujete slyšet, abyste se nabudili. Takže to zvládneš, na konci toho všeho budeš v pořádku, všechno se pro tebe děje tak, jak má. Jsi chytrý, jsi schopný."[13]
- Dejte si pozor na vnitřního kritika. Pokud si všimnete negativních myšlenek o sobě, zamyslete se nad tím, zda byste je řekli svému příteli. Pokud byste to neudělali příteli, proč byste měli strhávat sami sebe? Zkuste tyto negativní myšlenky přeformulovat na užitečné.[14]
- Například si můžete myslet: "Jsem taková nula! Matematika mi nejde a nikdy se v ní nezlepším". To není užitečná myšlenka a rozhodně to není něco, co byste řekli kamarádovi. Přeformulujte ji tak, abyste věděli, co s tím můžete udělat: "Matematika mi nejde, ale umím na sobě tvrdě pracovat. I když z ní nedostanu jedničku, budu vědět, že jsem se snažil."
-
Buďte upřímní. Znakem skutečné dospělosti je být upřímný k tomu, kým jste. Můžete mít sebevědomí bez arogantního chování nebo být nafoukaní. Zralý člověk nemusí strhávat ostatní nebo předstírat, že je někým, kým není, aby se cítil dobře.[15]
- Mluvte o věcech, které vás skutečně zajímají. Když vám na něčem záleží, je to na vás vidět.
- Když máte o sobě negativní myšlenky, může být lákavé je přehnaně popírat. Pokud se například objeví myšlenka "Opravdu se bojím toho testu příští týden", vaší první reakcí může být předstírání: "Nic mě neděsí!". To ale není pravda, kterou byste si měli uvědomit. Dospělejší je přiznat si, když se cítíte nejistí nebo zranitelní. Každý má chvíle, kdy se necítí sebejistě. To je naprosto normální.
- vyjadřujte své pocity jasně. Mlácení kolem horké kaše nebo být pasivně agresivní nejsou zralými ani upřímnými způsoby, jak se vypořádat se svými pocity. Buďte zdvořilí a uctiví, ale nebojte se říct, co skutečně cítíte.[16]
- Dělejte to, co považujete za správné. Někdy se vám za to ostatní mohou posmívat nebo vás kritizovat. Pokud se však budete držet svých zásad, budete vědět, že jste byli věrní sami sobě. Pokud to lidé nebudou respektovat, o jejich dobré mínění stejně nestojíte.
-
Vyvažujte své potřeby s potřebami ostatních. Být dospělý neznamená jen vyhovět potřebám druhých. Není to ani o tom, že se stavíte nad všechny a všechno ostatní. Chcete-li být zralí, najděte rovnováhu mezi svými potřebami a potřebami ostatních. Stanovte si vůči lidem hranice a odejděte ze situace, pokud víte, že vám nevyhovuje, bez ohledu na to, co si myslí ostatní. Poznejte, co je pro vás důležité, a věnujte se tomu.[17]
-
Přijměte osobní odpovědnost. Podle Styzka je pravděpodobně nejdůležitější součástí toho, jak se stát dospělejším člověkem, přijetí odpovědnosti za vlastní slova a činy.[18] Pamatujte, že věci se prostě nedějí na . se vám nepřihodí. Jste činitelem ve svém vlastním životě a vaše slova a činy mají důsledky jak pro vás, tak pro ostatní. Když uděláte chybu, přiznejte si ji. Uvědomte si, že nemůžete ovlivnit to, co dělají ostatní, ale můžete ovlivnit to, co děláte vy.
- Přijměte odpovědnost, když se něco nepovede. Pokud například špatně napíšete esej, nesvádějte vinu na učitele. Zamyslete se nad tím, jaké kroky jste podnikli, abyste k takovému výsledku dospěli. Co můžeš příště udělat lépe?
- Méně se soustřeďte na to, zda je něco spravedlivé. V životě nebudou věci vždy spravedlivé. Někdy se může stát, že si zasloužíte něco, co nedostanete. Zralí lidé nedovolí, aby jim nespravedlnost stála v cestě za úspěchem.
- Dodržujte své závazky. Nebuďte flákači ani nespolehliví. Pokud řeknete, že něco uděláte, udělejte to.
- Pokud jde o dospělost teenagera, Panlilio radí: "Převezměte trochu zodpovědnosti, převezměte odpovědnost, začněte si vytvářet osobní zodpovědnost a osobní zodpovědnost".[19]
-
Procvičujte se v sebereflexi. Může to vypadat jako psaní deníku o svém dni nebo rozhovor se sebou samým o nedávných událostech. Sebereflexe poskytuje v krizových obdobích oporu, protože vám umožní udělat krok zpět, dostat ze sebe myšlenky a pocity a objektivně pozorovat situaci.[20]
- To je klíčové pro rozvoj zralosti, protože budete schopni lépe se orientovat v situacích, když vypustíte z hlavy všechny věci, které vám zatemňují mysl.
- Při přemýšlení dávejte pozor, abyste se nepřehrabovali v minulosti. Pokud se vám to nedaří, zkuste si všechny myšlenky spojené s danou situací napsat na stránku a pak ji roztrhat na znamení, že jdete dál.
-
Převezměte kontrolu nad tím, co můžete. Mnoho úzkostí pochází z toho, že se snažíte kontrolovat věci, které nemusíte mít pod kontrolou. Jsou však věci, které ovlivnit můžete, a je důležité si je uvědomit a pracovat na tom, co můžete, abyste je zlepšili. Smith-Camacho radí:
- Pro tuto práci: Můžete si vyleštit a zkorigovat životopis. Na pohovor se můžete připravit co nejlépe. Při pohovoru o zaměstnání se můžete obléknout profesionálně. Můžete se dostavit včas. Možná nakonec práci nezískáte, ale uděláte vše, co je ve vašich silách.[21]
- Pro vztahy: Dokážete být uctiví, vtipné, a laskaví. V blízkosti druhé osoby dokážete být sami sebou. Můžete být zranitelní a říct mu/jí, že byste rádi měli vztah. To jsou věci, které máte pod kontrolou. I když to nevyjde, můžete být klidní, protože víte, že jste zůstali věrní sami sobě a dali jste si tu nejlepší šanci.[22]
-
Nepřijímejte porážku. Většinou se lidé vzdávají, protože je to jednodušší než to zkusit znovu. Je mnohem snazší říct "Jsem smolař" než "No, tenhle přístup nevyšel, tak se podíváme, co ještě můžu udělat!". Přijměte odpovědnost za svá rozhodnutí a rozhodněte se, že to budete zkoušet dál, ať se děje cokoli.
- Když máte pocit, že něco trvá příliš dlouho, udělejte krok zpět, pozorujte situaci, jaká je, a pokračujte dál. Pamatujte si, že dobré věci vyžadují čas.
-
Pokud se k vám někdo chová nepříjemně, buďte tím větším člověkem. Pokud to můžete nechat být, neodpovídejte; svým mlčením sdělíte, že to, co dotyčný řekl, nebylo v pořádku. Pokud to nemůžete nechat být, jednoduše dotyčnému řekněte, že jeho komentář byl hrubý. Pokud se dotyčná osoba omluví, přijměte omluvu; pokud se neomluví, prostě odejděte.
-
Nebuďte šikanující. Šikanující chování často pramení z pocitu nejistoty nebo špatného sebevědomí. Může to být způsob, jak se lidé snaží prosadit svou moc nad ostatními. Šikana je špatná pro lidi, kteří jsou šikanováni, i pro ty, kteří šikanují.[23] Pokud zjistíte, že se sami chováte šikanózně, poraďte se s někým, komu důvěřujete, například s rodiči nebo školním poradcem, jak s tím přestat.
- Šikana se dělí na tři základní typy: slovní, sociální a fyzickou.[24]
- Slovní šikana zahrnuje například nadávky, vyhrožování ostatním nebo nevhodné poznámky. Slova sice nezpůsobují fyzické zranění, ale mohou způsobit hluboké emocionální rány. Dávejte si pozor na to, co říkáte, a neříkejte někomu něco, co byste nechtěli, aby říkal on vám.
- Sociální šikana zahrnuje poškozování něčí společenské pověsti nebo vztahů. Vyhýbání se druhým, šíření pomluv, ponižování druhých nebo pomlouvání jsou typy sociální šikany.
- Fyzická šikana zahrnuje ubližování někomu (nebo jeho věcem). Jakékoli fyzické násilí, stejně jako braní nebo ničení něčích věcí nebo hrubá gesta, patří mezi formy fyzické šikany.
- Nedovolte, aby k šikaně docházelo i ve vaší přítomnosti. I když se nemusíte fyzicky zapojovat do šikany - ve skutečnosti to může být opravdu nebezpečné - existuje spousta způsobů, jak můžete pomoci vytvořit prostředí bez šikany. Zkuste:[25]
- Jděte dobrým příkladem a nešikanujte ostatní.
- Říct šikanujícím, že jejich chování není vtipné ani cool.
- Chovat se hezky k obětem šikany.
- Říct o šikaně odpovědným dospělým.
- Pokud máte pocit, že máte problém se šikanou, zvažte rozhovor s poradcem nebo terapeutem. Možná máš nějaké hlubší problémy, kvůli kterým máš pocit, že musíš ostatní ponižovat nebo se jim vysmívat. Poradce vám může poskytnout přístupy, jak rozvíjet pozitivnější vztahy.
-
Vyhněte se pomluvám, drbům a mluvení o druhých za jejich zády. Klevety, pomluvy a pomlouvání za zády mohou druhým lidem ublížit stejně, jako kdybyste je udeřili do obličeje - možná ještě více.[26] I když pomluvy nemyslíte ve zlém úmyslu, mohou způsobit škodu. Zralým lidem záleží na potřebách a pocitech druhých a nedělají věci, které by jim mohly ublížit.
- Ani pomluvy vás nutně neudělají cool nebo oblíbenými. V páté třídě můžeš díky drbům vypadat cool, ale v deváté třídě (kdy už jsi, doufejme, dospělejší) jsou drbny obecně považovány za méně sympatické a méně oblíbené.[27]
- Certifikovaná poradkyně pro image Sheila A. Andersonová říká: "Než promluvíte, zastavte se a zeptejte se sami sebe: "Je to, co se chystám říct, škodlivé, nebo užitečné?" Pokud znáte někoho, kdo má tendenci být drbnou, omezte s ním čas strávený ve společnosti. Může být snadné nechat se vtáhnout do rozhovoru s těmito lidmi, a než se nadějeme, pomlouváme spolu s nimi."[28]
- Nepodporujte ani pomluvy. Pokud se někdo snaží iniciovat pomluvy, když jste nablízku, ozvěte se. Výzkumy ukazují, že když i jeden člověk řekne: "Hele, pomlouvání ostatních lidí mi nevadí", může to opravdu něco změnit.[29]
- Někdy se může stát, že o někom řeknete něco hezkého a ostatní si to nakonec přeloží jako pomluvy. Například jste možná kamarádce řekli: "Opravdu ráda se stýkám s Ziyi. Je tak zábavná!" a někdo jiný řekl někomu jinému, že jste řekli něco ošklivého. Nemůžete ovlivnit, jak si ostatní lidé vyloží vaše slova nebo jak na ně zareagují. Jediné, co můžete ovlivnit, je to, co říkáte a děláte. Ujistěte se, že vaše jsou laskavá.
- Dobrým testem, jak zjistit, zda je něco drb nebo fáma, je položit si otázku: Chtěl bych, aby to o mně slyšeli nebo věděli ostatní lidé? Pokud je odpověď záporná, nesdělujte to ostatním.
-
Opusťte věci, které vám neslouží. Jak budete dospívat, vaše koníčky a zájmy se budou měnit. Pokud vás tedy něco přestane bavit, nechte to být! To se může týkat koníčků, chyb, zvyků, přátel i vztahů. Pokud jste se zasekli na chybě, kterou jste udělali v minulosti, starém vztahu nebo neúspěšném přátelství, jejich opuštění vám může uvolnit místo pro nové zážitky.[30]
- Nedovolte, aby vás vaše minulost určovala. Vaše minulost je součástí vašeho příběhu, není příběhem samotným. Soustřeďte se na současnost a na své minulé chyby se dívejte jako na zkušenost, ze které se můžete poučit.
- Pokud vám někdo ublížil, odpusťte a zapomeňte. Odpuštění vám pomůže hodit situaci za hlavu.
- Při hodnocení negativních vztahů ve vašem životě Morris radí, abyste se jich buď zbavili, nebo zhodnotili, "co je na vztahu negativního". Poté s danou osobou otevřeně promluvte o zlepšení vztahu.[31]
Reklama
-Step-8-Version-3.jpg)
Část 3 ze 4:
Jak praktikovat zralou komunikaci
-
Ovládejte svůj temperament. Hněv je silná emoce, ale lze ji zkrotit. Nereagujte přehnaně na drobnosti, na kterých z dlouhodobého hlediska nezáleží. Když cítíte, že se rozčilujete, zastavte se a deset vteřin přemýšlejte o své reakci, než něco uděláte nebo řeknete. To vás uchrání před věcmi, kterých budete litovat, a pomůže vám to stát se vyzrálejším komunikátorem.[32]
- Poté, co se zastavíte, se sami sebe zeptejte, co se skutečně děje. Jaký je zde skutečný problém? Proč jste naštvaní? Možná zjistíte, že jste opravdu naštvaní kvůli něčemu, co se stalo před dvěma dny, a vlastně ne kvůli tomu, že musíte uklízet svůj pokoj.
- Přemýšlejte o možných řešeních problému. Než si jedno vyberete, projděte si několik způsobů, jak byste mohli reagovat. Co bude řešit to, co se děje?
- Zvažte důsledky. Právě tady může mnoho lidí narazit. "Udělat to, co chci já", je často nejlákavější řešení, ale vyřeší to skutečně problém? Nebo ho ještě zhorší? Zamyslete se nad tím, jaký bude pravděpodobný výsledek každé z těchto možností.
- Vyberte řešení. Poté, co zvážíte možné důsledky jednotlivých možností, vyberte tu, která se vám zdá nejlepší. Všimněte si, že to nebude vždy nejjednodušší nebo nejzábavnější! To je prostě součást dospívání.
- Pokud už musíte něco říct, použijte klidný hlas a uveďte nějaké rozumné argumenty, kterými zdůvodníte, jak se cítíte. Pokud se dotyčný chce jen hádat a nechce naslouchat, odejděte z konfliktu. Nestojí to za to.
- Když jste rozzuření nebo se chystáte reagovat přehnaně, zhluboka se nadechněte a počítejte do deseti. Zachovejte si sebeovládání a nenechte se ovládnout hněvem.
- Pokud jste vznětliví, lidé vás mohou rádi provokovat. Když ovládnete svůj temperament, ztratí zájem vás rozčilovat a začnou vás nechávat na pokoji.
-
Naučte se asertivní komunikační techniky. Když chtějí dospělí komunikovat dospěle, používají asertivní techniky a chování. Asertivita není totéž co nafoukanost, arogance nebo agresivita. Asertivní jedinci jasně vyjadřují své pocity a potřeby a naslouchají, když totéž dělají ostatní.[33] Arogantní a sobečtí jedinci se nezajímají o potřeby druhých a soustředí se na to, aby dostali to, co chtějí, a kdy to chtějí - bez ohledu na to, zda to ostatním způsobí neštěstí. Naučte se stát si za svým, aniž byste byli arogantní nebo agresivní, a rozhodně se budete cítit dospělejší. Zde je několik způsobů, jak asertivně komunikovat:[34]
- Používejte věty typu "já". Věty "ty" vyvolávají v druhých lidech pocit viny a uzavírají je do sebe. Soustředění se na to, co cítíte a prožíváte, otevírá cestu k produktivní a zralé komunikaci.
- Například místo toho, abyste rodičům řekli: "Nikdy mě neposloucháte!", zkuste použít větu "já", například: "Mám pocit, že můj pohled nebyl vyslyšen." Zkuste se na to podívat z jiného úhlu pohledu. Když řeknete, že se "cítíte" určitým způsobem, je pravděpodobnější, že druhá osoba bude chtít vědět proč.
- Uznávejte také potřeby druhých. Život není jen o vás. Je skvělé jasně sdělovat své pocity a potřeby, ale nezapomeňte se ptát i ostatních na ty jejich. Schopnost upřednostňovat druhé je skutečným znakem dospělosti.
- Nedělejte ukvapené závěry. Pokud si nejste jisti, co se s někým stalo, zeptejte se! Nepředjímejte - pamatujte, že nemáte všechny informace.
- Pokud například váš přítel zapomněl, že jste měli jít společně nakupovat, nepředpokládejte, že je to proto, že ho to nezajímá nebo že je to hrozný člověk.
- Místo toho použijte větu "já" a následně je vyzvěte, aby vyjádřili své pocity: "Cítil jsem se opravdu zklamaný, když jsi nemohl přijít na nákup. Co se děje?"
- Nabídněte spolupráci ostatním. Místo toho, abyste řekli: "Chci jít jezdit na skateboardu," požádejte ostatní o příspěvek: "Co by kdo chtěl dělat?" : "Co byste chtěli dělat?
- Používejte věty typu "já". Věty "ty" vyvolávají v druhých lidech pocit viny a uzavírají je do sebe. Soustředění se na to, co cítíte a prožíváte, otevírá cestu k produktivní a zralé komunikaci.
-
Vyhněte se neustálému nadávání. Mnoho lidí a kultur očekává, že vyspělí komunikátoři nebudou nadávat ani klít. Nadávání může ostatní šokovat, nebo v nich dokonce vyvolat pocit, že je nerespektujete. Nadávání také může v ostatních vyvolat pocit, že jste neschopní nebo špatně komunikujete.[35] Místo nadávek zkuste rozšířit svou slovní zásobu. Když se naučíte nová slova, používejte je k vyjádření.
- Pokud často nadáváte, když jste naštvaní nebo když si ubližujete, zkuste si místo toho udělat hru a vymýšlet kreativní vykřičníky. Namísto nadávání, když si narazíte palec u nohy, je mnohem vtipnější (a působivější) říct něco kreativního, například: "Fudge monkeys!"
-
Mluvte zdvořile a zdržte se zvyšování hlasu. Pokud zvýšíte hlas, zejména když jste rozzlobení, pravděpodobně tím lidi vyvedete z míry. Mohou se dokonce rozhodnout, že vás vyruší.[36] Křik dělají batolata, ne dospělí.
- Používejte vyrovnaný, klidný tón hlasu, i když jste rozčilení.
-
Sledujte řeč svého těla. Vaše tělo může říci stejně mnoho jako vaše slova. Například zkřížením rukou před sebou můžete druhým říci, že vás nezajímá, co říkají. Stojíte-li shrbení, dáváte najevo, že nejste "u toho" nebo že chcete být někde jinde. Zjistěte, co vaše tělo sděluje, a ujistěte se, že je to to, co chcete.[37]
- Ruce držte uvolněně po stranách, místo abyste je zkřížili před sebou.
- Postavte se rovně, s vypnutým hrudníkem a hlavou rovnoběžně s podlahou.
- Nezapomeňte, že i váš obličej komunikuje. Nekulte oči a nedívejte se na podlahu.
-
Mluvte s lidmi o zralých tématech. Příklady zralých témat jsou škola, zprávy, životní zkušenosti a životní lekce, které jste se naučili. Samozřejmě si můžete udělat čas i na blbnutí s přáteli. Vše je o tom, abyste brali ohled na své publikum. Se svým nejlepším kamarádem pravděpodobně nebudete mluvit o stejných tématech jako s učitelem matematiky.
- Ptejte se. Jedním ze znaků dospělosti je intelektuální zvědavost. Pokud pořád jenom mluvíš. na mluvit, nebudete působit příliš dospěle. Ptejte se ostatních na jejich názory. Když někdo řekne něco zajímavého, řekněte: "Řekni mi o tom víc!"
- Nepředstírejte, že víte něco, co nevíte. Může být těžké přiznat, že něco nevíte. Koneckonců, opravdu chcete působit vyspěle a informovaně. Ale předstírat, že něco víte, jen aby vyšlo najevo, že to nevíte, by mohlo způsobit, že budete vypadat (a cítit se) hloupě. Mnohem lepší je říct něco jako: "O tom jsem toho moc nečetl. Budu se na to muset podívat!"
-
Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se chovali k vám. Pokud nemůžete říct něco pozitivního, neříkejte vůbec nic. Nedospělí lidé neustále něco kritizují, poukazují na nedostatky druhých lidí a neváhají ostatní urážet. Někdy krutost ospravedlňují tím, že jsou jen "upřímní". Zralí lidé pečlivě volí slova a ve snaze být "upřímní" nezraňují city druhých, takže si nezapomeňte dávat pozor na to, co říkáte, a neříkejte věci, které zraňují city druhých. Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se chovali k vám.
-
Naučte se upřímně omlouvat za své chyby. Bez ohledu na to, jak svědomití jste, čas od času řeknete špatnou věc nebo neúmyslně lidem ublížíte. Všichni občas děláme hlouposti, protože nikdo na světě není dokonalý. Naučte se spolknout svou pýchu a "Omlouvám se." Opravdová, upřímná omluva, když jste udělali něco špatně, svědčí o skutečné zralosti.[38]
-
Buďte upřímní, ale nebuďte hrubí. Říkat pravdu se soucitem je opravdu obtížná dovednost, ale přemýšlení o tom, zda byste chtěli, aby vám někdo něco řekl, vám může pomoci vymyslet, co říct. V buddhismu se říká: "Když navrhuješ promluvit, vždy se ptej sám sebe: je to pravda, je to nutné, je to laskavé." Než začnete mluvit, zvažte to. Lidé kolem vás ocení vaši upřímnost a váš soucit ukáže, že vám na druhých skutečně záleží.[39]
- Pokud se vás například kamarádka zeptá, zda v šatech nevypadá tlustá, zvažte, co by jí nejvíce pomohlo. Krása je velmi subjektivní, takže nabízet názor na její vzhled pravděpodobně nepomůže. Říct kamarádce, že ji máte rádi takovou, jaká je, by jí však mohlo zvednout sebevědomí, které potřebuje.
- Pokud si opravdu myslíte, že oblečení vaší kamarádky není přitažlivé, existují taktní způsoby, jak to říct. pokud si myslíte, že to pomůže. Například: "Víš, ty červené šaty se mi líbí víc než tyhle" nehodnotí tělo vaší kamarádky - to nikdo nepotřebuje - ale odpovídá na její otázku, zda jí to sluší.
- Vědci zabývající se chováním naznačují, že některé typy neupřímnosti jsou ve skutečnosti "prosociální", například bílé lži, které říkáte, abyste pomohli ostatním vyhnout se rozpakům nebo zranění. Je na vás, abyste se rozhodli, zda to chcete dělat. Ať už se rozhodnete jakkoli, rozhodněte se, že při tom budete laskaví.
Reklama
Část 4 ze 4:
Jak být zdvořilý
-
Při kontaktu s lidmi používejte dobré způsoby. Chovejte se slušně, podávejte si ruce s pevným a pevným stiskem a dívejte se dané osobě přímo do očí. Pokud se ve vaší kultuře používá jiný způsob pozdravu, používejte jej vhodným a zdvořilým způsobem. Když potkáte někoho nového, snažte se zapamatovat si jeho jméno tím, že ho zopakujete: "Těší mě, Wendy." Dobré způsoby vyjadřují, že druhou osobu respektujete, což je chování vyspělého člověka.[40]
- Během každého rozhovoru pozorně naslouchejte a udržujte oční kontakt. Nezírejte však na druhou osobu. Používejte pravidlo 50/70: oční kontakt udržujte 50 % času, když mluvíte, a 70 % času, když mluví druhá osoba.[41]
- Vyvarujte se pohrávání si s náhodnými předměty. Vrtění je známkou toho, že vám chybí sebedůvěra. Mějte ruce otevřené a uvolněné.
- Neseďte a nepřemýšlejte o místech, kde byste byli raději. Většina lidí si velmi dobře všimne, když vás interakce nezajímá, a to zraní jejich city.
- Nemluvte na mobilu ani nepište lidem zprávy, zatímco byste měli věnovat pozornost osobě před vámi. Sdělujete tím neúctu.
- Anderson říká, že když "v neutrálním prostředí podáte ruku jako první, dáváte tím najevo důvěru. Pokud jste na návštěvě v něčí kanceláři nebo na jeho území, je zdvořilé, abyste počkali, až vám ruku nabídne. Je také správnou etiketou, aby osoba s vyšší autoritou podala ruku jako první."[42]
- Když vstoupíte do nové situace nebo do nového společenství, zůstaňte chvíli zticha a všímejte si, jak se chovají ostatní lidé. Není vaším úkolem říkat ostatním lidem, co mají nebo nemají dělat. Místo toho se dívejte a buďte ohleduplní.
-
Dodržujte správnou online etiketu. Používání správné online etikety ukazuje, že respektujete své přátele, rodinu a další lidi, kteří s vámi tráví čas online. Je to známka vyspělosti. Mějte na paměti, že mnoho z toho, co říkáte online, mohou vidět i lidé jako potenciální zaměstnavatelé, učitelé a další, takže neříkejte věci, které by vás mohly ztrapnit nebo zranit.
- Vyhněte se silným nebo urážlivým výrazům. Nepoužívejte příliš vykřičníky. Nezapomeňte, že nejste přítomni osobně, abyste objasnili svůj názor, a proto se snažte posluchače nezahlcovat.
- Používejte klávesu Shift. Vlastní podstatná jména a začátky vět pište s velkým písmenem, místo abyste psali všechna malá písmena. Vyvarujte se používání nestandardních velkých písmen. Vaše psaní se pak mnohem hůře čte.
- Vyhněte se používání VŠECH VELKÝCH PÍSMEN. Je to internetový ekvivalent křiku. Možná to nevadí, když píšete na Twitter o tom, že váš hokejový tým právě vyhrál mistrovství, ale v každodenních e-mailech a příspěvcích na sociálních sítích to není dobrý nápad.
- Trenérka etikety Tami Claytorová říká, že při posílání e-mailu je třeba psát e-maily jako formální písemný dopis. Zahrňte pozdravy, mějte správný závěr a dbejte na správný pravopis a gramatiku.[43]
- Před odesláním e-mailu nebo příspěvku na sociálních sítích si zkontrolujte, zda jste neudělali chybu. Používejte celé věty a nezapomeňte na konci každé věty přidat správnou interpunkci.
- Uberte na zkratkách, slangu a emotikonech. V neformální zprávě kamarádovi je použít můžete, ale nepoužívejte je v e-mailu učiteli nebo v jiné situaci, kdy chcete vypadat dospěle.
- Pamatujte na zlaté pravidlo online, stejně jako na zlaté pravidlo v reálném životě. Chovejte se k ostatním tak, jak chcete, aby se chovali k vám. Pokud chcete, aby se k vám někdo choval hezky, chovejte se hezky i vy k němu. Netrolluj a neurážej je. Pokud nemáte nic hezkého na srdci, neříkejte vůbec nic.
-
Buďte ochotni pomáhat ostatním. Buďte ochotní a podržte dveře, pomozte zvednout věci a nabídněte pomoc každému, kdo ji potřebuje. Zvažte možnost být užitečný ve své komunitě tím, že se stanete mentorem mladšího studenta, budete doučovat nebo pracovat v útulku pro zvířata. Když uděláte radost druhým, budete se pravděpodobněji cítit šťastní i vy sami. Sloužit druhým, a ne jen sobě, je velmi zralé chování.
- Pomocné činy mohou také zvýšit vaše sebevědomí. Studie prokázaly, že když pomáháme druhým, máme pocit úspěchu a hrdosti na to, co jsme udělali.[44]
- Být nápomocný není vždy obousměrné. Může se stát, že druhým pomůžete a oni vám nepoděkují nebo nenabídnou pomoc na oplátku. To je na nich. Nezapomeňte, že jste nápomocní proto. vás, ne proto, abyste od někoho něco získali.
-
Vyvarujte se snahy být neustále středem pozornosti. Když neustále přebíráte konverzaci a neustále mluvíte o sobě, místo abyste dali šanci promluvit ostatním, ukazuje to na neúctu a nezralost. Když projevíte opravdový zájem o zájmy a zkušenosti ostatních, můžete působit dospěleji a méně sebestředně. Na základě toho, co uslyšíte, se také můžete dozvědět něco nového nebo si k někomu vybudovat nový respekt.[45]
-
Přijímejte pochvaly i kritiku s vyzrálostí. Pokud vás někdo pochválí, poděkujte a nechte to být. Pokud vás někdo kritizuje, buďte zdvořilí a řekněte něco jako "Dobře, určitě si to promyslím". Možná, že kritika není oprávněná, ale když se k ní postavíte zdvořile, budete v danou chvíli vypadat dospěle.[46]
- Snažte se nebrat si kritiku osobně. Někdy se lidé mohou snažit pomoci a nekomunikují dobře. Pokud si myslíte, že je to váš případ, požádejte o vysvětlení: "Slyšel jsem, že jste říkal, že se vám moje esej nelíbila. Mohl byste mi říct něco konkrétnějšího, abych to příště udělal lépe?"
- Někdy kritika vypovídá mnohem více o osobě, která ji vyslovuje, než o vás. Pokud vám kritika připadá nespravedlivá nebo zraňující, uvědomte si, že druhá osoba se možná jen snaží zlepšit svůj pocit tím, že vás shazuje. Smith-Camacho říká, že tak může reagovat i proto, že na vás poznává něco, co se mu na sobě nelíbí.[47]
- Přijímat kritiku s grácií neznamená, že se nemůžete postavit sami za sebe. Pokud někdo zraní vaše city, řekněte mu to klidným a zdvořilým způsobem: "Určitě jste to tak nemyslel, ale když jste kritizoval můj outfit, opravdu mě to ranilo. Mohl bys příště můj vzhled nekomentovat?"
- Nevěnujte příliš času ani kritice sebe sama. Smith-Camacho říká, že pokud si na sobě všimnete něčeho, co byste chtěli změnit, pracujte na tom postupně. Mějte na paměti, že každá změna je proces, takže buďte trpěliví, pokud se vám to nepodaří ze dne na den.[48]
Reklama
Tipy
- Když se dostanete do konfliktu s druhými, vyhněte se hádkám a místo toho se snažte konflikt vyřešit v klidu a racionálně. Pokud dojde k hádce, co nejrychleji ji ukončete.
- Buďte ke všem laskaví, chápaví a přátelští! Nebuďte laskaví jen jeden den, ale neustále.
- Dospělost vyžaduje čas, proto nespěchejte. Vydejte se na cestu, zažijte život a učte se ze svých chyb.
- Zralost se získává obtížně. Neměňte však to, kým jste, abyste se stali zralejšími. Místo toho usilujte o to, abyste byli tím, kým jste, a abyste jím byli dobře. Už nejde o to, kdo je starší a kdo mladší. Pokud chcete, aby vás lidé kolem vás brali vážně, přemýšlejte a jednejte podle toho, jak chcete, aby vás slyšeli, jen se ujistěte, že jakmile uděláte krok; buďte v tom pevní a za svým rozhodnutím si stůjte. Pokud se něco nepovedlo, snažte se zachovat klid a přemýšlejte o dalším kroku, neházejte vinu na ostatní, vy jste podnikli akci a jste za ni zodpovědní. Buďte dospělí a zodpovědní.
- Chovejte se k ostatním tak, jak chcete, aby se chovali k vám. To je v podstatě definice dospělosti.
- Napište si své cíle, jak se stát dospělejšími, a naplánujte si, jak jich dosáhnete. Můžete se například rozhodnout, že začnete tím, že místo neustálého mluvení o sobě budete být tichý. Pracujte na tom týden a pak se podívejte, jak se vám to daří. I když nebudete napoprvé dokonalí, snažte se dál.
- Projevte milost. I když si někdo druhou šanci nezaslouží, dopřejte mu ji. Udělá to z vás většího člověka a ukáže to vaši zralost.
- Víte, jak byste měli vypadat v různých prostředích. Oranžové vlasy s bodlinami mohou vyjadřovat vaši individualitu, ale pokud máte práci ve formálním prostředí, může váš vzhled působit nedospěle, i když to není pravda.
- Snažte se soustředit i na problémy ostatních. Budete tak vypadat dospěleji.
- Dochvilnost je ctnost!
- Berte kritiku vážně. Pokud vám někdo řekne, že se chováte dětinsky, posaďte se, uvolněte se a podívejte se, jak můžete být lepším a větším člověkem. Nerozčilujte se kvůli tomu, co dotyčný říká. Naopak, berte to jako motivaci k tomu, abyste zjistili, kdo jste.
- Nebuďte někým, kým nejste. Pokud jste hloupý, ale veselý člověk, netvařte se, že vás to už nebaví. Buďte sami sebou, ale tou nejlepší verzí sebe sama.
Reklama
Reference
- ↑ https://www.psychologytoday.com/us/blog/valley-girl-brain/202101/should-you-be-the-bigger-person
- ↑ https://inside.ewu.edu/calelearning/psychological-skills/goal-setting/
- ↑ Dawn Smith-Camacho. Kariérní a životní kouč. Odborné interview
- ↑ https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6551607/
- ↑ https://www.psychologytoday.com/us/blog/compassion-matters/202201/the-key-to-raising-independent-capable-kids
- ↑ [v161628_b01]. 28. října 2020.
- ↑ https://www.nm.org/healthbeat/healthy-tips/health-benefits-of-having-a-routine
- ↑ Desiree Panlilio. Životní kouč pro teenagery. Odborné interview
- ↑ https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2020/aug/23/why-it-is-sensible-to-be-silly-serious-times-call-for-drawing-smiley-faces-on-fruit
- ↑ [v161628_b01]. 28. října 2020.
- ↑ https://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/newsletters/authentichappinesscoaching/open-mindedness
- ↑ https://www.usf.edu/student-affairs/counseling-center/top-concerns/what-is-self-confidence.aspx
- ↑ Leah Morris. Životní kouč. Odborné interview
- ↑ http://kidshealth.org/teen/your_mind/mental_health/self_esteem.html
- ↑ http://kidshealth.org/teen/your_mind/mental_health/self_esteem.html
- ↑ https://www.cci.health.wa.gov.au/~/media/CCI/Consumer%20Modules/Assert%20Yourself/Assert%20Yourself%20-%2002%20-%20How%20to%20Recognise%20Assertive%20Behaviour.pdf
- ↑ https://www.psychologytoday.com/us/blog/happiness-in-this-world/201602/finding-balance
- ↑ [v161628_b01]. 28. října 2020.
- ↑ Desiree Panlilio. Životní kouč pro teenagery. Odborné interview
- ↑ https://www.psychologytoday.com/intl/blog/your-emotional-meter/202310/the-power-of-self-reflection
- ↑ Dawn Smith-Camacho. Kariérní a životní kouč. Odborné interview
- ↑ Dawn Smith-Camacho. Kariérní a životní kouč. Odborné interview
- ↑ http://www.stopbullying.gov/what-is-bullying/definition/index.html
- ↑ http://www.stopbullying.gov/what-is-bullying/definition/index.html
- ↑ http://www.stopbullying.gov/respond/be-more-than-a-bystander/index.html.
- ↑ http://www.apa.org/research/action/blues.aspx
- ↑ http://www.apa.org/research/action/blues.aspx
- ↑ Sheila A. Anderson. Certifikovaná image poradkyně a ikona mezinárodního brandingu. Odborné interview
- ↑ http://www.apa.org/research/action/blues.aspx
- ↑ https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-adaptive-mind/202002/how-to-let-go-of-the-past
- ↑ Leah Morris. Životní kouč. Odborné interview
- ↑ https://www.apa.org/topics/anger/control
- ↑ http://socialwork.buffalo.edu/content/dam/socialwork/home/self-care-kit/exercises/assertiveness-and-nonassertiveness.pdf
- ↑ https://www.cci.health.wa.gov.au/~/media/CCI/Consumer%20Modules/Assert%20Yourself/Assert%20Yourself%20-%2002%20-%20How%20to%20Recognise%20Assertive%20Behaviour.pdf.
- ↑ https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2017/jan/07/how-to-stop-swearing-realise-millisecond-too-late
- ↑ https://www.cci.health.wa.gov.au/~/media/CCI/Consumer%20Modules/Assert%20Yourself/Assert%20Yourself%20-%2002%20-%20How%20to%20Recognise%20Assertive%20Behaviour.pdf
- ↑ http://www.helpguide.org/articles/relationships/nonverbal-communication.htm
- ↑ https://www.health.harvard.edu/blog/the-art-of-a-heartfelt-apology-2021041322366
- ↑ http://tinybuddha.com/blog/speaking-your-mind-without-being-hurtful/
- ↑ https://www.cci.health.wa.gov.au/~/media/CCI/Consumer%20Modules/Assert%20Yourself/Assert%20Yourself%20-%2002%20-%20How%20to%20Recognise%20Assertive%20Behaviour.pdf
- ↑ http://msue.anr.msu.edu/news/eye_contact_dont_make_these_mistakes
- ↑ Sheila A. Anderson. Certifikovaná image poradkyně a ikona mezinárodního brandingu. Odborné interview
- ↑ Tami Claytor. Kouč etikety. Odborné interview
- ↑ http://www.helpguide.org/articles/work-career/volunteering-and-its-surprising-benefits.htm
- ↑ https://www.sedonasky.org/blog/4-ways-deal-attention-seeking-adults
- ↑ https://www.indeed.com/career-advice/career-development/accept-criticism
- ↑ Dawn Smith-Camacho. Kariérní a životní kouč. Odborné interview
- ↑ Dawn Smith-Camacho. Kariérní a životní kouč. Odborné interview
O tomto wikiHow
Kariérní a životní kouč
Tento článek spoluautorem článku je Dawn Smith-Camacho. Dawn Smith-Camacho je majitelkou Whole Life Solutions, což je společnost, v níž Dawn profesionálně hovoří o efektivním rozhodování a navigaci hlavních změn pro podnikatele a zaměstnance. Podporuje také klienty individuálního koučování tím, že identifikuje jejich základní hodnoty, upravuje čas, upřednostňuje a vede klienty k nalezení jejich ideálního způsobu řešení problémů. Mezi její klienty patří Vistage, UNICEF, Los Angeles Police Department (LAPD), Wedding Industry Professionals Association (WIPA), NACE a Oracle. Tento článek byl zobrazen 20 243 krát
Kategorie: Vztahy
Stránka byla zobrazena 20 243 krát.
Pomohl vám tento článek?
Reklama
