CZ80193A3 - Reactor for loose material - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká reaktoru na sypký materiál s pohyblivým ložem umístěným v plášti reaktoru a vytvořeným ze sypkého, materiálu, na herní straně se zavážecím zařízením a na spodní straně s vynášecím zařízením a rovněž s přívodem plynu a odvodem plynu na různých stranách pohyblivého lože, přičemž pohyblivé lože je vytvořeno při vzniku sypného úhlu kolem střední části, na jejovž dnu je připojeno vynášen;'zařízení.

Dosavadní stav techniky

Takovýto reaktor na sypký materiál je známý z DE 39 40 412 Al·. Dosahuje soustředným zavážecím zařízením a střední části symetrické vytvoření pohyblivého lože oboustranně kolem střední části, přičemž oohyblivé lože vytváří na své horní stra ně sypný úhel. Vynášecí zařízení sestává ze stupňovitě uspořádaných vynášecích desek, mezi nimiž vytváří sypký materiál stabilní sypný úhel. Vynášení sypkého materiálu nastává kmitavým pohybem vynášecích desek, který vede ke změně sypného úhlu. Plochy sypného úhlu mezi vynášecími deskami tvoří současně plochy vtoku pro plyn vtékající do reaktoru ze spodní strany, který odpovídá, k zajištění cc možná stejné výšky sypkého materiálu pro všechny vtokové plochy plynu, sypnému úhlu na horní straně pohyblivého lože.

K docílení stejné cesty plynu mohou být vytvořeny v pohyblivém loži mezisteny, které probíhají rovnoběžně s bočními stě námi, přičemž .pro* každou vynášecí desku je vytvořena mezistěStupňovité uspořádané vynášecí desky se připojí ke dnu střední části tak, že také nad horními vynášecími deskami je vytvořen sypný úhel.

Přívod plynu nastává u známého reaktoru na sypný materiál přes prostor plynu, který je uspořádán pod vstupním otvorem plynu nacházejícím se ve dnu pláště. Pro kombinace více takových reaktorů mohou být vytvořeny společné přívody plynu pod moduclu kombinovat boční s lynu pod pláštěm reakt é konstrukční problémy lem reaktoru, takže se reaktcrv meh ou so f V i nou na boční stěnu. Společným přívodem p ru však budou vyvolány nikoliv nevyznánu při sestavení více reaktorů na sypký materiál do reaktorové jednotky, která bude například rovnoběžně retékána proudem plynu.

Podatata vynálezu

Vynález spočívá v základu úkolu vytvořit reaktor na sypký materiál v úvodu uvedeného typu tek, že se vedení plynu dosáhne konstrukčně jednoduchou cestou a je možné jednoduché složení více reaktorů na sypký materiál do reaktorové jednotky.

Tento úkol se u reaktoru na sypký materiál v úvodu uvedeného tvou podle vynálezu vyřeší tím, že vnitřek střední Časti tvoří přívod plynu a střední část má ve svém dnu vynášecí otvor.

Překvapivě jednoduše se vnitřek střední části v reaktoru ne 3ypký materiál využije pro přívod plynu. Toto je neobvyklé, protože přívod plynu pro protiproudy reaktor musí nastat pod pohyblivým ložem, 3ořední část je ale umístěna v pohyblivém loží souose. Podle vynálezu je vedení plynu na spodní stranu pohyblivého lože dosaženo tím, že dno střední části má výstupní otvor pro plyn. V přednostním provedení je střední část vytvořena ořeš celou·'hloubku pláště. Pres tuto hloubku je pak tak* v podstatě vytvořen výstupní otvor, takže se dosahuje stejnoměrného rozdělení plynu přes hloubku reaktoru na sypký materiál.

- 3 Stejnoměrnost rozdělení plynu se může zlepšit tím, že ve dnu střední části je na výstupní otvor připojena dolu směrující rozdělovači trubka· Tato trubka obstarává, aby se plyn nejprve nezavedl dále než dolů do pláště reaktoru a potom se znovu přemístil, aby znovu stoupal nahoru a protékal v protiproudu pohyblivým. ložem. Proto je účelné, když se rozdělovači trubka k volnému konci konicky rozšiřuje a když je zvláště před ústím uspořádán vratný kužel. Tím se dosáhne co možná velké stejnoměrnosti rozdělení plynu na obou stranách střední části. Sklonem stěn rozdělovači trubky· 3e nastaví velikost otvoru, takže plyn opustí vedení plynu. Velikost otvoru je opačně proporcionální k rychlosti plynu, takže volbou sklonu rozdělovači trubky a šířky výstupní mezery plynu a tím šířky otvoru v ústí rozdělovači trubky, je nastavitelná rychlost proudění plynu, čímž se může zajistit působení rozdělovači trubky jako difozoru. ♦

Ve vzláště přednostní podobě provedení je ohraničeno pohyblivé lože na své spodní straně kaskádově stupňovitými vynášecími deskami, mezi kterými tvoří sypký materiál sypný úhel, kterým se zabraňuje prokluzu sypkého materiálu do klidové polohy, přičemž vynášecí desky jsou pohyblivé, takže pohybem vynášecích desek propadává sypký materiál dovnitř a rozdělovači trubka je vytvořena alespoň až na obvod dolní vynášecí desky. Tímto uspořádáním se současně dosahuje proudění plynu do pohyblivého lože, přičemž je k dispozici relativně velká plocha vstupu. Teto plocha, činící v normálním případě gC % volného průřezu reaktoru se může ještě zvětšit tím, še vynášecí desky jsou navzájem vytvořeny se sklonem, který je mezi 5° a lg° větší než sypný úhel vytvořený na horní straně pohyblivého loze. Tak lze přednost ně u větších sklonů kolem asi 11° docílit vstupní plochy proudění, která činí kolem 75 % volného ;růřezu reaktoru. Toto vytvoření umožňuje velmi vysoký průtočný objem plynu pohyblivým ložem, poněvadž ve vstupní ploše proudění nastává jen nepatrné zrychlení proudu plynu, může se tak pracovat s relativně vysekou rychlostí, aniž nastane na vstupních plochách proudění neočekávaný efekt fluidisování.

Pro reálné šířky pohyblivého lože je účelné, kčyŽ je mezi boky pohyblivého lože umístěna alespoň jedna mezistěr.a, k níž jsou obě strany částečného pohyblivého loze vytvořeny s vlastním sypným úhlem. Funkcí těchto mezistěn je ohraničovat při větších výškách pohyblivého lože nahodile rozdíly pohybu proudění plynu, takže vzniká co možná stejnoměrná prodleva plynu v pohyblivém loži, čímž se například u adsorpčních reaktorů docílí adsorpčním působením například filtračně aktivního koksu stejnoměrného čištění plynů. Ke snížení tvorby silně rozdílných výšek částí pohyblivého lože při sklonu vynášecích desek převyšujícím sypný úhel horní části že ležící radiálně zevnitř mezistěny vytvořit v nutné výšce měřič stavu naplnění. Tím se omezuje, podmíněno sklonem vynášecích desek převyšujícím sypný úhel, různá délka cesty proudících plynů v radiální hloubce pohyblivého lože.

Vytvoření reaktoru na sypký materiál podle vynálezu má výhodu, že připojení pro vstup p}.ynu a výstup plynu může být vytvořeno v téže boční stěně pláště. U přednostního pravoúhlého protaženého vytvoření pláště, který může být například δ m dlouhý a 3 m široký, je vytvořeno připojení výhodně v menší Čelní straně, takže se může více reaktorů na sypný materiál na sebe přiřadit většími bočními stranami a mohou se připojit na společné vedení přívodu plynu, které je vedeno na čelních stěnách. Toto uspořádání má rovněž výhodu, Že se výpadek jednoho reaktoru může překlenout bez těžkostí a bez ovlivnění funkce dalších reaktorů v reaktorovém uspořádání vedením plynu a tento reaktor se může opravovat, zatímco další reaktory na sypký materiál mohou bále oracovst.

U uvedeného protaženého pravoúhlého vytvoření reaktoru na sypký materiál je účelné, když je pohon pro pohyb vynášecích česek usocřádán na straně nláátě crctilehlé k ořiooter.í olynu.

V příkladně uvedené délky pláště 5 m může být účelné nevytvářet vynášecí desku přes celou dél.ou v jednom kuse, nýbrž vytvořit dvě za sebou umístěné vynášecí desky, poněvadž tyto jsou potom lépe ovladatelné z hlediska techniky Dohonu. V tomto vříoadě

- 5 leží druhý pohon prc navzájem pohone, spojené vynášecí desky na protilehlé straně, tedy na straně připojení plynu. Pohon vynášecí desky se může současně využít k pohonu rovněž kmitající?.; přívodního žlábku a kmitající rozdělovači desky přívodního zařízení .

Přednostní podoba provedení reaktoru na sypný materiál spočívá v tom, že jsou v plášti reaktoru vytvořeny vedle sebe

IkX Ca;

, Která jsou □ve ponyOriva .teze s puynem vedeném strec oddělena mezistěnou vytvořenou až k horní hraně pohyblivých loží a mají společný sběrný prostor plynu, který je spojen se společným odvodem plynu. Tato podoba provedení umožňuje výhody uved né pro relativně malá pohyblivá lože, přičemž uspořádáním obou loží v plášti vedle sebe se docílí větší a stejnoměrnější průchod než vytvořením odpovídajících širších pohyblivých loží. ?ro příkladnou délku reaktoru na sypký materiál 6 m vyplývá vytvořením dvou pohyblivých loží vedle sebe a dvou vynášecích desek nad sebou uspořádání čtyř vynášecích zařízení vedení plynu, které mohou být vytvořeny spolu se střední částí jako modul, líodul pak má velikost průřezu cca 3 m x 3 m, přičemž se obdrží dobře zhotovitelný a manipulovatelný formát, který zvláště zamezuje těžce manipulovatelnému vytvoření do šířky.

Popis obrázků na výkresech

Vynález je v následujícím blíže objasněn pomocí příkladu převedení znázorněného na výkrese. Zde znázorňuje: obr. 1 vertikální řez reaktorem na sypký materiál podle vynalezu oor, 2 reaktor na sypký materiál se dvěma pohyblivými loži; obr, 3 reaktorové uspořádání se dvěma vedle sebe umístěnými reaktory podle obr. 2 a obr, 4 reaktorové uspořádání se třemi nad sebou u:

ktory oodle obr. 2 >tanými re aPříklady provedeni vynálezu

Obr. 1 znázorňuje vertikální řez rovnoběžný s kratší stranou pravoúhlého pláště 1 reaktoru na sypký materiál a ukazuje dutou střední část 2 vytvořenou přes celou délku pláště 1, z jejíž obou stran bylo vytvořeno pohyblivé lože J. Pohyblivé lože J je na své spodní straně ohraničeno vynášecím zařízením, tvořeným vynášecími deskami _4, přičemž vynášecí desky £ jsou uspořádány stupňovitě a jsou navzájem mezi sebou překryté a jsou vytvořeny od střední části ,2 dolu k toční stěně pláště 1. V meziprcstorech mezi vynášecími deskami 4 vytváří sypký materiál pohyblivého lože j sypný úhel jj, který v nehybném stavu vynášecích desek 4 zabraňuje prokluzu sypkého materiálu pohyblivého lože 3 vynášecím zařízením. Kmitavým pohybem vynášecích desek 4 se změní sypný úhel tak, že sypký materiál je, v závislosti na amplitudě pohybu, kontrolované vynášen mezi vynášecími deskami _4. Horní vynášecí desky 4 jsou uspořádány pod dnem 6 střední části 2 tak, že se také nad horní vynášecí deskou 4 vytvoří sypný úhel i.

Části pohyblivého lože vytvořené na obou stranách střední části 2 jsou rozděleny aezistěnou 7 na dvě částečná pohyblivá lože 3, 9, které vytváří na své horní straně vlastní sypný úhel _p horní strany, který činí pro aktivní koks například 38°· Sklon __η stupňů vynášecích desek _4 činí ve zobrazeném příkladném provedení 49°. Tento úhel 45° se také vytváří při správném naplnění částečných pohyblivých loží 3, _9 mezi výškou sypkého materiálu na boční stěně a horní stranou mezistěny _7> jsk d^e to objasněno na výkrese. Větší úhel sklonu j vynášecích desek 4 proti sypnému úhlu horní strany působí, že vstupní plochy proudění vytvořené sypným úhlem ó, mezi vynášecími deskami 4 tvoří veškerou plochu, která je podstatně větší než při uspořádání vynášecí;

vídajícím cennému úhlu norni st;

v

u.esex _ý se sklonem _ odpo Zatímco v oosledr.ím třírad uem tvořící cca pC % zobrazeném příkladném nachy oroud^ní, kter;

jsou dosahovány vstupní ploch;; orouol.u-ho průřezu reaktoru, dociluje se ve .nevedení při sklonu _ stuonů 49 vstuoní činí 76 % volného ;růřezu reaktoru. Jak lze zjistit, z obr. 1, nedosahuje vnitřní vlnící vvška vr.ě^;?tho částečného pohyblivého lože £ až k výšce nečištěny 7. Calšt □lnění se ukončí neznázorněnýn měřičem zlr.ého stavu vytvočer.ým na vnější stěně vnějšího částečného pohyblivého lože j? a tím se omezí v částečných pohyblivých loších 5, 9 na základě většího sklonu 3 stupňů vynášecích desek 4 oproti svpr.ému úhlu 'hherní vrstvy rozdílná délka proudění, takže se zamezí větším ze rte o vy:

i^“i® η * J * ' ozch-um v cele rádie.

\.^T r- Q ?

Reaktor podle vynálezu pracuje jako protiproudy reaktor, Rodle vynálezu se vnitřní prostor střední Části 2 využije jako přívod 10 plynu. To umožňuje, aby plyn vstupoval přes vstupní přívod plynu v malé šelmí stěně pláště 1 reaktoru. Plyn se naděluje v hloubce pláště 2 stejnoměrně tím, že vystupuje výstupním otvorem 11 ve dnu střední části 2 a tak přejde do obvodu me2t vynášecí deskou £ a jejím sypným úhlem 5,. Co možné stejnoměrné rozdělení přiváděných plynů se podpoří tím, že na výstupní otvor 11 ve dnu 6 střední části _2 je připojena rozdělovači trubka 12, která zasahuje svým spodním koncem až k výšce spodních vynášecích desek 4 a směrem ke svému volnému konci se konicky rozšiřuje.

Jak lze zjistit na obr. 2, plyn vycházející dole z rozdělovači trubky 2 se obrací nahoru, což se podpoří vratným kuželem 13 proti proudu plynu vystupujícího z rozdělovači trubky 12.

obr. 2 lze zjistit, že každá pohyblivé lože _3 má přívod sypkého materiálu, který sestává z kmitajícího přívodního žlabu 14, pod ním soustředěně uspořádané přívodní násypky lp a rovněž ped ním umístěné kmitající rozdělovač jící rozdělovači desk c e s .< v r . nmt t aa ip , na utsre se vytváří úhe± nasypu, kmitave poháněna, přičemž je umožněno činění pohyblivého lc sypkým materiálem v dávkách.·

Sypký materiál procházející vynášecími deskami 4 padá d: odvodního žlabu 16, který může bvt rovněž oháněn kmit své.

Obr. 2 ukazuje plaší 1 reaktoru, v němž jsou 'umístěna dvě pohyblivá lože 3 s vlastním přívodním žlabem 14 a přívodní násypkou 15. vlastní střední částí 2 a vlastními vynášecími deskami £. Obě pohyblivá lože j jsou navzájem oddělena oddělovací stěnou 17, rozprostírající se až k horní straně pohyblivého lože Obě pohyblivá lože _3 mají separátní přívod 10 surového plynu oběma středními částmi 2.

Prostory nad pohyblivými loži _3 jsou mezi sebou spojeny a jsou opatřeny společným odvodem 15 p j- y n u v' j π o ci π é odvod 15 plynu ústí do přípojky odpadních plynů, které se nalézá na téže malé čelní straně pláště _! jako přípojka přívodu surového plynu.

Pohon pro kmitající vynášecí desky 4, přívodní žlab 14, kmitající rozdělovači desku 15, a odvodní žlab 16 je přednostně umístěn na orotilehlé Čelní straně.

Celková šířka 3 pohyblivého lože podle obr. lem 1,3 m, takže se dosahuje celkové šířky reaktoru na obr. 2 cca 2,6 m. Přednostní hloubka reaktoru činí 6 m.

ni £0Obr. 3 objasňuje, že dva reaktory, jaké jsou zobrazeny na obr. 2, se mohou bez problémů umístit vedle sebe, poněvadž se přívody plynu nalézají na zadní čelní straně a mohou se bez problémů mezi sebou spojit, přičemž celkové uspořádání více pláŠtů _1 reaktoru přináší zvýšení množství průtoku plynu k zpracování .

Obr. 4 objasňuje, že stejnou cestou je možné uspořádání více plášíů 1 reaktorů nad sebcu. Samozřejmě je rovněž možné uspořáij3ú . 1 áo-1ě i rovr.es Vcřc sere jarccz ta.ee rac vytvoření mimořádně výkonného reaktorového uspořádání.

Claims (10)

1. NÁROKY

   1) reaktor na sypký materiál g pohyblivým ložem (3) vytvořeným ze sypkého materiálu, umÍ3těným v plášti (1) reaktoru, na horní straně pohyblivého lože (3) se zavázecím zařízením a na dolní straně pohyblivého lože (3) s vynášecím zařízením a rovněž s přívodem (10) plynu a odvodem (18) olynu na různých stranách pohyblivého lože (3), přičemž pohyblivé lože je vytvořeno při vzniku sypného úhlu (_\.) horní strany kolem střední Části (2), na jejímž dnu (6) je připojeno vynášecí zařízení, vyznačující se tím, Že vnitřek střední části (2) tvoří přívod (10) plynu a střední část (2) má na svém dnu (6) výstupní otvor.
2. 2) Reaktor na sypký materiál podle nároku 1) vyznačující se tím, že střední část (2) je vytvořena v celé hloubce pláště (1).
3. 3) Reaktor na sypký materiál podle nároků 1), 2) vyznačující se tím, že na výstupní otvor (11) je připojena dolu směrující rozdělovači trubka (12).
4. 4) Reaktor na sypký materiál podle nároku 3) vyznačující se tím, že 3e rozdělovači trubka (12) ke svému dolnímu konci konicky rozšiřuje.
5. 5) Reaktor na sypký materiál podle nároků 3) nebo 4) vyznačující se tím, že před ústím rozdělovači trubky (12) je vytvořen vratný kužel (13).

   Reaktor na sypký materiál podle nároků 1) až 5) vyznačující se tím, že pohyblivé loze (3) je na své spodní straně ohraničeno v kaskádě stupňovitě uspořádanými vynášecími deskami (4), mezi nimiž* tvoří‘'sypký materiál sypný úhel (5), přičemž vynášecí desky (4) jsou pohyblivé a rozdělovači trubka (12) je vytvořena alespoň až do oblasti spodní vynášecí desky ;4)

   10 7) Reaktor na sypký materiál podle nároku 6) vyznačující se tím, že sousední vynášecí desky (4) mají navzájem sklon í, ), který je mezi 5° a 15° větší než sypný úhel ( -) horní strany pohyblivého lože.
6. 8) Reaktor na sypký materiál podle nároku 7) vyznačující se tím, 0 o že sklon (/?) vynášecích desek (4) je mezi 10 a 12 větší než sypný úhel (..x,) horní strany pohyblivého lože.

   5)

   Reaktor na sypký materiál podle nároků 1) se tím, že pohyblivé lože (3) je opatřeno zlatěnou (7), přičemž Částečná pohyblivá nach této mezistěny (7) jsou vytvořena s ( Á.) horní strany.

   až 8) vyznačující alespoň jednou melože (8,
7. 9) po stravlastním sypným úhle.
8. 10) Reaktor na sypký materiál podle nároků 1) až 9) vyznačující se tím, že přípojky pro přívod (10) plynu a odvod CIS) plynu jsou vytvořeny v téže boční stěně pláště (1).
9. 11) Reaktor na sypký materiál podle nároků 6) a 10) vyznačující se tím, še pohon k pohybu vynášecích desek (4) je vytvořen na stěně pláště (1) protilehlé k přípojce plynu.
10. 12) Reaktor na sypký materiál podle nároků 1) až 11) vyznačující se tím, že v plášti (1) jsou uspořádány vedle sebe dvě pohyblivá lože (3) s plynem vedeným středr. Ϊ C £ 3 tí (2), které jsou navzájem odděleny oddělovací stěnou Cl?) vytvořenou až k horní hraně pohyblivého lože jí společný sběrný protor ným odvodem CIS) slynu.

    nřičemž oohvblivá lože (3) mae suo.-en se soo^ec xj? Reastor na s.ypKy materie. :oc_Ae nav; 5) až 12) vyznačující se tím, že vrh je zostřeno měřičem stavu nsolnení.