CZ95893A3 - Heat-exchange apparatus - Google Patents

Description

Oblast techniky výeěnlky deskového typu využívající systému příčného prouděni.

Dosavadní stav techniky

Tepelné výměníky tohoto typu sestávající ze systému vzájemně v odstupu souběžně uspořádaných kovových desek, které mezi sebou vymezují protlběžně vedené cesty pro průtok plynu, jsou dobře známé a běžně používané, například pro přenos tepla z horkých kouřových plynů na spalovací vzduch přiváděný do oblasti hořeni. Tepelný výměník může obsahovat vlče deskových modulů umístěných v potrubním systému, který vede kouřové plyny a vstupní vzduch přes moduly oddělenými průtokovými cestami, které jsou vedeny navzájem kolmé. Systém obsahuje rámovou konstrukci, nesoucí deskové moduly ČI jednotky jádra, které jsou tvořeny soustavou desek. Za provozu výměníkem procházej! horké plyny, jádro se relativně vůči rámové konstrukci, v závislosti na vzoru a kvalitě jádra, zvětžuje, přičemž dochází k určitému stupni dlstorae. Jednotky jádra mohou být prefabrikovány jako Integrální jednotka, jak je popsáno v kanadském patentu č. 752 733, který byl udělen

14. února 1967 Kochovi, čl mohou být Instalovány ve formě souboru oddělených souběžných desek, které nejsou spolu smontovány, ale> kde je tento soubor desek vzájemně stláčený krajními stěnami, jak je uvedeno v U.S. patentu č. 4 596 285, který byl udělen 24. června 1986 Dlnulescovi.

Je důležité, aby byl minimální průnik z jedné průtokové cesty do druhé. Byly vyvinuty různé typy těsněni zabraňující průniku plynů mezi okraji jádra a rámem, z nichž mnohé nemají dostatečný účinek, zvláště během delší doby, a/nebo jsou složité konstrukce, jak z hlediska výroby, tak 1 instalace. Vzhledem ke vzájemnému uspořádáni jádra a nosného rámu a způsobu řešeni vzájemného působeni těsněni a jádra v některých známých tepelných výměnících, je nutný dosti složitý způsob montáže jádra do rámu.

Podstata vynálezu

PřédaěLe· tohoto vynálezu je vytvořeni úsporného tepelného výaěníku s příčné vedený·i průtoky, opatřeného tuhý· koapaktnía jádrea tvořený· soubore· paralelně uspořádaných trubic, které aá systéa těsnění uaožftujicl Instalaci jádra do integrální ráaové konstrukce, poskytující účinné odděleni obou průtoků plynů tepelný· výaěníkea.

Tepelný výaěnlk podle předaětného vynálezu je tvořen tuhý· koapaktnía jádrea, sestávající· ze systému paralelně uspořádaných trubek, a integrálního ráau nesoucího dané jádro s těsněním aezi jádrea a rámem. Jádro je tvořeno pospojovanými, souběžně v odstupu uspořádaný·i deska·1, což vytváří soustavu střídavě příčně vedených průtokových cest pro dva různé plyny, kde cesta prvního plynu jedné teploty je vedena horizontálně napřič jádře· •ezi přední a zadní stěnou a průtoková cesta druhého plynu, rozdílné teploty, je vedena přes jádro mezi první dvojici protilehlých stěn jádra uspořádaných kolmo na přední a zadní stěnu jádra. Systém desek zahrnuje dvojici vnějších desek a soubor vnitřních desek uspořádaných mezi dvojici vnějších desek, které mají vnějěl boční plochy vymezující druhou dvojici protilehlých stěn jádra, které jsou kolmé na okraje jádra a první dvojici bočních stěn jádra. Každá vnitřní deska je připevněna k přilehlé desce na jedné straně v horizontálních hranách, pomoci prvního páru podlouhlých hranových příček definujících, spolu s přilehlou deskou na této straně průtokovou cestu pro první plyn procházejíc! jádrem mezi přední a zadní stěnou jádra. Každá„ vnitřní deska je dále připevněpa k přilehlé desce na její druhé straně druhou dvojici podlouhlých hranových příček, uspořádaných kolmo k první dvojici příček, čímž spolu s přilehlou deskou definuje na druhé straně průtokovou cestu druhého plynu procházejícího jádrea ve směru kolmém na průtokovou cestu prvního plynu, mezi druhým párem protilehlých stran jádra. Jádro má čtyři svislé hrany, dvojici spodních příčných rohových hran a dvojici horních příčných rohových hran. Rám obsahuje dvojici panelů spojených v odstupu uspořádanými podlouhlými kontrukčňlml spojkami, panely jsou přilehlé k dvojici vnějších desek jádra a mají vnitřní plochy přilehlé k vnější· boční· plochá· vnějších desek. Rám sestává z prostředků zajišťujících polohu jádra v touto rá«u a vymezuje spodní plochy vně spodní dvojice příčných rohových hran jádra v podélných směrech, a dále vymezuje horní plochy protilehlé k dolním plochám a uspořádané v odstupu nad nimi ve vzdáleností větší než je výška jádra, což dovoluje roztahován1 j ádra ve prot i 1ehle uspořádané vertikálním hranám a vertikálním směru. Rám dále vymezuje vnitřní povrchy přiléhající ke Čtyřem směřující od nich napřič jádrem, což dovoluje příčné tepelné roztahování jádra. Mezí jádrem a rámem jsou upevněny těsnící prostředky, které zahrnují první soubor těsnění, sestávající z podlouhlých těsnících prvků, umístěných mezi každou ze svislých rohových hran jádra a vnitřní boční plochou vymezenou rámem, druhý soubor těsnění, sestávající z dvojice podlouhlých těsnících prvků, spojujících horní příčné rohové hrany jádra a horní plochy rámu. Tento první a druhý soubor těsnění zachycuje tepelné roztahovvání a smršťování jádra v příčném, svislém a podélném směru vůči rámu. Zařízení je dále opatřeno třetím souborem těsnění, který obsahuje dvojici podlouhlých těsnění, spojující dolní příčné rohové hrany jádra s dolní plochou definovanou rámem, a zachycuj 1cí pohyb dolních příčných rohových hraň v podélném směru na dolních plochách, které ji nesou a také roztahování dolních hran v příčném směru vzhledem k^—dolní ploše dané rámem.

Přehled obrázků na výkresech

Na přiložených obrázcích jsou znázorněny příklady provedením předmětného vynálezu, na kterých

Obr. 1 je perpektivnl pohled na jádro a rám odděleně,

Obr. 2 je perpektivnl pohled na jádro a rám z obr. 1 ve smontovaném stavu,

Obr. 3 je pohled na horní část jádra v částečném řezu vyznačeném čarou 3--3 na obr. 1,

Obr. 4 ukazuje těsnění na dolních a horních hranách mezi jádrem a rámem ve složeném stavu, v částečném řezu podle čáry

4--4 na obr. 2,

Obr. 5 je zvětšený Částečný perspektivní pohled na těsnicí člen podle obr. 4.

Obr. 6 Je pohled na rohové těsněni mezi jádrem a rámem, v částečném řezu podle čáry 6--6 na obr. 2,

Obr. 7 je perspektivní pohled na části těsněni, zobrazené na obr. 6,

Obr. 8 je perpektivnl pohled znázorňuj icí řozpěrný člen uspořádaný aezi deskami, tvořícími jádro.

Obr. 9 je zvětšený perspektivní pohled na jeden konec rozpěrky podle obr. 8,

Obr. 10 je perspektivní pohled na deskový člen znázorňující výstupek na Jedné straně deskového členu pro spojení s rozpěrnýa členem podle obr. 8,

Obr. 11 je pohled v řezu znázorňující uspořádání spoje ae2i sousedníai deskami jádra a příčkou umístěnou mezi nimi.

Obr. 12 je perspektivní pohled na uspořádání spoje, jako alternativní či přídavné k provedení podle obr. 11,

Obr. 13 a 14 Jsou pohledy v řezu obdobné obr. 11, ale znázorňující alternativní uspořádání spoje,

Obr. 15 je pohled obdobný obr. 11 znázorňující ještě další alternativní uspořádání spojení, avšak využívající přídavného kroužku: a

Obr. 16 obdobně jako obr. 15 ukazuje uspořádání spoje, které využívá podlouhlého uzávěru, namísto přídavného kroužku podle obr. 15 pro zlepšení průtoku plynu jádrem.

a

Přiklad proveden í

Na obr, 1 a 2, vztahová značka 20 obecně označuje tepelný výměník podle vynálezu, který obsahuje jádro 21 a rám 22. Je třeba sl uvědomit, že rám 22, který je znázorněn pouze ve velikosti odpovídající právě velikosti jádra 21, může též tvořit část většího rámového systému, který může zahrnovat soustavu jader a může tvořit součást potrubního systému pro vedení plynů tímto jádrem a dalšími jádry uspořádanými paralelně nebo v sérii s jádrem 21. Je také dobré sl uvědomit, že jádro 21 a rám 22 jsou zhotoveny samostatně a jsou sestaveny dohromady pomocí těsnicích prostředků, popsaných dále, které jsou umístěny mezi jádrem a rámem, jak je to dále, mnohem podrobněji, uvedeno.

V provedení vynálezu. znázorněné· na obr. 1 a 2, je rán 22 celistvou jednotkou, která zahrnuje dvojici v odstupu souběžně uspořádaných panelů 23, spojených konstrukční·! spojka·! 24. Panely 23, tak jak jsou znázorněny, tvoří boční stěny, zhotovené z tuhé rázové konstrukce 25, k níž jsou na její vnitřní plode, přivařeny desky 26. Ráaová konstrukce 25 aůže být tvořena soustavou ocelových konstrukčních Členů, jako jsou úhelníky nebo díly ve tvaru kanálků nebo přihrad, které jsou svařeny dohroaady. Kontrukčn1 spoj ky 24 zahrnuj 1 uspořádaných př1čných tráaců 27 uspořádaných příčných tráacŮ 28, v provedení podle vynálezu jak znázorňuji obr. 1 a 2.

spodní dvojici v odstupu a horní dvojici v odstupu

Jádro 21 je provedeno jako tuhá celistvá trubicovitá jednotka, tvořená pospojovanými, paralelně v odstupu od sebe uspořádaný·! deska·! 30, které jsou znázorněny v příčné· uloženi. Soustava desek 30 zahrnuje vnější desky 30a a soubor vnitřních desek 30 uložených nezl ni·!. Vnitřní desky 30 jsou upevněny k přilehlý· deska· na jejich jedné straně podél svých horizontálních hran, tedy horních a dolních hran, jak je vidět na obr. 1, poaocl dvojice podlouhlých horizontálních příček 31, takže aezi touto deskou a přilehlou deskou je vytvořena průtoková cesta—32—prvního—plynu-;—Soustava “průtokových^-cest 32 takto vytvořených, vytváří horizontální cestu pro průtok plynu jádře·, označenou áipkaai A.

Každá vnitřní deska je také připevněna na přilehlou desku na její druhé straně druhou dvojici podlouhlých příček 33 vedených podél svislých hran desek tak, že na opačné straně každé desky * vytvářej! průtokovou cestu · pro druhý plyn, odlišné teploty od prvního plynu. Soustava cest 34 takto střídavě vytvořených mezi deska·! 30 představuje průtokovou cestu ve saěru šipek B pro druhý plyn. Tak je vytvořena soustava prostřídaných příčně vedených cest pro průtok dvou různých plynů, průtoková cesta A prvního plynu jedné teploty, který prochází jádře· ve vodorovné· saěru aezi jeho přední a zadní stěnou a průtoková cesta B druhého plynu, rozdílné teploty, která vede jádře· Bez! dvojici protilehlých stran jádra uspořádaných kolno na přední a zadní stěny. V popsané· provedeni jsou tyto strany horní a dolní stranou jádra.

Na obr. 3 je znázorněn jeden způsob, jak lze desky 30 upevnit k přidká· 31, které jsou umístěny aezi ni ni podél horních hran, a to svare· 35. Způsob, který*· aohou být desky při vařeny k příčkáa 31 a také ke svislý· příčká· 33 bude podrobněji popsán níže. Jelikož všechny desky jsou přivařeny k rozpěrká·, které jsou uaístěny aezi každou z nich a ji· přilehlou deskou, je jádro vytvořeno.jako pevná jednotka ještě před Instalací. Z obr, 1 je zřejBé, že dolní příčné hrany jádra jsou opatřeny dvojicí úhelníků 36, které jsou přlvařeny k jádru. Podobně je dvojice úhelníků 37 přivařena k jádru podél horních příčných hran, aby se zvýšila tuhost jednotky a vytvořily hladké vnější plochy pro připojení těsnění, jak bude popsáno níže. Jádro Bůže být jakékoliv velikosti a může Bít různou šířku v příčné· SBěru, jak je ukázáno na obr. 1 a 2, použití· různého počtu desek. Šířka průtokových cest 32 a 34 je, saaozřejBě, dána šířkou rozpěrek 31 a 33.

Jak patrno Z obr. 2, jsou ve znázorněné· provedeni podle vynálezu panely 23 UBÍstěny svisle, s dolní·! příčný·! trá»ci 27 a horním příčný·i tráaci 28 vedený·! příčně Bezl niai a oddělujícím plochy vnitřních stěn 38 panelů nežerou, která je trochu větší než celková příčná Šířka jádra 21, takže při ohřevu jádra běhen provozu, je dán dostatečný prostor pro dilataci v příčné· saěru. Vnější desky 30a jádra vymezuji vnější boční plochy 40 jádra, a pokud je jádro unístěno v ránu, jsou boční plochy 40 UBÍstěny bezprostředně přilehle k vnitřní· plochá· 38 bočního panelu 23. Jádro ze souběžně uspořádaných trubic Bá čtyři dvojici dolních příčných hran 42 a dvojící Přední a zadní stěna Jádra jsou vysazeny svlslýBi hrana·i 41 a dolním a horním hranami 42 a 43 na vstupních a výstupních stranách jádra. Přední a zadní stěny jádra jsou znázorněny ve svislé· uspořádání, a po Instalaci do řásu, jsou uaístěny aezi dolními a horníBi přlčnýai trámci 27, 28 rámu. Druhou dvojicí bočních ploch trubicového jádra jsou horní a spodní strany, z nichž první je přivrácena k mezeře mezi páre· horních příčných trámců 28 a druhá k mezeře mezi páre· dolních příčných tráaů 27, při pohledu po zabudování jádra do rámu. Třetí dvojice bočních stěn trubicového jádra, které jsou kolBé jak k přední a zadní štěně tak i k horní a dolní stěně jádra, jsou určeny bočními plocha·! 40 vnějších desek 30a. Průtok prvního svislé hrany 41, horních příčných hran 43.

plynu jádrem, jak je popsáno výše, je veden horizontálně přes Jádro a tedy prochází rámem ve sméru paralelním vzhledem . k panelům 23 a mezi mezerou mezi dolními příčnými trámci a horními příčnými trámci. Průtok druhého plynu je veden mezi panely 26 ve směru také paralelním k panelům, a to ve znázorněném provedení ve směru ve svislém, mezerou mezi dvojici horních příčných trámců a mezerou mezí dvojicí dolních příčných trámců.

Ha čtyřech svislých hranách 41 jádra je vytvořena soustava těsnění 44 (obr. 2 až 6), které spojují tyto hrany s vnitřními plochami 38 panelů 23, které přesahuji jádro v podélném směru rámu. Další soustava těsnění 45 (obr. 4) spojuje horní příčné hrany s horními příčnými trámci 28, a třetí soustava těsnění 46 (obr. 2a 4) spojuje dolní příčné hrany 42 jádra s dolními

.. příčnými trámci 27.

Dolní příčné trámce 27 jsou uspořádané v podélném směru , tepelného výměníku v odstupu, vymezujícím polohu dolních příčných hran 42 jádra 21. Jak je nejlépa patrno z obr. 4, kanál kov i tý člen 27, který je upevněn mezi panely v obrácené poloze, poskytuje svým' středním pásem spodní opěrnou plochu 47 pro jádro 21. Úhelník 35 při vařený k dolním příčným hranám jádra vytváří povrch 51, který je v doteku a opírá se o spodní opěrnou

-plochu—47-do lni ho—příčného^-trámu 277“ Úhelník 35 také vytváří přední svislou plochu 52, která směřuje směrem vzhůru kolmo k povrchu 51.

Na ploše 47 je ve vymezené vzdálenosti před přední svislou plochou 52 je přlvařen doraz 53, který může být tvořen plnou kovovou příčkou. K ploše 47 na boku dorazu 53 oproti hraně jádra, , je přivařený úhelník 54, který, vytváří svislou plochu 55, která je v odstupu protilehlou plochou ke svislé ploše 52. Podlouhlý příčný těsnící prvek 56 je umístěn mezi svislými plochami 52 a 55 a je vytvořen z pružného materiálu. Těsnící prvek 56, který Je veden po celé délce příčné vzdálenosti mezi bočními panely, má tvaru písmene U, a Je opatřen na opačných koncích přírubovým dílem 57, který je normálou k prodlouženým osám prvku a pro upevněni k vnitřním plochám stěn 37 panelů 23 je opatřen šrouby čí jinými prostředky, které nejsou zobrazeny. Příčný profil ve tvaru U sestává ze zakřivené centrální částí 60 (obr. 51 s protilehlými, směrem vzhůru směřujícími rameny 61. Ramena 61 jsou* přišroubována či odolným svarem (není zobrazeno) upevněna

Θ21 plocha·! 52 a 55 vztyčených přírub úhelníků 35 a 54. Po připojení těsnícího prvku 56 na místo, jsou podél celé horní hrany raaen 61 a přilehlých ploch 52 a 55 úhelníků 35 a 54, vedeny ávové svary 62, které tak zcela utěsňují dolní příčné hrany 42 jádra vúčl rámu, jeho dolnímu příčnému trámci 27, na které· Jádro spočívá. Po celé délce těsnícího prvku 56 je vytvořena řada prollsóvaných žlábků 63, vedených napříč podélnému směru těsnícího prvku. Tyto drážky dovolují prodloužení a kontrakci těsnícího prvku v podélném směru a tak zachycují relativní pohyb jádra v příčném směru vůči rámu a tak kompenzují roztahování jádra v příčném směru při ohřevu. Je rovněž patrno, že, vzhledem k uloženi jádra na spodní podpěrné plode 47, Je možný pohyb nejen v příčném, ale i v podélném směru jádra. Pohyb v podélném směru je umožněn rameny 61 těsnícího prvku 56 vzájemně pružně stlačovanými vlivem zakřivení tvaru U tohoto těsněníclho prvku. Pohyb jádra v podélném směru není omezen vzhledem k mezeře mezi povrchem 52 úhelníku 35 a dorazu 53, který je protilehlý. >

'ti k povrchu 52. Za extrémních podmínek , či pokud by/tepelný / výměník měl být vystaven jakýmkoliv Sokovým podmínkám, je pohyb^ř»·· v podélném směru jádra omezen dorazem 53, který tímto zabraňuje poěkozenl těsnícího prvku.

Jak je také zřejmé z obr. 4, horní příčný trámec 28 je ' uspořádán opačně než dolní příčný trámec 27, takže jeho*střední b pás poskytuje horní plochu 64, protilehlou k dolní opěrné ploše 47 příčného trámce 27. Svislý odstup mezi plochami 47 a 64 je trochu větSl než celková výška jádra takže vzniká mezera 63 mezi horní plochou 51a.vytvářenou úhelníkem 36 přlvařeným k horní, hraně jádra. Ha horní příčné . hraně 43 jádra umístěný těsnící prvek 45 je vytvořen podobnýnml prvky, jako jsou ty, které tvoří spodní těsnící prvek 46. Doraz 53a je přivařen k ploše 64 mezí horní příčnou hranou 43 jádra a úhelníkem 54a přlvařeným ke spodní ploše 64 a poskytujícím svislý povrch 55a, který Je protilehlý ke svislému povrchu 52a, vytvářenému úhelníkem 36. Těsnění 56á, které může mít stejnou konfiguraci jako těsnění 56, je upevněno stejným způsobem jako těsnění 56. Po usazeni na místo, jsou provedeny liniové švové svary 62a mezi rameny 61a těsnicího prvku a plochami 55a,52a úhelníků 54a ,36. Těsnění 56a umožňuje oba pohyby jádra, v podélném a příčném směru, při jeho dilatacích. Jádro pří ohřevu dilatuje rovněž ve svislém směru, což je taktéž zachycováno těsnění· 56, přičemž nastává lehké odvalováni centrální části 60 těsnění vůči raienůn 61 pohybe· plochy 52a nahoru a dolů vzhledem k svislé plode 55a.

Konstrukční spojky 24 a 25 aohou znázorněné žlabovíté prvky a je zřejBé, konfigurace, zobrazené jako prvek 56, aohou být použita bez ohledu na to, zda konstrukční spojky Bájí tvar úhelníků, příhradových dílců nebo jiný tvar, je jen nutné, aby vytvářely svislé uspořádaný prvek, který aá plochu v podstatě souběžnou s plocha·i 52. 52a a uspořádanou od nich v odstupu poaocl úhelníků 35 a 36 upevněných k příčný· hraná· jádra 21, Pro utěsněni svislých hran jádra předmětného provedeni je použit těsnící prvek 70. Tento těsnící prvek 70 je v průřezu v podstatě tvaru Z a vhodný pro použití mezi souběžně v odstupu uspořádaný·1 plocha·! jako je vnější plocha 40 vymezena vnější boční plochou vnější desky 30a ze soustavy desek tvořící jádro a povrch vnitřní stěny 38 desky 26, která je součástí panelu 23. Těsnící člen 70 (obr.6 a 7) Je opatřen krajními přírubami 71 a 72, které leží v paralelně, v odstupu uspořádaných rovinách, spojených centrálně zakřivenou či zahnutou součásti 73. Příruba 71 poskytuje vnější plochý povrch 74 a hranová příruba 72 poskytuje vnější plochý

It jiný tvar než že těsnění dané

-boční—povrch—75;—Těsnicí^-prvek 70 je uchycen spojovací· svarem 76 umístěný· na svislé hraně 41 jádra a hraně 77 (obr. 7) těsnícího prvku aezi přírubou 71 a centrální částí. Příruba 72 může být opatřena otvory 80 pro šrouby, takže těsnící člen 70 aůže být připevněn k Jádru před instalaci do rámu 22, a poté, co je jádro umístěno do polohy na dolní· příčné· tráaci 27, je příruba 72. přišroubována k desce 26 bóčnjho panelu ráau poaocl Šroubů 81 (obr. 6), procházejícími otvory 80 as nial souosými dírami, které nejsou znázorněny, v desce 26. Před instalaci jádra do rámu může být vytvořen Švový svár 82 podél vnější hrany příruby 74. Po instalaci do rámu je vytvořen švový svár 83 podél vnější hrany příruby 72. Centrální část 73 těsnícího členu 70 je provedena jako otevřené plseno V, sestávající z první částí 82 přilehlé k přírubě 71 a druhé Částí 83 přilehlé pod úhlem k přírubě 72, obě části 82 a 83 jsou vzájemně spojeny v tupém úhlu, tedy v otevřené V - konfiguraci. Ve znázorněném provedeni směřuje první část 82 centrální části od příruby 71 v postatě v pravém úhlu, zatímco druhá část 83 svírá s přírubou 72 tupý úhel.

Těsnicí člen 70 je tvořen pružinovou ocelí a je protažen po . celé výšce jádra až k příčný» těsnění» 56 a 56a (obr. 4) na opačné straně jádra. Po celé délce těsnícího členu 70 jsou vytvořeny prolisované příčné Žlábky 84, které uaožňuj1 určitý vzájemný pohyb přírub 71,72 v podélné» saěru těsnícího členu 70.

S ohlede» na, v podstatě kolně, napojení části 82 centrálního úseku těsnícího . Členu na přírubu 71, - je 2řejmó, že jádro 21 se úže roztahovat a snráťovat v podélné» saěru jádra, tento pohyb způsobí jistý Ohyb částí 82 v místě lomeného spoje s přírubou 71.

Jádro se »ůže ještě roztahovat v příčné» saěru diky části 83, která svírá s vnitřní plochou 38 »alý úhel. Tato dllatace způsobí menší ohyb části 83 v lomeném spoji části 83 s přírubou 72. Roztahováni nebo smršťování jádra ve svislé» směru způsobuje pohyb příruby 71, vzhlede» k přírubě 72, ve saěru rovnoběžné» s podélný» směre» těsněni, přiČesŽ tento pozdější pohyb je zachycen prolisovanýal žlábky, které zabraňují náaahové únavě u v centrální částí 83 podlouhlého prvku: Τ* 3'

V konstrukci jádra 21 výše uvedené, mohou být desky 30 tvořeny relativně slabými ocelovými plechy a v případě nadměrného’ namáhání se poněkud vyboulí, ale celkově, desky hrají v pevnosti' konstrukce jádra nepatrnou - roli. Hranové příčky 31 a 33 jsou Άΐ silnější než desky a v podstatě ' ovládají pohyb desek.. Desky ’’ sledují tepelnou deformaci hranových příček a vlastně této >4- O deformaci nijak nebrání. Podle předmětného vynálezu jsou hrany vyztuženy úhelníky 36 a 37, vedenými napříč jádrem na obou dolních příčných hranách 42 i horních příčných hranách 43. Úhelníky působí jako tuhé prvky, které - se neohnou působenímjakékoliv diferenciální tepelné roztažnosti hranové části. Tedy jediným posunutím hran vůči jádru je posun způsobený přirozenou lineární tepelnou roztažnosti.

Jeden způsob spojení desek š hranovými příčkami 31 a 33 je znázorněn na obr. 3 a 11. Příčky 31 mohou být z plné ocelové tyče, jak je znázorněno, nebo 2 trubky obdélníkového průřezu. Účelem přivaření desek 30 na - protilehlé strany příčky 31 je umožnit jejich malý přesah nad vnější plochu 85 příčky. Ve znázorněném provedení je podél celé délky vnitřních hran příčky veden průběžný švový svar 35. Jak znázorněno na obr. 12, může být na vnější straně desky, podél příčky 30 proveden bodový svar 86 a to buď elektrickým odporovým svařováním nebo obloukovým svařováni·, a tak zvýšena konstrukční pevnost spojení desky s příčkou. V provedení znázorněné· na obr. 13 je příčka 31a opatřena drážkou 87 zasahující dovnitř čela 85 příčky 31a po celé její délce. V toato provedení jsou vnější hrany desek 30 v jedné úrovni s vnější· čele· 85 příčky 31a. Na toto vnější· čele 85 je provedena drážka čí kanál 87 zabraňující rychléau ochlazení švových svarů 35a, které jsou provedeny podél vnějších hran desek a přilehlého povrchu 85 hran příček. V provedení uvedené· na obr.14 je znázorněno upevnění desek 30 k příčce 31, bodový·! svary 86, popsaný·i výše, ale desky 30 aajl své vnější okrajové částí 90 ohnuty v pravé· úhlu, takže překrývají povrch 85 vnější hrany příčky 31 a vnitřní hrany zahnutých okrajových částí 90 jsou trochu oddělené pro umístěni švového svaru 35b,

V provedení uvedené· na obr. 15 jsou vnější hrany desek 30 v zákrytu s povrche· vnější hrany 85 příčky 30. Přídavný hranový člen či přídržný kroužek 91, který aá průřez ve tvaru plsaene C a aá šířku v podstatě stejnou s šířkou koabinace desky a příčky, je umístěn na povrchu vnější hrany 85 příčky tak, že rašena jeho otevřené části přiléhají k toauto povrchu; Přídavný hranový člen kllnovltých kanálech či v prostoru, sevřený·i rašeny sekce C přídržného tvoří uzávěr hrany a v vyaezené· v ostré· úhlu svar 35c podobný kroužku ve tvaru kroužku a vnějšími hrana·! desky 30 a povrche· vnější hrany 85 příčky, jsou potoa vedeny švové svary 35c. Hrany jádra vně od příček 31 jsou takto více zakulacené.

V provedení znázorněné· na obr. 16 je průběžný švový toau na obr. 15. Nicaéně, alsto přídržného C čí krytu hrany 91, je u provedení podle obr.16 použit podlouhlý krycí člen, který aá v řezu tvar kužele. Vnější špičatá hrana či vrchol 93 podlouhlého krytu 92 aůže být zaoblena pod aalýa úhle· asi 10 až 12°, uaožfiujíclB hladký přechod z průtokové cesty Bezi deska·1 do jejího pokračování vně jádra. Takový krycí člen ualstěný na vstupní i výstupní straně jádra, ayšleno vzhlede· ke saěru proudění plynů, se projeví ztrát poklese· j ádrea.

Jak tlaku či snížení· tlaku plynů procházejících j e uvedeno výše, desky z relativně slabých ocelových plátů, které se Bohou vyboulit. Pro vyloučení tohoto zborcení, je Božné ualstit aezi desky jednu Či Více rozpěrek 95, jak ukazuje obr. 8 Tyto rozpěrky 95 Báj í aohou být vytvořeny

-4$tlouštku rovnou vzdálenosti aezi protilehlými bodní·! plocha·! přilehlých desek a směřuj1 souběžně se sněre· toku plynů mezi deska·i. Rozpěrky 95 nohou být tvořeny plnou ocelí nebo dutý· profilovaný· kuse· obdélníkového průřezu jak je znázorněno na obr.8 a 9. Rozpěrky 95 tak výmezuji konstantní vzdálenost Bez! deska·i, přičeaž v prostoru mezi každý· páre· přilehlých desek je dostatečný počet rozpěrek, rozmístěných tak, že vzdálenost aezi ni·i je Bendí, než vzdálenost, při níž již může dojít ke zborcení desek. Rozpěrky 95 jsou s výhodou k deská· nepři vařeny, ale jsou drženy v poloze spojovací·! výstupky 96, které jsou vytvořeny běžný·! 2působy, jako je vyražení z plátového aateriálu di provedení navaření·. Obdobně je aožno výstupky vyrobit samostatně a navařit je k deská·. Rozpěrka 95 je opatřena otvory 97, alespoň na svých opačných koncích, pro provedeni výstupků 96.

Zatfnco výše uvedená konstrukce jádra byla popsána pro použití pro typ křížového průtoku, za jaký je běžně považováno provedení, ve které· průtok jednoho plynu je v podstatě celý veden ve saěru kolně· na průtok druhého plynu, je zřejaé, že kontrukdnl znaky jádra výše popsaného, aohou být také použity pro konstrukci jádra, kde cesta jednoho plynu může sestávat z úseků, které nejsou vedeny kolao na cestu průtoku druhého plynu, ale spíže protiběžně nebo souběžně. Například, jádro nůže být podlouhlé a vstupní oblast pro jeden plyn je umístěna tak, že průtoková cesta není napřld deská· do výstupní oblasti, která ůže být ualstěna podél nich. Plyn, poté, co projde vstupní oblastí,, změní směr přibližně o 90° a poto· protéká ve saěru podélné· vzhlede· k deská·, předtím než opět změní saěr o asi 90° a poto· odchází výstupe··. Kromě toho, výstup a vstup jednoho plynu, které byly ve výše popsané· provedení umístěny na přední a zadní stěně, aohou být u podlouhlé konstrukce oba ualstěny na jedné straně, takže plyn vstupuje kolmo na desky vstupní oblasti, otáčí se o 90° a protéká po délce protáhlého jádra, načež se otáčí zpět o 90°, a opouští prostor aezi deska·i ve výstupní oblasti, která je na stejné straně jádra, jako vstupní oblast.

Ačkoliv byla uvedena celá řada znaků přihlašovatele· zvýhodňovaného provedení, odborníků· v dané· oboru je zřejaé, že je v duchu vynálezu, definovaného v přiložených nárocích, aožno provést další sodlfikace.

i

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (2)

1. PATENTOVÉ NÁROKY (ve 2néní jak byly předloženy mezinárodnímu zápisnému alstu 13.5.1992. původní nárok 1 upraven (2 strany), ostatní nároky beze změny)

   1) Ústrojí tepelného výměníku s příčně vedenými průtoky, zahrnující tuhé jednolité jádro, tvořené soustavou paralelní uspořádaných trubic, nedílný ráB obsahující toto jádro; a prostředky pro utěsnění tohoto jádrea v předaětnéa rámu, přičemž předaětné jádro je tvořeno pospojovaným, v odstupu souběžně uspořádanými deskami vymezujícíai mezi sebou soustavu střídavě, navzájea napříč vedených průtokových cest pro dva různé plyny, kde průtoková cesta prvního plynu, jedné teploty je vedena předBiětnýB jádrea horizontálně Bez i přední a zadní stěnou jádra a průtoková cesta druhého plynu rozdílné teploty je řečeným jádrea vedena aezi první dvojicí protilehlých stěn jádra, uspořádaných kolao na předaětné přední a zadní stěny, předmětná soustava desek zahrnuje pár vnějších desek a soubor vnitřních desek aezi dvojící vněj§ích desek, předaětné vnějžl desky aajf vnějSlch boční plochy definující druhý pár protllehlých-stěn-řečeného^-jádra) uspořádaný kolao na předaětné přední a zadní stěny prvního páru a první dvojici protilehlých stěn řečeného jádra, každá vnitřní deska je upevněna k přilehlé desce na její jedné straně a to na jejích horizontálních hranách, poaocl první dvojici podlouhlých příček, což spolu s řečenou přilehlou deskou na této straně vyaezuje průtokovou cestu řečeného prvního plynu *

   aezi řečenýai přední a zadní stěnou jádra, každá vnitřní deska je dále upevněna k přilehlé desce na její druhé straně, na hranách, druhou dvojicí podlouhlých příček, uaístěnýou kolao aa řečenou první dvojici, což spolu s řečenou přilehlou deskou na druhé straně vyaezuje průtokovou cestu pro druhý plyn aezi řečenou druhou dvojicí protilehlých stěn řečeného jádra, předaětné jádro má čtyři svislé rohové hrany, dvojici spodních příčných rohových hran a dvojicí horních příčných rohových hran;

   předmětný rii zahrnuje dvojici panelů spojených podlouhlými, v odstupu uspořádaný·i konstrukčnía1 spoj kaa i, předmětné panely jsou umístěny přilehle ke dvojici vnějších desek řečeného jádra a aajf vnitřní povrchy přilehlé k řečeným vnějších bočnía plocháa řečných vnějších desek, předaětný ráa zajišťuje prostředky pro uchycení jádra v něa a vyaezuje (i) oblast dolní plochy vně od řečeného dolního páru příčných hran řečeného jádra, v podélné· saěru, (11) horní plochy protilehlé a v odstupu k dolnla plocháa ve vzdálenosti větší než je výška řečeného jádra uspořádané, pro Božněnl roztažení řečeného jádra v podélné· saěru, a (111) protilehle uspořádané plochy vnitřních stěn přilehlé,

   I avšak v odstupu, zevně k řečený· čtyřea svislý· hraná· řečeného jádra pro umožněni příčné tepelné roztažnosti řečeného jádra;

   přednětné těsnící prostředky jsou uchyceny Bezi řečeným jádrem a řečeným rámem, vyznačující se tím, že první soustava těsnění obsahuje podlouhlé těsnící členy, umístěné mezi každou z vertikálních rohových hran řečeného jádra a řečenými plochami vnitřních stěn definovaných řečeným rámem, druhá soustava těsnění zahrnuje dvojici podlouhlých těsnících členů spojujících řečené horní příčné hrany řečeného jádra s řečenými horními plochami řečeného rámu, řečená první a druhá soustava těsnění umožňuje tepelné rozpínín a smršťováni řečeného jádra v příčnéa, svislém, a podélném saěru vůči řečenéau ráau a třetí sosuatava těsnění zahrnuje dvojici podlouhlých těsněni spojujících řečené dolní příčné hrany řečeného jádra k řečenéau *

   dolnímu povrchu, který je definován řečeným ráaea a umožňujících pohyb řečených dolních příčných hran v podélném směru na řečeném horním povrchu, a rozpínání a smršťování řečených dolních příčných hran v příčném směru vůči dolním povrchům řečeného rámu.
2. 2) Ústrojí tepelného výměníku s příčně vedenými průtoky, zahrnující tuhé jednolité jádro, tvořené soustavou paralelní uspořádaných trubic, nedílný rám obsahující toto jádro; a prostředky pro utěsněni tohoto jádrem v předmětném rámu, přičemž předmětné jádro je tvořeno pospojovanými, v odstupu souběžně a svisle uspořádanými deskami vymezujícími mezi sebou soustavu střídavě, navzájem příčně vedených průtokových cest pro dva různé plyny, kde průtoková cesta prvního plynu jedné teploty je vedena předmětným jádrem horizontálně mezi přední a zadní stěnou jádra a průtoková cesta druhého plynu odlišné teploty je řečeným jádrem vedena mezi horní a spodní stěnou předmětná soustava desek zahrnuje dvojici vnějších desek a soubor vnitřních desek mezi dvojici vnějších desek, předmětné vnější desky mají boční plochy vymezující boky předmětného jádra, každá vnitřní deska je upevněna k přilehlé desce na její jedné straně a to na jejich horizontálních hranách, pomoci první dvojice podlouhlých příček, což spolu s řečenou přilehlou deskou na této straně vymezuje průtokovou cestu řečeného prvního plynu každá vnitřní deska je dále upevněna k přilehlé desce na její druhé straně, na svislých hranách, dvojici podlouhlých svislých příček, jež spolu s 'řečenou přilehlou deskou na této druhé straně vymezuji průtokovou cestu pro druhý plyn, předmětné jádro má čtyři svislé rohové hrany, dvojici spodních příčných rohových hran a dvojici horních příčných rohových hran?-------—~ “““ řečený rám zahrnuje dvojici bočních stěn připojených k dolní á horní dvojici horizontálních příčných trámců, řečené boční stěny jsou uspořádány přilehle ke dvojici vnějších desek řečeného jádra a mají vnitřní povrchy uspořádané v odstupu vně řečených vnějších povrchů, řečených vnějších desek, čímž umožňuji roztahování řečeného jádra v příčném směru, řečená dolní dojíce horizontálních příčných trámců poskytuje dvojici horních povrchů, uspořádaných v odstupu a podpírajících řečenou dolní dvojici příčných rohových hran řečeného jádra, řečená horní dvojice horizontálních trámců, uspořádaná v odstupu nad řečenými horními povrchy dolních trámců, ve vzdáleností, která umožňuje roztahování řečeného jádra ve svislém směru:

   řečené těsnící prostředky zahrnuji první a druhou soustavu těsněni umístěnou mezi řečeným jádrem v řečeném rámu, řečená první soustava těsněni zahrnuje podlouhlé těsnicí členy, umístěné mezi každou z řečených svislých rohových hran řečeného jádra a řečenými bočními sténám1 řečeného rámu řečená druhá soustava podlouhlých těsnicích členů rohovým i hrana·i řečeného podlouhlých příčných trámců těsnicích členů mezi řečenými řečeného jádra a řečenou horní těsněni zahrnuje první dvojici mezi řečenými dolními příčný®i jádra a řečenou dolní dvojicí a druhou dvojici podlouhlých horními příčnými rohovými hranami dvojicí příčných trámců.

   ,.c

   3. Ústrojí podle bodu 1, kde řečené horní povrchy řečeného rámu jsou vymezeny první dvojicí v odstupu uspořádaných řečených konstrukčních spojek, a řečené dolní povrchy řečeného rámu jsou vymezeny druhou dvojící v odstupu uspořádaných řečených strukturálních spojek, a kde řečená druhá soustava těsnění je umístěna mezi řečenými horními, příčnými, rohovými hranami řečeného jádra a řečenou první dvojicí konstrukčních spojek, a řečená třetí soustava spojek je ' umístěna mezi řečenými dolními příčnými rohovými hranami řečeného jádra a řečenou druhou dvojicí konstrukčních spojek.

   4. Ústrojí podle bodu 3, kde řečené jádro vymezuje svislá čela, která jsou bezprostředně, přilehlá k řečenými příčným rohovým hranám a rozšiřují šířku řečeného jádra, a řečené horní a dolní povrchy řečených konstrukčních spojek jsou umístěny vodorovně, kolmo na řečená svislá Čela řečeného jádra, kde řečené konstrukční spojky sestávají z prostředků vymezjíclch vertikální čela vybíhající pod pravým úhlem z horizontálních ploch a uspřádaných v odstupu a oproti svislým čelům řečeného jádra, a kde řečené podlouhlé těsníc! členy řečených druhé a třetí soustavy' těsnění uspořádaných napříč mezi protlehlými svislými čely řečeného jádra a konstrukčními spojkami řečeného rámu.

   5. Ústrojí podle bodu 4, kde řečené podlouhlé těsnicí členy řečených druhé a třetí soustavy těsnění jsou tvořeny ocelovým pružinovým plechem a jejich U-profil Je vymezen dvojici protilehlých ramen a zakřivenou centrální části.

   6. Ústroji podle bodu 5, kde řečená ramena řečených podlouhlých těsnících prvků jsou zakončena rovnoběžnými hranami souběžnými a jejich délkovým rozměrem, kterážto ramena každého podlouhlého těsnícího prvku jsou spojena s protilehlým svislým čelem řečeného jádra a konstrukčních spojek a dále zahrnují švové svary mezi řečenými rovnoběžnými hranami a řečenými protilehlými čely, které jsou sppojitě vedeny po délce řečených podlouhlých těsnících prvků..

   7. Ústrojí podle 5 nebo 6, kde každý podlouhlý těsnící člen zahrnuje soustavu pro1 isováných žlábků, uspořádaných v odstupu po jejich délce, každý z těchto žlábků je veden napřič podélného rozměru podlouhlého těsnícího prvku a zachycuje relativní příčné roztahování a smršťování mezi jádrem a řečenými konstrukčními spojkami.

   3. Ústrojí podle bodu 4, 5, 6 nebo 7, kde k řečeným horizontálním povrchům řečených konstrukčních spojek jsou uchyceny dorazy čnějlcí mezi protilehlými čely, řečené dorazy jsou svým Čelem protilehlé a v odstupu od přilehlého svislého čela_řečeného-—jádra—uspořádané^—přičemž—VoVo-^Čelb^řečěhělw^- dorazu je umístěno tak, aby-na ně mohlo dosednout přilehlé svislé čelo řečeného jádra, čímž omezuje relativní pohyb řečeného jádra v řečeném rámu v podélném sméru.

   9. Ustrojí podle bodu 1, kde řečené vnitřní boční plochy^ řečeného rámu jsou vymezeny konstrukčn1mi spojkami, a řečené jádro definuje čela, která jsou bezprostředně přilehlá k řečeným svislým rohovým hranám jádra a jsou uspořádaná kolmo k řečeným vnitřním bočním plochám vymezenými řečenými konstrukčními spojkami, kde každá konstrukční spojka obsahuje prostředky definuje čelo vybíhající v pravém úhlu z vnitřní boční plochy a uspořádané protilehle k čelu bezprostředně přilehlému ke svislé hrané jádra, kde každý podlouhlý těsnící člen první sosustavy těsnění je umístěn mezi protilehlá čela.

   10. Ústroji podle bodu 9, kde řečeným podlouhlým těsnícím členem je řečená první soustava těsněni, která je tvořena ocelovým pružinovým plechem a má U-profll vymezený dvojici protilehlých ramen a zakřivenou centrální částí a dále zahrnuje dvojici švových svarů mezi každým ramenem U-těsněnl a jedním z čel řečených protilehlých čel, řečené podlouhlé těsnící členy ve tvaru U mají soustavu příčně prolIsovaných žlábků, uspořádaných v odstupu po jejich délce, pro zachyceni roztahování a smršťování jádra ve svislém směru vůči řečenému rámu

   11. Ústroji podle bodu 1, kde řečené panely jsou uspořádány svisle a vymezuji řečené vnitřní boční plochy, a řečené jádro definuje svisle směřující plochy přilehlé ke každé z řečených čtyř svislých hran uspořádaných v odstupu a souběžně s řečenými vnitřními bočními plochami řečeného rámu, kde každý podlouhlý těsnicí prvek řečené první soustavy těsněni je umístěn mezi povrchy vymezenými řečeným jádrem a přilehlými bočními povrchy rámu.

   12. Ústroji podle bodu 11, kde každý z řečených podlouhlých těsnicích členů řečené první soustavy je tvořen pružinovou oceli a v příčném řezu je definován dvojici bočních přírub, spojených středovým dílcem, kteréžto boční příruby leží v rozdílných souběžných rovinách, kdy jedna příruba je připevněna k povrchu definovanému řečeným jádrem, a druhá je připevněna k přilehlému bočnímu povrchu rámu.

   13. Ústroji podle bodu 12, kde řečený středový dílec řečeného podlouhlého těsnícího členu řečené první soustavy je v příčném řezu ve tvaru Z.

   14. Ústroji podle bodu 12, kde řečený středový dílec řečeného podlouhlého těsnicího členu řečené první soustavy, sestává v příčném řezu ze dvou části, z nichž každá nedílně navazuje z vnější strany na jednu z řečených přírub a z vnitřní strany jedna na druhou po úhlem, přičemž každá z obou části vytváří s příslušnou přírubou spojitou lomenou plochu pro zachyceni relativného pohybu jádra vůči rámu v podélném směru .

   15. Ústroji podle bodu 13 nebo 14, kde řečený podlouhlý těsnicí člen řečené první soustavy né soustavu prolisovaných příčné směřujících žlábků rozmístěných po jeho délce pro zachyceni pohybu řečeného jádra vůči řečenému rámu ve svislém saěru.

   16. Ústroji podle bodu 12, 13 nebo 14, kde řečené boční příruby a j 1 boční hrany a dále zahrnuji švoové svary vedené průběžně aezi hranami jedné z přírub a řečenou vnitřní boční plochou řečeného rámu a mezi hranou druhé příruby a povrchem definovaným na přilehlé rohové hraně řečeného jádra v řečených přilehlých svisle uspořádaných plochách řečeného jádra.

   17. Tuhé, jednolité jádro ve tvaru paralelně uspořádaných trubic pro tepelný výměník tohoto typu sestávajíc! z rámu vymezujícího úložná místa pro řečené jádro a z dvojice panelů propojených vodstupu uspořádaný·i konstrukčníal spojka·i;

   řečené jádro je tvořeno spojenýal, vodstupu paralelně uspořádanými tenkými deskami, vymezujícími mezi sebou dvě různé průtokové cesty, řečené desky zahrnují dvojici vnějších desek a soustavu vnitřních desek uspořádaných mezi řečenými vnějšími deska·!.

   -řečené—desky-majl—první^-dvfcíj i cl· bočních hran, vedených v souběžných rovinách, které trubicovltého jádra, a dále vymezuji dvojící bočních stěn laj 1 druhou dvojici bočních hran kolmých na pryní dvojicí hran a vedených v souběžných rooylnách, které vymezují druhou dvojici bočních stěn řečeného trubicovltého jádra, řečené vnější desky mají boční plochy, vymezující třetí dvojici bočních stěn řečeného trubicovltého jádra a ve smontovaném stavu v řečeném rámu uspořádané přilehle a v podstatě souběžně s řečenými panely, každá vnitřní deska je upevněna k přilehlé desce na její jedné straně svarovými spoji k prvni dvojící podlouhlých příček, vedené podél řečené první dvojice bočních hran a vymezující jednu jednu z řečených průtokových cest jednoho plynu, každá vnitřní'deska je upevněna k přilehlé desce na její druhé straně svarovými spoji k druhé dvojici podlouhlých příček, vedené podél řečené druhé dvojie bočních hran a vymezujíc! jednu z řečených průtokových cest druhého průtoku plynu.

   řečená první dvojíce a řečená druhá dvojice bočních stěn řečeného trub1covitého jádra protínající se ve čtyřech hranách rozprostírajících se mezi řečenou třetí dvojici bočních stěn a podlouhlými tuhými hranovými prvky pravoúhlého průřezu svarem uchycenými a svírajícími řečené hrany řečeného jádra.

   18. Jádro podle bodu 17, kde řečené desky jsou tvořeny relativně slabým ocelovým plechovým materiálem a řečené příčky jsou silnější konstrukce než řečené desky, přičemž pohyb řečených desek je řízen tepelnou deformací řečených příček.

   19. Jádro, jak je definováno v bodě 18, kde řečené podlouhlé rohové prvky omezují posun řečených hran vůči řečenému jádru vlivem tepelné dilatace v přímém směru řečených podlouhlých rohových prvků.

   20. Jádro, jak je definováno v bodě 19, a dále obsahující podlouhlé tuhé rozpěrné prvky umístěné v řečených průtokových cestách mezí přilehlými deskami, kteréžto rozpěrné prvky mají tloušťku v podstatě se rovnající řečeným příčkám a směřují souběžně se směrem průtoku řečenými cestami, přičemž tyto rozpěrné prvky udržují konstantní odstupy mezi přilehlými deskami a zabraňuji zborcení řečených desek v místech mezi'řečenými hranovými příčkami.

   21. Jádro, jak je definováno v bodě 20, kde řečené rozpěrné prvky jsou prosté pevných spojů s řečenými deskám1.

   22. Jádro, jak je definováno v bodě 21, kde řečené desky mají výstupky vyčnívající z bočních ploch přičemž řečené rozpěrné desky mají otvory pro volné umístěni řečených výstupků a zamezení pohybu řečených rozpěrných prvků ve směru souběžném s řečenými bočními plochami řečených desek.

   23. Jádro, jak je definováno v bodě 17, kde řečené příčky jsou pravoúhlé v příčném řezu a mají boční plochy v doteku s řečenými deskám!, plochu vnitřní hrany vystavenou do řečené cesty a plochu vnější hrany uspořádanou protilehle k povrchu vnitřní hrany.

   24. Jádro, Jak je definováno v bodě 23, kde řečené boční hrany řečených desek zasahují mírně za povrchy vnějších hran řečených příček, čímž vytvářejí vnitřní hrany Bezi přilehlými deskami a řečeny· povrchem vnější hrany příčky, a zahrnují průběžné švové svary po celé délce řrčrnych vnitřních hran.

   25. Jádro, jak je definováno v bodě 23, kde řečené boční hrany dvojice přilehlých desek jsou v podstatě v jedné rovině s řečenou vnější pplochou řečené příčky a zahrnují průběžný švový svar podél stykové linie řečených desek s řečenou příčkou na protilehlých stranách řečené vnější plochy .

   26. Jádro, jak je definováno v bodě 24 nebo 25, kde řečené boční plochy řečené příčky jsou připojeny k řečeným deskám, které jsou s nimi v dotyku, pomocí bodového svaru podél délky příčky.

   27. Jádro, jak je definováno v bodě 25 nebo 26, kde řečená vnější pplocha každé příčky je opatřena centrálním kanálkem vedeny* po délce příčky.

   28. Jádro, jak je .definováno v bodě 23, kde dvojice přilehlých desek^-na~obou stranách^-každé příčky má část na boční hraně této příčky ohnutyou v pravémh úhlu vzhledem k desce, kteréžto zahnuóá části dvojice desek směřuji vzájemně proti sobě, čímž překrýváj1 plochu vnější hrany příčky, a tyto zahnuté části dvojice desek vymezují mezeru mezi nimi navzájem a dále zahrnují průběžný švový svar v řečené mezeře vedeny podél příčky.

   29. Jádro, jak je definováno v bodě 23, kde boční hrany dvojíce desek přilehlých ke každé příčce jsou v podstatě v jedné rovině s plochou vnější boční stěny příčky a zahrnují přídavný hranový člen, který rozšiřuje délku řečené příčky a pokrývá řečenou plochu vnější boční stěny.

   30. Jádro, jak je definováno v bodě 29, kde řečeny přídavný Člen má v příčném řezu centrální část zakončenou proto sobě natočenými rameny, přičemž tento přídavný Člen je přibližně stejné šířky, jako je součet šířky plochy vnější hrany příčky a tloušťka dvojice desek, a kde řečené vnitřní rameno tvoří klínovity kanál na linii doteku desek na obou stranách plochy vnější hrany příčky a zahrnuje průběžný švový svar v řečených klínovítých kanálech.

   31. Jádro, jak je definováno v bodě 30, kde řečená centrální část je zakřivená a spolu s řečený·!, proti sobě. obrácený·i rameny vytváří konfigurace ve tvaru písmene C.

   32. Jádro, jak je definováno v bodě 31, kde řečená centrální část je kuželovitá pro ssnazší obtékání plynem proudícím oběma směry řečenými průchody.

   33. Jádro, jak je definováno v bodě 32, kde řečená centrální kuželovitá část je zakončená vrcholovým úhlem o velikosti asi 10 až 12°.