CZ409497A3

CZ409497A3 - Disperzní lepidla na bázi pryskyřic, způsob jejich výroby a jejich použití

Info

Publication number: CZ409497A3
Application number: CZ974094A
Authority: CZ
Inventors: Roland Krieger
Original assignee: Uzin Utz Aktiengesellschaft
Priority date: 1996-04-23
Filing date: 1997-04-22
Publication date: 1998-07-15
Also published as: US5935312A; DK0832165T3; EP0832165B1; ES2136473T3; GR3031450T3; DE59700256D1; ATE182170T1; DE19716876A1; EP0832165A1; PL324215A1; WO1997040117A1; JPH10511427A

Description

Disperzní lepidla na bázi pryskyřic Ι^ΐΐ^) jějicVi ^ott^í-tn

Oblast techniky

Vynález se týká disperzních lepidel, obsahujících v podstatě známé vodní polymerní disperze a popřípadě navíc samy o sobě známé přísady, které jsou v průběhu výroby těchto lepidel přidávány za účelem dosažení požadované lepivosti pryskyřičných přípravků podle vynálezu.

Dosavadní stav techniky

Lepidla je možno obecně vyrobit tím způsobem, že se v těkavých organických rozpouštědlech rozpustí vhodné syntetické pryskyřice, přírodní pryskyřice nebo polymery. Lepicí účinek se uskutečňuje spolupůsobením lepidla a spojovaného substrátu tak, že dochází k fyzikálnímu odpaření rozpouštědel a zachováním pevných složek lepidla.

Odpařováni rozpouštědel je příčinou krátkodobých až dlouhodobých emisí těkavých organických složek (anglicky: Volatile Organic Compounds/VOC) do okolního, resp. životního prostředí. Emise těkavých organických složek tohoto typu jsou z mnoha zdravotních a ekologických důvodů nežádoucí. Za účelem potlačení těchto emisí se ve stále větší míře využívá lepidel na bázi polymerních disperzí, disperzí plastických hmot a disperzí plastických pryskyřic obsahujících vodu. K vytvrzování těchto disperzí dochází postupným odpařením obsažené vody. Lepidla tohoto druhu se označuji jako lepidla disperzní.

• ·

- 2 • ·

I · · 4 » · · · • · · · I • · 4 • · · ·

V případě disperzních lepidel je často žádoucí, aby nevykazovala žádnou počáteční lepkavost. Tak je tomu např. při mnoha průmyslových a řemeslnických aplikací, při nichž mohou být spojované součásti až do okamžiku vytvrzení lepidla upínány, lisovány nebo fixovány, popřípadě lze vytvrzení lepidla urychlit dodatečným působením tepla. Typickými příklady použití jsou lepidla používané při balení, lepidla na papír a dřevo.

Další disperzní lepidla se používají v oblastech, v nichž fixace spojovaných částí nebo termické urychlení vytvrzovacího procesu není možné. V těchto případech musejí používaná lepidla vykazovat okamžitou nebo krátce po nanesení do té míry dostačující počáteční lepkavost, která zaručuje fixaci spojovaných součástí do okamžiku vytvrzení lepidla. Typickou oblast použití s těmito požadavky představuje např. lepení podlahových, nástěnných nebo stropních obkladů ve vnitřním prostoru.

Za účelem dosažení požadované počáteční lepkavosti disperních lepidel dochází při jejich výrobě obvykle k zapracování pryskyřic s vhodným lepícím účinkem. Výhodně se za tímto účelem používá přírodních pryskyřic, např. kalafuny, a esterů přírodních pryskyřic nebo jejich směsí. Volba nejvhodnější pryskyřice z rozmanité palety možností se řídí požadavky, které jsou na lepidlo kladeny a je odborníkovi z oboru běžná a známá.

Pryskyřice, které jsou za normálního stavu pevné až polotekuté musejí být v průběhu výroby lepidla převedeny do formy dostatečné tekuté, kterou je možno následně zapracovat • · • ·

- 3 do rovněž tekutého disperzního meziproduktu. K dosažení této tekuté formy pryskyřice se obvykle v samostatném výrobním kroku vyrobí tekutý pryskyřičný přípravek, který se následně zapracuje do směsi dalších složek lepidla.

Tekuté pryskyřičné přípravky tohoto druhu se vyrábějí známými postupy dosavadního stavu techniky tak, že se pryskyřice rozpustí v lehce těkavých organických rozpouštědlech. Tyto roztoky obsahující pryskyřice se následně zapracovávají za normální teploty do směsi ostatních složek lepidla. Tento postup má ovšem za následek, že se do lepidla zapracovávají lehce těkavá organická rozpouštědla. Podle velikosti podílu rozpouštědla se následně hovoří o tzv. dispernich lepidlech s malým obsahem rozpouštědla nebo disperzních lepidlech obsahujících rozpouštědla.

Používaná lehce těkavá organická rozpouštědla vykazují zpravidla bod varu nižší než 200 °C a za normálních podmínek tlak par vyšší než 100 Pa. Tato rozpouštědla se odpařují již během nanášení lepidla a krátce po něm, stejně jako v průběhu následujících týdnů až měsíců. Jejich odpařováni je příčinou vysokých emisí těkavých organických složek a zatěžování vzduchu v místnosti, které s ohledem na pracovní a životní prostředí, stejně jako s ohledem na ochranu spotřebitele, představují významný problém, a proto jsou velmi nežádoucí.

Spis EP 0 221 461 popisuje takový postup, při němž se používá pryskyřice zvyšující lepivost ve formě 70 3š-ního roztoku v toluenu. Toluenový podíl, který se tímto způsobem dostává do lepidla, může vést k v průběhu dlouhého časového úseku.

výrazným emisím toluenu Totéž platí rovněž pro • · • ·

- 4 • · <

• ·

další lehce těkavá rozpouštědla.

Podle dalších známých, ale nověji vyvinutých postupů, se za účelem potlačení podílů lehce těkavých podílů rozpouštědel pryskyřice rozpouští v tekutých organických látkách, jejichž bod varu leží mezi 200 a 250 °C a které se proto označují jako tzv. vysokovroucí látky.

Spis US-A 46 54 388 popisuje postup, v němž se využívá pryskyřičného přípravku kalafuny v kombinaci vyrobeného z kalafuny a esterů s diethylenglykolmonobuty1etherem. Diethylenglykolmonobutylether má za normálních podmínek tlak par asi 2,7 Pa, a vede tedy k příslušně delším emisím této látky z lepidel připravených tímto postupem,

Ve spisu DE 40 39 781 je pro přípravu pryskyřičného přípravku popsáno současné použití látek obecného vzorce R¹-0-(X-0)_n-R², ve kterém X představuje alkylen s 2 až 4 atomy uhlíku, n celé číslo od 1 do 8, R¹ a R² vodíkový atom nebo aryl- nebo alkylarylový zbytek s 6 až 12 uhlíkovými atomy, přičemž R¹ a R² nejsou současně vodíkové atomy. Je ovšem ukázáno, že n by mělo být výhodně rovno jedné, přičemž uvedený příklad monophenylglykoletheru představuje látku vykazující za normálních podmínek tlak par 4 Pa, která rovněž vede k prodloužení doby trvajících emisí. Pokud je n rovno celému číslu většímu než je výše uvedený rozsah, což je ukázáno na příkladu n=25 pro adiční produkt krezolu a propylenoxidu, potom se lepící technické vlastnosti z těchto látek vyrobených lepidel, jak je ukázáno, podstatně zhoršují.

Látky navržené v těchto spisech pro výrobu pryskyřičných • · · · • · • · · · · · ·· ···· · • · · ···· · · · ··· ·· ·· «· ·· ··

- 5 přípravků, stejně jako všechny další známé pro tento účel použitelné vysokovroucí látky, jako např. butyldiglykolacetát, vykazují za normálních podmínek stále ještě měřitelný tlak par přes 0,5 Pa. Z důvodu svojí nižší těkavosti sice nevedou k okamžitým emisím relevantním ochraně při práci, na druhé straně se ovšem odpařují v průběhu delšího časového úseku a tím způsobem zatěžují vzduch v místnosti. Přestože tyto vysokovroucí látky nejsou samy zařazeny mezi zdraví škodlivé nebo jedovaté látky a uvolňují se v koncentracích označovaných jako koncentrace nezávadné, jsou výsledná zatížení vzduchu místností spolu se stoupajícím zhoršováním životního prostředí vysloveně nežádoucí.

Kromě nevyřešeného problému emisí vykazují v pryskyřičných přípravcích použité vysokovroucí látky další nežádoucí vedlejší efekt. Tyto látky sice na základě svojí nižší těkavosti zůstávají po delší časový úsek v vázány v lepidlech, ovšem vzhledem ke svojí relativně nižší velikosti molekul mají sklon k migraci do lepených substrátů. Tak mohou způsobovat např. měknutí elastických podlahových krytin. Na základě svojí chemické interakce se složkami podlahových krytin může současně docházet ke vzniku nepříjemného zápachu.

Podle dalších známých postupů, jako např. podle EP 0 620 243, jsou pryskyřice dispergovány pouze ve vodě za použití prostředků podporujících dispergaci a jako vodné disperze pryskyřic přidávány k polymerni disperzi.

I

Voda jako těkavé nosičové medium zde sice žádným způsobem neruší, přítomnost hydroíilních, resp. stabilizujících dispergačních prostředků působí ovšem negativně na dostatečně • · • ·· · · · ···· ·· · · · · ·· ···* · ··· · · · · ··· ····· · · ·· · · ··

- 6 rychlé vyvolání lepící síly a další vlastnosti připravených lepidel.

Ve spisu EP 255 637 je popsán adhezní olej, který jako mazací olej obsahuje přinejmenším jeden rostlinný a/nebo přinejmenším jeden živočišný olej a jako adhezní Činidlo pryskyřici obsahující kalafunu a/nebo kalaíunu. Poměr mazacího oleje k adheznímu činidlu je popsán v širokém rozmezí 40-90 : 60-10. V popředí přitom stojí funkce oleje jako mazacího prostředku, zatímco pryskyřice má funkci pouze pomocnou, a to \z zvýšení adheze mazacího prostředku. Řešeným úkolem tohoto spisu je mazání, tedy problém zcela opačný k problematice lepení. Z tohoto důvodu také převažuje mazací prostředek ve výhodných poměrech ve směsi nad prostředkem adhezním. Žádným způsobem tento spis nenaznačuje použití nárokovaných přípravků jako lepidel nebo v lepidlech, obzvláště ve vodných disperzních lepidlech. Předkládaný vynález má zcela opačně vytyčený úkol, protože zde stojí v popředí adhezní účinek pryskyřice. Olej zde naproti tomu má pouze pomocnou funkci, a to jako prostředek zkapalňující. Tento spis si rovněž nenárokuje omezení podílu těkavých složek.

Spis EP 213 386 popisuje lepící disperze pro podlahové dlažby za současného použití syntetických lepících pryskyřic. 0 použití olejů rostlinného původu samotných nebo ve spojení s pryskyřicemi kalafuny spis neuvádí žádné informace.

Spis FR 2 543 564 popisuje reaktivní disperzní lepidla na bázi epoxidových pryskyřic. V nárocích tohoto spisu je uveden epoxidovaný sojový olej jako tekutý nosič pevného aminového katalyzátoru. Epoxidovaný sojový olej je synteticky vyrobený • · · · • · · ···· ··· • · · ·· ·· · · · · · ·

- Ί reaktivní rostlinný olej obsahující epoxidové funkční skupiny, který nemá nic společného s oleji podle vynálezu předložené přihlášky. 0 použití chemicky nezměněných přírodních olejů nebo esteriíikovaných přírodních směsí mastných kyselin samotných nebo ve spojení s pryskyřicemi kalafuny spis neuvádí žádné informace.

Spis FB 2 155 658 popisuje společné použiti pryskyřice podporující lepící sílu v pólychloroprenových disperzích bez obsahu rozpouštědla. Jako pryskyřice jsou uvedeny mimo jiné i kalafuna a ester kalafuny. Tyto pryskyřice se při výrobě pryskyřičného přípravku buď rozpouští v monomernim chloroprenu nebo dispergují ve vodě. 0 již shora uvedených, jako známých popsaných pryskyřičných přípravcích ve formě roztoků v těkavých organických rozpouštědlech nebo ve formě vodních emulzí pryskyřic neuvádí tento spis žádné informace, které by předkládaný vynález jakýmkoliv způsobem naznačovaly, obzvláště zde nejsou Žádné informace o použití olejů rostlinného původu.

Spis FB 1 504 067 popisuje kopírovací papír, u něhož se v barevné vrstvě využívá mimo jiné jako mazací komponenty ricinového oleje. Odhlédneme-li od toho, že také zde stojí v popředí mazací, dehezní charakter oleje, není zde řečeno nic ani o použití pryskyřic kalafuny resp. o výhodné kombinaci takových pryskyřic s oleji rostlinného původu, ani o jejich využiti ve vodných disperzních lepidlech.

Spis US 5 288 780 popisuje ve vodě dispergované chlorované polyoleíiny jako základ pro polyethylenové-/polypropylenové plastické hmoty. Ve spisu jsou zmíněny výhradně emulze syntetických pryskyřic a plastických • · ·

• · · · ·· · · ·· hmot v syntetických změkčovadlech. Na využití pryskyřic kalafuny a/nebo olejů rostlinného původu zde neexistuje žádný odkaz.

Na pryskyřičné přípravky, sestávající z kalafuny a/nebo derivátů kalafuny a olejů rostlinného původu, u nichž slouží pryskyřice jako složky určující funkci, obzvláště ale pak na jejich výhodné použití v disperzních lepidlech není ve známých spisech uveden žádný odkaz.

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu je příprava disperzních lepidel shora uvedeného typu, které nevykazují uvedené nevýhody a které je výhodně možno použít jako disperzních lepidel s nízkým obsahem emisního podílu obzvláště ve stavebnictví pro lepení podlahových dlažeb, obkladů stěn a stropů.

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen přípravou disperních lepidel, která obsahují pryskyřičný přípravek, sestávající ze směsi :

a. 20 až 90 % hmotnostních pryskyřic s bodem táni, resp. intervalem měknutí od 20 do 130 °C ve formě přírodních a/nebo modifikovaných pryskyřic kalafuny a/nebo esterů pryskyřic kalafuny a/nebo z kalafuny získaných směsí pryskyřičných kyselin a/nebo jejich esterů a

b. 80 až 10 % hmotnostních za normální teploty tekutých olejů jako nosičového media pro mimo jiné uvedené pryskyřice, sestávající z přírodních směsí glycerinových esterů nasycených • · · · • ·· ·· · ···· ·· ··· · ·· · · · · · ··· ···· · · · ···«· ·· ·· ·· «·

- 9 a/nebo nenasycených a/nebo hydroxylové skupiny obsahujících Ci4-C22 mastných kyselin rostlinného původu, popřípadě rafinovaných nebo přečištěných, a/nebo esterů směsí nasycených a/nebo nenasycených Ci4-C22mastných kyselin rostlinného původu s jednomocnými Ci -Ci2 alkoholy, popřípadě rafinovaných nebo přečištěných.

Výhodně se disperzní lepidla podle vynálezu skládají z :

a. 5 až 60 % hmotnostních shora uvedeného pryskyřičného přípravku a

b. 40 až 95 % hmotnostních vodních polymerních disperzí, resp. emulzí známého druhu, popřípadě obsahujících dodatečné dispergační prostředky, odpěňující prostředky, konzervační prostředky, zahušťovadla, modiíikátory, aditiva a plniva rovněž známého druhu.

Výhodně tvoří pryskyřičný přípravek homogenní směs.

Podle vynálezu byly nalezeny takové pryskyřičné přípravky, které v rozmezí oblasti složení podle vynálezu ve velké míře odpovídají stanoveným požadavkům. Jsou homogenně tekuté a lze je v rámci teplotního rozsahu od 25 do 95 °C upravit na viskozitu požadovanou pro bezproblémovou manipulaci s nimi. Pryskyřičné přípravky podle vynálezu je možno velmi snadno zapracovat do disperzních produktů a jejich použiti vede překvapivě k velmi variabilně nastavitelným počátečním lepivostem disperzních lepidel vyrobených tímto způsobem. Současně není patrný negativní účinek na těmito lepidly s1epované materiály.

• ·

- 10 Tekutá nosičová media použitá podle vynálezu nevykazují žádný měřitelný tlak par, čímž jsou emise těkavých látek z pryskyřičných přípravků v podstatě omezeny na vlastní emise z použitých pryskyřic. Tímto způsobem vyrobená disperzní lepidla vykazují ve srovnání s lepidly připravenými známými postupy podstatně nižší hodnoty emisí těkavých látek, a to jak v počáteční fázi, tak i z dlouhodobého pohledu. Z tohoto důvodu odpovídají do značné míry požadavkům komplexní ochrany při práci, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele. Z důvodu zvýšeného podílu obnovitelných a biologicky odbourátelných složek jsou také ve zvýšené míře přijatelná pro životní prostředí.

S použitím pryskyřičných přípravků podle vynálezu lze vyrobit disperzní lepidla, a to běžným, samo o sobě známým způsobem z disperzí plastických hmot, disperzí syntetického kaučuku, disperzí přírodního kaučuku nebo disperzí syntetických pryskyřic, tedy polymerních disperzí, dispergačních prostředků, odpěftujících prostředků, konzervačních prostředků, zahušťovadel , modiíikátorů, dalších aditiv a minerálních plniv. U disperzních lepidel vyrobených způsobem podle vynálezu lze velmi dobře nastavit jejich počáteční lepkavost a tato lepidla vykazuji celkově velmi dobrou celkovou funkčnost. Hodí se velmi dobře jako lepidla pro velkoplošné aplikace, speciálně jako lepidla podlahových obkladů, obkladů stěn a stropů v interiérech.

Nalezený způsob spočívá v tom, že při přípravě pryskyřičných přípravků se pryskyřice zvyšující lepivost známým způsob, popřípadě za přívodu tepla rozpustí ve známých olejích rostlinného původu, a to podle druhu pryskyřice a • · · ·

- 11 oleje v určitých, zvláště účinných množstevních poměrech.

Oleje použitelné podle vynálezu slouží jako tekuté nosičové medium pro pryskyřice namísto podle stávajícího stavu techniky dosud používaných lehce- až málotěkavých organických rozpouštědel. Tyto oleje nevykazují žádný deíinovaný bod varu anebo bod varu vyšší než 250 °C, a proto nejsou podle definice Evropské unie (úřední listina Evropského společenství DE ze 6.1.1996 číslo L4/13, příloha 1, oddíl 3) samy o sobě označovány jako těkavé, organické sloučeniny (VOC). Rovněž neobsahují ve formě běžně dostupné na trhu, tedy technicky přečištěné nebo raíinované, žádná jiná množství těkavých organických sloučenin, která by stála za zmínku a která by mohla vést k prakticky relevantmím emisím.

Jako obzvláště vhodné se pro tento účel osvědčily oleje rostlinného původu, které se vyskytují v přírodní formě jako estery glycerinu se směsmi nasycených, nenasycených, částečně rovněž hydroxylové skupiny obsahujících Ci4^-C2z mastných kyselin. Příkladem olejů tohoto druhu jsou např. lněný olej, řepkový olej, ricinový olej, sojový olej, řepný olej, slunečnicový olej a další.

Jako .rovněž vhodné se osvědčily také oleje, které se získávají esteriíikaci směsí nenasycených a nasycených Ci4-Cz2 mastných kyselin rostlinného původu s jednomocnými alkoholy, např. jednomocnými Ci-Ci2alkoholy. Příkladem olejů jsou např. methyl-, butyltohoto druhu nebo

2-ethylhexylester mastných kyselin talového oleje.

Jako vhodné se osvědčily rovněž směsi těchto olejů.

• · · ·

- 12 Při použití nenasycených olejů, např. oleje lněného, je možno k pryskyřičnému přípravku přidávat navíc prostředky urychlující sušení, tzv. sikativa, která přispívají k následnému oxidativnímu vytvrzování a tím zvyšují kohezi lepidla.

Při použití olejů obsahujících hydroxylové funkční skupiny, např. oleje ricinového, je možno k hotovému lepidlu před jeho zpracováním přidat zesíťující činidla reagující s hydroxylovými funkčními skupinami, např. speciální polyizokyanáty, která přispívají k následnému zesíťování a tím rovněž zvyšují kohezi lepidla.

Shora popsané, podle vynálezu použitelné estery směsí mastných kyselin rostlinného původu budou v dalším textu pro zjednodušení označovány krátce pouze jako oleje.

Výhodně se pro přípravu pryskyřičných přípravků používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) přírodních směsí glycerinových esterů nasycených, nenasycených a např.také hydroxylové skupiny obsahujících Ci4^-C22 mastných kyselin rostlinného původu.

Zvláště výhodně se pro přípravu pryskyřičných přípravků používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) rostlinných olejů jako oleje lněného, řepkového, ricinového, řepného, sojového nebo slunečnicového, popřípadě přečištěných nebo rafinovaných, stejně jako jejich směsí.

Nejvýhodněji se pro přípravu pryskyřičných přípravků • · · ·

- 13 «· ·«

I « · · « • · · · · ► · · · · f

I · · · · 4 • · · · · · ·· ·· « · · · • · · · « · · · · • · · • · · · používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) rostlinných olejů jako oleje ricinového nebo sojového, popřípadě přečištěných nebo rafinovaných, stejně jako jejich směsí.

Výhodně se pro přípravu pryskyřičných přípravků používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) esterů směsí nasycených a nenasycených Ci 4-C2 2 mastných kyselin rostlinného původu s jednomocnými Ci-Ci2 alkoholy.

Výhodně se pro přípravu pryskyřičných přípravků používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) esterů směsí mastných kyselin talového oleje s jednomocnými Ci-Cealkoholy.

Zvláště výhodně se pro přípravu pryskyřičných přípravků používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) methyl-, butyl- nebo 2-ethylhexylesterů směsí mastných kyselin talového oleje stejně jako jejich směsí.

Nejvýhodněji se pro přípravu pryskyřičných přípravků používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) butylesteru směsí mastných kyselin talového oleje.

Výhodně se pro přípravu pryskyřičných přípravků používá jako tekutých nosičů uvedených v bodě b) rovněž směsí popsaných olejů.

Oleje použitelné pro přípravu pryskyřičných přípravků uvedené pod bodem b) jsou rostlinného původu, a mohou proto obsahovat ještě přírodní nečistoty jako pryskyřičné kyseliny,

9 9 9 «9 9

9 9· · · 9 9

9 9

99

- 14 • 99 »· · • 9 Λ • 9 • 9 » 9 9

9999

9 9 • 9 9

9 9 9 9

9 9 9

99 částečně oxidované pryskyřičné a další nezmýdelnitelné složky.

kyseliny, neutrální látky

Jako pryskyřice způsobující lepivost jsou pro pryskyřičné přípravky podle vynálezu a jejich použití vhodné známé pryskyřice rostlinného původu, které se vyskytují ve formě komplexních směsí tak zvaných pryskyřičných kyselin. Takovéto přírodní směsi pryskyřičných kyselin se skládají v podstatě ze speciálních nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce C20H3002 , např. kyseliny abietinové, kyseliny neoabietinové, kyseliny lovopimarové, kyseliny pimarové, kyseliny izopimarové, kyseliny palustrinové a dalších, popřípadě s malými podíly hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných pryskyřičných kyselin, stejně jako neutrálních látek, jako jsou estery mastných kyselin, alkoholy terpenů a uhlovodíky.

Pryskyřice tohoto druhu pocházejí převážně ze stromových pryskyřic a obvykle se označují jako pryskyřice balzámová, pryskyřice kořenová nebo pryskyřice talová nebo jedním obecným názvem kalafuna. Relevantní podle vynálezu ovšem není všeobecně rozšířené triviální označení těchto pryskyřic, nýbrž jejich zásadně podobné chemické složeni a jejich přírodní původ.

Jako pryskyřice způsobující lepivost jsou pro pryskyřičné přípravky podle vynálezu a jejich použiti vhodné dále chemicky pozměněné nebo modifikované pryskyřice kalafuny mající bod tání mezi 20 až 130 °C. V tomto případě se jedná zvláště o deriváty kalafuny, které se získávají dimerizací, polymerizací, disproporcionací nebo hydrogenací a/nebo homogenní nebo smíšenou esterifikacl s jednomocnými, dvojmocnými nebo vícemocnými alkoholy jako například s methanolem, ethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, glycerinem, pentaerythritem a dalšími, stejně jako esteriíikací derivátů pryskyřičných kyselin, jako například esteru hydroabiethylalkoholu s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá pryskyřic kalafuny.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá dimerizovaných, polymerizovaných, disproporcionovaných a/nebo hydrogenovaných pryskyřic kalafuny.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá esterů pryskyřic kalafuny s jednomonými nebo vícemocnými alkoholy.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá methyl-, ethyenglykol-, diethylenglykol-, triethylenglykol-, glycerinnebo pentaerythritestru pryskyřic kalaíuny, stejně jako jejich směsi.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá triethyenglykol- nebo glycerinesteru pryskyřic kalafuny, stejně jako jejich směsí.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá modifikované pryskyřice kalafuny paraíormaldehydem.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá pryskyřic o bodu tání resp. intervelem měknutí mezi 20 až 130 °C.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá pryskyřic o bodu tání resp. intervelem měknutí mezi 30 až 124 °C.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá pryskyřic o bodu tání resp. intervelem měknutí mezi 40 až 118 °C.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá pryskyřic o bodu tání resp. intervelem měknutí mezi 50 až 112 °C.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá pryskyřic o bodu táni resp. intervelem měknuti mezi 60 až 106 °C.

Jako pryskyřic uvedených pod bodem a) se výhodně pro přípravu pryskyřičných přípravků používá pryskyřic o bodu tání resp. intervelem měknuti mezi 700 až 100 °C.

Shora popsané, podle vynálezu použitelné pryskyřice kalafuny a deriváty pryskyřic kalafuny budou v dalším textu pro zjednodušení označovány krátce jako pryskyřice. Jako vhodné se osvědčily také směsi těchto pryskyřic.

- 17 Pryskyřice využitelné podle vynálezu pro přípravu pryskyřičných přípravků jsou částečně rostlinného původu, a proto mohou obsahovat navíc ještě přírodní nečistoty jako mastné kyseliny částečně oxidované pryskyřičné kyseliny, neutrální látky a další nezmýdelnitelné složky.

K pryskyřicím využitelných podle vynálezu mohou být přidávány navíc syntetické pryskyřice s bodem tání, resp. intervalem tání od 20 do 130 °C, jako např. pryskyřice kumaronové, pryskyřice kumaronu a indenu, pryskyřice ienolové, kopolymerizátové pryskyřice oleíinŮ a esterů, kopolymerizátové pryskyřice ethylenu a vinylacetátu, kopolymerizáty oleíinů a styrenu, polydienové pryskyřice, cyklopentadienové pryskyřice a kaučuky, stejně jako jejich směsi. Vynález není takovým přimíšením dotčen, když jsou syntetické pryskyřice přítomny vzhledem k pryskyřicím podle vynálezu v pouze nepatrném množství.

Pryskyřičné přípravky podle vynálezu mohou být využity na výrobu polymerních disperzí obsahujících pryskyřice, resp. disperzních lepidel obsahujících pryskyřice. Pro tento účel se osvědčily jako vhodné polymerní disperze známého druhu, které za teplot v intervalu od 20 do 95 °C vykazují dostatečnou stabilitu ve střihu, jako jsou např. vodné disperze homopolymerů, kopolymerů a blokových kopolymerů na bázi esterů kyseliny akrylové, esterů kyseliny methakrylové, kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, akrylonitrilu, vinylacetátu, vinylchloridu, ethylenu, styrenu, butadienu a dalších, stejně jako směsi takových polymerních disperzí. Tento výčet slouží pouze jako příklad, zásadní vhodnost jiných polymerních disperzí lze zjistit jednoduchými laboratorními zkouškami.

Výroba pryskyřičných produktů podle vynálezu probíhá tím způsobem, že se do vyhřívaného míchaného reaktoru umístí olej, který se následně ohřeje na teplotu v rozmezí od 20 do 130 °C, výhodně na teplotu v rozmezí od 70 do 90 °C. Poté se za míchání přidají po dávkách pryskyřice a provede se jejich rozmíchání. Získaný přípravek může být následně ještě po dobu 30 minut až několika hodin za míchání zahříván na teplotu asi 100 °C, aby bylo možno oddělit, pokud je to požadováno, pomocí chladiče z kalaíunových pryskyřic těkavé látky, např. terpeny. Zapracování pryskyřic může v závislosti na jejich rozpustnosti probíhat i za teploty místnosti, přičemž je v tomto případě potom třeba počítat s příslušně delší dobou míchání.

Výhodně se tekuté nosičové medium vnese do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu v rozmezí od 30 do 120 °C, následně se za míchání zapracuji pryskyřice a poté se směs za udržované teploty v intervalu od 30 do 120 °C míchá tak dlouho, až je dosaženo vzniku homogenní směsi.

Výhodně se tekuté nosičové medium vnese do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu v rozmezí od 40 do 110 °C, následně se za mícháni zapracuji pryskyřice a poté se směs za udržované teploty v intervalu od 40 do 110 °C míchá tak dlouho, až je dosaženo vzniku homogenní směsi.

Výhodně se tekuté nosičové medium vnese do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu v rozmezí od 50 do 100 °C, následně se za míchání zapracují pryskyřice a poté se směs za udržované teploty v intervalu od 50 do 100 °C míchá • ·· · · · · · ·· ·· ··· · ·· ···· · ··· · · · · · · · ··*· ·· ·· »· ·· tak dlouho, až je dosaženo vzniku homogenní směsi.

Výhodně se tekuté nosičové medium vnese do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu v rozmezí od 60 do 95 °C, následně se za míchání zapracují pryskyřice a poté se směs za udržované teploty v intervalu od 60 do 95 °C míchá tak dlouho, až je dosaženo vzniku homogenní směsi.

Výhodně se tekuté nosičové medium vnese do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu v rozmezí od 70 do 90 °C, následně se za míchání zapracují pryskyřice a poté se směs za udržované teploty v intervalu od 70 do 90 °C míchá tak dlouho, až je dosaženo vzniku homogenní směsi.

Výhodně se rozmíchaný homogenní pryskyřičný přípravek zahřeje za míchání na teplotu v rozmezí od 90 do 100 °C, poté se za této teploty míchá po dobu od 30 minut do 5 hodin a popřípadě se vhodným způsobem odvedou těkavé složky.

Výhodně se rozmíchaný homogenní pryskyřičný přípravek zahřívá, resp. ochlazuje na teplotu v rozmezí od 30 do 90 °C, výhodněji na teplotu v rozmezí od 60 do 90 °C, nejvýhodněji na teplotu v rozmezí od 70 do 90 °C, a poté za teploty v uvedeném rozmezí ihned dále zpracovává nebo se přechodně uskladňuje.

'Hotový tekutý pryskyřičný přípravek je možno přímo zamíchat do polymerní disperze, resp. směsi obvyklých složek lepidla, předložené do jiného míchaného reaktoru, lze jej ovšem rovněž ochladit a před zadispergováním opět ohřát nebo udržovat po určitou přechodnou dobu za teploty, při níž se nachází v tekutém stavu umožňujícím jeho čerpání.

• « • ·

- 20 Vlastní zapracováni pryskyřičných přípravků podle vynálezu do disperzních lepidel je možno provádět rozmanitými, odborníkovi z oboru běžnými způsoby tak, jak je to prováděno dosud se známými pryskyřičnými přípravky. V nej jednodušším případě se k polymerní disperzi, popřípadě upravené dispergačními a odpěčujícími prostředky, stejně jako dalšími Přísadami a plnivy po dávkách přidává tekutý pryskyřičný přípravek a provede se jeho zadispergování. disperzní přípravek stejně jeko přípravek pryskyřičný může mít při zadispergováváni teplotu v rozmezí od 20 do 95 °C. Optimální teploty zpracováni jsou závislé na tepelné stabilitě disperzního přípravku a viskozitě přípravku pryskyřičného. Dispergece se provádí tak dlouho, až je dosaženo homogenní formy lepicího přípravku. Odborníkovi z oboru disperzních lepidel je tento pracovní postup běžný.

Výhodně se disperzní přípravek, který ještě neobsahuje pryskyřice, umístí do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se zahřeje na teplotu od 20 do 95 °C, poté se za míchání přidává tekutý pryskyřičný přípravek ohřátý na teplotu od 30 do 90 °C a je prováděno zadispergová tak dlouho, až je dosaženo homogenní formy lepícího přípravku.

Výhodně se po přípravku disperzní místnosti.

provedeném zadispergování pryskyřičného lepicí přípravek ochladí na teplotu

Ukázalo se, že kombinace oleje a v určitých množstevních poměrech, a to pryskyřičném přípravku tak i v poměru pryskyřice pouze jak v samotném tohoto přípravku k polymerní disperzi, vedou k vyřešení popsaného zadáni úkolu.

• · · ·

- 21 Tyto množstevní poměry mohou být závislé opět na druhu pryskřice a oleje.

Bylo zjištěno, že s využitím pryskyřičných přípravků, u kterých je vzájemný poměr pryskyřice : olej maximálně možný, a které se nacházejí v rozmezí teplot 20 až 95 °C, je dosaženo hodnot viskozit, umožňujících právě ještě technologickou zpracovatelnost, čerpání a míchání. Při stejném podílu složek ve vyrobených disperzních lepidlech je dosaženo vyšší počáteční lepivosti a koheze ve srovnání s pryskyřičnými přípravky s nižším poměrem pryskyřice : olej. Nižší poměry pryskyřice : olej poskytují pryskyřičné přípravky o nižší viskozitě. Vyrobená disperzní lepidla jsou měkčí a mají nižší počáteční lepivost a kohezi, ale delší dobu zpracovatelnosti. Zásadně vhodné jsou vzájemné poměry pryskyřice : olej nacházející se v rozmezí 90:10 až 20:80 váhových dílů, výhodné jsou vzájemné poměry pryskyřice : olej v rozmezí od 80:20 do 60:40 váhových dílů. Aktuálně nejlépe vhodné poměry pryskyřice : olej závisejí na druhu pryskyřice a oleje, na požadované hodnotě viskozity pryskyřičného přípravku a požadovaných vlastnostech disperzního lepidla. Tyto poměry je možno určit jednoduchým způsobem pomocí laboratorních pokusů.

Bylo zjištěno, že dosažitelná počáteční lepivost a koheze u disperzního lepidla při stejném poměru pryskyřice : olej stoupá s množstvím zapracovaného pryskyřičného přípravku, pokud se jedná o pryskyřičné přípravky, jejichž vlastní lepivost a vlastní koheze převyšuje lepivost a kohezi lepícího přípravku bez přídavku pryskyřičného přípravku. Ve smyslu vynálezu jsou vhodné množstevní podíly pryskyřičného přípravku v disperzním lepidle v rozmezí od 5 do 60 %, přičemž výhodné • « ·· · · · · ·· · • · · · · · · · ·· • · · · · · ·· ···· · ··· ···· · · · ·· · ·· 4· ·· ·· ·· jsou podíly pryskyřičného přípravku v lepidle v rozmezí od 20 do 30 %.

Vysoké počáteční lepivosti a koheze disperzních lepidel vyrobených způsobem podle vynálezu lze dosáhnout především pomocí pryskyřičných přípravků z pryskyřic, které jsou pevné a které vykazují bod tání, resp. interval měknutí v rozmezí od 50 do 130 °C. Pryskyřičné přípravky z pryskyřic, které jsou za teploty místnosti tekuté nebo které vykazují bod tání, resp. interval měknutí v rozmezí od 25 do 50 °C poskytují měkčí disperzní lepidla s nižší počáteční lepivosti a nižší kohezí. Podle vynálezu je možno odpovídající volbou pryskyřic nebo smícháním pryskyřic s rozdílnými body tání, resp. intervaly měknutí, vyrobit pryskyřičné přípravky, pomocí nichž lze cíleně nastavit vlastnosti z nich vyrobených disperzních lepidel na požadované hodnoty lepivosti a pevnosti.

Shrneme-li poznatky tohoto vynálezu, lze podle něj vyrobit tekuté pryskyřičné přípravky, které lze dobře zapracovávat do disperzních lepidel, které umožňují cílené nastavení lepících vlastností těchto disperzních lepidel a které vzhledem k použitému tekutému nosiči nezpůsobují žádné dodatečné emise těkavých organických sloučenin. Vynález popisuje nový způsob, pomocí něhož se lze vyhnout nevýhodám použití těkavých nosičových medií a který současně umožňuje žádoucí výhodné nastavení lepících vlastností disperzních lepidel přídavkem pryskyřice.

Další znaky, úkoly a přednosti vynálezu vyplynou z následujícího popisu příkladů provedení vynálezu.

···· • · • · · ·· · · · · · ·· · · · · · · · · · · · • · · · · · · · · · ····· ·· · · ·· · ·

- 23 Příklady provedení vynálezu

Pro objasnění způsobu podle vynálezu byly vyrobeny pryskyřičné přípravky z následujících pryskyřic a olejů :

Pryskyřice :

H1 = balzámová pryskyřice kalafuny WW/X

H2 = pentaerythritester kalafuny

Obchodní název : Dertoline P2

H3 = triethylenglykolester kalafuny Obchodní název : Tragum 2333 Dl

H4 = polymerizovaná kalafuna

Obchodní název : Tragum PK 101

H5 = glycerinester kalafuny

Obchodní název : Dertoline G2L

H6 = paraformaldehydem modifikovaná kalafuna Obchodní název : Tragum SP

H7 = disproporcionovaná kalafuna Obchodní název : Resin 731 P

H8 = hydrogenovaná kalafuna

Obchodní název : Staybelite Resin

Oleje :

Ó1 = sojový olej = ricinový olej = řepkový olej = lněný olej = řepný olej = slunečnicový olej = butylester mastné kyseliny talového oleje • · · · • · · ·· · · · · · ·· · · · · ·« ♦ · · · · ··· · · · · · · · ··· ·· ·· ·· ·· ··

- 24 Výroba pryskyřičného přípravku :

Nasazovaný rostlinný olej se zahřeje na teplotu 80 °C.

Poté se po dávkách, v průběhu jedné hodiny přidá za mícháni a udržování teploty 80 °C pryskyřice, popřípadě rozmělněná. Poté se provádí další hodinu míchání za teploty 80 °C a následně se hotový pryskyřičný přípravek vyhodnotí, resp. zapracuje do lepícího přípravku.

Maximální koncentrace pryskyřic v pryskyřičném přípravku :

Vzhledem k tomu, že v popředí stojí účinek pryskyřice jako komponenty zesilující lepící sílu a olej funguje pouze jako pomocná složka zvyšující tekutost, jsou z různých pryskyřic a olejů vyrobeny pryskyřičné přípravky HZ, které při zachování zpracovatelné konzistence obsahují maximálně možné množství pryskyřice. Při teplotě 80 °C se dosahuje viskozity podobné medu, která právě ještě umožňuje dostatečné míchání a čerpání při následujících poměrech pryskyřice : olej :

Tabulka 1 :

HZ	pryskyřiče/ olej	HZ	pryskyři- ce/olej	HZ	pryskyřice/ olej	HZ	pryskyři- ce/olej
H1Ó1	80/20	H2Ó1	nehomo-	H3Ó1	80/20	H401	nehomo-
			genní				genní
H1Ó2	75/25	H2Ó2	70/30	H3O2	80/20	H4Ó2	65/35

* · * ·

H103	nehomo- genní	H2Ó3 nehomogenní	H3Ó3	80/20	H403	nehomo- genní
H104	80/20	H2Ó4 nehomogenní	H304	80/20	H4Ó4	65/35
H1Ó5	80/20	H2Ó5 nehomogenní	Η3Ό5	80/20	H405	70/30
H106	80/20	H2Ó6 nehomogenní	H306	80/20	H4Ó6	nehomo- genní
H107	80/20	H2O7 80/20	H307	80/20	H407	80/20

HZ	pryskyři- ce/olej	HZ	pryskyři- ce/olej	HZ	pryskyři- ce/olej	HZ	pryskyři- ce/olej
H5Ó1	80/20	H6Ó1	80/20	H701	nehomo- genní	H801	80/20
H5Ó2	70/30	H6Ó2	70/30	H702	nehomo- genní	H802	70/30
H5Ó3	65/35	H6O3	65/35	H7Ó3	nehomo- genní	H8Ó3	nehomo- genní
H5O4	80/20	H6Ó4	80/20	H7Ó4	nehomo- genní	H804	nehomo- genní
H5Ó5	80/20	H6Ó5	80/20	H705	nehomo- genní	H8Ó5	nehomo- genní
H5Ó6	80/20	H6O6	80/20	H7Ó6	nehomo- genní	H8Ó6	nehomo- genní
H5Ó7	80/20	H6Ó7	80/20	H707	nehomo- genní	H8Ó7	nehomo- genní

Tímto způsobem vyrobené pryskyřičné přípravky jsou následně podle druhu pryskyřice a oleje a podle svých

množstevních podílů v procentech hmotnostních jako H1Ó1/8020. H102/7525 a podobně >

Z jednotlivých kombinaci pryskyřic a olejů jsou následně vyrobeny rovněž koncentrační řady s klesajícím podílem pryskyřice tak, jak je to znázorněno v tabulce 2 na příkladech H407, H5Ó5 a H6Ó4 :

Tabulka 2 :

HZ	pryskyři- ce/olej	HZ	pryskyři- ce/olej	HZ	pryskyři- ce/olej
H407	80/20	H5Ó5	80/20	H604	80/20
H4Ó7	60/40	H5Ó5	60/40	H6Ó4	60/40
H407	40/60	H5Ó5	40/60	H6Ó4	40/60
H4Ó7	20/80	H5O5	20/80	H6Ó4	20/80

Pro objasněni chováni pryskyřičných přípravků podle vynálezu v disperzních lepidlech jsou v tabulce 3 položeny za základ následující základní receptury lepidel. Vyrovnání rozdílných množství přidávaných pryskyřičných přípravků stejně jako nastavení konzistence lepidla s podobnou roztíratelností se dosahuje změnami v množstevních podílech dolomitové moučky a vody (množstevní údaje uvedeny v hmotnostních procentech):

• · · · • · · · · · • ·· ·«·· · • · · · · · ·· ·· ·· ··

Tabulka 3 :

Složka	Obchodní označení	K40	K30	K20	K10	K05
polymerní disperze 1	Vinnapas EAF 60	20,0	20,0	20,0	20,0	20,0
polymerní disperze 2	Acronal A 323	20,0	20,0	20,0	20,0	20,0
dispergační prostředek	Dispex N 40	0,3	0,3	0,3	0,3	0,3
konzervační prostředek	Hydorol MV	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1
odpěňující prostředek	Byk 033	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1
dolomitová moučka	Heladol 1090	18,0	28,0	38,0	43,0	47,0
voda		1,5	1,5	1,5	6,5	7,5
pryskyřičný		40,0	30,0	20,0	10,0	5,0

přípravek

Při výrobě lepidla se nejprve všechny složky s výjimkou pryskyřičného přípravku vzájemně homogenně promlsí. Do takto • · · · «··· · · · · · · · • ·· ·· · · · · · • · ··· · · · ···· · ··· *··· ··· ··· ·· ·· ·· ·· ··

- 28 získané směsi se potom za teploty místnosti za intenzivního míchání postupně zadisperguje tekutý pryskyřičný přípravek o teplotě 80°C za vzniku homogenního přípravku lepidla.

Pro srovnání takto získaných lepidel jsou použita dvě v obchodě obvyklá disperzní lepidla pro textilní podlahové krytiny s rozdílnou počáteční lepivostí, označovaná jako VK1 a VK2 :

Posuzování lepidel

Je posuzována počáteční lepivost lepidel. Pro tento účel se lepidlo nejprve nanese zubovitě (Bl) na třískovou desku. Po 10 minutách odvětrání se do nanesené vrstvy lepidla vloží vždy tři pásky povlaku z jehlové plsti o velikosti 5 x 25 cm (výrobek Girmes, kvalita 86705, dezén 2533), které se poté naválcují pomocí dvoukilového ručního válečku. Každý vložený pásek povlaku se zatíží celoplošně závažím 1 kg. Po 25, 40, resp. 55 minutách se vždy jeden pásek kolmo stáhne pomocí pérové váhy 50-N a udaná síla se zaznamená. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4 (odtahová síla udaná v N):

• · » · • t ·« · ·»· · · ·· • · ·· « ···( ·« · « · · · ·· • ·«· · · · · ·» · ·· ···· · · • «· ·· ·· ·· ··

Tabulka 4 :

Poř.č.	Lepidlo	25 minut	40 minut	55 minut
	VK1	1	6	15
	VK2	4	26	45
1.	K20/H101/8020	2	15	28
2.	K20/H1Ó2/7525	3	23	33
3.	Κ2Ό/Η104/8020	2	12	28
4.	K20/H105/8020	2	14	25
5.	K20/H1Ó6/8020	2	8	18
6.	K20/H107/8020	2	8	19
7.	K20/H202/7030	1	6	18
8.	K20/H207/8020	1	6	22
9.	Κ20/Η3Θ1/8020	0	2	8
10.	K20/H3Ó2/8020	0	3	8
11.	K20/H3Ó3/8020	0	2	6
12.	K20/H3Ó4/8020	0	2	8
13.	K20/H3Ó5/8020	0	2	7
14.	K20/H306/8020	0	1	3
15.	K20/H3Ó7/8020	0	2	3
16.	K20/H4Ó2/6535	3	18	32
17.	K20/H404/6535	2	9	20
18.	K20/H405/7030	1	7	18
19.	K20/H407/8020	3	14	30
20.	K20/H407/6040	2	6	15
21.	K20/H407/4060	1	3	6
22.	K20/H407/2080	1	2	4
23.	K20/H5Ó1/8020	1	6	20

• 4 • » *· • · · • · • ·« ♦« ···· « · · • · · • · 4 • 4 4 · «· 44 • 4

4 4 4 • 4 44 «4 4 4 4

4 4

4« 44

24.	K20/H502/7030	1	3	8
25.	K20/H5O3/6535	0	1	3
26.	K20/H5Ó4/8020	1	9	24
27.	K20/H505/8020	5	18	32
28.	K20/H505/6040	0	1	4
29.	Κ20/Η5Θ5/4060	0	1	3
30.	K20/H505/2080	0	1	2
31.	K20/H506/8020	3	15	28
32.	K20/H5Ó7/8020	2	9	24
33.	K20/H6Ó1/8020	8	26	43
34.	K20/H602/7525	4	24	36
35.	K2O/H6O3/6535	1	9	16
36.	K05/H6Ó4/8020	0	1	3
37.	K10/H604/8020	0	2	10
38.	K20/H604/8020	9	30	46
39.c	K30/H604/8020	18	33	44
40.	K40/H604/8020	20	36	45
41.	K20/H6Ó4/6040	2	10	19
42.	K20/H6Ó4/4060	1	5	10
43.	K20/H6Ó4/2080	1	2	5
44.	K20/H605/8020	7	24	42
45.	K20/H606/8020	12	34	40
46.	K20/H607/8020	8	31	40
47.	K20/H801/8020	8	26	30
48.	K20/H8Ó2/7030	1	6	20

Výsledky ukazují, že za jinak identických podmínek u některých druhů pryskyřic nemá druh oleje žádný příliš velký vliv (poř.č.l až 5, 7 až 12), u jiných druhů pryskyřic ovšem ano (poř.č.13 a 14, 19, 20 a 24).

• ·

- 31 Výsledky pod poř.č. 7 až 12 ukazují, že pryskyřice, která je sama o sobě za teploty místnosti tekutá a označuje se jako měkká pryskyřice, má tendenci poskytovat velmi nízké hodnoty, ovšem jako směsná komponenta s dalšími peyskyřicemi přichází do úvahy.

Výsledky ukazují, že hodnoty s klesajícím podílem pryskyřice v pryskyřičném přípravku klesají, resp. že zásadně vyšších hodnot je dosahováno u pryskyřičných přípravků, v nichž je podíl pryskyřice větší (poř.č. 20 - 23, 30, 33 - 35).

Výsledky pod poř. 28 až 32 ukazují, že u téhož pryskyřičného přípravku hodnoty v čase 25 minut se stoupajícím podílem pryskyřičného přípravku v lepidlovém přípravku stoupají. Naproti tomu se hodnoty v čase 40 minut a 55 minut mění počínaje 20 % podílem pryskyřičného přípravku pouze nepodstatně.

Výsledky celkově ukazují, že vlastnosti disperzních lepidel obsahujících pryskyřičné přípravky podle vynálezu lze co se týká jejich počáteční lepivosti v širokém rozmezí cíleně ovlirtovat. Přitom lze ve většině případů dosáhnout počáteční lepivosti v obchodě obvyklých lepidel. Často je možno dosáhnout i hodnot vyšších. Vhodnou volbou odpovídajících pryskyřičných přípravků, resp. také míšením těchto pryskyřičných přípravků, resp. jejich výrobou za použití směsných pryskyřic, lze podle poznatků tohoto vynálezu cíleně upravovat nejen počáteční lepivost, nýbrž rovněž také další důležitá kriteria, např. doba zpracovatelnosti, pevnost ve střihu, konečná pevnost a tepelná odolnost.

• · • ·· · · · ···· ·· · · · · · · ···· · ··· «··· ··· ·♦··· ·· ·· ·· · ·

- 32 Technické vlastnosti disperzních lepidel lze navíc dále ovlivňovat vhodnou volbou polymerních disperzí a aditiv, což je věc odborníkovi v oboru běžná.

Porovnání VOC-emisí

Pro srovnání z hlediska emisí těkavých organických sloučenin (VOC) jsou podle stávajícího stavu techniky vyrobeny za použití střednětěkavých až málotěkavých tekutých nosičových medií BDGA, BDG a PhG pryskyřičné přípravky HZ1 a HZ2, stejně jako podle vynálezu za použití sojového oleje a ricinového oleje pryskyřičné přípravky HZ3 a HZ4 (tabulka 5) :

Tabulka 5 :

	HZ1	HZ2	HZ 3	HZ4
	%	%	%	%
2- (2-butoxyethoxy)-ethy1acetát (BDGA)	15	-	-	-
2-(2-butoxyethoxy)-ethanol (BDG)	10	10	-	-
2-phenoxyethanol (PhG)	-	15	-	-
sojový olej	-	-	25	-
ricinový olej	-	-	-	35
kalafunová pryskyřice	45	45	45	-
ester kalaíunové pryskyřice	30	30	30	65

S použitím těchto pryskyřičných přípravků jsou shora již popsaným způsobem podle receptur uvedených v tabulce 6 • · • 9 ·· 99* · ·· · · · · · ··· · · · · · · · • ·· · · ·9 ·· · · ··

- 33 vyrobena disperzní lepidla (údaje množství uvedeny v hmotnostních procentech) :

Tabulka 6 :

složka	EK1	EK2	EK3	EK4
PVAc-E-akrylátová disperze	53,0	-	20,0	20,0
PVAc-akrylátová disperze	-	20,0	20,0	20,0
dispergační prostředek	0,2	0,2	0,2	0,2
konzervační prostředek	0,1	0,1	0,1	0,1
odpěňovací prostředek	0,2	0,2	0,2	0,2
zahušťovadlo	0,3	0,3	0,1	0,1
prostředek upravující pH	0,2	0,2	0,2	0,2
kamenná moučka - plnivo	25,0	50,0	38,2	33,2
voda	6,0	9,0	1,0	1,0
pryskyřičný přípravek HZ1	15,0	-	-	-
pryskyřičný přípravek HZ2	-	20,0	-	-
pryskyřičný přípravek HZ3	-	-	20,0	-
pryskyřičný přípravek HZ4	—	—		25,0

Receptury nejsou s výjimkou uvedených variačních parametrů sestaveny identicky vzhledem k tomu, že mají být současně demonstrovány některé v praxi obvyklé rozdíly ve funkčních vlastnostech lepidel. Tak představuje lepidlo EK1 lepidlo citlivé na tlak s vysokým podílem polymeru a relativně nízkým podílem pryskyřice (polymer:pryskyřice cca 3:1), lepidlo EK2 je zase typickým příkladem vysoce plněného vodného lepidla s nižším podílem polymeru a vyšším podílem pryskyřice • » (polymer:pryskyřice cca 1:1). Podle vynálezu vyrobená lepidla EK3 a EK4 jsou vodná lepidla s podílem polymer:pryskyřice 1,5: 1, resp.2:1.

Metodika měření emisí

Výroba zkušebního vzorku a měření emisí probíhá za identických, přesně definovaných podmínek. Jako zkušební vzorek slouží vrstva lepidla, nanesená na inertní skleněný nosič a umístěná po dobu 14 dnů v normovaném prostředí 23/50. Tato vrstva se testuje v emisní zkušební komoře o objemu 0,18 m³. Tato komora se nejprve propláchne vysoce čistým vzduchem. Za účelem identifikace jednotlivých látek emitovaných z lepidlové vrstvy se tento proplachující plyn vede přes aktivní uhlí. Na aktivním uhlí adsorbované těkavé organické látky se desorbují vhodným rozpouštědlem a identifikují prostřednictvím plynové chromatografie a hmotové spektroskopie. V dalším kroku analýzy se suma takto získaných signálů kvantifikuje podle TRGS 404 ve formě toluenového ekvivalentu, vyjádřeného v jednotkách /<ug/m^z.h/. Výsledky znázorňuje tabulka 7 :

Tabulka 7 :

lepidlo	hlavní emise	emisní faktor podle 14 d
		//ug/m² . h/
EK1	BDGA/BDG	> 2000
EK2	PhG	> 1000
EK3	různé stopy	< 300
EK4	různé stopy	< 300

• · · · • · • ·

- 35 Výsledek ukazuje, že pryskyřičné přípravky vyrobené podle vynálezu umožňují, oproti známému stávajícímu stavu techniky, výrobu disperzních lepidel s velmi nízkým obsahem emisí. Podle v současnosti panujícího chápaní odborných kompetentních kruhů jsou u stavebních látek emisní íaktory pod 300 <ug/m².h označovány jako dostatečně nezávadné. S využitím způsobu podle vynálezu lze vyrobit lepidla, která vykazují emisní faktor ležící pod touto hranicí, zatímco lepidla vyrobená známým způsobem vykazuji hodnoty výrazně převyšující výše uvedenou hodnotu.

Lepidla EK3 a EK4 vyrobená podle vynálezu ukazují ve srovnání s lepidly EK1 a EK2, že celkové emise i při srovnatelném množství pryskyřičného přípravku ihned klesají podstatně dolů a konec konců jsou způsobeny pouze stopami různých těkavých složek v používaných pryskyřicích (terpeny) a polymerních disperzích (monomery). V případě volby vhodné pryskyřice s malým obsahem terpenů a disperzí a malým obsahem monomerů lze emisní íaktor v případě způsobu podle vynálezu ještě dále redukovat až do oblasti < 200 fjg/m².h.

U obou lepidel EK1 a EK2 byly naproti tomu zjištěny podstatné dodatečné emise těkavých organických látek, způsobené použitými těkavými nosiči při výrobě pryskyřičného přípravku.

Celkem vzato bylo zjištěno, že podle vynálezu jsou nalezeny pryskyřičné přípravky, které

1. vykazují tekutou konzistenci nutnou pro jejich zapracování do disperzních lepidel • · · · • · ··«· · · · * * · ··· · · · ·' · ·· · · · · ·· · · · · «·· · · · · ··· ····· * · · · ·· · ·

- 36 2. umožňují cílené nastavení určitých technických lepících vlastnosti disperzních lepidel, např. počáteční lepivosti

3. nevykazují vůbec nebo pouze nepodstatné hodnoty VOC-emisí, způsobované přítomností tekutých nosičových medií v pryskyřičných přípravcích a

4. které jsou na základě svého rostlinného původu označovány jako vysoce ekologické.

Výhodné formy provedení vynálezu jsou :

disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují 8 až 55 hmotnostních procent pryskyřičného přípravku, disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují 10 až 50 hmotnostních procent pryskyřičného přípravku, disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují 12 až 45 hmotnostních procent pryskyřičného přípravku, disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují 14 až 40 hmotnostních procent pryskyřičného přípravku, disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují 16 až 36 hmotnostních procent pryskyřičného přípravku, disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují 18 až 33 hmotnostních procent pryskyřičného přípravku, • · • · · • ·

- 37 disperzní lepidla, charakteristická tím, Že obsahují 20 až 30 hmotnostních procent pryskyřičného přípravku,

di Kperzní	lepidla,	charakteristická	tím, že	obsahuj í
pryskyřičné	přípravky	z 30 až 88	hmotnostních	procent
pryskyřic a	70 až 12 hmotnostních procent	tekutých olejů,
disperzní	lepidla,	charakteri st i cká	tím, že	obsahují
pryskyřičné	přípravky	z 40 až 86	hmotnostních	procent
pryskyřic a	60 až 14 hmotnostních procent	tekutých olejů,
disperzní	lepidla,	charakteri st i cká	tím, že	obsahují
pryskyřičné	přípravky	z 50 až 84	hmotnostních	procent

pryskyřic a 50 až 16 hmotnostních procent tekutých olejů, disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují pryskyřičné přípravky z 60 až 82 hmotnostních procent pryskyřic a 40 až 18 hmotnostních procent tekutých olejů, disperzní lepidla, charakteristická tím, že obsahují pryskyřičné přípravky z 65 až 80 hmotnostních procent pryskyřic a 35 až 20 hmotnostních procent tekutých olejů, disperzní lepidla, charakteristická tím, že využívají kalafunové pryskyřice ve balzámových, kořenových a/nebo talových, jako pryskyřice se íormě pryskyřic disperzní lepidla, charakteristická tím, využívají kalafunové pryskyřice hydrogenovaných, dehydrogenovaných, a/nebo polymerizovaných derivátů, že jako pryskyřice se ve íormě jejich d i sproporc i onovaný ch • · · · • * • ««4 4 4 · · · 4 · ·· 4» 4 4 4 4 4

4 444 4 44 4444 4

444 4444 444 *4444 44 ·* 44 44

- 38 disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá esterů kalaíunových pryskyřic a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů s jedno- nebo vicemocnými alkoholy, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá methyl-, butyl-, ethylenglykol-, diethylenglykol-, triethylenglykol-, glycerin- a/nebo pentaerythrit-esteru kalaíunových pryskyřic a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá paraíormaldehydem modifikovaných kalaíunových pryskyřic a/nebo paraíormaldehydem modifikovaných, hydrogenovaných, dehydrogenovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů kalafuny, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá směsí pryskyřičných kyselin z v podstatě nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce C20H3002 , např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá směsí pryskyřičných kyselin z v podstatě nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce C20H3002, např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové.

• ♦ • · · · • · ···« ·· · · · · · • · · ·· · ···· * · ··· · · · · · · » · • · · · · * « · « B * · · · · «9 «· ·· · ·

- 39 isopimarové, palustrinové a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů s jedno- nebo vícemocnými alkoholy, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá paraíormaldehydem modifikovaných směsí pryskyřičných kyselin z v podstatě nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce CzoHaoOz, např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo paraíormaldehydem modifikovaných, hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů pryskyřičných kyselin, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá za teploty místnosti tekutých pryskyřic, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako pryskyřice se využívá směsí popsaných pryskyřic, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičových olejů se využívá přírodních směsí glycerinových esterů v podstatě Ci4-C22mastných kyselin disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičových olejů se využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného lněného oleje, řepkového oleje, ricinového oleje, řepného oleje, sojového oleje, slunečnicového oleje nebo jejich směsí, • · · ·

- 40 disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičových olejů se využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného řepkového oleje, ricinového oleje nebo sojového oleje nebo jejich směsí, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičového oleje se využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného řepkového oleje, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičového oleje se využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného ricinového oleje, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičového oleje se využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného sojového oleje, disperzní lepidla, charakteristická tím, že olejů se využívá esterů směsí nasycených Ci4-Cz2 mastných kyselin rostlinného původu jako nosičových a nenasycených s jednomocnými

Ci-Ci2 alkoholy, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičových olejů se využívá esterů směsí mastných kyselin talového oleje s jednomocnými Ci-Cealkoholy, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičových olejů se využívá methyl-, butyl- nebo 2-ethylhexylesterů směsí mastných kyselin talového oleje stejně jako jejich směsí, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičového oleje se využívá butylester směsí mastných kyselin talového • · · ·

- 41 oleje, disperzní lepidla, charakteristická tím, že jako nosičového oleje se využívá směsí popsaných olejů, způsob výroby pryskyřičných přípravků, charakteristický tím, že se tekutý nosič předloží do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu od 20 do 130 °C, následně se za míchání přimíchají pryskyřice a za udržování teploty od 20 do 130 °C se provádí míchání tak dlouho, až je dosaženo homogenní formy směsi.

Průmyslová využitelnost

Disperzní lepidla podle vynálezu je možno použít jako disperzních lepidel s nízkým obsahem emisního podílu těkavých organických látek obzvláště ve stavebnictví pro lepení podlahových dlažeb, obkladů stěn a stropů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Disperzní lepidla polymerní disperze vyznačuj ící přípravek, sestávající obsahující v podstatě známé vodní a popřípadě doplňující aditiva, se tím, že obsahují pryskyřičný ze směsi

a. 20 až 90 % hmotnostních pryskyřic s bodem tání, resp. intervalem měknutí od 20 do 130 °C ve formě přírodních a/nebo modifikovaných kalafunových pryskyřic a/nebo esterů kalafunových pryskyřic a/nebo z kalafuny získaných směsí pryskyřičných kyselin a/nebo jejich esterů a

b. 80 až 10 % hmotnostních za normální teploty tekutých olejů jako nosičového media pro mimo jiné uvedené pryskyřice, sestávající z přírodních směsí glycerinových esterů nasycených a/nebo nenasycených a/nebo hydroxylové skupiny obsahujících Ci4-Czzmastných kyselin rostlinného původu, popřípadě rafinovaných nebo přečištěných, a/nebo esterů směsí nasycených a/nebo nenasycených Cm-Cz z mastných kyselin rostlinného původu s jednomocnými Ci -Ciz alkoholy, popřípadě rafinovaných nebo přečištěných.

2. Disperzní lepidla podle nároku 1, sestávající z

a. 5 až 60 % hmotnostních pryskyřičného přípravku podle nároku 1 a

b. 40 až 95 % hmotnostních vodních polymerních disperzí, resp. emulzí známého druhu, popřípadě obsahujících dodatečné dispergační prostředky, odpěňující prostředky, konzervační • · · · • v

- 43 9 9 · • ·9 «· prostředky, zahušťovadla, modifikátory, aditiva a plniva rovněž známého druhu.

3. Disperzní lepidla podle nároku 1 nebo 2, v y z n a č u j í c í se tím, že pryskyřičný přípravek tvoří homogenní směs.

4 · • 4 • 4

- 44 že se jako pryskyřice používají estery kalaíunových pryskyřic a/nebo jejich hydrogenované, dehydrogenované, disproporcionovaná a/nebo polymerizovaná deriváty s jednonebo vicemocnými alkoholy nebo že se jako pryskyřice používají methyl-, butyl-, ethylenglykol-, diethylenglykol-, triethylenglykol-, glycerina/nebo pentaerythrit-estery kalaíunových pryskyřic a/nebo jejich hydrogenované, dehydrogenované, disproporcionovaná a/nebo polymerizovaná deriváty nebo že se jako pryskyřice používají paraíormaldehydem modifikované kalaíunové pryskyřice a/nebo paraíormaldehydem modifikované, hydrogenované, dehydrogenované, disproporcionovaná a/nebo polymerizované deriváty kalafuny nebo že se kyselin z sumárního jako pryskyřice používají směsi pryskyřičných v podstatě nenasycených karboxylových kyselin vzorce C20H3002, např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů nebo že se jako pryskyřice používají estery směsi pryskyřičných kyselin z v podstatě nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce C20H30O2, např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů s jedno- nebo vicemocnými alkoholy nebo že se jako pryskyřice používají paraíormaldehydem modifikované směsi pryskyřičných kyselin z v podstatě nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce C20H3002, • 0 0 ·· 0 0 0 0 0 0 0 0 • · 0 · 0 0 · 0 0·· • 00 0 0 0 0 0 00 • · 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 000 0000 000 • ·0 00 00 00 00 00 např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo jejich paraíormaldehydem modifikovaných, hydrogenovaných, dehydrogenovaných, oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů nebo že se jako pryskyřice používají směsi shora uvedených pryskyřic.

4. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že obsahují 8 až 55 % hmotnostních nebo 10 až 50 % hmotnostních nebo 12 až 45 % hmotnostních nebo 14 až 40 % hmotnostních nebo 16 až 36 % hmotnostních nebo 18 až 33 % hmotnostních nebo 20 až 30 % hmotnostních pryskyřičného přípravku.

5. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že obsahují pryskyřičné přípravky z 30 až 88 % hmotnostních pryskyřic a 70 až 12 % hmotnostních tekutých olejů nebo 40 až 86 % hmotnostních pryskyřic a 60 až 14 % hmotnostních tekutých olejů nebo 50 až 84 % hmotnostních pryskyřic a 50 až 16 % hmotnostních tekutých olejů nebo 60 až 82 % hmotnostních pryskyřic a 40 až 18 % hmotnostních tekutých olejů nebo 65 až 80 % hmotnostních pryskyřic a 35 až 20 % hmotnostních tekutých olejů.

6. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že se jako pryskyřice používají kalaíunové pryskyřice ve formě pryskyřic balzámových, kořenových a/nebo talových nebo že se jako pryskyřice používají kalaíunové pryskyřice ve formě jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů nebo

7. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se jako pryskyřice používají pryskyřice o bodu tání resp. s intervalem měknutí od 20 do 130 °C, výhodně od 30 do 124 °C, výhodněji od 40 do 118 °C, výhodněji od 50 do 112 °C, výhodněji od 60 do 106 °Ca optimálně od 70 do 100 °C nebo že se jako pryskyřice používají pryskyřice za teploty místnosti tekuté nebo že se jako pryskyřice používají směsi popsaných pryskyřic.

8. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se jako nosičových olejů využívá přírodních směsí glycerinových esterů v podstatě Ci4-Czz mastných kyselin

• · · · • · «*··· ·» 9 9 9 9 9 9

- 49

9. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že se jako nosičových olejů využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného lněného oleje, řepkového oleje, ricinového oleje, řepného oleje, sojového oleje, slunečnicového oleje nebo jejich směsí nebo že se jako nosičových olejů využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného řepkového oleje, ricinového oleje nebo sojového oleje nebo jejich směsí nebo že se jako nosičového oleje využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo • · · · · · přečištěného řepkového oleje nebo že se jako nosičového oleje využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného ricinového oleje nebo že se jako nosičového oleje využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného sojového oleje.

10. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více vyznačující se tím, že se olejů využívá esterů směsí nasycených Ci4-C22 mastných kyselin rostlinného původu nároků 1 až 9, jako nosičových a nenasycených s jednomocnými

Ci-Ci2 alkoholy.

11. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že se jako nosičových olejů využívá esterů směsí mastných kyselin talového oleje s jednomocnými Ci -Cealkoholy nebo že se jako nosičových olejů využívá methyl-, butyl- nebo 2-ethylhexyl-esterů směsí mastných kyselin talového oleje samotných nebo ve směsi nebo že se jako nosičového oleje využívá butylester směsí mastných kyselin talového oleje.

12. Disperzní lepidla podle jednoho nebo více nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že se jako nosičových olejů využívá směsí popsaných olejů.

13. Způsob výroby pryskyřičných přípravků podle jednoho nebo více nároků 1 až 12,vyznačující se tím, že se tekutý nosič předloží do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu od 20 do 130 °C, výhodně 70 až 90 °C, následně se za míchání přimíchají pryskyřice a poté se za udržování teploty od 20 do 130 °C, výhodně 70 až 90 °C provádí

- 47 míchání tak dlouho, až je dosaženo směsi, výhodně homogenní směsi a že se při výrobě přípravku lepidla, výhodně homogenního přípravku lepidla, předloží disperzní přípravek který ještě neobsahuje pryskyřice ve vyhřívaném míchaném reaktoru, poté se ohřeje na 20 až 90 °C, poté se za míchání přidávají tekuté pryskyřičné přípravky mající teplotu od 30 do 90 °C a provádí se zadispergování tak dlouho, až vznikne přípravek lepidla, výhodně homogenní přípravek lepidla.

14. Použití pryskyřičných přípravků podle jednoho nebo více nároků 1 až 12 pro výrobu disperzních lepidel s nízkým obsahem emisi obsahujících pryskyřice.

15. Použiti disperzních lepidel podle jednoho nebo více nároků 1 až 12 pro lepení plošných útvarů, např. z keramiky, kamene, dřeva, plastických hmot, textilií, papíru, kartonu a podobných materiálů, výhodně stropních obkladů textilií, linolea, interiéru.

pro lepení podlahových, stěnových a z keramiky, PVC, polyoleíinů, gumy, korku, dřevěných materiálů a dalších v

16. použití pryskyřičného přípravku, sestávajícího z

a. 20 až 90 % hmotnostních pryskyřic s bodem tání, resp. intervalem měknutí od 20 do 130 °C ve formě přírodních a/nebo modifikovaných kalaíunových pryskyřic a/nebo esterů kalaíunových pryskyřic a/nebo z kalafuny získaných směsí pryskyřičných kyselin a/nebo jejich esterů a

b. 80 až 10 % hmotnostních za normální teploty tekutých olejů jako nosičového media pro mimo jiné uvedené pryskyřice, • · 4 4 4 4

- 48 sestávající z přírodních směsi glycerinových esterů nasycených a/nebo nenasycených a/nebo hydroxylově skupiny obsahujících Ci4-C22 mastných kyselin rostlinného původu, popřípadě rafinovaných nebo přečištěných, a/nebo esterů směsí nasycených a/nebo nenasycených Ci4-Cz2mastných kyselin rostlinného původu s jednomocnými Ci -Ci2 alkoholy, popřípadě rafinovaných nebo přečištěných, pro výrobu disperzních lepidel s nízkým obsahem emisí obsahujících pryskyřice.

17. Použití podle nároku 16, vyznačující se t í m , že se disperzní lepidla skládají z

a. 5 až 60 SS hmotnostních pryskyřičného přípravku podle nároku 1 a

b. 40 až 95 % hmotnostních vodních polymerních disperzí, resp. emulzí známého druhu, popřípadě obsahujících dodatečné dispergační prostředky, odpěftující prostředky, konzervační prostředky, zahušťovadla, modiíikátory, aditiva a plniva rovněž známého druhu.

18. Použití podle nároku 16 nebo 17 pro lepení plošných útvarů, např. z keramiky, kamene, dřeva, plastických hmot, textilií, papíru, kartonu a podobných materiálů, výhodně pro lepení podlahových, stěnových a stropních obkladů z keramiky, PVC, polyolefinů, gumy, textilií, linolea, korku, dřevěných materiálů a dalších v interiéru.

19. Použití podle jednoho nebo více nároků 16 až 18, vyznačující se tím, že

a) pryskyřičný přípravek tvoří homogenní směs a/nebo

b) disperzní lepidla obsahují 8 až 55 % hmotnostních nebo 10 až 50 % hmotnostních nebo 12 až 45 % hmotnostních nebo 14 až 40 % hmotnostních nebo 16 až 36 % hmotnostních nebo 18 až 33 % hmotnostních nebo 20 až 30 % hmotnostních pryskyřičného přípravku a/nebo

c) disperzní lepidla obsahují pryskyřičné přípravky z 30 až

88 % hmotnostních pryskyřic a 70 až 12 % hmotnostních tekutých olejů nebo 40 až 86 % hmotnostních pryskyřic a 60 až 14 % hmotnostních tekutých olejů nebo 50 až 84 % hmotnostních pryskyřic a 50 až 16 % hmotnostních tekutých olejů nebo 60 až 82 % hmotnostních pryskyřic a 40 až 18 % hmotnostních tekutých olejů nebo 65 až 80 % hmotnostních pryskyřic a 35 až 20 % hmotnostních tekutých olejů a/nebo

d) se jako pryskyřice používají kalaíunové pryskyřice ve formě pryskyřic balzámových, kořenových a/nebo talových nebo že se jako pryskyřice používají kalaíunové pryskyřice ve íormě jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů nebo že se jako pryskyřice používají estery kalafunových pryskyřic a/nebo jejich hydrogenované, dehydrogenované, disproporcionované a/nebo polymerizované deriváty s jednonebo vícemocnými alkoholy nebo že se jako pryskyřice používají methyl-, butyl-, ethylenglykol-, diethylenglykol-, triethylenglykol-, glycerin• ·

- 50 ·· ·· • · · · • · ·· I že se kyselin z sumárního a/nebo pentaerythrit-estery kalaíunových pryskyřic a/nebo jejich hydrogenované, dehydrogenované, disproporcionované a/nebo polymerizované deriváty nebo že se jako pryskyřice používají paraíormaldehydem modifikované kalaíunové pryskyřice a/nebo paraíormaldehydem modifikované, hydrogenované, dehydrogenované, disproporcionované a/nebo polymerizované deriváty kalafuny nebo jako pryskyřice používají směsi pryskyřičných v podstatě nenasycených karboxylových kyselin vzorce C20H3002 , např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů nebo že se jako pryskyřice používají estery směsí pryskyřičných kyselin z v podstatě nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce C20H3002, např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo jejich hydrogenovaných, dehydrogenovaných nebo oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů s jedno- nebo vícemocnými alkoholy nebo že se jako pryskyřice používají paraíormaldehydem modifikované směsi pryskyřičných kyselin z v podstatě nenasycených karboxylových kyselin sumárního vzorce C2oH3oOz, např. kyseliny abietinové, neoabietinové, lovopimarové, pimarové, isopimarové, palustrinové a/nebo jejich paraíormaldehydem modifikovaných, hydrogenovaných, dehydrogenovaných, oxidovaných, disproporcionovaných a/nebo polymerizovaných derivátů a/nebo • · · · · · • · • ·

X · > ► ·· • · · · · · · · • · · · · · · 4 • · · · · ·· · · · · • · ···· ·· • · · · ·· · · 4

e) se jako pryskyřice používají za teploty místnosti tekuté pryskyřice a/nebo

í) se jako pryskyřice používají pryskyřic a/nebo směsi shora uvedených

g) se jako nosičových olejů využívá přírodních směsí glycerinových esterů v podstatě Ci4-Cz2mastných kyselin a/nebo

h) se jako nosičových olejů využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného lněného oleje, řepkového oleje, ricinového oleje, řepného oleje, sojového oleje, slunečnicového oleje nebo jejich směsi nebo že se jako nosičových olejů využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného řepkového oleje, ricinového oleje nebo sojového oleje nebo jejich směsí nebo že se jako nosičového oleje využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného řepkového oleje nebo že se jako nosičového oleje využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného ricinového oleje nebo že se jako nosičového oleje využívá přírodního, resp. rafinovaného nebo přečištěného sojového oleje a/nebo

i) se jako nosičových olejů využívá esterů směsí nasycených a nenasycených Ci4-Cz2mastných kyselin rostlinného původu s jednomocnými Ci -Ci2 alkoholy a/nebo

j) se jako nosičových olejů využívá esterů směsí mastných kyselin talového oleje s jednomocnými Ci-Cealkoholy nebo že se jako nosičových olejů 2-ethylhexyl-esterů směsi samotných nebo ve směsi využívá methyl-, butyl- nebo mastných kyselin talového oleje nebo že se jako nosičového oleje

- 52 • φ* ·· · · φ φ • φφ φφφ • · φ φ φ φ • · · · φ · φφφφ· ·· ·· ·· φφ • φ · • φφ φφφφ φ φ φ φ φφ φφ φφ φφφφ využívá butylester směsí mastných kyselin talového oleje a/nebo

k) se jako nosičových olejů využívá směsí popsaných olejů.

20) Způsob podle jednoho nebo více nároků 16 až 19, f vyznačující se tím, že se při výrobě <a pryskyřičných přípravků tekutý nosič předloží do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na teplotu od 20 do 130 °C, výhodně 70 až 90 °C, poté se za míchání přimíchají pryskyřice a poté se za udržování teploty od 20 do 130 °C, výhodně 70 až 90 °C provádí míchání tak dlouho, až je dosaženo směsi, výhodně homogenní směsi a že se při výrobě přípravku lepidla, výhodně homogenního přípravku lepidla, předloží disperzní přípravek který ještě neobsahuje pryskyřice do vyhřívaného míchaného reaktoru, poté se ohřeje na 20 až 90 °C, poté se za míchání přidá tekutý pryskyřičný přípravek mající teplotu od 30 do 90 °C a provádí se zadispergováni tak dlouho, až vznikne přípravek lepidla, výhodně homogenní přípravek lepidla.