[go: up one dir, main page]

CZ200288A3 - Hybridní polypeptid - Google Patents

Hybridní polypeptid Download PDF

Info

Publication number
CZ200288A3
CZ200288A3 CZ200288A CZ200288A CZ200288A3 CZ 200288 A3 CZ200288 A3 CZ 200288A3 CZ 200288 A CZ200288 A CZ 200288A CZ 200288 A CZ200288 A CZ 200288A CZ 200288 A3 CZ200288 A3 CZ 200288A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
polypeptide
core
peptide sequence
hybrid
amino acid
Prior art date
Application number
CZ200288A
Other languages
English (en)
Inventor
Shawn Barney
Kelly I. Guthrie
Gene Merutka
Mohmed K. Anwer
Dennis M. Lambert
Original Assignee
Trimeris, Inc.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Trimeris, Inc. filed Critical Trimeris, Inc.
Publication of CZ200288A3 publication Critical patent/CZ200288A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K14/00—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/005—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from viruses
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K7/00—Peptides having 5 to 20 amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • C07K7/04—Linear peptides containing only normal peptide links
    • C07K7/08—Linear peptides containing only normal peptide links having 12 to 20 amino acids
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K47/00—Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient
    • A61K47/50—Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient the non-active ingredient being chemically bound to the active ingredient, e.g. polymer-drug conjugates
    • A61K47/51—Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient the non-active ingredient being chemically bound to the active ingredient, e.g. polymer-drug conjugates the non-active ingredient being a modifying agent
    • A61K47/62—Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient the non-active ingredient being chemically bound to the active ingredient, e.g. polymer-drug conjugates the non-active ingredient being a modifying agent the modifying agent being a protein, peptide or polyamino acid
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/14—Antivirals for RNA viruses
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/14—Antivirals for RNA viruses
    • A61P31/16—Antivirals for RNA viruses for influenza or rhinoviruses
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/14—Antivirals for RNA viruses
    • A61P31/18—Antivirals for RNA viruses for HIV
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/20—Antivirals for DNA viruses
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K14/00—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/435—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • C07K14/575—Hormones
    • C07K14/59—Follicle-stimulating hormone [FSH]; Chorionic gonadotropins, e.g.hCG [human chorionic gonadotropin]; Luteinising hormone [LH]; Thyroid-stimulating hormone [TSH]
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K5/00—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • C07K5/04—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof containing only normal peptide links
    • C07K5/10—Tetrapeptides
    • C07K5/1021—Tetrapeptides with the first amino acid being acidic
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K5/00—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • C07K5/04—Peptides containing up to four amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof containing only normal peptide links
    • C07K5/10—Tetrapeptides
    • C07K5/1024—Tetrapeptides with the first amino acid being heterocyclic
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00—Medicinal preparations containing peptides
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K2319/00—Fusion polypeptide
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C12—BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12N—MICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N2740/00—Reverse transcribing RNA viruses
    • C12N2740/00011—Details
    • C12N2740/10011—Retroviridae
    • C12N2740/16011—Human Immunodeficiency Virus, HIV
    • C12N2740/16111—Human Immunodeficiency Virus, HIV concerning HIV env
    • C12N2740/16122—New viral proteins or individual genes, new structural or functional aspects of known viral proteins or genes
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C12—BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12N—MICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N2760/00—MICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA ssRNA viruses negative-sense
    • C12N2760/00011—Details
    • C12N2760/18011—Paramyxoviridae
    • C12N2760/18511—Pneumovirus, e.g. human respiratory syncytial virus
    • C12N2760/18522—New viral proteins or individual genes, new structural or functional aspects of known viral proteins or genes
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02A—TECHNOLOGIES FOR ADAPTATION TO CLIMATE CHANGE
    • Y02A50/00—TECHNOLOGIES FOR ADAPTATION TO CLIMATE CHANGE in human health protection, e.g. against extreme weather
    • Y02A50/30—Against vector-borne diseases, e.g. mosquito-borne, fly-borne, tick-borne or waterborne diseases whose impact is exacerbated by climate change

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Communicable Diseases (AREA)
  • Oncology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Endocrinology (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • Reproductive Health (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Tropical Medicine & Parasitology (AREA)
  • AIDS & HIV (AREA)
  • Pulmonology (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)

Description

Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká zesilujících (enhancer) peptidových sekvencí původně odvozených od různých proteinových sekvencí retrovirového obalu (gp41), které zlepšují farmakokinetické vlastnosti jakéhokoli polypeptidového jádra, na které jsou navázány. Vynález je z části založen na objevu, že hybridní polypeptidy obsahující zesilující peptidové sekvence navázané na polypeptidové jádro (core polypeptide) mají zlepšené farmakokinetické vlastnosti, jako je w zvýšený poločas. Vynález se dále týká nových antifuzogenních a/nebo antivirových peptidů včetně takových peptidů, které obsahují tyto zesilující peptidové sekvence, a způsobů použití těchto peptidů. Vynález se dále týká způsobů zlepšování farmakokinetických vlastností jakéhokoli polypeptidového jádra navázáním zesilujících peptidových sekvencí na toto polypeptidové jádro. Mezi polypeptidová jádra použitelná při provádění tohoto vynálezu může patřit jakýkoli farmakologicky využitelný peptid, který může být například použit k terapeutickým nebo preventivním účelům. V neomezujícím provedení je vynález demonstrován na příkladu, u kterého je ukázáno, že hybridní polypeptid obsahující například polypeptidová jádro HIV navázané na zesilující peptidové sekvence, je silným, necytotoxickým inhibitorem infekce HIV-1, HIV-2 a SIV. Navíc byly zesilující peptidové sekvence podle předkládaného vynálezu navázány na polypeptidové jádro viru respiračního syncytia (RSV) a polypeptidové jádro receptoru luteinizačního hormonu (LH-RH). V každém případě bylo zjištěno, že hybridní polypeptid má zlepšené farmakokinetické vlastnosti, a že hybridný polypeptid RSV vykazoval podstatnou aktivitu proti RSV.
Á • · • · ·
Dosavadní stav techniky
Tato přihláška navazuje (continuation-in-part) na přihlášku No. 09/350,641, 9. července 1999, která navazuje na přihlášku No. 09/315,304, 20. května 1999, která navazuje na přihlášku No.
09/082,279, 20. května 1998, přičemž obsah všech těchto přihlášek je zařazen ve svém celku odkazem.
Polypeptidové produkty mají širokou škálu použití jako terapeutické a/nebo profylaktické látky pro prevenci a léčení onemocnění. Mnoho polypeptidů je schopno regulovat biochemické io nebo fyziologické procesy buď pro prevenci onemocnění nebo pro dosažení zmírnění příznaků spojených s onemocněním. Například polypeptidy jako virové nebo bakteriální polypeptidy byly úspěšně používány jako vakcíny pro prevenci patologických onemocnění. Peptidy byly dále úspěšně používány jako terapeutické prostředky pro léčení příznaků onemocnění. Tyto peptidy spadají do různých kategorií, jako jsou například hormony, enzymy, imunomodulátory, sérové proteiny a cytokiny.
Aby se mohly v cílových místech projevit patřičné biologické a terapeutické účinky polypeptidů, musí být polypeptidy přítomné ve
2o vhodných koncentracích v místě působení. Navíc musí být obecně zachována jejich strukturní integrita. Proto se řídí formulace polypeptidů jako léčiv pro terapeutické použití chemickou povahou a vlastnostmi polypeptidů jako je jejich velikost a komplexnost, jejich konformační požadavky a jejich často komplikované profily z hlediska stability a rozpustnosti. Farmakokinetické vlastnosti jakéhokoli konkrétního terapeuticky využitelného peptidu jsou závislé na biologické dostupnosti, distribuci a vylučování příslušného peptidu.
Protože mnoho biologicky aktivních látek jako jsou peptidy a proteiny se v těle rychle rozkládá, pro vyvinutí účinných systémů je
3o kritické udržení stálých koncentrací peptidu v krevním oběhu pro zvýšení účinnosti takových peptidů a pro minimalizaci výskytu a vážnosti nepříznivých vedlejších účinků.
3.1 Podstata vynálezu
Předkládaný vynález se v prvním provedení týká zesilujících peptidových sekvencí, které jsou původně odvozeny z různých proteinových sekvencí retrovirového obalu (gp41), tj. HIV-1, HIV-2 a SIV, které zesilují farmakokinetické vlastnosti . kteréhokoli polypeptidového jádra, se kterým jsou spojeny. Vynález je založen na io překvapivém výsledku, že jestliže se navážou popisované zesilující peptidové sekvence na kterékoli polypeptidové jádro (core polypeptide), získaný hybridní polypeptid má zlepšené farmakokinetické vlastnosti včetně například zvýšeného poločasu a snížené rychlosti vylučování vzhledem k samotnému polypeptidovému jádru. Předkládaný vynález se dále týká těchto hybridních polypeptidů a polypeptidových jader a nových polypeptidů, které mají antifuzogenní účinky, antivirové účinky a/nebo schopnost modulovat intracelulární procesy, kterých se účastní peptidové struktury typu coiled-coil. Mezi tyto peptidy patří takové peptidy, které obsahují zesilující peptidové sekvence.
Polypeptidová jádra mohou obsahovat jakékoli peptidy, které mohou být zavedeny do živého systému, například jakékoli peptidy schopné fungovat jako terapeutické, profylaktické nebo zobrazovací reagencie použitelné pro léčení nebo prevenci onemocnění nebo pro diagnostické nebo prognostické metody, včetně metod zobrazování in vivo. Mezi tyto peptidy patří například růstové faktory, hormony, cytokiny, angiogenní růstové faktory, polypeptidy extracelulární matrice, receptorové ligandy, agonisté, antagonisté nebo inverzní agonisté, látky zacílené na peptidy, jako jsou zobrazovací látky nebo cytotoxické zacílené látky, nebo polypeptidy vykazující antifuzogenní • ·· ·
a/nebo antivirové účinky, a peptidy nebo polypeptidy fungující jako antigeny nebo imunogeny, včetně například virových a bakteriálních polypeptidů.
Vynález se dále týká způsobů zesílení farmakokinetických vlastností jakéhokoli polypeptidového jádra navázáním polypeptidového jádra na zesilující peptidové sekvence za vytvoření hybridních polypeptidů.
Vynález se ještě dále týká způsobů použití zde popisovaných polypeptidů, včetně hybridních polypeptidů obsahujících zesilující peptidové sekvence. Mezi způsoby podle vynálezu patří například způsoby snižování nebo inhibice virové infekce, například HIV-1, HIV2, RSV, spalničky, chřipka, parainfluenza, virus Epstein-Barrové a virus hepatitidy, a/nebo buněčné fúze indukované viry. Zesilující peptidové sekvence podle vynálezu mohou být navíc použity pro zvýšení poločasu polypeptidového jádra, na které byly navázány sekvence zesilujícího peptidu, in vitro nebo ex-vivo, například zesilující peptidové sekvence mohou zvýšit poločas navázaného polypeptidového jádra v buněčné kultuře nebo ve vzorcích buněk nebo tkáně.
2o Vynález je ukázán na příkladech, kde je ukázáno, že hybridní polypeptidy obsahující polypeptidové jádro HIV navázané na zesilující peptidové sekvence mají značně zlepšené farmakokinetické vlastnosti a působí jako silné, necytotoxické inhibitory infekce HIV-1, HIV-2 a SIV. Vynález je dále demonstrován na příkladech, ve kterých je ukázáno, že hybridní polypeptidy obsahující polypeptidové jádro RSV nebo polypeptid luteinizačního hormonu, mají značně zlepšené farmakokinetické vlastnosti. Navíc byío zjištěno, že hybridní polypeptid RSV měl významnou anti-RSV aktivitu.
• ·
3.2 Definice
Peptidy, polypeptidy a proteiny jsou zde definovány jako organické sloučeniny obsahující dvě nebo více kovalentně navázaných aminokyselin, například peptidovými amidovými vazbami. Peptidy, polypeptidy a proteiny mohou také obsahovat aminokyseliny, které se nevyskytují v přírodě, a jakékoli modifikace a další aminové a karboxylové skupiny, jak se zde popisuje. Termíny „peptid,“ „polypeptid“ a „protein“ se zde proto používají zaměnitelně.
Peptidové sekvence definované v předkládaném vynálezu jsou io znázorněny následujícími jednopísmenovými symboly pro zbytky aminokyselin:
A (alanin)
R (arginin)
N (asparagin)
D (kyselina asparagová)
C (cystein)
Q (glutamin)
E (kyselina glutamová)
G (glycin)
H (histidin)
I (isoleucin)
L (leucin)
K (lysin)
M (methionin)
F (fenylalanin)
P (prolin)
S (serin)
T (threonin)
W (tryptofan)
Y (tyrosin)
V (valin) ♦ · • ·· ·
X (jakákoli aminokyselina) „Zesilující peptidové sekvence“ („enhancer peptide sequences“) jsou definovány jako peptidy, které mají následující konvenční (consensus) aminokyselinové sekvence:
„WXXWXXXI“, „WXXWXXX“, „WXXWXX“, „WXXWX“, „WXXW“, „WXXXWXWX“, „XXXWXWX“, „XXWXWX“, „XWXWX“, „WXWX“, „WXXXWXW“, „WXXXWX“, „WXXXW“, „IXXXWXXW“, „XXXWXXW“, „XXWXXW“, „XWXXW“, „XWXWXXXW“, „XWXWXXX“, „XWXWXX“, „XWXWX“, „XWXW“, „WXWXXXW“ nebo „XWXXXW“, kde X může být jakákoli aminokyselina, W znamená tryptofan a I znamená isoleucin. Jak se popisuje dále, zesilující peptidové sekvence podle vynálezu zahrnují také peptidové sekvence, které jsou jinak stejné jako konvenční aminokyselinové sekvence, ale obsahují substituce, inzerce nebo delece aminokyselin, které však nesnižují schopnost peptidů zesilovat farmakokinetické vlastnosti polypeptidového jádra, na které jsou navázány, vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem samotného polypeptidového jádra.
„Polypeptidové jádro“ (core polypeptid), jak se zde používá, označuje jakýkoli polypeptid, který může být zaveden do živého systému a představuje tak biologicky aktivní molekulu, například jakýkoli polypeptid, který může fungovat jako farmakologicky použitelný peptid pro léčení nebo prevenci onemocnění.
„Hybridní polypeptid“, jak se zde používá, označuje jakýkoli polypeptid obsahující aminokoncovou, karboxykoncovou nebo amino25 a karboxykoncovou sekvenci zesilujícího peptidů a polypeptidové jádro. Sekvence zesilujícího peptidů je typicky navázána přímo na polypeptidové jádro. Je třeba rozumět, že zesilující polypeptid může být také navázán na mezilehlou aminokyselinovou sekvenci přítomnou mezi sekvencí zesilujícího peptidů a polypeptidovým jádrem.
„Antifuzogenní“ a „působící proti fúzi s· membránou“, jak se zde používá, označuje schopnost peptidu inhibovat nebo omezovat míru fúzních dějů mezi dvěma nebo více strukturami, například buněčnými membránami nebo obaly viru nebo pilusy, vzhledem k míře membránové fúze, ke které dochází mezi strukturami v nepřítomnosti peptidu.
„Antivirový“, jak se zde používá, označuje schopnost peptidu inhibovat virovou infekci buněk prostřednictvím například buněčné fúze nebo infekce volným virem. Tato infekce může zahrnovat membránovou fúzi, jak k tomu dochází v případě virů opatřených obaly, nebo jiný fúzní děj zahrnující virovou strukturu a buněčnou strukturu, například fúze virového pilusu a bakteriální membrány při konjugaci bakterií.
is 4. Přehled obrázků na výkresech
Obr. .1. Hybridní polypeptidy. Zesilující peptidové sekvence odvozené od domnělých N-koncových a C-koncových interaktivních oblastí jsou znázorněny navázané na obecné polypeptidové jádro. Konzervované sekvence zesilujícího peptid jsou vystínovány. Je třeba zdůraznit, že uvedené sekvence zesilujícího peptidu mohou být použity buď jako N-koncové, C-koncové nebo N- a C-koncové přídavky. Navíc mohou být zesilující peptidové sekvence přidány k polypeptidovému jádru v dopředně nebo reverzní orientaci, jednotlivě nebo v jakékoli možné kombinaci, aby se dosáhlo zesílení farmakokinetických vlastností peptidu.
Obr. 2A. Zesilující peptidové sekvence odvozené od různých sekvencí obalového proteinu (gp41) reprezentující N-koncovou interaktivní oblast pozorovanou ve všech dosud publikovaných izolovaných sekvencích HIV-1, HIV-2 a SIV. Konečná sekvence „WXXWXXXI“ označuje dohodnutou sekvenci.
ft* ftft·· ft ·
Obr. 2B. Zesilující varianty peptidových sekvencí odvozené od různých sekvencí obalového proteinu (gp41) reprezentující Ckoncovou interaktivní oblast pozorovanou ve všech dosud publikovaných izolovaných sekvencích HIV-1, HIV-2 a SIV. Konečná sekvence „WXXXWXWX“ označuje dohodnutou sekvenci.
Obr. 3. Porovnání titrů HIV-1 ve tkáních myší SCID-HuPBMC infikovaných HIV-1 9320 při měření hladin P24 v testech společné kultivace HuPBMC. Tento obrázek ukazuje srovnání inhibice virů T20 a T1249 in vivo.
io Obr. 4A - 4B. Farmakokinetícký profil v plasmě T1249 proti kontrolnímu jádru T1387 u krys CD po i.v. injekci do 2 hod (obr. 4A) a 8 hod (obr. 4B). Polypeptid T1387 je polypeptídové jádro a polypeptid T1249 je polypeptídové jádro navázané na zesilující peptidové sekvence.
Obr. 5. Farmakokinetícký profil v plasmě polypeptidů T1249 proti kontrole T20 u krys CD po i.v. podání. Polypeptid T1249 je hybridní polypeptid polypeptidového jádra (T1387) navázaný na zesilující peptidové sekvence. T20: n = 4; T1249: n = 3.
Obr. 6. Porovnání aktivity a cytotoxicity T20/T1249 anti-HIV20 1/lllb.
Obr. 7. Přímá vazba polypeptidů T1249 na konstrukt gp41 Μ41Δ178. 125I-T1249 byl čištěný HPLC na maximální specifickou aktivitu. Je ukázána saturační vazba na Μ41Δ178 (fúzní protein ektodomény gp41 postrádající T20 aminokyselinovou sekvenci) imobilizovaný v mikrotitračních destičkách při koncentraci 0,5 mg/ml.
Obr. 8. Časový průběh asociace/disociace T1249. Tyto výsledky ukazují, že 125I-T1249 a 125l-T20 mají podobné vazebné afinity velikosti 1 až 2 nM. Rychlosti počátečního náběhu a poklesu pro 125I-T1249 byly podstatně nižší než rychlosti 125l-T20. Disociace navázaného • · · ·· · ·· · ·· ·· AA « · A Α Α Α·Α« • * · ··· · · · ······· ·· ·· ·· ···· radioligancu byla měřena po přidání neznačeného peptidu na konečnou koncentraci 10 pm v 1/10 celkového objemu testu.
Obr. 9. Soutěžení o vazbu T1249 na Μ41Δ178. Neznačené T1249 a T20 byly titrovány v přítomnosti jedno koncentrace buď 125lT1249 nebo 125l-T20. Ligand byl přidán pro zahájení inkubace těsně po přidání neznačeného peptidu.
Obr. 10A - 10B. Farmakokinetická profil v plasmě hybridních polypeptidů RSV T1301 (1 OA) a T1302 (1 OB) proti T786 u krys CD.
Obr. 11A. Test snížení plaků. Hybridní polypeptid T1293 je schopen inhibovat infekci virem RSV s hodnotou IC50 2,6 pg/ml.
Obr. 11B. Test snížení plaků ukazuje schopnost hybridních polypeptidů RSV T1301, T1302 a T1303 inhibovat infekci RSV.
Obr. 12A a 12B. Farmakokinetický profil hybridního polypeptidů luteinizačního hormonu T1324 proti T1323 u samců krys CD. Polypeptid T1323 je polypeptidové jádro luteinizačního hormonu a polypeptid T1324 je hybridní polypeptid obsahující polypeptidové jádro navázané na zesilující peptidové sekvence.
Obr. 13A - D. Sekvence hybridního polypeptidů odvozené od různých polypeptidových jader. Sekvence polypeptidových jader jsou ukázány vystínované. Nevystínované aminokoncové a karboxykoncové sekvence představují zesilující peptidové sekvence.
Obr. 14A - B. Spektra cirkulárního dichroismu (CD) pro T1249 v roztoku (fyziologický roztok s fosfátovým pufrem, pH 7) samotný (10 μΜ při 1 °C; obr. 14A) a v kombinaci s peptidem o délce 45 zbytků z vazebné domény HR1 gp41 (T1346); plné čtverečky () znamenají teoretické spektrum CD předpovězené pro „model bez interakce“, zatímco skutečná spektra CD jsou reprezentována plnými kroužky (·).
Obr. 15. Elektroforéza na polyakrylamidovém gelu ukazující ochranu T1249 konstruktu gp41 Μ41Δ178 ze štěpení proteinázou-K;
• · · ······ ·· 99
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 · 9 9 9-9 9 9
9 9 9 9 99 9 9 99 9 9 dráha 1: primerový markér; dráha 2: neštěpený Μ41Δ178; dráha 3: Μ41Δ178 inkubovaný s proteinázou-K; dráha 4; neštěpený T1249; dráha 5; T1249 inkubovaný s proteinázou-K; dráha 6: Μ41Δ178 inkubovaný s T1249; dráha 7: inkubace T1249 a Μ41Δ178 před přídavkem proteinázy K.
Obr. 16A - C. Farmakokinetické vlastnosti T1249 v albinotických krysách Sprague-Dawley; obr. 16A: farmakokinetické vlastnosti T1249 při jediné podané dávce kontinuální subkutánní infuzí; obr. 16B: farmakokinetické vlastnosti v plasmě T1249 podaného subkutánní io injekcí (s.c.) nebo intravenózní injekcí (i.v.); obr. 16C: kinetická analýza T1249 v lymfě a plasmě po intravenózním podání.
Obr. 17A - B.Farmakokinetické vlastnosti T1249 u opic cynomologus; obr. 17A: farmakokinetické vlastnosti v plasmě jediné dávky 0,8 mg/kg T1249 subkutánní (s.c.), intravenózní (i.v.) nebo intramuskulární (i.m.) injekcí; obr. 17B: farmakokinetické vlastnosti v plasmě u subkutánně podaného T1249 při třech různých dávkách (0,4 mg/kg, 0,8 mg/kg a 1,6 mg/kg).
Obr. 18A - 18D. Antivirová aktivita peptidů DP397 (—□—), T649 (—O—) a T1249 (—Δ—) u různých T649 rezistentních kmenů HIV-1 při testování testem infekčnosti Magi-CCR-5; plná (horní) a čárkovaná (dolní) vodorovná čára na každém obrázku označuje hladiny 50%, popřípadě 90% snížení infekce HIV-1; obr. 18A: antivirová aktivita DP397, T649 a T1249 u kmene HIV-1 RF-649; obr. 18B: antivirová aktivita DP397, T649 a T1249 u kmene HIV-1 DH012-649; obr. 18C;
antivirová aktivita DP397, T649 a T1249 u kmene HIV-1 3’ETVQQQ; obr. 18D: antivirová aktivita DP397, T649 a T1249 u kmene HIV-1 SIM-649.
• ·· ·· 9999 ·· 99
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9
999 9999 99 99 99 9999
5. Podrobný popis vynálezu
Popisují se peptidové sekvence označované jako zesilující peptidové sekvence odvozené od různých proteinových sekvencí retrovirového obalu (gp41), které jsou schopny zesilovat farmakokinetické vlastnosti polypeptidových jader, ke kterým jsou připojeny. Tyto zesilující peptidové sekvence mohou být použity při způsobech zesílení farmakokinetických vlastností kteréhokoli polypeptidového jádra prostřednictvím navázání zesilujících peptidových sekvencí na polypeptidové jádro, za vytvoření hybridního io polypeptidů se zlepšenými farmakokinetickými vlastnostmi ve srovnání se samotným polypeptidovým jádrem. Může být také zvýšen poločas in vitro polypeptidového jádra, na které byly zesilující peptidová sekvence nebo více těchto sekvencí navázány. Navázané zesilující peptidové sekvence mohou například zvýšit poločas polypeptidového jádra, jestliže je přítomno v buněčné kultuře, tkáňové kultuře nebo vzorcích tkáně pacienta, jako jsou buňky, tkáně nebo jiné vzorky.
Polypeptidová jádra hybridních polypeptidů podle vynálezu zahrnují jakýkoli peptid, který může být zaveden do živého systému, například jakýkoli peptid, který může fungovat jako terapeutický nebo preventivní prostředek použitelný pro léčení nebo prevenci onemocnění, nebo jako zobrazovací prostředek použitelný pro zobrazování struktur in vivo.
Popisují se zde také peptidy včetně peptidů, které obsahují zesilující peptidové sekvence, které mají antifuzogenní a/nebo antivirové účinky. Dále se popisují způsoby použití těchto peptidů včetně způsobů snížení nebo inhibice virové infekce, a/nebo virem indukované buněčné fúze.
- 12 0 0 0000
00 00 0 000· 0 0000 00 0 0 00 0 0 0000 t
0 0000 000
000 0000 00 00 00 0000
5.1 Hybridní polypeptidy
Hybridní polypeptidy podle vynálezu obsahují alespoň jednu zesilující peptidovou sekvenci a polypeptidové jádro. Hybridní polypeptidy podle vynálezu obsahují s výhodou alespoň dvě zesilující peptidové sekvence a polypeptid jádra, přičemž alespoň jeden zesilující peptid je v hybridním polypeptidu přítomen na aminovém konci vzhledem k polypeptidu jádra, a alespoň jedna zesilující peptidové sekvence je v hybridním polypeptidu přítomna na karboxylovém konci vzhledem k polypeptidu jádra.
io Zesilující peptidové sekvence podle vynálezu zahrnují peptidové sekvence odvozené původně od různých proteinových sekvencí retrovirového obalu (gp 41), včetně sekvencí HIV-1, HIV-2 a SIV, a jejich dále popisované specifické variace nebo modifikace. Polypeptidové jádro může obsahovat jakoukoli peptidovou sekvenci, s výhodou jakoukoli peptidovou sekvenci, která může být zavedena do živého systému, včetně například peptidů použitelných pro terapeutické, profylaktické nebo zobrazovací účely.
Hybridní polypeptid bude mít typicky délku v rozmezí přibližně 10 až přibližně 500 aminokyselinových zbytků, přičemž výhodná je délka přibližně 10 až přibližně 100 aminokyselinových zbytků, a nejvýhodnější je délka přibližně 10 až přibližně 40 aminokyselinových zbytků.
Aniž by si autoři přáli být vázáni jakoukoli konkrétní teorií, struktura obalového proteinu je taková, že domnělá oblast a25 šroubovice umístěná v C-koncové oblasti proteinu se podle předpokladů asociuje s oblastí leucinového zipu umístěnou v Nkoncové oblasti proteinu. Uspořádání N-koncové a C-koncově zesilující peptidové sekvence oblastí gp41 bylo pozorováno u všech v současnosti publikovaných izolovaných sekvencí HIV-1, HIV-2 a SIV konvenčních aminokyselinových sekvencí.
• 4 ·»·· ·· ·· • · · · • 4 · • · · • · · • · 999 9
Byly konkrétně identifikovány následující konvenční aminokyselinové sekvence reprezentující konvenční zesilující peptidové sekvence (konvenční sekvence jsou dále uvedeny v dopředných (forward, tj. ve směru 5' 3' příslušného genu) a reverzních (reverse, tj. ve směru 3' 5' příslušného genu) orientacích, protože tyto zesilující peptidové sekvence mohou být použity buď v dopředně nebo reverzní orientaci: „WXXWXX“, „WXXWXXX“, „WXXWX“, „WXXW“, „WXXXWXWX“, „XXXWXWX“, „XXWXWX“, „XWXWX“, „WXXXWX“, „WXXXW“, „IXXXWXXW“, „XXXWXXW“, „WXWX“, „WXXXWXW“, „XXWXXW“, „XWXXW“, „XWX WXXXW“, „XWXWXXX“, „XWXWXX“, „XWXWX“, „XWXW“, „WXWXXXW“ nebo „XWXXXW“, kde X může být jakákoli aminokyselina, W znamená tryptofan a I znamená isoleucin. Dopředně orientace konvenčních aminokyselinových sekvencí jsou ukázány v obr. 1 a 2.
Zesilující peptídová sekvence bude mít typicky délku přibližně 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 nebo 30 aminokyselinových zbytků, kde výhodná je délka přibližně 4 až přibližně 20 zbytků, výhodnější je délka přibližně 4 až přibližně 10 zbytků a nejvýhodnější je délka přibližně 6 až přibližně 8 zbytků.
Ve výhodném provedení vynálezu obsahují zesilující peptidové sekvence, které mohou být použity pro zlepšení farmakokinetických vlastností výsledných hybridních polypeptidú, specifické zesilující peptidové sekvence ukázané na obr. 2, 13, a v tabulce 1 níže. Mezi nejvýhodnějšími zesilujícími peptidovými sekvencemi jsou sekvence obsahující následující aminokyselinovou sekvenci: „WQEWEQKI“ a „WASLWEWF“.
Jako neomezující příklad uvádí tabulka 1 níže aminokyselinové sekvence, které představují výhodná provedení zesilujících peptidových sekvencí mezi peptidovými sekvencemi podle vynálezu.
• ·« «φ ··»· ·· ·· ·· » · · · · · · · · ·· ······· ·*· *··· »· ·· ·· ····
Je třeba rozumět, že zatímco dopředně orientace těchto sekvencí je znázorněna níže, do rámce předkládaného vynálezu spadá také reverzní orientace sekvencí. Například jestliže je dále znázorněna dopředná orientace zesilující peptidové sekvence „WMEWDREI“, její reverzní orientace, tj. „IERDWEMW“, má být do vynálezu zahrnuta také.
Tabulka 1
WMEWDREI io WQEWERKV
WQEWEQKV
MTWMEWDREI
NNMTWMEWDREI
WQEWEQKVRYLEANI
NNMTWQEWEZKVRYLEANI
WNWFI
WQEWDREISNYTSLl
WQEWEREISAYTSLI
WQEWDREI
WQEWEI
WNWF WQEW WQAW WQEWEQKI
WASLWNWF
WASLFNFF WDVFTNWL WASLWEWF EWASLWEWF
WEWF
EWEWF • tttt *· tttttttt tttt ·· tttttttt * « · 9 9 4 4 • · · tt * · 4 4 • · · · tt # ··« · • tt ·*·*··· ··· tttttttt ·« tttt tttt ····
IEWEWF
IEWEW
EWEW
WASLWEWF s WAGLWEWF
AKWASLWEWF
AEWASLWEWF
WASLWAWF
AEWASLWAWF io AKWASLWAWF
WAGLWAWF AEWAGLWAWF WASLWAW AEWASLWAW
WAGLWAW
AEWAGLWAW
DKWEWF
IEWASLWEWF
IKWASLWEWF
DEWEWF
GGWASLWNWF
GGWNWF
V dalším výhodném provedení obsahují konkrétní zesilující peptidové sekvence podle vynálezu zesilující sekvence znázorněné na obr. 2, 13 a v tabulce 1, které obsahují konzervativní substituce aminokyselin v jedné, dvou nebo třech polohách, kde uvedené substituce nezmenšují schopnost zesilující peptidové sekvence zlepšovat farmakokinetické vlastnosti hybridního polypeptidu vzhledem k odpovídajícímu polypeptidovému jádru.
3o Nejvýhodnější je, jestliže tyto substituce vedou k zesilujícím peptidovým sekvencím, které spadají do některé z konvenčních •
·· » » • · • · · • · ··· ···· ·· ···«
9 9 » · ♦ • · · • · · 9
99
99
9 9 9 (i 9 9
9 9 9
9 9
9999 sekvencí zesilujících peptidových sekvencí. Obecně se substituce tedy provádějí na aminokyselinových zbytcích odpovídajících polohám „X“ znázorněných u konvenčních aminokyselinových sekvencí uvedených výše, a v obr. 1 a 2. „Konzervativní substituce“ označují substituce aminokyselinovými zbytky s podobnými vlastnostmi z hlediska náboje, velikosti a/nebo hydrofobních/hydrofíiních vlastností, jako substituovaný aminokyselinový zbytek. Tyto vlastnosti aminokyselin jsou odborníkům v oboru dobře známé.
Předkládaný vynález dále poskytuje zesilující peptidové io sekvence obsahující aminokyselinové sekvence z obr. 1, 2, 13 a tabulky 1, které jsou jinak stejné, ale takové zesilující peptidové sekvence obsahují jednu nebo více adicí aminokyselin (obecně ne více než v délce přibližně 15 aminokyselin), delecí (například zkrácení na aminovém nebo jiném konci), nebo nekonzervativní substituce, které však nezmenšují schopnost výsledného zesilujícího peptidu zlepšovat farmakokinetické vlastnosti polypeptidových jader, na která jsou navázány, ve srovnání s polypeptidovými jádry, která tyto zesilující peptidové sekvence neobsahují. Adice nejsou obecně větší než přibližně 15 aminokyselinových zbytků a mohou obsahovat adice 1, 2,
3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 nebo 15 za sebou následujících aminokyselinových zbytků. Celkový počet aminokyselinových zbytků přidaných k původnímu zesilujícímu peptidu není s výhodou vyšší než přibližně 15 aminokyselinových zbytků, výhodněji není větší než přibližně 5 aminokyselinových zbytků.
Delece nejsou s výhodou větší než přibližně celkem 3 aminokyselinové zbytky (buď za sebou následujících nebo jiných zbytků), lépe 2 aminokyselinové zbytky, nejvýhodněji delece jediných aminokyselinových zbytků. Obecně budou delece aminokyselinových zbytků odpovídat zbytkům „X“ zesilujících konvenčních peptidových sekvencí.
• · · · • ·
- 17 Zesilující peptidové sekvence podle vynálezu také obsahují konkrétní zesilující peptidové sekvence znázorněné v obr. 2, 13 a v tabulce 1, které obsahují jednu, dvě nebo tři nekonzervativní substituce aminokyselin, přičemž výhodné jsou dvě takové substituce, a nejvýhodnější je jedna taková substituce. „Nekonzervativní“ substituce označují substituce aminokyselinovými zbytky, které nemají podobný náboj, velikost a/nebo hydrofobně-hydrofilní vlastnosti jako nahrazované aminokyselinové zbytky. Tyto vlastnosti aminokyselin jsou odborníkům v oboru dobře známy.
io Navíc substituce aminokyselin nemusí být, a v některých případech s výhodou nejsou, omezeny na geneticky kódované aminokyseliny. Peptidy mohou ovšem obsahovat geneticky nekódované aminokyseliny. Navíc k přirozeně se vyskytujícím geneticky kódovaným aminokyselinám mohou být tedy aminokyselinové zbytky v peptidech substituovány v přírodě se vyskytujícími nekódovanými aminokyselinami a syntetickými aminokyselinami. Takové substituce mohou být také přítomny v polypeptidových jádrech hybridních polypeptidů podle vynálezu, ať už jsou přítomny v zesilující sekvenci nebo sekvencích určitého hybridního polypeptidů, nebo nejsou.
Některé běžně používané aminokyseliny, které poskytují použitelné substituce, zahrnují bez omezení β-alanin (β-Ala) a další omega-aminokyseliny jako je kyselina 3-aminopropionová, kyselina
2,3-diaminopropionová (Dpr), kyselina 4-aminomáselná atd.; kyselina α-aminoisomáselná (Aib); kyselina ε-aminohexanová (Aha); kyselina βaminovalerová (Ava); N-methylglycin nebo sarkosin (MeGly); ornithin (Orn); citrulin (Cit); t-butylalanin (t-BuA); t-butylgl-ycin (t-BuG); Nmethylisoleucin (Melle); fenylglycin (Phg); cyklohexylalanin (Cha); norleucin (Nle); naftylalanin (Nal); 4-chlorfenylalanin (Phe(4-CI)); 230 fluorfenylalanin (Phe(2-F)); 3-fluorfenylalanin (Phe(3-F)); 4fluorfenylalanin (Phe(4-F)); penicilamin (Pen); kyselina 1,2,3,4- 18
-tetrahydroisochinolin-3-karboxylová (Tic); β-2-thienylaianin (Thi); methioninsulfoxid (MSO); homoarginin (hArg); N-acetyllysin (AcLys); kyselina 2,4-diaminomáselná (Dbu); kyselina 2,3-diaminomáselná (Dab); p-aminofenylalanin (Phe(pNH2)); N-methylvalin (MeVal);
homocystein (hCys), homofenylaianin (hPhe) a homoserin (hSer); hydroxyprolin (Hyp), homoprolin (hPro), methylované aminokyseliny, cyklické analogy aminokyselin (používané například pro omezení aminokyselinových zbytků do určitých konformačních stavů, například aa‘- a ββ'-substituované cyklické aminokyseliny, jako je kyselina 1io -aminocyklopentankarboxylová (cykloleucin) a kyselina β,β-cyklopentamethylen^-merkaptopropionová (viz např. Hrubý a další, 1990, Biochem. J. 268: 249 - 262) a peptoidy nebo oligopeptoidy (Nsubstituované aminokyseliny, např. N-substituované glyciny; viz např.
Simon a další, 1972, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 89: 9367 - 9371).)
I když ve většině případů budou aminokyseliny peptidu substituovány L-enantiomerními aminokyselinami, substituce nejsou na L-enantiomerní aminokyseliny omezeny. V definici jsou tedy také zahrnuty „mutované“ nebo „pozměněné“ formy, kde L-aminokyselina je nahrazena identickou D-aminokyselinou (např. L-Arg - D-Arg), nebo Οσο aminokyselinou stejné kategorie nebo subkategorie (například L-Arg D-Lys), a naopak. Tyto substituce mohou být také přítomny uvnitř . polypeptidových jader hybridních polypeptidů podle vynálezu, ať už jsou přítomny v zesilující sekvenci nebo sekvencích určitého hybridního polypeptidu nebo nejsou.
Navíc k výše popsaným substitucím aminokyselin mohou být provedeny náhrady skupin postranního řetězce, například zavedením methylové skupiny nebo pseudoisosterické skupiny s rozdílnými elektronovými vlastnostmi (viz například Hrubý a další, 1990, Biochem.
J. 268: 249 - 262). Navíc mohou být mezi sousedními atomy uhlíku aminokyselin zavedeny dvojné vazby a mohou být vytvořeny cyklické peptidy nebo analogy zavedením kovalentních vazeb, jako je vytvoření • ·· ·· ···· · · ·· • · · · · · « ♦ ♦ · · φ ·'·· « ««· · · • · ······· ··· ···· ·· ·· ·· ···· amidové vazby mezi C-konci, mezi dvěma postranními řetězci nebo mezi postranním řetězcem a N- nebo C-koncem peptidu. Tyto substituce mohou být také přítomny uvnitř polypeptidového jádra hybridních polypeptidů podle vynálezu, ať už jsou přítomny v zesilující sekvenci nebo sekvencích určitého hybridního polypeptidů, nebo nejsou.
Polypeptidové jádro a hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být také konjugovány s jednou nebo více chemickými skupinami. Chemické skupiny používané pro konjugaci nejsou s výhodou výrazně toxické nebo imunogenní, tj. jakákoli toxicita nebo imunogenicita pozorovaná u konjugátu jádra nebo hybridního polypeptidů, není významně (tj. méně než 50 %) vyšší než případná toxicita nebo imunogenicita pozorovaná u odpovídajícího nemodifikovaného polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidů.
Chemické modifikace jádra a/nebo hybridních polypeptidů mají ovlivňovat farmakokinetické vlastnosti polypeptidů. Mezi tyto účinky patří snížení nebo zvýšení účinnosti léčiva, stability, biologické aktivity, vylučování, imunogenicity a poločasu in vivo, stejně jako účinky na katabolizaci, dopravu a lokalizaci polypeptidů.
V jednom provedení jsou hybridní polypeptidy konjugovány s jednou nebo více chemickými skupinami jak na části jádra, tak i na části zesilujícího polypeptidů. V dalším provedení jsou tyto modifikace provedeny na polypeptidovém jádru nebo částech zesilujícího peptidu hybridních polypeptidů. V ještě dalším provedení je modifikována pouze část polypeptidového jádra hybridního polypeptidů. V ještě dalším provedení je polypeptid jádra modifikován jednou nebo více chemickými skupinami, přičemž tento polypeptid jádra není přítomen jako část hybridního polypeptidů. Například polypeptid jádra jako je T1387 (Ac-TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK-NH2) může být modifikován použitím jedné nebo více chemických skupin.
Mezi příklady chemických skupin použitelných pro konjugaci patří neproteinové polymery, jako jsou polyoly. Mezi další chemické skupiny patří proteiny, jako je například albumin nebo immunoglobulin, stejně jako uhlohydráty, jako jsou například uhlohydráty, které se přirozeně vyskytují v glykoproteinech. Pro modifikaci proteinů byly také použity dextran, DL-aminokyseliny a polyvinylpyrrolidon. Pro přehled peptidů modifikovaných polymery viz např. Burnham, Am. J. Hosp. Pharm. 51: 210 - 18 (1994), který se zařazuje ve svém celku odkazem.
Polypeptid může být například konjugován k jádru nebo io hybridnímu polypeptidu na jednom nebo více aminokyselinových zbytcích, včetně například zbytků lysinu, cysteinu a histidinu. Použitý polyol může být jakýkoli ve vodě rozpustný poly(aikylenoxidový) polymer a může mít buď přímý nebo rozvětvený řetězec. Mezi vhodné polyoly patří sloučeniny substituované na jedné nebo více hydroxylových skupinách chemickou skupinou jako je alkylová skupina obsahující mezi 1 a 4 atomy uhlíku. Typicky je polyolem poly(alkylenglykol), jako je poly(ethylenglykol) (PEG), a pro usnadnění popisu se tedy zbytek diskuse týká provedení, ve kterých je použitým polyolem PEG, a proces konjugace polyolů k jádru nebo hybridnímu polypeptidu se nazývá „pegylace“. Odborníkům v oboru však bude zřejmé, že mohou být použity jiné polyoly, jako je například poly(propylenglykol) a kopolymery polyethylen-polypropylenglykol, s použitím technik konjugace popisovaných zde pro PEG. Pro přehled modifikací biologicky aktivních molekul pomocí PEG nebo jeho derivátů viz např. Inada a další, Trends Biotechnol. 13: 86 - 91 (1995), který se zařazuje ve svém celku odkazem.
Stupeň pegylace polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidu podle předkládaného vynálezu může být nastaven tak, aby se dosáhlo vhodného zvýšení poločasu in vivo ve srovnání s odpovídajícím nepegylovaným proteinem. Poločas pegylovaného jádra nebo hybridního polypeptidu se může postupně zvyšovat se
vzrůstajícím stupněm pegylace. Bylo ukázáno, že modifikace proteinů pomocí PEG nebo derivátů PEG zvyšuje žádoucím způsobem účinnost léčiva, biologickou aktivitu, stabilitu (včetně rezistence proti teplu, chemickým denaturujícím látkám a proteolýze), absorpci/příjem in vivo a poločas in vivo, stejně jako žádoucím způsobem snižuje rychlosti vylučování a imunogenicítu (US patent No. 6,025,325; Westerman a další, Int. J. Cancer 7Q\ 842 - 50 (1998); Conover a další, Artif. Organs 21: 907 - 15 (1997); Tsutsumi a další, J. Pharmacol. Exp. Ther. 278: 1006 - 11 (1996); Kaneda a další, Invasion Metastasis 15: io 156 - 62 (1995); Inada a další, Trends Biotechnol. 13: 86 - 91 (1995); Paige a další, Pharm. Res. 12: 1883 - 88 (1995); Satake-lshikawa a další, Cell Struct.Funct. 17: 157 - 60 (1992); Tanaka a další, Cancer Res. 51: 3710 - 3714 (1991), které jsou zařazeny ve svém celku odkazem).
Průměrná molekulová hmotnost PEG může být od přibližně 500 do přibližně 30 000 daltonů (D); s výhodou od přibližně 1000 do přibližně 25 000 D; a nejvýhodněji od přibližně 4000 do přibližně 20 000 D. V jednom provedení se pegylace provádí použitím PEG s průměrnou molekulovou hmotností přibližně 5000 D (dále označován jako „PEG (5000)“). V dalším provedení má PEG s rozvětveným řetězcem dva řetězce po přibližně 10 000 D.
Preparáty PEG, které jsou komerčně dostupné a vhodné pro použití v předkládaném vynálezu, jsou nehomogenní preparáty, které jsou dodávány pod průměrnou molekulovou hmotností. Například preparáty PEG (5000) typicky obsahují molekuly, které mají mírně odlišnou molekulovou hmotnost, obvykle + 500 D. Byla popsána řada metod pro pegylaci proteinů, viz např. US patent No. 4,179,337, který se zařazuje ve svém celku odkazem, které popisují konjugaci celé řady hormonů a enzymů k PEG a polypropylenglykolů pro získání
3o fyziologicky aktivních neimunogenních prostředků. Reakční podmínky pro vazbu PEG na protein se liší v závislosti na cílovém proteinu, • · ···· ·· φφ • « φ φφφφ φ φ φ φ φ ·
požadovaném stupni pegylace, typu PEG nebo použitého derivátu, a cílovým bodem pro navázání. Mezi další vlastnosti patří stabilita, reaktivita a antigenicita vazby PEG. Obecně reaguje PEG obsahující alespoň jednu koncovou hydroxylovou skupinu s vazebným činidlem za vytvoření aktivovaného PEG s koncovou reaktivní skupinou. Tato reaktivní skupina potom reaguje s a- a ε-aminy proteinů za vytvoření kovalentní vazby. Aminové skupiny mohou konjugovat s hydroxylovou skupinou PEG za vytvoření amidové vazby. Karboxylové skupiny mohou konjugovat s aminovými skupinami polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidů za vytvoření amidové vazby a s hydroxylovou skupinou PEG za vytvoření esteru. Druhý konec molekuly PEG může být vhodně „blokován“ nereaktivní chemickou skupinou jako je skupina methoxy pro vytvoření například alkylovaných PEG jako je methoxyPEG (MPEG), který snižuje tvorbu komplexů proteinových molekul zesítěných PEG.
Pro konjugaci polypeptidového jádra, zesilujících sekvencí nebo hybridního polypeptidů k PEG může být použito několik typů vazebných skupin známých v oboru. Pro příklady vazebných skupin viz např. US patent No. 4,609,546; US patent No. 4,847,325; US patent
No. 4,902,502; US patent No. 5,034,514; a US patent No. 5,122,614. V jednom provedení se jako vazebné skupiny používá zesilující peptidové sekvence.
Vhodně aktivované PEG mohou být produkovány řadou běžných reakcí. Například N-hydroxysukcinimidester PEG (M-NHS-PEG) může být připraven z PEG-monomethyletheru (který je komerčně dostupný od firmy Union Karbide) reakcí s N,N’-dicyklohexylkarbodiimidem (DCC) a N-hydroxysukcinimidem (NHS), podle metody Buckmanna a Merra, Makromol. Chem., 182: 1379 - 1384 (1981).
Koncová hydroxylová skupina PEG může být navíc převedena na aminovou skupinu, například reakcí s thionylbromidem za vytvoření PEG-Br, a další aminolýzou nadbytkem amoniaku za vytvoření PEG23 -
NH2. PEG-NH2 se potom konjuguje s příslušným proteinem použitím standardních vazebných činidel, jako je Woodwardovo činidlo K. Navíc může být koncová skupina PEG -CH2OH převedena na aldehydovou skupinu, například oxidací MnO2. Aldehydová skupina se k proteinu konjuguje redukční alkylací s činidlem jako je kyanoborohydrid. Aminokyseliny mohou být také na PEG navázány přes své aminové skupiny pomocí vhodné vazby, jako je například urethanová skupina. Aminokyselina norleucin, která se nevyskytuje v přírodě, může být aktivována na své karboxylové skupině za vytvoření sukcinimidylesteru pro vazbu na aminové skupiny proteinu (Zalipsky a další, Int. J. Peptide Protein Res. 30: 740 (1987); Sartore a další, Appl. Biochem. Biotech. 27: 45 (1991)). Obecný přehled týkající se pegylace je možno nalézt například v Zalipsky a Lee, „Poly(EthylenGlycol)Chemistry: Biotechnical and Biomedical Applications“, J. M. Harris, ed., Plenům,
NY, kap. 21 (1992), který se zařazuje ve svém celku odkazem.
Alternativně je možno od různých dodavatelů získat PEG vhodné pro použití při předkládaném vynálezu, jako je bez omezení akrylát PEG, aldehyd PEG, allyl PEG, amino PEG, aminokyselina PEG, estery PEG s aminokyselinou, ω-amino-oc-karboxyl PEG, benzotriazol karbonát, biotin PEG, t-Boc PEG, karbonylimidazol PEG, karboxymethylovaný PEG, epoxid PEG, FMOC PEG, fluorescein PEG, hydrazid PEG, ω-hydroxy α-amino PEG, ω-hydroxy a-karboxyl PEG, isokyanát PEG, maleimid PEG, methakrylátový ester PEG, NHSmaleimid, NHS-vinylsulfon, p-nitrofenylkarbonát PEG, orthopyridyldisulfid, PEG2, fosfolipid PEG, kyselina propionová PEG, silan PEG, sukcinát PEG, sukcinimidylbutanoát PEG (SBA-PEG), sukcinimidylester aminokyseliny PEG, sukcinimidylester karboxymethylovaného PEG, sukcinimidylpropionát PEG (SPA-PEG), sukcinimidylsukcinát PEG (SS-PEG), thiol PEG, vinylsulfon PEG.
Například firma Shearwater Polymers, lne. (Huntsville, Ala.) dodává M24 -
NHS-PEG jako „SCM-PEG“ navíc k sukcinylkarbonátu MPEG („SCPEG“) a sukcinimidylpropionátu MPEG („SPA-PEG“).
Konkrétní aminokyseliny tvořící hybridní polypeptid nebo polypeptidové jádro mohou být modifikovány například pro zabránění a/nebo umožnění pegylace určitých aminokyselinových zbytků. V jednom provedení mohou být potenciální místa pegylace inaktivována modifikací aminokyselinových zbytků, které mají být pegylovány. Například všechny aminokyselinové zbytky obsahující v polypeptidovém jádru nebo hybridním polypeptidů volnou aminokyselinu, mohou být chráněny, čímž se zabrání pegylaci na. těchto zbytcích. Mezi vhodné ochranné skupiny patří bez omezení terc-butoxykarbonyl (t-Boc) a N-9-fluorenylmethyloxykarbonyl (Fmoc). Může být použita jakákoli ochranná skupina aminové skupiny vhodná pro syntézu peptidů. Několik takových ochranných skupin se popisuje v publikaci Greene, Protective Groups in Organic Synthesis, John Wiley & Sons, New York, 1981, str. 323 - 334; a Fields a Noble, Int. J. Pept. Protein Res. 35: 161 - 214 (1990), která se zařazuje ve svém celku odkazem. V případě potřeby mohou být ochranné skupiny následně odstraněny běžnými chemickými , postupy, například působením piperidinu v dimethylformamidu v případě Fmoc, nebo působením kyseliny trifluoroctové v případě t-Boc.
Alternativně mohou být nahrazeny aminokyselinové zbytky polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidů, které jsou náchylné k pegylaci, například místně specifickou mutagenezí, aminokyselinovým zbytkem rezistentním k pegylaci. Navíc mohou být pro vytvoření hybridních polypeptidů použity zesilující peptidové sekvence postrádající aminokyselinové zbytky vnímavé k pegylaci.
V dalším provedení mohou být jeden nebo více aminokyselinových zbytků polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidů modifikovány tak, aby byla zavedena další pegylační místa. Například jeden nebo více aminokyselinových zbytků vnímavých
k pegylaci mohou být nahrazeny nebo přidány do polypeptidů jakýmkoli v obořu známým způsobem, jako jsou standardní syntetické postupy, nebo v případě rekombinantních technik pomocí místně specifické mutageneze (Zoller a další, Nud. Acids Res. 10: 6487 (1987); Carter a další, Nud. Acids Res. 13: 4331 (1986)).
Pegylace polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidů může být také ovlivněna tak, aby došlo k navázání v určitém místě nebo aby byl ovlivněn stupeň pegylace. Pegylace pouze části možných pegylačních míst polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidů io může být uskutečněna jakýmkoli v oboru známým způsobem. Například stupeň pegylace může být řízen reakčními podmínkami, například úpravou molárního poměru polypeptidů k PEG, trváním reakce nebo teplotou, při které se reakce provádí. Po vyčištění pegylovaného polypeptidů například iontoměničovou chromatografii může být zjištěn stupeň pegylace například analýzou SDS-PAGE. Pegylovaný protein může být uchováván použitím jakéhokoli skladovacího média popsaného v oboru, například při -20 °C v pufru PBS (pH 7,3).
Tyto přístupy mohou být kombinovány pro řízení počtu a umístění pegylačních míst podél polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidů. Pegylace určitého aminokyselinového zbytku může být provedena kombinací metod chemické ochrany a pegylačních reakcí v průběhu syntézy polypeptidových jader, zesilujících polypeptidů nebo hybridních polypeptidů. Použití různých ochranných skupin v kombinaci s navázáním nebo odstraněním ochranných skupin v různých okamžicích při syntéze peptidů umožní směrování jakéhokoli aminokyselinového zbytku nebo zbytků pro pegylaci. Tato technika může být tedy použita pro selektivní modifikaci u jakékoli chemické skupiny, jakékoli části nebo specifického aminokyselinového zbytku v polypeptidovém jádru, zesilujícím polypeptidů nebo hybridním polypeptidů. Například částečně
9 99 ·····« ·· ·· ·«·· · · 9 9 9 9 9 • · · * 9 9 9 9
999 99 ·9 99 9999 syntetizovaný oligopeptid může být chemicky chráněn použitím první ochranné skupiny pro zabránění pegylaci aminokyselinových zbytků, které by jinak byly k pegylaci náchylné. Syntéza polypeptidu může být potom dokončena použitím druhé ochranné skupiny, která by také chránila aminokyselinové zbytky, které by jinak byly náchylné k pegylaci. Druhá ochranná skupina by měla být labilnější než první, takže po ukončení syntézy je možno labilní ochrannou skupinu selektivně odstranit, což umožní pegylaci pouze zbytků, ze kterých byly v tomto okamžiku odstraněny ochranné skupiny (Greene, Protective Groups in Organic Synthesis, John Wiley & Sons, New York, 1981).
V jednom neomezujícím příkladu může být selektivně modifikován kterýkoli z aminokyselinových zbytků T1387 (AcTALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK-NH2), který je vnímavý k pegylaci (např. zbytky lysinu). Například KLDK může být syntetizován a ε-ΝΗΕ skupina lysinových zbytků může být zbavena ochranných skupin a pegylována. Syntéza peptidu by se potom ukončila za získání polypeptidového jádra, ve kterém jsou pegylovány pouze dva ze tří lysinových zbytků.
V dalším neomezujícím příkladu může být modifikován lysinový zbytek, který se nachází na nejvíce N-koncové poloze T1387, syntézou NEYELQKLDK a navázáním méně labilní ochranné skupiny na skupiny ε-ΝΗΕ lysinových zbytků. Po ukončení syntézy proteinu, ve kterém je na nejvíce N-koncový lysin na jeho ε-ΝΗ2 skupinu navázána labilnější ochranná skupina, se potom N-koncový lysin selektivně zbaví ochranné skupiny a pegyluje. Odborníkům v oboru by mělo být zřejmé, že strategie jako je tato mohou být použity pro selektivní modifikaci kteréhokoli cílového aminokyselinového zbytku nebo zbytků uvnitř polypeptidového jádra, zesilujícího polypeptidu nebo hybridního polypeptidu. Tyto ochranné skupiny a jejich vlastnosti mohou být
nalezeny v literatuře, jako je Greene, Protective Groups in Organic Synthesis, John Wiley & Sons, New York, 1981.
K polypeptidovému jádru nebo hybridním polypeptidům mohou být také konjugovány jedna nebo více dalších aminokyselinových sekvencí. Použitá aminokyselinová sekvence může být jakákoli aminokyselinová sekvence, která má dlouhý poločas, nebo jej může mít v kontextu s fúzním proteinem. V jednom provedení je použitý protein lidského původu. Ve výhodném provedení je protein lidský albumin. Odborníkům v oboru je však zřejmé, že s použitím způsobů konjugace popisovaných zde pro albumin mohou být použity další proteiny, jako jsou například imunoglobuliny. Polypeptidové jádro, zesilující polypeptid nebo hybridní polypeptid mohou být například konjugovány se členem této rodiny imunoglobulinů nebo s fragmenty imunoglobulínů. V jednom provedení je polypeptidové jádro, zesilující sekvence nebo hybridní polypeptid fúzován k doméně Fc lidského lgG1.
V dalším provedení je polypeptid modifikován navázáním jak neproteinové polyolové modifikace, tak i modifikace založené na aminokyselinové sekvenci, jako jsou modifikace s použitím jak PEG, tak i albuminu.
Aminokyselinové sekvence mohou být navázány buď na C-konec nebo N-konec polypeptidového jádra, zesilujícího polypeptidu nebo hybridního polypeptidu, nebo mohou být navázány jako postranní řetězce podél polypeptidu. Aminokyselinové sekvence mohou být přidány k polypeptidovému jádru nebo hybridnímu polypeptidu buď v průběhu nebo po syntéze polypeptidu. Alternativně může být konstrukt navržen tak, aby poskytl fúzní protein, ve kterém je rekombinantní aminokyselinová sekvence navázána na polypeptidové jádro a/nebo hybridní polypeptid. Například albumin může být fúzován ke každému z obou konců polypeptidového jádra. V případě potřeby mohou být potom umístěny na volném konci polypeptidového jádra
• ·· ·· · · · · ·· tttt tt··· tttt · tttttt* • ···· · tt · • · · · v ···· · • · tttttttt · · · • tttt ··*· tt· ·· ·· ···· a/nebo na konci navázaného rekombinantního proteinu zesilující peptidové sekvence. V jednom provedení mohou být aminokyselinové sekvence součástí, nebo mohou sloužit jako propojovací skupina mezi polypeptidovým jádrem a zesilujícími polypeptidy.
Bylo ukázáno, že modifikace proteinů fúzí s aminokyselinovými sekvencemi jako je albumin podstatně zvyšuje účinnost léčiva, stabilitu, biologickou aktivitu a poločas in vivo, stejně jako žádoucím způsobem snižuje vylučování a toxicitu (Kratz a další, Arch. Pharm. (Weinheim) 331: 47 - 53 (1998); Syed a další, Blood 89: 3243 - 3252 io (1997); Makrides a další, J. Pharmacol. Exp. Ther. 277: 534 - 42 (1996); Breton a další, Eur. J. Biochem. 231: 563 - 69 (1995); Paige a další, Pharm. Res. 12: 1883 -88 (1995).
Albumin je vysoce polymorfní, takže bylo identifikováno mnoho jeho variant (Weitkamp a další, Ann. Hum. Genet. 37: 219 (1973)).
Sekvence albuminu, například sekvence lidského albuminu, jsou odborníkům v oboru dobře známy (viz např. US patent No. 5,876,969, který se zařazuje ve svém celku odkazem). Sekvence albuminu, které mohou být využity pro tyto modifikace proteinů, mohou zahrnovat například pre-pro formy, úplné formy nebo jejich fragmenty (viz např.
Kratz a další, Arch. Pharm. (Weinheim) 331: 47 - 53 (1998); Syed a další, Blood 89: 3243 - 3252 (1997); Makrides a další, J. Pharmacol. Exp. Ther. 277: 534 - 42 (1996); Breton a další, Eur. J. Biochem. 231: 563 - 69 (1995); Paige a další, Pharm. Res. 12: 1883 - 88 (1995)). Sekvence albuminu mohou být k polypeptidům podle předkládaného vynálezu přidány chemickou syntézou nebo rekombinantními metodami nebo jejich kombinací.
V jednom neomezujícím příkladu může být fúzován úplný lidský albumin ve čtecím rámci k T1387 (AcTALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK-NH2) rekombinantními technikami.
V dalším neomezujícím příkladu může být T1387 (AcTALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK-NH2), který byl pegylován,
·♦ ♦· • · · · ♦ ♦ · ··♦ ··· • · · · ♦ · konjugován s redukovaným lidským albuminem (dostupný u firmy Sigma Chemical, St. Louis), s použitím v oboru známých technik, jako například Paige a další, Pharm. Res. 12: 1883-88 (1995).
Modifikované polypeptidy mohou být testovány na biologickou 5 aktivitu, například antivirovou aktivitu, použitím standardních technik. Rutinně je také možno zjišťovat další takové vlastnosti, jako jsou například farmakokinetické nebo imunogenní vlastnosti modifikovaných polypeptidů. Modifikované polypeptidy mohou být také testovány in vitro a in vivo pro zjištění změn biologické odpovědi io v důsledku modifikace nebo modifikací.
• 9 • 9999 •9 99 *9 • *999 • 9 · 9
9 · 9 9
9 9 9 • 99 9999
Tabulka 2
T
No. Sekvence
GIKQLQARILAVERYLKDQ
2 NNLLRAIEAQQHLLQLTVW
NEQELLELDKWASLWNWF
YTSLIHSLIEESQNQQEK
Ac-VWGIKQLQARILAVERYLKDQQLLGIWG-NH2
QHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ
7 LRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAV
VQQQNNLLARIEAQQHLLQLTVWGIKQL
RQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLT
MTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQ
WSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLL
13 LLSTNKAVVSLSNGVSVLTSKVLDLKNY
Ac-VLHLEGEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNG-NH2
Ac-LLSTNKAVVSLSNGVSVLTSKVLDLKNY-NH2
Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
Ac-NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
22 Ac-IELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQST-NH;
Ac-IELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKY-NH2
Ac-ENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTEL-NH2
Ac-DAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQST-NH2 ' Ac-CNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLL-NH2
27 Ac-SNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLL-NH2
Ac-ASGVAVSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGV-NH2
Ac-SGVAVSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNG-NH2
Ac-VLHLEGEVNKIKSALLSTHKAVVSLSNGVSVLTSK-NH2
Ac-ARKLQRMKQLEDKVEELLSKNYHYLENEVARLKKLV-NH2
32 Ac-RMKQLEDKVEELLSKNYHYLENEVARLKKLVGER-NH2
Ac-VQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQL-NH2
Ac-LRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAV-NH2
Ac-QHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
Ac-RQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLT-NH2
37 Ac-MTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQ-NH2
Ac-AKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSS-NH2
I*
99
Í9 9 9
9
9 9
9999
Sekvence__
Ac-AAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSS-NH2
Ac-AKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVA-NH2
Ac-GTIALGVATSAQITAAVALVEAKQARSD-NH2
Ac-ATSAQITAAVALVEAKQARSDIEKLKEA-NH2
Ac-AAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKANH2
Ac-IEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVA-NH2
Ac-IRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVOQY-NH2
Ac-AVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYVNKEIV-NH2
Ac-QARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLARILA
-verylkdq-nh2
Ac-QARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQ-NH2
Ac-MTWMEMDREINNYTSLIGSLIEESQNQQEKNEQELLELDK
-waslwnwf-nh2
Ac-WMEWDREINNYTSLIGSLIEESQNQQEKNEQELLE-NH2
Ac-INNYTSLIGSLIEESQNQQEKNEQELLE-NH2
Ac-INNYTSLIGSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASL-NH2
Ac-EWDREINNYTSL1GSLIEESQNQQEKNEQEGGC-NH2
Ac-QSRTLLAGIVQQQQQLLDWKRQQELLR-NH2
Ac-NNDTWQEWERKVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSWD-NH,
Ac-WQEWERKVDFLEENITALLEEAQIQQEK-NH2 ac-vdfleenitalleeaqiqqeknmyelqk-nh2
Ac-ITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSWDVF-NH2
Ac-SSESFTLLEQWNNWKLQLAEQWLEQINEKHYLEDIS-NH2
Ac-DKWASLWNWF-NH2
Ac-NEQELLELDKWASLWNWF-NH2
Ac-EKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
Ac-NQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
Ac-ESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
AC-LIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
AC-NDQKKLMSNNVQIVRQQSYSIMSIIKEE-NH2
AC-DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
AC-VSKGYSALRTGWYTSVITIELSNIKEN-NH2
Ac-WSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLL-NH2
Ac-VNKIKSALLSTNKAVVSLSNGVSVLTSK-NH2
Ac-PIINFYDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIR-NH2
»* ·♦·* ·· ·» • ·« · • · · • · » • · · ·« ···· τ
No. Sekvence ___
2 Ac-NLVYAQLQFTYDTLRGYINRALAQIAEA-NH2
3 Ac-LNQVDLTETLERYQQRLNTYALVSKDASYRS-NH2
4 Ac-ELLVLKKAQLNRHSYLKDSDFLDAALD-NH2
Ac-LAEAGEESVTEDTEREDTEEEREDEEE-NH2
6 Ac-ALLAEAGEESVTEDTEREDTEEEREDEEEENEART-NH2
7 Ac-ETERS VDLVAALLAEAGEESVTEDTEREDTEEERE-NH2
8 Ac-EES VTEDTEREDTEEEREDEEEENEART-NH2
9 Ac-VDLVAALLAEAGEESVTEDTEREDTEEE-NH2
0 Ac-NSETERSVDLVAALLAEAGEESVTE-NH2
Ac-DIS YAQLQFTYDVLKDYINDALRNIMDA-NH2
2 Ac-SNVFSKDEIMREYNSQKQHIRTLSAKVNDN-NH2
3 Biot in-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
4 Dig-ytslihslieesqnqqekneqelleldkwaslwnwf-nh2
Biotin-NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
Dig-NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
7 Ac-VLHQLNIQLKQYLETQERLLAGNRíAARQLLQIWKDVA-NH2
8 Ac-LWHEQLLNTAORAGLQLQLINQALAVREKVLIRYDIQK-NH2
9 Ac-LLDNFESTWEQSKELWEQQEISIQNLHKSALQEYW-NH2
0 Ac-LSNLLQISNNSDEWLEALEIEHEKWKLTQWQSYEQF-NH2
Ac-KLEALEGKLEALEGKLEALEGKLEALEGKLEALEGK-NH2
Ac-ELRALRGELRALRGELRALRGELRALRGK-NH2
3 Ac-ELKAKELEGEGLAEGEEALKGLLEKAAKLEGLELLK-NH2
4 Ac-WEAAAREAAAREAAAREAAARA-NH2
5 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNAF-NH2
6 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLANWF-NH2
7 Ac-ytslihslieesqnqqeknqqelleldkwaslwnwf-nh2
8 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLQLDKWASLWNWF-NH2
Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNQQELLQLDKWASLWNWF-NH2
0 Ac-RMKQLEDKVEELSKNYHLENEVARLKKLVGER-NH2
101 Ac-QQLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKNQ-NH2
102 Ac-NEQELLELDKWASLWNWF-NH2
3 Ac-YTSLIQSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
104 Ac-I INFYDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRK-NH2
105 Ac-INFYDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKS-NH2
6 Ac-NFYDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSD-NH2
107 · Ac-FYDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDE-NH2 • ·« • · » « • · »· ·« A · τ
No. Sekvence_;__
108 Ac-YDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDEL-NH2
109 Ac-DPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
110 Ac-PLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLH-NH2
111 Ac-LVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHN-NH2
112 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
113 Ac-FPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVN-NH2
114 ac-psdefdasisqvnekinqslafirksdellhnvna-nh2
115 Ac-SDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAG-NH2
116 Ac-DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGK-NH2
117 Ac-EFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKS-NH2
118 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
119 Ac-DAS ISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKSTT-NH2
120 Ac-ASGVAVSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSN-NH2
121 Ac-SGVAVSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNG-NH2
2 Ac-GVAVSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGV-NH2
3 Ac-VAVSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGVS-NH2
4 Ac-AVSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGVSV-NH2
5 Ac-VSKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGVS VL-NH2
6 Ac-SKVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNGVSVLT-NH2
127 Ac-KVLHLEGEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNGVSVLTS-NH2 12 8 Ac-VLHLEGEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNGVSVLTSK-NH2
9 Ac-LHLEGEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNGVSVLTSKV-NH2
0 Ac-HLEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVL-NH2
131 AC-LEGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVLD-NH2
132 Ac-EGEVNKIKSALLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVLDL-NHz
133 Ac-GEVNKIKSALLSTNKAVVSLSNGVSVLTSKVLDLK-NH2
134 Ac-EVNKIKSALLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVLDLKN-NH2
135 Ac-VNKIKSALLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNY-NH2 13 6 Ac-NKIKSALLSTNKAVVSLSNGVSVLTSKVLDLKNYI-NH2
137 Ac-KIKS ALLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNYID-NH2
138 Ac-IKSALLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDK-NH2
139 Ac-KSALLSTNKAVVSLSNGVSVLTSKVLDLKNYI DKQ-NH2
140 Ac-SALLSTNKAVVSLSNGVS VLTSKVLDLKNYI DKQL-NH2
141 Ac-ALLSTNKAWSLSNGVS VLTSKVLDLKNYI DKQLL-NH2
142 Ac-YTSVITIELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYK-NH2
143 Ac-TSVITIELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKN-NH2 ·« ·· • · · · · • · « • · · « · • · · · ·· ···· «*····* ·a ·· * · ·· ···· τ
No. Sekvence_
144 Ac-SVITIELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNA-NH2
145 Ac-VITIELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAV-NH2
146 Ac-ITIELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVT-NH2
147 Ac-TIELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTE-NH2
148 Ac-IELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQE-LDKYKNAVTEL-NH2
149 Ac-ELSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQ-NH2
150 Ac-LSNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQL-NH2
151 Ac-SNIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLL-NH2
152 Ac-NIKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLM-NH2
153 Ac-IKENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQ-NHZ
154 Ac-KENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQS-NH2
155 Ac-ENKCNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQST-NH2
156 Ac-LLDNFESTWEQSKELWELQEISIQNLHKSALQEYWN-NH2
157 Ac-ALGVATSAQITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRD-NH2
158 Ac-LGVATSAQITAAVALVSAKQARSDIEKLKEAIRDT-N'H2
159 Ac-GVATSAQITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTN-NH2
160 Ac-VATSAQITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNK-NH2
161 Ac-ATSAQITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKA-NH2
162 Ac-TSAQ1TAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAV-NH2
163 Ac-SAQITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQ-NH2
164 Ac-AQITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQS-NH2
165 Ac-QITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSV-NH2
166 Ac-ITAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQ-NH2
167 Ac-TAAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQS-NH2
168 Ac-AAVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSS-NH2
169 Ac-AVALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSI-NH2
170 Ac-VALVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIG-NH2
171 Ac-ALVEAKQARSDIEKL airdtnkavqsvqssign-nh2
172 Ac-LVEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNL-NH2
173 Ac-VEAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLI-NH2
174 Ac-EAKQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIV-NH2
175 Ac-KQARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAI-NH2
176 Ac-QARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIK-NH2
177 Ac-ARSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKS-NH2
178 AC-RSDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSV-NH2
179 AC-SDIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQ-NH2 »«·» · · · · » » · * ···· ·· · • ···· ···« · • * ···· «*· *«· ···· ·· ·· ·· ·«·· τ
No. Sekvence_
0 Ac-DIEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQD-NH2 181 Ac-IEKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDY-NH2 18 2 Ac-EKLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYV-NH2 18 3 Ac-KLKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYVN-NH2
184 Ac-LKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYVNK-NH2
185 Ac-KEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYVNKE-NH2
186 Ac-EAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYVNKEI-NH2
187 Ac-AIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYVNKEIV-NH2
188 Ac-IRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKSVQDYVNKEIV-NH2
189 Ac-YTPNDITLNNSVALDPIDISIELNKARSDLEESKE-NH2
190 Ac-TPNDITLNNSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEW-NH2
191 Ac-PNDITLNNSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWI-NH2
192 Ac-NDITLNNSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIR-NH2
193 Ac-D±TLNNSVALDP1DISIELNKAKSDLEESKEWIRR-NH2
194 Ac-ITLNNSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRS-NH2
195 Ac-TLNNSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSN-NH2
196 Ac-LNNSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQ-NH2
197 Ac-NNSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQK-NH2
198 Ac-NSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKL-NH2
200 Ac-SVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLD-NH2
201 Ac-VALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDS-NH2 2 02 Ac-ALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSI-NH2
203 Ac-LDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIG-NH2
204 Ac-DPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGN-NH2
205 Ac-PIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNW-NH2
206 Ac-IDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNWH-NH2
207 Ac-DISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNWHQ-NH2
208 Ac-ISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNWHQS-NH2
209 Ac-SIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNWHQSS-NH2
210 Ac-IELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNWHQSST-NH2
211 .Ac-ELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNWHQSSTT-NH2
212 Ac-ELRALRGELRALRGELRALRGELRALRGELRALRGK-NH2
213 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQQKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
214 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELNKWASLWNWF-NH2
215 Ac-YTSLIHSLIEQSQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
216 Ac-YTSLIHSLIQESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 • 0 • · • 0 «0 ·· · ♦
• 000 ·· ··♦·
00 • 0 0 0 0 • · 0 *
0 0 0 0 • 0 0 0
00 0000 τ
No. Sekvence_
217 Ac-YTSLIHSLIQQSQNQQQKNQQQLLQLNKWASLWNWF-NH2
218 Ac-EQELLELDKWASLWNWF-NH2
219 Ac-QELLELDKWASLWNWF-NH2
220 Ac-ELLELDKWASLWNWF-NH2
221 Ac-LELDKWASLWNWF-NH2
222 Ac-ELDKWASLWNWF-NH2
226 Ac-WASLWNWF-NH2
227 Ac-ASLWNWF-NH2
229 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLANAA-NH2
230 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQQLLELDKWASLWNWF-NH2
231 Ac-YTSLIQSLIEESQNQQEKNQQELLELDKWASLWNWF-NH2 234 Ac-EAAAREAAAREAAARLELDKWASLWNWF-NH2
236 Ac-PSLRDPISAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSG-NH2
237 Ac-SLRDPISAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGG-NH2
238 Ac-LRDPISAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGD-NH2
239 Ac-RDPISAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDL-NH2
240 Ac-DPISAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLL-NH2
241 Ac-PISAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLG-NH2
242 Ac-ISAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGI-NH2
243 Ac-SAEISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGIL-NH2
244 Ac-AEISIQALSYAL.GGDINKVLEKLGYSGGDLLGILE-NH2
245 Ac-EISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGILES-NH2 24 6 Ac-ISIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGILESR-NH2
247 Ac-SIQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGILESRG-NH2
248 Ac-IQALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGILESRGI-NH2
249 Ac-QALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGILESRGIK-NH2
250 Ac-ALSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGILESRGIKA-NH2
251 Ac-LSYALGGDINKVLEKLGYSGGDLLGILESRGIKAR-NH2
252 Ac-PDAVYLHRIDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLED-NH2
253 Ac-DAVYLHRIDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDA-NH2
254 Ac-AVYLHRIDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAK-NH2
255 Ac-VYLHRIdlgppislerldvgtnlgnaiakledake-nh2
256 Ac-YLHRIDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKEL-NH2
257 Ac-LHRIDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELL-NH2
258 Ac-HRIDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLE-NH2
259 Ac-RIDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLES-NH2 ·· • « • · ·«·· *· • · * · • · « · ·· ·· ·· • · ·» · » · · · » · · » » • · · · h» «· »·· · ··» τ
No. Sekvence_
260 Ac-IDLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESS-NH2
261 Ac-DLGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSD-NH2
262 Ac-LGPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSDQ-NH2
263 Ac-GPPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSDQI-NH2
264 Ac-PPISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSDQIL-NH2
265 Ac-PISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSDQILR-NH2
266 Ac-ISLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSDQIRS-NH2
267 Ac-SLERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSDQILRSM-NH2
268 Ac-LERLDVGTNLGNAIAKLEDAKELLESSDQILRSMK-NH2
269 Ac-EWIRRSNQKLDSI-NH2
270 Ac-LELDKWASLANAF-NH2
271 Ac-LELDKWASLFNFF-NH2
272 Ac-LELDKWASLANWF-NH2
273 Ac-LELDKWASLWNAF-NH2
274 Ac-ELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNVKLTSTSA-NH2
275 Ac-TELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNVKLTSTS-NH2
276 Ac-STELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNVKLTST-NH2
277 Ac-ISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNVKLTS-NH2
278 Ac-DISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNVKLT-NH2
279 Ac-LDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNVKL-NH2
280 Ac-NLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNVK-NH2
281 Ac-GNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVNV-NH2
282 Ac-TGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKVN-NH2
283 Ac-VTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDKV-NH2
284 Ac-IVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLDK-NH2
285 Ac-VIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKLD-NH2
286 Ac-QVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSKL-NH2
287 AC-SQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNSK-NHz
288 Ac-DSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESNS-NH2
289 Ac-LDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEESN-NH2
290 Ac-ILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEES-NH2
291 Ac-SILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLEE-NH2
292 Ac-ISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKLE-NH2
293 Ac-NISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDKL-NH2
294 Ac-KNISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALDK-NH2
295 Ac-QKNISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNALD-NH2 φφφ « ·· ·· • 0 0 • ·
0000
0« 0000 c ····
T
No. Sekvence_
96 Ac-YQKNISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNAL-ŇH2
97 Ac-TYQKNISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISNA-NH2
98 Ac-ATYQKNISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSISN-NH2
99 Ac-DATYQKNISILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSIS-NH2
300 Ac-FDATYQKNI SILDSQVIVTGNLDISTELGNVNNSI-NH2.
301 Ac-EFDATYQKNISILDSQV1VTGNLDISTELGNVNNS-NH2
302 Ac-GEFDATYQKNISILDSQV±VTGNLDISTELGNVNN-NH2
303 Ac-SGEFDATYQKNISILDSQVIVTGNLDISTELGNVN-NH2
304 Ac-LSGEFDATYQKNISILDSQVIVTGNLDISTELGNV-NH2
305 Ac-RLSGEFDATYQKNISILDSQVIVTGNLDISTELGN-NH2 30 6 Ac-LRLSGEFDATYQKNISILDSQVIVTGNLDISTELG-NH2
307 Ac-TLRLSGEFDATYQKNISILDSQVIVTGNLDISTEL-NH,
308 Ac-ITLRLSGEFDATYQKNI31LDSQVIVTGNLDISTE-NH2 30 9 Ac-GITLRLSGEFDATYQKNISZLDSQVIVTGNLDIST-NH2
310 Ac-TATIEAVHEVTDGLSQLAVAVGKMQQFVNDQFNNT-NH2
311 Ac-ITATIEAVHEVTDGLSQLAVAVGKMQQFVNDQFNN-NH2
312 Ac-SITATIEAVHEVTDGLSQLAVAVGKMQQFVNDQFN-NH2
314 Ac-KESITATIEAVHEVTDG!SQLAVAVGKMQQFVNDQ-NH2
315 Ac-LKESITATIEAVHEVTDG13QLAVAVGKMQQFVND-NH2
316 Ac-RLKESITATIEAVHEVTDGLSQLAVAVGKMQQFVN-NH2
317 Ac-LRLKESITATIEAVHEVTGGLSQLAVAVGKMQQFV-NH2
318 Ac-ILRLKESITATIEAVHEV~DGLSQLAVAVGKMQQF-NH2
319 Ac-NILRLKESITATIEAVHEVTDGLSQLAVAVGKMQQ-NH2
0 Ac-ANILRLKESITATIEAVHEVTDGLSQLAVAVGKMQ-NH2 321 Ac-AANILRLKESITATIEAVHEVTDGLSQLAVAVGKM-NH2 32 2 Ac-HKCDDECMNSVKNGTYDY?KYEEESKLNRNEIKGV-NH2
3 Ac-KCDDECMNSVKNGTYDY?KYEEESKLNRNEIKGVK-NH2
4 Ac-CDDECMNSVKNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKL-NH2
5 Ac-DDECMNSVKNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKLS-NH2
6 Ac-DECMNSVKNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKLSS-NH2
7 Ac-ECMNSVKNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKLSSM-NH2
8 Ac-CMNSVKNGTYDYPKYEEESXLNRNEIKGVKLSSMG-NH2
9 Ac-MNSVKNGTYDYPKYEEESXLNRNEIKGVKLSSMGV-NH2
30 Ac-NSVKNGTYDYPKYEEESXLNRNEIKGVKLSSMGVY-NH2
331 Ac-SVKNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKLSSMGVYQ-NH2 3 32 Ac-VKNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKLSSMGVYQI-NH2 • ·
- 39 ·· · ··· · · • · · · · · · ·· *· ·· ···· τ
No. Sekvence_
3 Ac-KNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKLSSMGVYQIL-NH2
334 Ac-AFIRKSDELLHNV-NH2
335 Ac-WLAGAALGVATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNL-NH2
6 ac-vlagaalgvataaqitagialhqsmlnsqaidnlr-nh2 3 3 7 Ac-LAGAALGVATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRA-NH2
338 Ac-AGAALGVATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRAS-NH2
339 Ac-GAALGVATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASL-NH2
340 Ac-AALGVATAAQI TAGI ALHQSMLNSQAI DNLRASLE-NH2
341 Ac-ALGVATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLET-NH2
42 Ac-LGVATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETT-NH2
3 Ac-GVATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTN-NH2
4 AC-VATAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQ-NH2
5 Ac-ATAAQI TAGI ALHQSMLNSQAI DNLRASLETTNQA-NH2
6 Ac-TAAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAI-NH2
47 AC-AAQITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIE-NH2
8 Ac-AQI TAGI ALHQSMLNSQAI DNLRASLETTNQA.IEA-NH2
9 Ac-QITAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAI-NH2
350 Ac-I TAGI ALHQSMLNSQAI DNLRASLETTNQAIEAIR-NH2 3 51 Ac-TAGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQ-NH2
52 Ac-AGIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQA-NH2
353 Ac-GIALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAG-NH2
354 Ac-I ALHQSMLNSQAI DNLRASLETTNQAIEAIRQAGQ-NH2
55 Ac-ALHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQE-NH2 356 Ac-LHQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEM-NH2 3 57 Ac-HQSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMI-NH2
58 Ac-QSMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMIL-NH2
359 Ac-SMLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILA-NH2 3 60 Ac-MLNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAV-NH2
61 Ac-LNSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQ-NH2
62 Ac-NSQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQG-NH2
63 Ac-SQAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGV-NH2
64 Ac-QAIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGVQ-NH2
65 Ac-AIDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGVQD-NH2
66 Ac-IDNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGVQDY-NH2
67 Ac-DNLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGVQDYI-NH2
368 Ac-NLRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGVQDYIN-NH2 ··· · τ
No.
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379 381
382
383 38 4
385
386
38 7
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
4 02
403
405
406
Sekvence__
Ac-LRASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGVQDYINN-NH2
Ac-RASLETTNQAIEAIRQAGQEMILAVQGVQDYINNE-NH2
Ac-YTSVITIELSNIKENKUNGTDAVKLIKQELDKYK-NH2
Ac-TSVITIELSNIKENKUNGTDAVKLIKQELDKYKN-NH2
Ac-SVITIELSNIKENKUNGTDAVKLIKQELDKYKNA-NH2
Ac-SNIKENKUNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLL-NH2
Ac-KENKUNGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQS-NH2
Ac-CLELDKWASLWNWFC-NH2
Ac-CLELDKWASLANWFC-NH2
Ac-CLELDKWASLFNFFC-NH2
Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLFNFF-NH2
Ac-RMKQLEDKVEELLSKNYHLENELELDKWASLWNWF-NH2
Ac-KVEELLSKNYHLENELELDKWASLWNWF-NH2
Ac-RMKQLEDKVEELLSKLEWIRRSNQKLDSI-NH2
Ac-RMKQLEDKVEELLSKLAFIRKSDELLHNV-NH2
Ac-ELEALRGELRALRGELELDKWASLWNWF-NH2
Ac-LDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSI-NH2
Ac-CNEQLSDSFPVEFFQV-NH2
Ac-MAEDDPYLGRPEQMFHLDPSL-NH2
Ac-EDFSSIADMDFSALLSQISS-NH2
Ac-TWQEWERKVDFLEENITALLEEAQIQQEKŇMYELQ-NH2
Ac-WQEWERKVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQK-NH2
Ac-QEWERKVEFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKL-NH2
Ac-EWERKVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLN-NH2
Ac-WERKVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNS-NH2
Ac-ERKVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSW-NH2
Ac-RKVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSWD-NH2
Ac-KVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSWDV-NH2
Ac-VDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSWDVF-NH2
Ac-DFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFG-NH2 ac-fleenitalleeaqiqqeknmyelqklnswdvfgn-nh2 ac-leenitalleeaqiqqeknmyelqklnswdvfgnw-nh2
Ac-LEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFGNWF-NH2
Ac-NEQSEEKENELYWAKEQLLDLLFNIFNQTVGAWIMQ-NH2
AC-QQQLLDWKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKD-NH2
Ac-QQLLDWKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQ-NHz • · ·
Sekvence_
Ac-QQLLDWKRQQELLRLTVWGPKNLQTRVTAIEKYLKDQ-NHz
AC-DERKQDKVLWQQTGTLQLTLIQLEKTAKLQWVRLNRY-NH2
Ac-QQQLLDVVKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKY-NH2 ac-qqlldwkrqqellrltvwgtknlqtrvtaiekyl-nh2
Ac-QLLDWKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLK-NHz
Ac-LLDVVKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKD-NH2
Ac-LDWKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQ-NH2 ac-dwkrqqellrltvwgtknlqtrvtaiekylkdqa-nh2
Ac-WKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQAQ-NH,
AC-VKRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQAQL-NH,
Ac-KRQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQAQLN-NH2
AC-RQQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQAQLNA-NH2
AC-QQELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQAQLNAW-NH2
AC-QELLRLTVWGTKNLQTRVTAIEKYLKDQAQLNAWG-NH2..
ac-ellrltvwgtknlqtrvta:ekylkdqaqlnaqgc-nh2
Ac-NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGPKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
Ac-SELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAK-NH2
Ac-ELEIKRYKNRVASRKCRAK?KQLLQHYREVAAAKS-NH2
Ac-LEIKRYKNRVASRKCRAKFXQLLQHYREVAAAKSS-NH2
AC-EIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSE-NH2
Ac-IKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSEN-NH2
Ac-KRYKNRVASRKCRAKFKQL1QHYREVAAAKSSEND-NH2
AC-RYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDR-NH2
Ac-YKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRL-NH2
Ac-KNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLR-NH2
Ac-NRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRL-NH2
Ac-RVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLL-NH2
Ac-VASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLL-NH2
Ac-ASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLK-NH2
Ac-SRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQ-NH2
Ac-RKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQM-NH2
Ac-KCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMC-NH2
Ac-CRAKFKQLLQHYREVAAAXSSENDRLRLLLKQMCP-NH2
Ac-RAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPS-NH2
Ac-AKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSL-NH2
Ac-KFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLD-NH2
Sekvence
T
No.
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461 534 •5 3 5
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
Ac-FKQLLQHYREVAAADSSENDRLRLLLKQMCPSLDV-NH2 Ac-KQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVD-NH2 Ac-QLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDS-NH2
Ac-LLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSI-NH2
Ac-LQHYREVAAAKStSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSII-NH2
Ac-QHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIP-NH2
Ac-HYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPR-NH2
Ac-YREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRT-NH2
Ac-REVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTP-NH2
Ac-EVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPD-NH2
Ac-VAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDV-NH2
Ac-AAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVL-NH2
Ac-AAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVLH-NH2
Ac-AKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVLHE-NH2
Ac-KSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVLHED-NH2
Ac-SSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVLHEDL-NH2
Ac-SENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVLHEDLL-NH2
Ac-ENDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVLHEDLLN-NH2
Ac-NDRLRLLLKQMCPSLDVDSIIPRTPDVLHEDLLNF-NH2
Ac-PGYRWMCLRRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGML-NH2
Ac-GYRWMCLRRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLP-NH2
Ac-YRWMCLRRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPV-NH2
Ac-RWMCLRRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVC-NH2
Ac-WMCLRRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCP-NH2
Ac-MCLRRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPL-NH2
Ac-CLRRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLI-NHz
Ac-LRRFIIFLFIIiLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIP-NH2
Ac-RRFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPG-NH2
Ac-RFIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGS-NH2
Ac-FIIFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSS-NH2
Ac-IIFLFILLL.CLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSST-NH2
Ac-IFLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTT-NH2
Ac-FLFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTS-NH2
Ac-LFILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTST-NH2
Ac-FILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTG-NH2
Ac-ILLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGP-NH2 • · • · ·
T
No.
' 551 552
553
554
555
556
557 10 558
559
560
561
562 15 5 63
564
565
566
567 20 5 68
569
570
571
572 25 57 3
574
575
576
577 30 57 8
579
580
581
582 35 58 3
583
584
585
Sekvence______
Ac-LLLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGPC-NH2
Ac-LLCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGPCR-NH2
Ac-LCLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGPCRT-NH2
Ac-CLIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGPCRTC-NH2
Ac-LIFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGPCRTCM-NH2 Ac-IFLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGPCRTCMT-NH2
Ac-FLLVLLDYQGMLPVCPLIPGSSTTSTGPCRTCMTT-NH2
Ac-PPLVLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGT-NH2
Ac-LLVLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTT-NH2
Ac-LVLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTV-NH2
Ac-VLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVC-NH2
Ac-LQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCL-NH2
Ac-QAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLG-NH2
Ac-AGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQ-NH2
Ac-GFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQN-NH2
Ac-FFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNS-NH2
Ac-FLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNSQ-NH2
Ac-LLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNSQS-NH2
Ac-LTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNSQSP-NH2
Ac-FWNWLSAWKDLELKSLLEEVKDELQKMR-NH2
Ac-NNLLRAIEAQQHLLQLTVW-NH2
Ac-CGGNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 c13h27co-ytslihslieesqnqqekneqelleldkwaslwnwf-nh2
Ac-AVSKGYLSALRTGWYTSVITIELSNIKENKUNGTDA-NH2
Ac-SISNIETVIEFQQKNNRLLEITREFSVNAGVTTPVS-NH2
Ac-DQQIKQYKRLLDRLIIPLYDGLRQKDVIVSNQESN-NH2
Ac-YSELTNIFGDNIGSLQEKGIKLQGIASLYRTNITEI-NH2 ac-tsitlqvrlplltrllntqiyrvdsisyniqnrewy-nh2
AC-VEIAEYRRLLRTVLEPIRDALNAMTQNIRPVQSVA-NH2
Ac-SYFI VLSIAYPTLSEI-KGVIVHRLEGVSYNIGSQEW-NH2
AC-LKEAIRDTNKAVQSVQSSIGNLIVAIKS-NH2
NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2 nnllraieaqqhllqltvwgikqlqarilaverylkdq-nh2
QKQEPIDKELYPLTSL
YPKFVKQNTLKLAT • · • ·
Τ
No. Sekvence_
586 QYIKANQKFIGITE
587 NGQIGNDPNRDILY
588 Ac-RPDVY-OH
589 CLELDKWASLWNWFC-(cyklický)
590 CLELDKWASLANWFC-(cyklický)
591 CLELDKWASLANFFC-(cyklický)
94 Ac-NNLLRAIEAQQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
595 Ac-CGGYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNNWF-NH2
6 Ac-PLLVLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGT-NH2
597 Ac-LLVLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTT-NH2
598 Ac-LVLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTV-NH2 5 99 Ac-VLQAGFFLLTRILTI PQSLDSWWTSLNFLGGTTVC-NH2
0 Ac-LQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCL-NH2 601 Ac-QAGFFLLTRILTI PQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLG-NH2 60 2 Ac-AGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQ-NH2
603 Ac-GFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQN-NH2
604 Ac-FFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNS-NH2 60 5 Ac-FLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNSQ-NHz 60 6 Ac-LLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNSQS-NH2
607 Ac-LTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVCLGQNSQS P-NH2
608 Ac-LELDKWASLWNWA-NH2
609 Ac-LELDKWASAWNWF-NH2
610 Ac-LELDKAASLWNWF-NH2
611 Ac-LKLDKWASLWNWF-NH2
612 Ac-LELKKWASLWNWF-NH2
613 Ac-DELLHNVNAGKST-NH2
614 Ac-KSDELLHNVNAGKST-NH2
615 Ac-IRKSDELLHNVNAGKST-NH2
616 Ac-AFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
617 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFI-NH2
618 Ac-YAADKESTQKAFDGITNKVNSVIEKMNTQFEAVGKE-NH2
619 Ac-SVIEKMNTQFEAVGKEFGNLERRLENLNKRMEDGFL-NH2 62 0 Ac-VWTYNAELLVLMENERTLDFHDSNVKNLYDKVRMQL-NH2
621 Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEGGC-NH2
622 Ac-INNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASL-NH2
623 Ac-INNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLE-NH?
• ·
Τ
No. Sekvence_
624 Ac-WMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLE-NH2
625 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLE -LDKWASLWNWF-NH2
626 Ac-IDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQKLDSIGNWH-NH2
627 Ac-NQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLWYIKIFI-NH2
627 Ac-NQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLWYIKIFI-NH2
628 Ac-QNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLWYIKIF-NH2
629 Ac-SQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLWYIKI-NH2
630 Ac-ESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLWYIK-NH2
631 Ac-EESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLWYI-NH2
632 Ac-IEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLWY-NH2
633 Ac-LIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWLW-NH2
634 Ac-SLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNWL-NH2
635 Ac-HSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITNW-NH2
636 Ac-IHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITN-NH2
637 Ac-LIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNIT-NH2
638 Ac-SLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNI-NH2
639 Ac-TSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFN-NH2
640 Ac-NYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNW-NH2
641 Ac-NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWN-NH2
642 Ac-INNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLW-NH2
643 Ac-EINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASL-NH2
644 Ac-REINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWAS-NH2
645 Ac-DREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWA-NH2
646 ÁC-WDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKW-NHa
647 Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK-NH2
648 Ac-MEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELD-NH
649 Ac-WMEWDREINKYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
650 Ac-TWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLE-NH2
651 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELL-NH2
652 Ac-NMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEL-NHz
653 Ac-NNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQE-NH2
654 Ac-WNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQ-NH2 65 5 Ac-IWNNMTWMEWDREINNYTSLIHS-LIEESQNQQEKNE-NH2
656 Ac-QIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKN-NH2
657 Ac-EQIWNNMTWMEWDREinnytslihslieesqnqqek-nh2
Τ
No. Sekvence _;___
8 Ac-LEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIH-SLIEESQNQQE-NH2
659 Ac-SLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQ-NH2
660 Ac-KSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQ-NH2
661 Ac-NKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQN-NH2
662 Ac-SLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
663 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRK-NH2
664 Ac-YTSLIHSLIEESQQQQEKQEQELLELDKWASLWNWF-NH2
65 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGK-NH2
666 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNA-NH2
667 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
668 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLH-NH2
669 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDEL-NH2
670 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSD-NH2
671 ' Ac-ASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
2 Ac-ISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
3 Ac-QVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
674 Ac-NEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
675 Ac-KINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
676 Ac-NQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
677 Ac-FWNWLSAWKDLELYPGSLELDKWASLWNWF-NH2
8 Ac-CGGNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
679 Ac-CGGYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
680 YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF
681 NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ
682 Ac-EKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYIQYIQYGV-NH2
683 Ac-QEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYIQYIQYG-NH2
684 Ac-QQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYIQYIQY-NH2
685 Ac-IQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYIQYIQ-NH2
686 Ac-QIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYIQYI-NH2
687 Ac-AQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYIQY-NH2
688 Ac-QAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYIQ-NH2
689 Ac-EQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRYI-NH2
690 Ac-LEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVRY-NH2
691 Ac-SLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWVR-NH2
692 Ac-QSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSWV-NH2 6 93 Ac-SQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTSW-NH2 * ·
Τ
No. Sekvence__
694 Ac-ISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFTS-NH2
695 Ac-NISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDFT-NH2
6 Ac-ANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLDF-NH2 697 Ac-EANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWLD-NH2
9 Ac-YLEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNW-NH2
700 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEL-NH2
01 Ac-YTSLIHSLIEESQNLQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
02 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKLEQELLELDKWASLWNWF-NH2
3 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEFDKWASLWNWF-NH2
04 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKPASLWNWF-NH2
705 ' ac-ytslihslieesqnqqekmeqelleldkwaspwnwf-nh2
706 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNSF-NH2
707 Biotin NH(CH2) 4CO-YTSLZHSLIEESQNQQEKNEQELLE .-ldkwaslwnwf-nh2
708 Biotin NH(CH2) 6CO-YTSLZHSLIEESQNQQEKNEQELLE -ldkwaslwnwf-nh2
709 fmoc-ytslihslieesqnqqzkneqelleldkwaslwnwf
710 FMOC-NNLLRAIEAQQHLLQL TVWGIKQLQARILAVERYLKDQ
711 Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQE-NH2
712 Ac-LIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
713 AC-FWNWLSAWKDLELGGPGSGPGGLELDKWASLWNWF-NH2
714 Ac-LIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASL-NH2
715 Ac-TSLIHSLIEESQNQQEKNZQELLELDKWASLWNWF-NH2
716 Ac-LIHSLIEESQNQQEKNEQZLLELDKWASLWNWF-NH2
718 FMOC-GGGGGYTSLIHSLIEE3QNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
719 Ac-HSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
0 Ac-YTSLIYSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 721 Ac-YTSLIHSLIEKSQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 7 22 AC-YTSLIHSSIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
723 Ac-LEANISQLLEQAQIQQEKMMYELQKLNSWDVFTNWL-NH2
724 Ac-SLEECDSELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYR-NH2
725 Ac-LEECDSELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYRE-NH2 72 6 Ac-EECDSELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREV-NH2 727 Ac-ECDSELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVA-NH2 72 8 Ac-CDSELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAA-NH2 72 9 Ac-DSELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQLLQHYREVAAA-NH2 • «
Sekvence__
Desaminotyrosin-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-nh2 waslwnw-nh2
Ac-EAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQQLLGIWG-NH2
Ac-IEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQQLLGIW-NH2
Ac-AIEAQQHLLQLTVWGI.KQLQARILAVERYLKDQQLLGI-NH2
Ac-RAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQQLLG-NH2
Ac-LRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLRDQQLL-NH2
Ac-LLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQÁRILAVERYLKDQQL-NH2
Ac-NLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQQ-NH2
Ac-QNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKD-NH2
Ac-QQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLK-NH2
Ac-QQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYL-NH2
Ac-VQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERY-NH2
Ac-IVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVER-NH2
Ac-GIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVE-NH2
Ac-SGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAV-NH2
Ac-RSMTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTV-NH2 ac-garsmtltvqarqllsgivqqqnnllraieaqqhllql-nh2 ac-gstmgarsmtltvqarqllsgivqqqnnllraieaqqh-nh2
Ac-GSTMGARSMTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQH-NH2
Ac-EGSTMGARSMTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQ-NH2
Ac-RAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLL-NH2
Ac-AKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLL-NH2
Ac-KFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLK-NH2
Ac-FKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQ-NH2
Ac-RAKFKQELQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPS-NH2 dkwaslwnwf-nh2
Biotin-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
Ac-YDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2 ac-ydasisqvnekinqslayirksdellhnvnagkst-nh2
Ac-FDASISQVNEKINQSLAYIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
Ac-FDASISQVQEKIQQSLAFIRKSDELLHQVQAGKST-NH2
Ac-FDASISQVNEKINQALAFIRKADELLHNVNAGKST-NH2
Ac-FDASISQVNEKINQALAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKADELLHNVNAGKST-NH2 i
- 49 10
9 9 9 τ
No. Sekvence_:_
781 Ac-YDASISQVQEEIQQALAFIRKADELLEQVQAGKST-NH2
782 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLENVNAGKST-NH2 78 3 Ac-FDASISQVNEEINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2 78 4 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLENV-NH2 785 Ac-VFPSDEFDASISQVNEEINQSLAFIRKSDELLENV-NH2 78 6 ”ac-vypsdeydasisqvneeinqalayirkadellenv-nh2
787 AC“VFPSDEFDASISQVNEEINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
788 Ac-SNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQ-NH2
789 Ac-WSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEES-NH2
790 Ac-SWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEE-NH2
791 Ac-ASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIE-NH2
792 Ac-NASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLI-NH2
793 Ac-WNASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSL-NH2
793 Ac-WNASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSL-NH2
794 Ac-PWNASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHS-NH2
795 Ac-VPWNASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIH-NH2
96 Ac-AVPWNASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLI-NHz
797 Ac-TAVPWNASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSL-NH2
798 Ac-TTAVPWNASWSNKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTS-NH2
00 Ac-AAASDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
801 Ac-VFPAAAFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
802 Ac-VFPSDEAAASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
803 Ac-VFPSDEFDAAAAQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
804 Ac-VFPSDEFDASISAAAEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
805 Ac-VFPSDEFDASISQVNAAANQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
806 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKIAAALAFIRKSDELLHNV-NH2
807 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSAAAIRKSDELLHNV-N.H2
808 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFAAASDELLHNV-NH2
809 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKAAALLHNV-NH2
810 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDEAAANV-NH2
811 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLAAA-NH2
812 Ac-VYPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
813 Ac-AAAAIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
814 Ac-YTSLIHSLIEESQQQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
815 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKQEQELLELDKWASLWNWF-NH2
816 Ac-QIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKQ-NH2
10
Τ
No. Sekvence__
817 Ac-QIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQQQ.QEKN-NHz
818 Ac-QIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQQQQEKQ-NE2
819 Ac-NKSLEQIWNNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQQ-NH2
0 Ac-FDASISQVNEKINQSLAFIEESDELLHNVNAGKST-NH2
821 Ac-ACIRKSDELCL-NH2
3 AC-YTSLIHSLIEESQNQQEKDEQELLELDKWASLWNWF-NH2
824 Ac-YTSLIHSLIEESQDQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
825 Ac-YTSLIHSLIEESQDQQEKDEQELLELDKWASLWNWF-NH2
826 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWDWF-NH2 841 AC-LEANITQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWL-NH2 8 42 AC-LEANISASLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWL-NH2 8 43 Ac-LEANISALLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWL-NH2
844 Ac-LEANITALLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWL-NH2 8 45 Ac-LEANITASLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWL-NH2
845 Ac-LEANITASLEQAQIQQEKNMYELQKLNSWDVFTNWL-NH2
4 6 Ac-RAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMUPS-NH;
847 Ac-Abu-DDE-Abu-MNSVKNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKL-NH2 8 56 Ac-WQEWEQKVRYLEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKL-NH2 8 60 Ac-DEYDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGK-NH;
61 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWN-NH2
62 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLW-NH2
863 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASL-NH2
864 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWAS-NH2
65 Ac-QARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVE-RYLKDQ-NH?
66 Ac-DREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
67 Ac-NNMTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK-NH2
68 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWAAA-NH2
69 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWAAAANWF-NH2
870 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDAAASLWNWF-NH2 8 71 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLAAAKWASLWNWF-NH2
72 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQAAAELDKWASLWNWF-NH2
873 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKAAAELLELDKWASLWNWF-NH2
874 Ac-YTSLIHSLIEESQNQAAANEQELLELDKWASLWNWF-NH2 87 5 Ac-YTSLIHSLIEESAAAQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 87 6 Ac-YTSLIHSLIAAAQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 tft
·
T
No, Sekvence___
877 Ac-YTSLIHAAAEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
878 Ac-YTSAAASLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
879 Ac-EIWNNMTWMEWDRENEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
880 Ac-YISEVNEEINQSLAFIRKADELLENVDKWASLWNWF-NH2
881 Ac-TSVITIELSNIKENKANGTDAKVKLIKQELDKYKN-NH2
882 YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFMG-NH2
883 Ac-NEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NHz
884 Biotin-YDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDEL-NH2
885 Biotin-PLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLH-NH2
886 Biotin-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
887 Biotin-DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGK-NH2
888 Biotin-VYPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
889 Biotin-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
890 Ac-VYPSDEFDASISQVQEEIQQALAFIRKADELLEQV-NH2
891 Ac-NYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
892 Ac-NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
893 Ac-INNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
894 Ac-EINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
895 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFN-NH2
896 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNI-NH2
897 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNIT-NH2
898 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNITN-NH2
899 Ac-YDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGK-NH2
900 Ac-NYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFN-NH2
901 Ac-NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFNI-NH2
905 Ac-KCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLD -VDSIIPRTPD-NH2
906 Ac-RAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDSII -PRTPD-NH2
907 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIAAADELLENV-NH2
909 Ac-YDASISQVNEEINQALAYIRKADELL-NH2
910 Ac-M-Nle-WMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
911 Ac-KNGTYDYPKYEEESKLNRNEIKGVKLSSMGVYQI-NH2
912 Ac-VTEKIQMASDNINDLIQSGVNTRLLTIQSHVQNYl-NHa
913 QNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
914 Ac-QNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 . 4
Τ
No. Sekvence__
915 LWNWF-NH2
916 ELLELDKWASLWNWF-NH2
917 EKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
918 SLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
919 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNW
0 Ac- YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWN
921 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLW
922 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASL
923 TSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
924 SLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
925 LIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
926 IHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
0 Ac-AAVALLPAVLLALLAPSELEIKRYKNRVASRKCRAKFKQL -LQHYREVAAAK-NH2
941 Ac-AAVALLPAVLLALLAPCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSEND -RLRLLLKQMCP-NH2
942 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNNNIERDWEMWTMNNWIQ-NH2
4 VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
5 Ac-LMQLARQLMQLARQMKQLADSLMQLARQVSRLESA-NH2
946 Ac-WMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELL-NH2
947 ’Ac-MEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
948 Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
949 Ac-MEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLE-NH2
950 Bí otí n-W-Nle-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
951 Ac-YLEYDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
952 Ac-IKQFINMWQEVGKAMYA-NH2
953 Ac-IRKSDELL-NH2
954 Dekanoyl-IRKSDELL-NH2
955 Acetyl-Aca-Aca-IRKSDELL-NH2
956 Ac-YDASISQV-NH2
957 Ac-NEKINQSL-NH2
958 Ac-SISQVNEEINQALAYIRKADELL-NH2
959 Ac-QVNEEINQALAYIRKADELL-NH2
960 Ac-EEINQALAYIRKADELL-NH
961 Ac-NQALAYIRKADELL-NH2
962 Ac-LAYIRKADELL-NH2
I·· ·· ♦ · · 9 • · 9 * • 9 · * ·
9 9 9
999 9999 99 • ·· ·
99
Τ
No, Sekvence_ - _
963 FDASISQVNEKINQALAFIRKSDELL-NH2
64 Ac-W-Nle-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
65 Ac-ASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDS-NH2
67 Ac-WLEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL-NH2
68 Ac-YVKGEPIINFYDPLVFPSDEFDASISQVNEKIMQSL-NH2
69 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQSLAYIRKADELLHNV-NH2
0 Ac-YDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
971 Ac-YDASISQVNEEINQALAYIRKADELLE-NH2
2 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKAAELLHNV-NH2
973 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKALELLHNV-NH2
4 Dekanoyl-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
975 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQLLAYIRKLDELLENV-NH2
976 Ac-DEYDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
977 Ac-SNDQGSGYAADKESTQKAFDGITNKVNSVIEKTNT-NH2
8 Ac-ESTQKAFDGITNKVNSVIEKTNTQFEAVGKEFGNLEKR-NH2
9 Ac-DGITNKVNSVIEKTNTQFEAVGKEFGNLEKRLENLNK-NH2
980 Ac-DSNVKNLYDKVRSQLRDNVKELGNGAFEFYHK-NH2
981 Ac-RDNVKELGNGAFEFYHKADDEALNSVKNGTYDYPKY-NH2
982 Ac-EFYHKADDEALNSVKNGTYDYPKY-NH2
3 Ac-AAVALLPAVLLALLAPAADKESTQKAFDGITNKVNS-NH2
4 Ac-AAVALLPAVLLALLAPAADSNVKNLYDKVRSQLRDN-NH2
985 Ac-KESTQKAFDGITNKVNSV-NH2
986 Ac-IEKTNTQFEAVGKEFGNLER-NH2
987 Ac-RLENLNKRVEDGFLDVWTYNAELLVALENE-NHz
988 Ac-SNVKNLYDKVRSQLRDN-NH2
989 Ac-WMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEL-NH2
990 Ac-WMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQE-NH2
991 Ac-MEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEL-NH2
992 Ac-MEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQE-NH2
993 Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLE-NH2
994 Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELL-NH2
995 Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEL-NHz
6 Ac-YTKFIYTLLEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
997 Ac-YMKQLADSLMQLARQVSRLESA-NH2
998 Ac-YLMQLARQMKQLADSLMQLARQVSRLESA-NH2
999 Ac-YQEWERKVDFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKL-NH2 ·· ··· · • ·· «· · · · • · · « 9 9 9
9 ·
999 9999 ··
9
Τ
No. Sekvence _
1000 Ac-WMAWAAAINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEEEEE-NH2
1001 AC-YASLIAALIEESQNQQEKNEQELLELAKWAALWAWF-NH2
1002 [Ac-EWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEGGC-NH2] dimer
1003 Ac-YDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQKLDSIGNWH-NH2
1004 .Biotinyl-IDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQKLDSIGNWH-NH2
1005 Ac-YTSLI-OH
1006 Fmoc-HSLIEE-OH
1007 Fmoc-SQNQQEK-OH
1008 Fmoc-NEQELLEL-OH
1009 Fmoc-DKWASL-OH
1010 Fmoc-WNWF-OH
1011 Ac-AKTLERTWDTLNHLLFISSALYKLNLKSVAQITLSI-NH2
1012 Ac-NITLQAKIKQFINMWQEVGKAMYA-NH2
1013 Ac-LENERTLDFHDSNVKNLYDKVRLQLRDN-NH2
1014 Ac-LENERTLDFHDSNVKNLYDKVRLQLRDNVKELGNG~NH2
1015 Ac-TLDFHDSNVKNLYDKVRLQLRDNVKELGNGAFEF-NH2
1016 Ac-IDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQKLDSIGNWH-NH2
1021 Biotinyl-SISQVNEEINQALAYIRKADELL-NH2
1022 Biotinyl-SISQVNEEINQSLAYIRKSDELL-NH2
1023 Ac-SISQVNEEINQSLAYIRKSDELL-NH2
1024 Ac-IDISIELNKAKSDLEESKEWIEKSNQELDSIGNWE-NH2
1025 Ac-IDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQELDSIGNWH-NH2
1026 Ac-IDISIELNKAKSDLEEAKEWIDDANQKLDSIGNWH-NH2
1027 Ac-IDISIELNKAKSDLEESKEWIKKANQKLDSIGNWH-NH2
1028 Ac-IDISIELNKAKSDLEEAKEWIKKSNQKLDSIGNWH-NH2
1029 Biotinyl-NSVALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQKL-NH?
1030 Biotinyl-ALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQKLDSI-NH;
1031 Desaminotyrosin-NSVALDPIDISIELNKAKSDLEE.SKEWIKKS -NQKL-NH2
1032 Desaminotyrosin-ALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIKKSNQKL -DSI-NH2
1033 Ac-YDASISQVNEEINQALAFIRKADEL-NH2
1034 Ac-YDASISQVNEEINQSLAYIRKADELL-NH2
1035 Biotinyl-YDASISQVNEEINQALAYIRKADELL-NH2
1036 Biotinyl-YDASISQVNEEINQSLAFIRKSDELL-NH2
1037 Ac-YDASISQVNEEINQSLAFIRKSDELL-NH2 • * • 9 · * »· » » ·» « ·»·♦ • · » ♦ « · » · « »··» »·»· · «« ♦»·. «·« «*« ···» ·· ·· ·· ·»··
Τ
No. Sekvence __
1038 Ac-WLEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQEL-NH2
103 9 Biotinyl-IDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSIGNWH-NH2 10 4 4 Ac-YESTQKAFDGITNKVNSVIEKTNTQFEAVGKEFGNLEKR-NH2
1045 Biotin-DEYDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1046 Ac-MEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELL-NH2
1047 Ac-WQEWEQKVRYLEANISQSLEQAQIQQEKNMYEL-NH2
1048 Ac-WQEWEQKVRYLEANISQSLEQAQIQQEKNEYEL-NH2
1049 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYEL-NH2
1050 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNMYEL-NH2
1051 Ac-WQEWEQKVRYLEANISQSLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
52 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1053 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNMYELQKL-NH2
1054 Ac-1 DlSIELNKAKSDLEESKEWIEKSNQKLDSIGNWH-NH2
1055 Ac-EFGNLEKRLENLNKRVEDGFLDVWTYNAELLVALENE-NH2
1056 Ac-EDGFLDVWTYNAELLVLMENERTLDFHDSNVKNLYDKVRMQL-NH2
1057 Ac-SISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1058 Desaminotyr-SISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1059 Ac-SISQVNEKINQSLAYIRKSDELL-NH2
1060 Ac-QQLLDVVKRQQEMLRLTVWGTKNLQARTVAIEKYLKDQ-NH2
1061 YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWFC
1062 Ac-FDASISQVNEKIŇQSLAYIRKSDELL-NH2
1063 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWA
1064 Indol-3-acetyl-DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1065 Indol-3-acetyl-DEFDESISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2 10 66 -Indol-3-acetyl-DEFDESISQVNEKIEQSLAFIRKSDELL-NH2
1067 Indol-3-acetyl-DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1068 Indol-3-acetyl-DEFDESISQVNEKIEESLQFIRKSDELL-NH2
69 Indol-3-acetyl-GGGGGDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1070 2-Naftoyl-DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1071 DesNH2Tyr-DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1072 Biotin-ALDPIDISIELNKAKSDLEESKEWIRRSNQKLDSI-NH2
1073 AC-YDASISQVNEKINQALAYIRKADELLHNVNAGKST-NH2
1074 Ac-VYPSDEYDASISQVNEKINQALAYIRKADELLHNV-NH2
1075 Ac-VYPSDEYDASISQVNEKINQSLAYIRKSDELLHNV-NH2
1076 Ac-WGWGYGYG-NH2
1077 Ac-YGWGWGWGF-NH2 ♦ ··* • · ·« · • · » · » » · · · • · · · ·· ·· ··*· • ·
Τ
No. Sekvence__
1078 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALQEQAQIQAEKAEYELQKL-NH2
1079 Ac-WQEWEQKVRYLEAEITALQEEAQIQAEKAEYELQKL-NH2
1081 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWAS
1082 Ac-VWPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
1083 Ac-SKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKWWTSDWGV-NH2
1084 Ac-LSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKWWTSDWG-NH2
1085 Ac-DLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKWWTSDW-NH2
1086 Ac-EDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKWWTSD-NH2
1087 Ac-IEDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKWWTS-NH2
1088 Ac-GIEDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKWWT-NH2
1089 Ac-IGIEDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKWW-NH2
1090 2-Naftoyl--PSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVN-NH2
1091 Ac-VYPSDEYDASISQVNEKINQALAYIRKADELLENV-NH2
1092 Ac-VYPSDEFDASISQVNEKINQALAFIRKADELLENV-NH2
1093 Ac-VYPSDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELLENV-NH2
1094 Biotinyl-YDASISQVNEKINQSLAFIRESDELL-NH2
1095 Ac-AIGIEDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGKW-NH2
1096 Ac-AAIGIEDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGGK-NH2
1097 Ac-DAAIGIEDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLGG-NH2
1098 Ac-PDAAIGIEDLSKNISEQIDQIKKDEQKEGTGWGLG-NH2
1099 Ac-NITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNWWTGWRQWI-NH2
1100 ac-knitdkidqiihdfvdktlpdqgdndnwwtgwrqw-nh2
1101 Ac-TKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNWWTGWRQ-NH2
1102 Ac-WTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNWWTGWR-NH2
1103 Ac-DWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNWWTGW-NH2
1104 AC-HDWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNWWTG-NH2
1105 Ac-PHDWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNWWT-NH2
1106 Ac-EPHDWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNWW-NH2
1107 Ac-IEPHDWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDNW-NH2
1108 Ac-AIEPHDWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDNDN-NH2
1109 Ac-AAIEPHDWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDND-NH2
1110 Ac-DAAIEPHDWTKNITDKIDQIIHDFVDKTLPDQGDN-NH2
1111 Ac-LSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFLPLLPIFF-NH2
1112 Ac-GLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFLPLLPIF-NH2
1113 Ac-VGLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFLPLLPI-NH2
1114 Ac-FVGLSPTWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFLPLLP-NHz * ·· ·· • · · · · • « · • · « * · • · » · ·♦ ·*«·
•«
Τ
No. Sekvence_;_ __
1115 Ac-WFVGLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFLPLL-NH2
1116 Ac-QWFVFLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFLPL-NH2
1117 Ac-VQWFVGLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFLP-NH2
1118 Ac-FVQWFVGLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPFL-NH2
1119 Ac-PFVQWFVGLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSPF-NH2
1120 Ac-VPFVQWFVGLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILSP-NH2
1121 Ac-LVPFVQWFVGLSPTVWLSVIWMMWYWGPSLYSILS-NH2
1122 H-NHTTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKW-OH
1123 H-QARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARI -LAVERYLKDQ-OH
1124 Ac-VYPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIREADELLENV-NH2
1125 Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAYIREADELLENV-NH2
1126 Ac-DEFDASISQVNEKINQSLAYIREADELL-NH2
1127 Ac-NEQELLELDKWASLWNWFGGGGDEFDASISQVNEKINQS -LAFIRKSDELL-NH2
1128 Ac-LELDKWASLWNWFGGGGDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1129 Naftoyl-EGEGEGEGDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1130 Ac-ASRKCRAKFKQLLQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDV-NH2
1131 Naftoy1-GDEEĎASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1132 Naftoy1-GDEEĎASESQVNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1133 Naftoyl-GDEEDASESQQNEKINQSLAFIRKSDELL-NH2
1134 Naftoyl-GDEEDASESQQNEKQNQSLAFIRKSDELL-NH2
1135 Naftoyl-GDEEDASESQQNEKQNQSEAFIRKSDELL-NH2
1136 Ac-WGDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1137 Ac-YTSLGGDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELLGGWNWF-NH2
1138 Ac-YTSLIHSLGGDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELLGGWA-SLWNWF-NH2
1139 2-Naftoyl-GDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1140 2-Naftoyl-GDEEDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1141 2-Naftoy1-GDEEDESISQVQEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1142 2-Naftoyl-GDEEDESISQVQEKIEESLLFIRKSDELL-NH2
1143 Biotin-GDEYDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1144 2-Naftoyl-GDEYDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1145 Ac-YTSLIHSLIDEQEKIEELAFIRKSDELLELDKWNWF-NH2
1146 VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1147 Ac-NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGSKQLQARILAVERYLKDQ-NH2 •« * * »* · · « · · · · « · · · • · · · · « ♦ »· · ···· ·· «« ·· ♦· • »· · * · * ··»·
Τ
No. Sekvence___________
114 8 GGGVYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
114 9 Ac-NNLLRAIEAQQHLLQLTVWGEKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
1150 Ac-PTRVNYILIIGVLVLAbuEVTGVRADVHLL-NH2
1151 Ac-PTRVNYILIIGVLVLAbuEVTGVRADVHLLEQPGNLW-NH2
1152 Ac-PEKTPLLPTRVNYILI IGVLVLAbuEVTGVRADVHLL-NH2
1153 AhaGGGVYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1155 Ac-YTSLIHSLGGDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1156 Ac-YTSLGGDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1157 Ac-DEFDES i sqvnekieeslafirksdellggwaslwnwf-nh2
1158 AC-DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELLGGWNWF-NH2
1159 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKASLWNWF-NH2
1160 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKSLWNWF-NH2
1161 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKLWNWF-NH2
1162 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWNWF-NH2
1163 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKA -slwnwf-nh2
1164 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL -dkslwnwf-nh2
1165 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKLWNWF-NH2
1166 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWNWF-NH2
1167 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK -waslwnnh2
1168 Ac-MTWMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASL-NH2
1169 (Pyr)HWSY(2-naftyl-D-Ala)LRPG-NH2
1170 Ac-WNWFDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELLWNWF-NH2
1171 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKYASLYNYF-NH2
1172 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKYAYLYNYF-NH2
1173 2-Naftoyl-AcaAcaAcaDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL -AcaAcaAcaW-NH2
117 4 2-Naftoyl-AcaAcaAcaGDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELLG
-AcaAcaAcaW-NH2
1175 2-Naftoyl-GDEFDESISQVNEKIEESLAFIRESDELL-NH2
1176 2-Naftoyl-GDEFDESISQVNEKIEESLAFIEESDELL-NH2
117 7 Ac-WQEWEQKVNYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
117 8 Ac-WQEWEQKVDYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1179 Ac-WQEWEQKVRWLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
0» »··0
00
00 0 0 0 0000 0 000« 00 · « 0000 0000 0 0 0 0000 000
000 0000 0« 00 0· 0000 τ
No. Sekvence_. _______
1180 Ac-WQEWEKQVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1181 Ac-WQEWEHQVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1182 Ac-WQEWEHKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1183 Ac-WQEWDREVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1184 Ac-WQEWEREVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NHa 118 5 Ac-WQEWERQVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 118 6 Ac-WQEWEQKVKYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 1187 Ac-WQEWEQKVRFLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 118 8 Ac-VNalPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2 118 9 Ac-VNalPSDENalDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1190 Ac-VNalPSDEYDASISQVNEEINQALANalIRKADELLENV-NH2
1191 AC-VYPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIREADELLFNFF-NH2
1192 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLFNFF-NH2
1193 Ac-YTSLITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWNWF-NH2
1194 Ac-YTSLITALLÉQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1195 Ac-YTSLITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWASLWEWF-NH2
1196 Ac-YTSLITALL-EQAQIQQEKNEYELQELDEWASLWEWF-NH2
1197 Ac-YTSLITALLEEAQIQQEKNEYELQELDEWASLWEWF-NH2
1198 Na f toyl-Aua-Aua-Aua-TALLEQAQIQQEKNE YELQKLAua-Aua-Aua-W-NH2
1199 Ac-WAAWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 12 0 0 Ac-WQEAAQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 12 01 Ac-WQEWAAKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 12 0 2 Ac-WQAAEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 12 0 3 Ac-WQEWEAAVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 12 0 4 Ac-WQEWEQAARYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2 12 0 5 Ac-WQEWEQKAAYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1206 Ac-WQEWEQKVAALEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL-NH2
1207 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKLGGGG -waslwnf-nh2
1208 2-Naftoyl-GDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELT-NH2 120 9 2-Naf toyl-GDEFDAS I SQVNEKINQSLAFTRKS DELT-NH2
1210 2-Naftoyl-GDEFDASISQVNEKTNQSLAFTRKSDELT-NH2
1211 2-Naftoyl-GDEFDASISQTNEKTNQSLAFTRKSDELT-NH2
1212 2-Naftoyl-GDEFDASTSQTNEKTNQSLAFTRKSDELT-NH2
1213 2-Naf toyl-GDEYDASTSQTNEKTNQSLAFTRKSDELT-NH2
0000
0 · 0 0 · · 0 *0 0 « * · · · ·· * • · · · · ···».·
0 000· 0*0 • 00 0000 0« 00 »· 0000
Τ
No. Sekvence_
1214 2-Naftoyl-GDEFDEEISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1215 2-Naftoyl-GDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELA-NH2
1216 2-Naftoyl-GDEFDASASQANEKANQSLAFARKSDELA-NH2
1217 2-Naftoyl-GDEFDESISQVNEKIEESLAFTRKSDELL-NH2
1218 2-Naftoyl-GDEFDESISQVNEKTEESLAFIRKSDELL-NH2
1219 2-Naftoyl-GDEFDESISQTNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1220 2-Naftoyl-GDEFDESTSQVNEKIEESLAFIRKSDELL-NH2
1221 Ac-WNWFDEFDESTSQVNEKIEESLAFIRKSDELLWNWF-NH2
1222 Ac-WNWFDEFDESTSQTNEKIEESLAFIRKSDELLWNWF-NH2
1223 Ac-WNWFDEFDESTSQTNEKTEESLAFIRKSDELLWNWF-NH2
1224 Ac-LQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGTTVAL-NH2
1225 Ac-YTNLIYTLLEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWSWF-NH2
1226 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASL-WNWF-NH2
1227 Ac-NNMTWQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQK -LDKWASLWNWF-NH2
1230 Ac-WNWFIEESDELLWNWF-NH2
1231 2-Naftoyl-GFIEESDELLW-NH2
1232 Ac-WFIEESDELLW-NH2
1233 2-Naftoyl-GFNFFIEESDELLFNFF-NH2
1234 2-Naftoy1-GESDELW-NH2
1235 Ac-WNWFGDEFDESISQVQEEIEESLAFIEESDELLGGWNWF-NH2
1236 Ac-WNWFIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1237 Ac-YTSLITALLEQAQIQQEENEYELQALDEWASLWEWF-NH2
1238 Ac-YTSLIHSLGGDEFDESISQVNEEIEESLAFIEESDELLGGWA -slwnwf-nh2
1239 2-Naftoy1-GDEFDESISQVQEEIEESLAFIEESDELL-NH2
1240 H-QARQLLSSIMQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARI -LAVERYLKDQ-OH
1241 Ac-CPKYVKQNTLKLATGMRNVPEKQTR-NH2
1242 Ac-GLFGAIAGFIENGWEGMIDGWYGFRHQNSC-NH2
1243 Ac-LNFLGGT-NH2
1244 Ac-LDSWWTSLNFLGGT-NH2
1245 Ac-ILTIPQSLDSWWTSLNFLGGT-NH2
1246 Ac-GFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGGT-NH2
4 7 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWNWF--NH2 ·» ·«··
• »· · • · * • · · « » · ·* ··»« τ
No. Sekvence_:'_______
4 8 Ac-WNWFITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWNWF-NH2
4 9 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1250 Ac-WQEWEQKVRYLEANITALLEQAQIQQEKIEYELQKL-NH2
1251 Ac-WQEWEQKVRYLEAQITALLEQAQIQQEKIEYELQKL-NH2
1252 Ac-KENKANGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLMQS-NH2
1253 Ac-NIKENKANGTDAKVKLIKQELDKYKNAVTELQLLM-NH2
1254 (FS)-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NHz
1255 2-Naftoyl-GWNWFAcaDEFDESISQVQEEIEESLAFIEESDELL -AcaWNWF-NH2
1256 Ac-WNWFGDEFDESISQVNEKIEESLAFIEESDELLGWNWF-NH2
1257 Ac-WNWFGDEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELLGWNWF-NH2
1258 Ac-WNWF-Aca-DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL-Aca-WNWF-NH2
1259 . Ac-WNWF-Aca-DEFDESISQVNEKIEESLAFIEESDELL-Aca-wnwf-nh2
1260 Ac-EESQNQQEKNEQELLELDKWA-NH2
1261 EESQNQQEKNEQELLELDKWA
1262 Ac-CGTTDRSGAPTYSWGANDTDVFVLNNTRPPLGNWFG-NH2
1263 Ac-GVEHRLEAACNWTRGERADLEDRDRSELSP-NH2
64 Ac-CVREGNASRAWVAVTPTVATRDGKLPT-N.H2
1265 Ac-CFSPRHHWTTQDANASIYPG-NH2
1266 Ac-LQHYREVAAAKSSENDRLRLLLKQMCPSLDVDS-NH2
1267 Ac-WQEWDREISNYTSLITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEQA-slwewf-nh2
1268 Ac-CWQEWDREISNYTSLITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWA
-SLWEWFC-NH2
69 Ac-WQEWDREISNYTSLITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWEWF-NH2 127 0 Ac-CWQEWDREISNYTSLITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWEWFC-NH2
1271 Ac-GQNSQSPTSNHSPTSAPPTAPGYRWA-NH2
1272 Ac-PGSSTTSTGPARTALTTAQGTSLYPSA-NH2
1273 Ac-PGSSTTSTGPARTALTTAQGTSLYPSAAATKPSDGNATA-NH2 1275 Ac-WQEWDREITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWNWF-NH2 12 7 6 Ac-WQEWDREITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWASLWEWF-NH2
1277 Ac-WQEWDREITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWEWF-NH2
1278 Ac-WQEWDREITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWEWF-NH2
1279 Ac-WQEWEREITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIEWEWF-NH2 fcfc fcfcfc· • fc fc fcfcfc • fcfcfc fcfc · • * fc fcfc · fc fcfc · fcfc fcfc ·· fcfc • fcfc · • fc fc • fcfc · • fcfc • · fcfcfcfc
Sekvence_
Ac-WQEWEREITALLEQAQIQQEKIEYELQKLDEWEWF-NH2
Ac-WQEWEITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDEWEWF-NH2 ac-wqeweitalleqaqiqqekneyelqkliewewf-nh2 ac-wqeweitalleqaqiqqekieyelqkldewewf-nh2
AC-WQEWEITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWEWF-NH2
AC-WQEWDREIDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELWEWF-NH2
AC-WQEWEREIDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELWEWF-NH2
Ac-WQEWEIDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELWEWF-NH2
AC-WQEWDREIDEYDASISQVNEEINQALAYIREADELWEWF-NH2
AC-WQEWEREIDEYDASISQVNEEINQALAYIREADELWEWF-NH2
AC-WQEWEIDEYDASISQVNEEINQALAYIREADELWEWF-NH2
Ac-WQEWDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELWEWF-NH2
Ac-WQEWDEYDASISQVNEEINQALAYIREADELWEWF-NH2
AC-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWEWF-NH2
AC-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWASEWEWF-NH2
AC-WQEWEITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWASLWEWF-NH2
-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
AC-WVYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENVWNWF-NH2
YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
Ac-WQEWDEYDASISQVNEKINQALAYIREDAELWAWF-NH2
Ac-WQAWDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELWAWF-NH2
Ac-WQAWDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELWEWF-NH2
Biotin-YDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDEL-NH2
Biotin-YDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAF-NH2
Biotin-QVNEKINQSLAFIRKSDELLHNVNAGKST-NH2
Ac-WMEWDREI-NH2
Ac-WQEWEQKI-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIKWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEREISAYTSLITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWEWF-NH2
AC-WQEWEREISAYTSLITALLEQAQIQQEKIEYELQKEWEWF-NH2
Ac-WQEWEREISAYTSLITALLEQAQIQQEKIEYELQKEWEW-NH2
AC-WQEWEREISAYTSLITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWEW-NH2
Ac-FNLSDHSESIQKKFQLMKKHVNKIGVDSDPIGSWLR-NH2
AC-DHSESIQKKFQLMKKHVNKIGVDSDPIGSWLRGIF-NH2
Ac-WSVKQANLTTSLLGDLLDDVTSIRHAVLQNRA-NH2 · ··«·
·· • * » · · » · · • < · · 9 • · · · ·· ···· ··
Sekvence__ .. ..______
Bíotin-WMEWDREI-NH2
Biotin-NNMTWMEWDREINNYTSL-NH2
Ac-GAASLTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLL-NH2
Ac-ASLTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQL-NH2
Ac-VSVGNTLYYVNKQEGKSLYVKGEPIINFYDPLVF-NH2
Ac-QHWSYGLRPG-NH2 ac-wqeweqkiqhwsyglrpgwaslwewf-nh2
Ac-WQEWEQKIQHWSYGLRPGWEWF-NH2
Ac-WNWFQHWSYGLRPGWNWF-NH2
Ac-FNFFQHWSYGLRPGFNFF-NH2
Ac-GAGAQHWSYGLRPGAGAG-NH2 pllvlqagfflltriltipqsldswwtslnflggt
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEK.IEYELQKLAKWASLWEWF-NH2 ac-wqeweqkitalleqaqiqqekieyelqklaewaslwewf-nh2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKAEYELQKLAEWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKAEYELQKLAEWASLWAWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKAEYELQKLAKWASLWAWF-NH2 ac-tnkavvslsngvsvltskvldlknyidkqllpivnk-nh2
Ac-KAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQS-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIEWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIEWEWF-NH2
AC-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKIEYELQKLDKWEWF-NH2
AC-YDPLVFPSDEFDASISQVNEKINQSLAF-NH2
Fluor--VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
Fluor-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
Ac-SGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARIL-NH2
Ac-QQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
Ac-SGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAVERYLKDQ-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLAEWASLWAWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLAEWASLWAW-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKAEYELQKLAEWASLWAW-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLAEWAGLWAWF-NH2
AC-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLAEWAGLWAW-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKAEYELQKLAEWAGLWAW-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWAGLWEWF-NH2
Ac-WQEWQHWSYGLRPGWEWF-NH2 ·· ···· • · · • · · • · · • · · · ·· ·· < ·· ·· · · • · • · • · ··· ···· ·· ·· • · · · • 4 ·
4 4 4
9 4
4444
Τ
No. Sekvence_- _
1355 Ac-WQAWQHWSYGLRPGWAWF-NH2
135 6 Biotinyl-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1357 WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF
1358 WQEWEQKITALLEQAQIQQEKIEYELQKLIEWEWF
61 Ac-AGSTMGARSMTLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQ-NH2.
62 Ac-AGSAMGAASLTLSAQSRTLLAGI VQQQQQLLDVVKRQQ-NH2 13 63 Ac-AGSAMGAASTALTAQSRTLLAGIVQQQQQLLDWKRQQ-NH2 13 64 Ac-ALTAQSRTLLAGI VQQQQQLLDVVKRQQELLRLTVWGT-NH2 13 65 Ac-TLSAQSRTLLAGIVQQQQQLLDWKRQQEMLRLTVWGT-NH2
1366 ac-tltvqarqllsgivqqqnnllraieaqqhllqltvwgi-nh2
1367 Ac-WQAWIEYEAELSQVKEKIEQSLAYIREADELWAWF-NH2
68 Ac-WQAWIEYEASLSQAKEKIEESKAYIREADELWAWF-NH2
69 Ac-WQAWIEYERLLVQAKLKIAIAKLYIAKELLEWAWF-NH2
137 0 Ac-WQAWIEYERLLVQVKLKIAIALLYIAKELLEWAWF-NH2
1371 ac-wqawielerllvqvklklaiakleiakellewawf-nh2
1372 Ac-GEWTYDDATKTFTVTEGGH-NH2
137 3 Ac-WQEWEQKIGEWTYDDATKTFTVTEGGHWASLWEWF-NH2
1374 Ac-GEWTYDDATKTFTVTE-NH2
1375 Ac-WQEWEQKIGEWTYDDATKTFTVTEWASLWEWF-NH2
1376 Ac-MHRFDYRT-NH2
1377 Ac-WQEWEQKIMHRFDYRTWASLWEWF-NH2
1378 Ac-MHRFNWSTGGG-NH2
1379 Ac-WQEWEQKIMHRFNWSTGGGWASLWEWF-NH2
1380 Ac-MHRFNWST-NH2
1381 Ac-WQEWEQKIMHRFNWSTWASLWEWF-NH2
1382 Ac-LLVPLARIMTMSSVHGGG-NH2
1383 Ac-WQEWEQKILLVPLARIMTMSSVHGGGWASLWEWF-NH2
1384 Ac-LLVPLARIMTMSSVH-NH2
1385 Ac-WQEWEQKILLVPLARIMTMSSVHWASLWEWF-NH2
1386 TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK
1387 Ac-TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK-NH2
1388 Ac-TALLEQAQIQQEKIEYELQKLIE-NH2
1389 TALLEQAQIQQEKIEYELQKLIE
1390 Ac-QARQLLSGI VQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQARILAV- . -ERY-NH, τ
No.
1391
1392
1393
1394
1395
1396
1397
1398
1399
1400
1402
1403
1404
1405
1406
1407
1408
1409
1410
1411
1412
1413
1414
1415
1416
1417
1418
1419
1420
1421
1422
1423
1425
1426
Sekvence_. _;___
Rhod-QARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQA
-RILAVERY-NH2
Ac-GAASLTLSAQSRTLLAGIVQQQQQLLDWKRQQEML-NH2
Ac-GSAMGAASLTLSAQSRTLLAGIVQQQQQLLDVVKRQQEML-NH2
Ac-PALSTGLIHLHQNIVDVQFLFGVGSSIASWAIKWEY-NH2.
Ac-PALSTGLIHLHQNIVDVQFLYGVGSSIASWAIK-NH2
Ac-LSTTQWQVLPUSFTTLPALSTGLIHLHQNIVDVQY-NH2
Ac-FRKFPEATFSRUGSGPRITPRUMVDFPFRLWHY-NH2
Ac-DFPFRLWHFPUTINYTIFKVRLFVGGVEHRLEAAUNWTR-NH2
Ac-YVGGVEHRLEAAUNWTRGERUDLEDRDRSELSPL-NH2 mvypsdeydasisqvneeinqalayirkdellenv
Ac-GPLLVLQAGFFLLTRILTIPQSLDSWWTSLNFLGG-NH2
Ac-LGPLLVLQAGFFLLTRILLIPQSLDSWWTSLNFLG-NH2
Ac-FLGPLLVLQAGFFLLTRILLIPQSLDSWWTSLNFL-NH2
Ac-YTNTIYTLLEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NHz ytntiytlleesqnqqekneqelleldkwaslwnwf
Ac-YTGIIYNLLEESQNQQEKNEQELLELDKWANLWNWF-NH2 ytgiiynlleesqnqqekneqelleldkwanlwnwf ac-ytsliyslleksqiqqekneqelleldkwaslwnwf-nh2 ytsliyslleksqiqqekneqelleldkwaslwnwf
Ac-EKSQIQQEKNEQELLELDKWA-NH2 eksqiqqekneqelleldkwa
Ac-EQAQIQQEKNEYELQKLDKWA-NH2
Ac-YTSLIGSLIEESQIQQERNEQELLELDRWASLWEWF-NH2
Ac-YTXLIHSLIXESQNQQXKNEQELXELDKWASLWNWF-NH2
Ac-YTXLIHSLIWESQNQQXKNEQELXELD-NH2
Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELD-NH2
Ac-WQEQEXKITALLXQAQIQQXKNEYELXKLDKWASLWEWF-NH2
Ac-XKITALLXQAQIQQXKNEYELXKLDKWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWWXKITALLXQAQIQQXKNEYELXKLD-NH2
Ac-WEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLD-NH2
Ac-WEXKITALLXQAQIQQXKNEYELXKLD-NH2
Ac-XKITALLXQAQIQQXKNEYELXKLD-NH2
Ac-QKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLD-NH2
Ac-QKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
I · · · ♦ · · · • · ♦ * • · · · • · · · · • ·♦ · τ
No. Sekvence_. __
1427 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLD-NH2
1428 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLEN-OH
1429 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLE-OH
1430 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELL-OH
1431 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADEL-OH
1432 YPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1433 PSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1434 SDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1435 DEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1436 Ac-VYPSDEYDASISQVDEEINQALAYIRKADELLENV-NH2 14 37 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEIDQALAYIRKADELLENV-NH2
1438 AC-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLEDV-NH2
1439 Ac-VYPSDEYDASISQVDEEIDQALAYIRKADELLENV-NH2
1440 Ac-LLSTNKAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLP-NH2
1441 Ac-LSTNKAVVSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPI-NH2
1442 Ac-STNKAVVSLSNGVSVGTSKVLDLKNYIDKQLLPIV-NH2
1443 Ac-TNKAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVN-NH2
1444 Ac-NKAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNK-NH2
1445 Ac-KAWSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQ-NH2
1446 Ac-AVVSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQS-NH2
1447 Ac-WSLSNGVSVLTSKVDLKNYIDKQWLLPIVNKQSU-NH2 14 4 Ac-VSLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUS-NH2
1449 Ac-SLSNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSI-NH2
1450 Ac-LSNGVSVLTSKVLDKLKNYIDKQLLPIVNKQSUSIS-NH2
1451 Ac-SNGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISN-NHz
1452 Ac-NGVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNI-NH2
1453 Ac-GVSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIE-NH2
1454 Ac-VSVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISINIET-NH2
1455 Ac-SVLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETV-NH2
1456 Ac-VLTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVI-NH2
1457 Ac-LTSKVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIE-NH2
1458 Ac-TSKVLDLKNYIDKQLLPIVKQSUSISNIETVIEF-NH2
1459 Ac-STVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQ-NH2
1460 Ac-KVLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQ-NH2
1461 Ac-VLDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQK-NH2
1462 Ac-LDLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKN-NH2 • · • ·
- 67 10 • · · · · · ·· · • · · · · ♦ » ·«·· · · · · · • · · · · ··· ···· · · · · · · ·· · ·
Τ
No. Sekvence _ · ___
1463 Ac-DLKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNN-NH2 14 64 Ac-LKNYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNNR-NH2
1465 Ac-KNYI DKQLLPIVNKQSUS ISNIETVIEFQQKNNRL-NH2
1466 AC-NYIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNNRLL-NH2
1467 Ac-YIDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNNRLLE-NH2
1468 Ac-IDKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNNRLLEI-NH2
1469 Ac-DKQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNNRLLEIT-NH2
1470 Ac-KQLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNNRLLEITR-NH2
1471 Ac-QLLPIVNKQSUSISNIETVIEFQQKNRLLEITRE-NH2
1472 Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALA
1473 QVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
7 4 VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV
1475 Ac-DEYDASISQVNEEINQALAYIREADEL-NH2
1476 Ac-DEYDASISQVNEKINQALAYIREADEL-NH2
1477 Ac-DDECLNSVKNGTYDFPKFEEESKLNRNEIKGVKLS-NH2
1478 Ac-DDE-Abu-LNSVKNGTYDFPKFEEESKLNRNEIKGVKLS-NH2
147 9 Ac-YHKCDDECLNSVKNGTFDFPKFEEESKLNRNEIKGVKLSS-NH2
1480 Ac-YHK-Abu-DDE-Abu-LNSVKNGTFDFPKFEEESKLNRNEIKGV -KLSS-NH2
1481 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1482 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEYELLELDKWASLWNWF-NH2 14 83 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEYELLELDKWASLWNWF-NH2 14 84 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEYELQKLDKWASLWNWF-NH2
148 5 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELQKLDKWASLWNWF-NH2 14 8 6 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEYELQKLDKWASLWNWF-NH2
1487 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEQELQKLDKWASLWNWF-NH2
1488 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWEWF-NH2 148 9 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEQELLELDKWASLWEWF-NH2 14 90 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEYELLELDKWASLWEWF-NH2 14 91 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEYELLELDKWASLWEWF-NH2 14 92 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2 1493 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELQKLDKWASLWEWF-NH2 14 94 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NHz 14 95 Ac-YTSLIHSLIEESQIQQEKNEQELQKLDKWASLWEWF-NH2 14 96 Ac-WQEQEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKEWWF-NH2 1497 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIEWASLWEWF-NH2 .
• ·
τ
No, Sekvence_
1498 ac-wqeweqkitalleqaqiqqekneyelqklakwaslwewf-nh2
1499 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIKWASLWEWF-NH2
1500 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIEWAGLWEWF-NH2
1501 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLAKWAGLWEWF-NH2
1502 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIKWAGLWEWF-NH2
1503 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIEWAGLWAWF-NH2
1504 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLAKWAGLWAWF-NH2
1505 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIKWAGLWAWF-NH2
1506 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKGEYELQKLDKQEQF-NH2
1507 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKGEYELLELDKWEWF-NH2
1508 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKGEYELQKLAKWENF-NH2
1509 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKGEYELQKLDWQWEF-NH2
1510 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKGEYELLELAKWEWF-NH2
1511 Ac-WEQWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELLELDKWENF-NH2
1512 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELEEELIEWASLWEWF-NH2
1513 . Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELLELIEWAGLWEWF-NH2
1514 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELLELIEQAGLWAWF-NH2
1515 Ac-WQEWEREITALLEQAQIQQEKNEYELQKLIEWASLWEWF-NH2
1516 Ac-WQEWEREIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1517 Ac-WQEWEREIQQEKGEYELQKLIEWEWF-NH2
1518 Ac-WQEWQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1519 Ac-WQEWQAQIQQEKGEYELQKLIEWEWF-NH2
1520 PEG-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQRLDEWASLWEWF-NH;
1521 Ac-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQRLDEWASLWEWF-NH2
1522 PEG-YTSLITALLEQAQIQQERNEQELLELDEWASLWEWF-NH2
1523 AC-YTSLITALLEQAQIQQERNEQELLELDEWASLWEWF-NH2
1526 PEG-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQELDEWASLWEWF-NH,
1527 Ac-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQELDEWASLWEWF-NH2
1528 PEG-YTSLIGSLIEESQIQQERNEQELLELDRWASLWEWF-NH2
1529 PEG-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQRLDRWASLWEWF-NH2
1530 Ac-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQRLDRWASLWEWF-NH2
1531 PEG-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQELDRWASLWEWF-NH2
1532 Ac-GWQEWEQRITALLEQAQIQQERNEYELQELDRWASLWEWF-NH2
1533 PEG-YTSLIGSLIEESQNQQERNEQELLELDRWASLWNWF-NH2
1534 Ac-YTSLIGSLIEESQNQQERNEQELLELDRWASLWNWF-NH2 1538 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEK-OH • · · ·
τ
No. Sekvence________
1539 NEQELLELDK
1540 WASLWNWF-NH2
1542 Ac-AAAWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1543 Ac-WQEAAAKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1544 Ac-WQEWEQAAAALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1545 Ac-WQEWEQKITAAAEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1546 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYAAAKLDKWASLWEWF-NH2
1547 Ac-WQEWEQKITALLEQAAAAQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1548 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQAAANEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1549 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKAAAELQKLDKWASLWEWF-NH2
1550 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYAAAKLDKWASLWEWF-NH2
1551 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQAAAKWASLWEWF-NH2
1552 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDAAASLWEWF-NH
1553 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWAAAAEWF-NH
1554 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWAAA-NH
1556 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLLDKWASLWNWF-NH2
1557 Ac-YTSLIHSLIEESQNQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1558 Ac-ERTLDFHDS-NH2
1559 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWN(W)F-NH2
1563 Ac-YTSLIHSLIEESQN (Q)QEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1564 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQDKWASLWNWF-NH2
1566 Ac-FYEIIMDIEQNNVQGKKGIQQLQKWEDWVGWIGNI-NH2
1567 Ac-INQTIWNHGNITLGEWYNQTKDLQQKFYEIIMDIE-NH2
1568 Ac-WNHGNITLGEWYNQTKDLQQKFYEIIMDIEQNNVQ-NH2
1572 Ac-YTSLIHSLIEESENQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1573 Ac-YTSLIHSLIEESQDQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1574 Ac-YTSLIHSLIEESQNEQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2 157 5 c-TYSLIHSLI'EESQNQEEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1576 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKDEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1577 Ac-LGEWYNQTKDLQQKFYEIIMDIEQNNVQGKKGIQQ-NH2
1578 Ac-WYNQTKDLQQKFYEIIMDIEQNNVQGKKGIQQLQK-NH2
1579 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEEELLELDKWASLWNWF-NH2
1580 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWDWF-NH2 1586 Ac-XTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWX-NH2 1588 Ac-YNQTKDLQQKFYEIIMDIEQNNVQGKKGIQQLQKW-NH2 1598 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF • · ···· ·· ··
10
Τ
No. Sekvence_____
1600 Ac-TLTVQARQLLSGIVQQQNNLLRAIEAQQHLLQLTVWGIKQLQAR-NH2 1603 Ac-LQQKFYEIIMDIEQNNVQGKKGIQQLQKWEDWVGW-NH2
1627 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLALDKWASLWNWF-NH2
1628 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEADKWASLWNWF-NH2
1629 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELAKWASLWNWF-NHz
1630 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKAEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1631 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNAQELLELDKWASLWNWF-NH2
1632 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEKNEAELLELDKWASLWNWF-NH2
1634 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEQELQKLDKWASLWEWF-NH2
1635 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKAEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1636 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNAYELQKLDKWASLWEWF-NH2
1637 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEAELQKLDKWASLWEWF-NH2 164 4 Ac-E.YDLRRWEK-NH2
1645 Ac-EQELLELDK-NH2
1646 Ac-EYELQKLDK-NH2
1647 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEQELLKLDKWASLWEWF-NH2
1648 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEQELLELDKWASLWEWF-NH2
1649 Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNDKWASLWEWF-NH2
1650 Ac-YTSLIHSLIEESQNQAEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1651 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQAKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1652 Ac-YTSLIHSLIEESQNQQEANEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1653 Ac-YTSLIHSLIEESANQQEANEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1654 Ac-YTSLIHSLIEESQAQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1655 Ac-YTSLIHSLIEESQNAQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1656 Ac-YTSLIHALIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1657 Ac-YTSLIHSAIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
58. Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2
1659 Ac-YTSLIHSLAEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NHz
1660 Ac-YTSAIHALIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1661 Ac-YTSLAHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1662 Ac-YTSLIASLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1663 Ac-ATSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1664 Ac-YASLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1665 Ac-YTALIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDKWASLWNWF-NH2
1666 Ac-RIQDLEKYVEDTKIDLWSYNAELLVALENQ-NH2
1667 Ac-HTIDLTDSEMNKLFEKTRRQLREN-NH2
Τ
No.
1668
1669
1670
1671
1672
1673
1674
1675
1676
1677
1678
1679
1680
1681
1682
1683
1684
1685
1687
1688
Sekvence ____
Ac-SEMNKLFEKTRRQLREN-NH2
Ac-VFPSDEADASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
Ac-VFPSDEFAASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2 ac-vfpsdefdasisavnekinqslafirksdellhnv-nh2
Ac-VFPSDEFDASISQANEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2
Ac-VFPSDEFDASISQVAEKINQSLAFIRKSDELLHNV-NH2 ac-wqeweqkitaaleqaqiqqekneyelqkldkwaslwewf-nh2
Ac-WQEWEQKITALAEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAAIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQAQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIAQEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQAEKNEYELQKLDKWASLWEWF-NH2
Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSAAFIRKSDELLHNV-NH2
AC-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAAIRKSDELLHNV-NH2
AC-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDEALHNV-NH2
Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELAHNV~NH2
Ac-VFPSDEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELLANV-NH2 ac-wqeweqkitalleqaqiqqakneyelqkldkwaslwewf-nh2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQALDKWASLWEWF-NH2
Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKADKWASLWEWF-NH2
Je třeba rozumět, že peptidy uvedené v tabulce 2 a v přikladu uvedeném v části 11 dále, mají také spadat do rámce předkládaného vynálezu. Jak je uvedeno výše, ty peptidy znázorněné v tabulce 2 a v uvedeném příkladu dále, které již neobsahují zesilující peptidové sekvence (tj. nepředstavují hybridní polypeptidy), mohou být použity spolu se zesilujícími peptidovými sekvencemi a na základě zde uváděných znalostí pro vytváření hybridních polypeptidů. Navíc mohou být polypeptidová jádra a polypeptidová jádra hybridních polypeptidů ukázaná v tabulce 2, obr. 13 a příkladu uvedeném v části 11 níže, použity s kteroukoli ze zesilujících peptidových sekvencí popisovanou v předkládané přihlášce, pro výrobu dalších hybridních polypeptidů, které rovněž spadají do rámce předkládaného vynálezu.
Například peptid DP397, ukázaný v příkladu uvedeném v části 11 představuje polypeptidové jádro, a má spadat do rámce předkládaného vynálezu. Navíc mají do rámce předkládaného vynálezu spadat také hybridní polypeptidy obsahující polypeptidové jádro DP397 plus jednu nebo více popisovaných zesilujících polypeptidových sekvencí.
Je třeba uvést, že i když je v tabulce 2 a obr. 13 uvedena celá řada polypeptidů s modifikovanými, například blokovanými aminovými nebo karboxylovými konci, nebo d-isomerními aminokyselinami (znázorněné zbytky uvnitř závorek), jakýkoli polypeptid obsahující primární aminokyselinovou sekvenci znázorněnou v tabulce 2 a obr. 13 má být rovněž součástí předkládaného vynálezu.
Sekvence polypeptidového jádra samy o sobě ukázané v tabulce 2, obr. 13 a uvedeném příkladu v části 11 dále, stejně jako hybridní polypeptidy obsahující tato polypeptidová jádra, mohou mít antivirovou a/nebo antifuzogenní aktivitu a/nebo mohou mít schopnost modulovat intercelulární procesy, kterých se účastní struktury peptidů typu coiledcoil. Navíc mohou být tyto peptidy také používány jako část screeningových metod pro identifikaci sloučenin včetně peptidů s těmito aktivitami. Mezi sekvencemi polypeptidového jádra jsou například sekvence, které byly odvozeny od jednotlivých sekvencí virových proteinů. Mezi sekvence polypeptidových jader patří také například sekvence, jejichž pořadí aminokyselin je odvozeno od více než jedné sekvence virového proteinu (např. polypeptidová jádra odvozená od HIV-1, HIV-2 a SIV).
Navíc se v těchto polypeptidových jádrech mohou vyskytovat substituce, delece a/nebo inzerce aminokyselin, jak je diskutováno výše u zesilujících polypeptidových sekvencí. V případech, kdy polypeptídové jádro má antivirovou a/nebo antifuzogenní aktivitu, nesnižují s výhodou tyto modifikace (buď jako takové nebo jako součást hybridního polypeptidů) tuto aktivitu.
Co se týče delecí aminokyselin, je výhodné, aby získané polypeptídové jádro mělo délku alespoň přibližně 4 až 6 aminokyselinových zbytků. Co se týče inzercí aminokyselin, výhodné inzerce nejsou delší než přibližně 50 aminokyselinových zbytků, a výhodněji nejsou delší než přibližně 15 aminokyselinových zbytků. Je také výhodné, pokud jsou inzerce polypeptidového jádra inzerce na aminovém a/nebo karboxylovém konci.
Mezi substitucemi, delecemi a/nebo inzercemi aminokyselin v polypeptidovém jádru nebo hybridních polypeptidech podle vynálezu jsou takové, které odpovídají substitucím, delecím a/nebo inzercím aminokyselin nalézaným u mutantů, například v přírodě se vyskytujících mutantů, endogenních proteinových sekvencí, ze kterých je konkrétní polypeptídové jádro odvozeno.
Jestliže je například polypeptídové jádro odvozeno od virového proteinu, a toto polypeptídové jádro (buď jako . takové nebo jako součást hybridního polypeptidů) má antivirovou účinnost proti dalšímu viru, je možné, že mohou existovat nebo mohou nakonec vzniknout varianty (například variantní kmeny) viru, které mají určitou míru odolnosti proti peptidů co se týče antivirového účinku tohoto peptidů • · · ·
na kmen viru, ze kterého byla sekvence původního endogenního polypeptidového jádra odvozena.
Pro vytvoření polypeptidových jader, která mají antivirovou účinnost proti těmto rezistentním kmenům virů, mohou být zavedeny modifikace původního polypeptidového jádra. Odborník v oboru může použitím standardních technik zvláště izolovat izoláty rezistentního viru. Určení sekvence, která v rezistentním viru odpovídá původnímu polypeptidovému jádru, může být také rutinně provedeno a sekvence může být porovnána se sekvencí původního polypeptidového jádra.
V případě, že se odpovídající sekvence získaná z mutantního, rezistentního kmene, liší od sekvence polypeptidového jádra, mohou být zavedeny modifikace polypeptidového jádra tak, že výsledné modifikované polypeptidové jádro má stejnou sekvenci jako odpovídající oblast v rezistentním viru.
Získané modifikované polypeptidové jádro, buď jako takové nebo jako součást hybridního polypeptidu, bude vykazovat antivirové vlastnosti proti kmenu viru, který byl rezistentní na původní polypeptidové jádro. Tyto metody mohou být proto využity pro identifikaci polypeptidových jader, která mají antivirovou účinnost proti kmenům virů, které jsou, nebo které se staly rezistentní na antivirovou aktivitu jiných polypeptidových jader.
Jeden konkrétní, ale neomezující příklad úspěšného použití této metody pro vytvoření modifikovaného polypeptidového jádra, které vykazuje antivirový účinek proti kmenu viru rezistentnímu na „rodičovské“ polypeptidové jádro, se popisuje v příkladu uvedeném dále v části 11.
V jednom provedení jsou taková modifikovaná polypeptidová jádra, která mají antivirový účinek proti kmenům rezistentním k „rodičovským“ polypeptidovým jádrům taková polypeptidová jádra, ve kterých byly zavedeny substituce, inzerce a/nebo delece aminokyselin, které modifikují „rodičovské“ polypeptidové jádro takovým způsobem, že ve výsledném modifikovaném polypeptidovém jádru byla odstraněna konvenční sekvence N-glykosylace nebo O-glykosylace, která byla přítomná v „rodičovském“ polypeptidovém jádru.
Například konvenční sekvence pro N-glykosylační místo je -N-XS/T, kde S/T je buď serin nebo threonin a X je jakákoli aminokyselina kromě prolinu nebo kyseliny asparagové. V jednom provedení může tedy být rodičovské polypeptidové jádro obsahující takovou konvenční sekvenci modifikováno inzercí, substitucí a/nebo delecí aminokyselin tak, že tato konvenční sekvence není v modifikovaném polypeptidovém jádře obsažena.
Mezi těmito aminokoncovými a/nebo karboxykoncovými inzercemi jsou takové, které obsahují aminokyselinové sekvence ve směru amino a/nebo karboxy vzhledem k endogenní proteinové sekvenci, ze které se odvozuje polypeptidové jádro. Jestliže je například polypeptidové jádro odvozeno od proteinu gp41, taková inzerce by obsahovala aminokoncovou a/nebo karboxykoncovou inzerci obsahující aminokyselinovou sekvenci gp41 sousedící se sekvencí gp41 polypeptidového jádra. Takové aminokoncové a/nebo
2o karboxykoncové inzerce mohou typicky zahrnovat od přibližně 1,5, 10, 15, 20, 25, 30, 35, 40, 45 nebo 50 aminokyselinových zbytků ve směru amino a/nebo karboxy vzhledem k původnímu polypeptidovému jádru.
Hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou ještě dále obsahovat další modifikace, které snadno dovolí detekci polypeptidů.
Hybridní polypeptidy mohou být například značeny, buď přímo nebo nepřímo. Způsoby značení peptidů jsou odborníkům v oboru dobře známé, a bez omezení zahrnují radioaktivní, fluorescenční a kolorimetrické techniky. Techniky nepřímého značení jsou rovněž odborníkům v oboru známy a zahrnují bez omezení systém značení
3o biotin/streptavidin a nepřímé značení protilátkami.
• ftft • ftft· · • · ft · ft · • ft ftft ft ftft • · ♦ ft • · ftft ftft··
Vynález se dále týká asociace zesilujících polypeptidových sekvencí k typům molekul jiným než jsou peptidy. Například zesilující peptidové sekvence mohou být pro účely zesílení farmakokinetických vlastností těchto molekul navázány na molekuly nukleových kyselin (např. DNA nebo RNA) nebo jakýkoli typ malé organické molekuly.
5.2 Syntéza peptidů
Zesilující polypeptidy, polypeptidová jádra a hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být syntetizovány nebo připravovány způsoby io dobře známými v oboru, viz například Creighton, 1983, Proteins: Structures and Molecular Principles, W. H. Freeman and Co, NY, který se zařazuje ve svém celku odkazem. Hybridní polypeptidy mohou být připraveny použitím běžné postupné syntézy v roztoku nebo na pevné fázi, kondenzací fragmentů nebo chemickými reakcemi s využitím
Fmoc nebo Boc (viz např. Chemical Approaches to the Synthesis of Peptides and Proteins, Williams a další, ed., 1997, CRC Press, Boča Raton Florida, a tam uváděné odkazy; Solid Phase Peptide Synthesis: A Practical Approach, Atherton & Sheppard, ed., 1989, ÍRL Press, Oxford, Anglie, a tam uváděné odkazy). Podobně se mohou získávat aminokoncové a/nebo karboxykoncové modifikace.
Tyto metody mohou zahrnovat obecně postupné přidávání jedné nebo více aminokyselin nebo vhodně chráněných aminokyselin k rostoucímu peptidovému řetězci. Obvykle se vhodnou ochrannou skupinou chrání buď aminová nebo karboxylová skupina první aminokyseliny. Chráněná nebo derivatizovaná kyselina potom může být buď navázána na inertní pevný nosič nebo použita v roztoku přidáním další aminokyseliny v řadě s vhodně chráněnou komplementární (aminovou nebo karboxylovou) skupinou, za podmínek vhodných pro vytvoření amidové vazby. Ochranná skupina se potom z tohoto nově přidaného zbytku aminokyseliny odstraní a potom se přidá další aminokyselina (vhodně chráněná) atd. Po • Φ ·* ···· ·· φφ ♦ φ φ φ · φφφ • · φ φ · φ • φ φφφφ φφφ φφφφφφφ φφ ·· φφ φφφφ navázání všech požadovaných aminokyselin v patřičném pořadí mohou být zbývající ochranné skupiny a případný pevný nosič odstraněn, buď postupně nebo současně, za získání požadovaného konečného polypeptidu. Jednoduchou modifikací tohoto obecného postupu je možné přidávat k rostoucímu řetězci současně více než jednu aminokyselinu, například navázáním (za podmínek, při kterých nedochází k racemizaci chirálních center) chráněného tripeptidu s vhodně chráněným dipeptidem za vytvoření, po odstranění ochranných skupin, pentapeptidu.
Mezi typické ochranné skupiny patří T-butyloxykarbonyl (Boc), 9-fluorenylmethoxykarbonyl (Fmoc), benxyloxykarbonyl (Cbz), p-toluensulfonyl (Tos); 2,4-dinitrofenyl, benzyl (Bzl), bifenylisopropyloxykarboxykarbonyl, cyklohexyl, isopropyl, acetyl, o-nitrofenyisulfonyl, apod. Z těchto skupin jsou výhodné Boc a Fmoc.
Typické pevné nosiče jsou obecně zesítěné polymerní materiály.
Sem patří bez omezení divinylbenzenem zesítěné polymery na bázi styrenu, například kopolymery divinylbenzen-hydroxymethylstyren, kopolymery divinylbenzen-chlormethylstyren a kopolymery divinylbenzen-benzhydrylaminopolystyren. Tyto kopolymery nabízejí výhodu přímého zavádění koncové amidové funkční skupiny do peptidového řetězce, kdy tato funkční skupina se zachová na řetězci při jeho odštěpení od nosiče.
Tímto způsobem mohou být syntetizovány polypeptidy obsahující buď L- nebo D-aminokyseliny.
Složení polypeptidu může být potvrzeno kvantitativní analýzou aminokyselin a specifická sekvence každého peptidu může být zjištěna analýzou sekvence.
Zesilující sekvence, polypeptidová jádra a hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být čištěny způsoby známými v oboru, jako je kapalná chromatografie s vysokou účinností s normálními nebo
99·· reverzními fázemi, iontoměničová chromatografie, gelová elektroforéza, afinitní chromatografie, chromatografie typu size exclusion, srážení apod. Skutečné podmínky použité pro čištění konkrétního polypeptidů budou z části záviset na strategii syntézy a na faktorech, jako je celkový náboj, hydrofobnost, hydrofilnost, rozpustnost, stabilita atd., a odborníkům v oboru budou zřejmé.
Hybridní polypeptidy, zesilující polypeptidy a polypeptidová jádra mohou být také vyráběna použitím technik rekombinantní DNA. V tomto případě je možno syntetizovat a/nebo klonovat nukleotidové sekvence kódující polypeptidy podle vynálezu, které mohou být exprimovány způsoby dobře známými odborníkům v oboru, viz například Sambrook, a další, 1989, Molecular Cloning, A Laboratory Manual, díl 1 - 3, Cold Spring Harbor Press, NY.
Úsek DNA kódující sledovaný polypeptid je možno získat použitím různých molekulárně biologických technik, které jsou známé odborníkům v oboru. Pro vytvoření fragmentu DNA kódujícího sledovaný protein může být například použita polymerázová řetězová reakce (PCR). Alternativně může být fragment DNA získán z komerčního zdroje.
DNA kódující sledované polypeptidy může být rekombinantním způsobem vložena do řady systémů hostitel-vektor, které také poskytují replikaci DNA ve velkém měřítku. Tyto vektory mohou být navrženy tak, aby obsahovaly nezbytné prvky pro řízení transkripce a/nebo translace sekvence DNA kódující hybridní polypeptid.
Vektory, které mohou být použity, zahrnují bez omezení vektory odvozené od rekombinantní bakteriofágové DNA, plasmidové DNA nebo kosmidové DNA. Mohou být například použity plasmidové vektory jako jsou řady vektorů pcDNA3, pBR322, pUC 19/18, pUC 118, 119 a M13 mp. Mezi bakteriofágové vektory mohou patřit řady bakteriofágových vektorů Zgt10, Xgt11, Xgt18-23, λΖΑΡ/R a EMBL. Jako kosmidové vektory mohou být bez omezení použity řady vektorů ·»·· pJB8, pCV 103, pCV 107, pCV108, pTM, pMCS, pNNL, pHSG274, COS202, COS203, pWE15, pWE16 a charomid 9.
Alternativně je možno zkonstruovat rekombinantní virové vektory obsahující bez omezení vektory odvozené od vidů jako je herpetický virus, retroviry, viry vakcinie, adenoviry, viry asociované s adenoviry nebo bovinní papilomavirus, rostlinné viry jako je virus tabákové mozaiky a bakulovirus.
Pro expresi biologicky aktivního polypeptidů musí být nukleotidová sekvence kódující protein vložena do vhodného ío expresního vektoru, tj. vektoru, který obsahuje nezbytné prvky pro transkripci a translaci vložených kódujících sekvencí. Pro konstrukci expresních vektorů, ve kterých je sekvence kódující hybridní polypeptid operativně spojena s vhodnými signály pro řízení transkripce/translace, mohou být použity metody dobře známé odborníkům v oboru. Mezi tyto metody patří techniky rekombinantní DNA in vitro a syntetické techniky, viz například způsoby popisované v Sambrook, a další, 1992, Molecular Cloning, A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Laboratory, Ν. Y. a Ausubel a další, 1989, Current Protocols in Molecular Biology, Green Publishing Associates & Wiley
Interscience, N.Y, z nichž každá je zařazena ve svém celku odkazem.
Molekula, nukleové kyseliny kódující hybridní polypeptid, zesilující polypeptid a polypeptidové jádro, o které se zajímáme, může být operativně spojena s řadou různých promotorových/zesilujících prvků. Promotorové/zesilující prvky mohou být zvoleny pro optimalizaci exprese terapeutických množství proteinu. Expresní prvky těchto vektorů se mohou lišit z hlediska jejich síly a specificity. Na základě použitého systému hostitel/vektor je možno použít jakéhokoli z řady vhodných transkripčních a translačních prvků. Promotor může být ve formě promotoru, který je přirozeně asociovaný se sledovaným genem.
DNA může být alternativně umístěna pod řízení rekombinantního nebo heterologního promotoru, například promotoru, který není normálně s tířnto genem asociován. Pro řízení exprese převedené DNA ve specifických typech buněk mohou být použity tkáňově specifické promotorové/zesilující prvky.
Příklady oblastí řídících transkripci, které mají tkáňovou specificitu, které byly popsány a mohly by být použity, zahrnují bez omezení kontrolní oblast genu elastázy I, který je aktivní v pankreatických acinárních buňkách (Swift a další, 1984, Cell 38: 639 - 646; Ornitz a další, 1986, Cold Spring Harbor Symp. Quant. Biol. 50: 399 - 409; MacDonald, 1987, Hepatology 7: 42S-51S); řídící oblast io inzulínového genu, která je aktivní v buňkách beta pankreatu (Hanahan, 1985, Nátuře 315: 115 - 122); řídící oblast imunoglobulinového genu, která je aktivní v lymfoidních buňkách (Grosschedl a další, 1984, Cell 38: 647 - 658; Adams a další, 1985, Nátuře 318; 533 - 538; Alexander a další, 1987, Mol. Cell. Biol. 7:
1436 - 1444); řídící oblast albuminového genu, která je aktivní v játrech (Pinkert a další, 1987, Genes and Devel. 1: 268 - 276); řídící oblast alfa-fetoproteinového genu, která je aktivní v játrech (Krumlauf a další, 1985, Mol. Cell. Biol. 5: 1639 - 1648; Hammer a další, 1987, Science 235: 53 - 58); řídící oblast alfa-1-antitrypsinového genu, která je aktivní v játrech (Kelsey a další, 1987, Genes and Devel. 1: 161 171); řídící oblast beta-globinového genu, která je aktivní v myeloidních buňkách (Magram a další, 1985, Nátuře 315: 338 - 340; Kollias a další, 1986, Cell 46: 89 - 94); řídící oblast bazického proteinu myelinu, která je aktivní v oligodendrocytových buňkách v mozku (Readhead a další, 1987, Cell 48: 703 - 712); řídící oblast genu lehkého řetězce 2 myosinu, která je aktivní v kosterních svalech (Shání, 1985, Nátuře 314: 283 - 286); a řídící oblast hormonu uvolňujícího gonadotropin, která je aktivní v hypothalamu (Mason a další, 1986, Science 234: 1372 - 1378). Mohou být použity promotory izolované z genomu virů, které rostou v savčích buňkách (např. promotory viru vakcinie 7,5K, SV40, HSV, promotory adenoviru MLP, MMTV, LTR a CMV), stejně jako promotory vytvořené technikami
00
0 0 0 • · ·
0 · • · 0
0000 • 0000
0 ···« • · 0
0 0 0 0 · • 0 0 · ·♦ ·· rekombinantní DNA nebo syntézou. V některých případech mohou být prvky promotoru konstitutivní nebo inducibilní promotory a mohou být použity za vhodných podmínek pro směrování vysoké hladiny řízené exprese sledované nukleotidové sekvence. Exprese genů pod řízením konstitutivních promotorů nevyžaduje přítomnost specifického substrátu pro indukci genové exprese, a bude probíhat za všech podmínek buněčného růstu. Naopak exprese genů řízených inducibilními promotory odpovídá na přítomnost nebo nepřítomnost induktoru.
io Pro dostatečnou translaci vložených sekvencí kódujících protein jsou také nezbytné specifické iniciační signály. Mezi tyto signály patří iniciační kodon ATG a sousední sekvence. V případech, kdy jsou do vhodných expresních vektorů vloženy celé kódující sekvence včetně iniciačního kodonu a přilehlých sekvencí, nemusí být nutné žádné další signály řídící translaci. V případech, kdy se vkládá pouze část kódující sekvence, však musí být poskytnuty signály pro řízení exogenní translace včetně iniciačního kodonu ATG. Navíc musí být iniciační kodon ve fázi s čtecím rámcem sekvencí kódujících protein pro zajištění translace celého inzertu. Tyto exogenní signály řízení translace a iniciační kodony mohou být různého původu, přirozeného i syntetického. Účinnost exprese může být zvýšena zavedením transkripčních atenuačních sekvencí, zesilujících prvků apod.
5.3 Použití zesilujících peptidových sekvencí, polypeptidových jader a hybridních polypeptidů podle vynálezu
Jak je diskutováno výše, zesilující peptidové sekvence podle vynálezu mohou být použity ke zlepšení farmakokinetických vlastností kteréhokoli polypeptidového jádra prostřednictvím spojení poíypeptidového jádra se zesilujícími peptidovými sekvencemi za vytvoření hybridních polypeptidů. Pozorované zlepšení farmakokinetických vlastností se vztahuje k farmakokinetickým • ft ftft • · · » • · · • · · • ftft* • ft ft · · · · · ftft · • ftft vlastnostem samostatného polypeptidového jádra. Standardní farmakokinetické charakteristické vlastnosti a způsoby zjištění a.charakterizace farmakokinetických vlastností prostředku jako je polypeptid jsou odborníkům v oboru dobře známé. Neomezující příklady těchto metod jsou uvedeny v následující příkladové části.
Zesilující peptidové sekvence podle vynálezu mohou být navíc použity pro zvýšení poločasu polypeptidového jádra, na které byly navázány zesilující peptidové sekvence, in vitro nebo ex-vivo. Zesiktjící peptidové sekvence mohou například zvýšit poločas navázaných polypeptidových jader, jestliže jsou výsledné hybridní polypeptidy přítomny v buněčné kultuře, tkáňové kultuře nebo vzorcích od pacienta (například vzorky buněk, vzorky tkání z biopsie nebo další vzorky obsahující tělesné tekutiny).
Polypeptidová jádra a hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být také využity jako součást metod pro modulaci (například snížení, inhibici, rozbití, stabilizaci nebo zesílení) fuzogenních dějů. Tyto peptidy mají s výhodou antifuzogenní nebo antivirovou aktivitu. Peptidy podle vynálezu mohou také mít schopnost modulovat intracelulární procesy, kterých se účastní peptidové interakce typu coiled-coil.
V konkrétních provedeních mohou být hybridní polypeptidy a polypeptidová jádra podle vynálezu, které mají antivirové účinky, použity jako součást metod pro snížení virové infekce. Tyto antivirové metody mohou být použity například proti lidským retrovirům, zvláště
HIV (virus lidské imunodeficience), např. HIV-1 a HIV-2, a lidským virům T-lymfocytů (HTLV-I a HTLV-II), a jiným než lidským retrovirům, jako je virus bovinní leukózy, viry kočičího sarkomu a leukemie, viry opičí imunodeficience (SIV), sarkomové a leukemické viry a viry progresivní pneumonie ovcí.
3o Antivirové metody podle vynálezu mohou být také použity proti neretrovirovým virům, včetně bez omezení viru respiračního syncytia ·· ···« • *
9 9 » « · • 9 ·
9 9
9999 (RSV), viru psinky, viru newcastleské nemoci, viru lidské parainfluenzy, virů chřipky, virů spalniček, virů Epstein-Barrové, virů hepatitidy B a virů Mason-Pfizer.
Výše uvedené viry jsou viry opatřené obalem. Antivirové metody podle vynálezu mohou být také použity proti virům, které nejsou opatřeny obalem, včetně bez omezení pikornavirú jako jsou polioviry, viru hepatitidy A, enteroviru, echoviru, viru coxsackie, papovavirů jako je papillomavirus, parvovirů, adenovirů a reovirů.
Další antifuzogenní aktivity, které mohou být modulovány w metodami využívajícími peptidy podle vynálezu, zahrnují bez omezení modulaci výměny neuronových přenašečů prostřednictvím buněčné fúze, a fúze spermie-vajíčko. Mezi intracelulárními poruchami, kterých se účastní interakce typu eoiled-coil, které mohou být odstraněny způsoby využívajícími peptidy podle vynálezu, jsou poruchy s účastí například bakteriálních toxinů.
Antifúzní nebo antivirová aktivita daného polypeptidového jádra nebo hybridního polypeptidu může být rutinně zjišťována standardními tedsty in vitro, ex vivo a na zvířecích modelech, které mohou být vzhledem k antivirové aktivitě pro sledovaný virus specifické nebo částečně specifické, a které jsou dobře známé odborníkům v oboru.
Výše uvedený popis se týká hlavně antivirových a s antifúzními účinky souvisejících aktivit polypeptidových jader a hybridních polypeptidů podle vynálezu. Hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být také použity jako součást jakékoli metody, při které může být uvažováno podávání nebo použití samotného polypeptidového jádra. Použití hybridních polypeptidů jako součást těchto metod je zvláště výhodné v případech, kdy se požaduje zlepšení farmakokinetických vlastností polypeptidového jádra. Například inzulín se používá jako součást léčby některých typů diabetů. Hybridní polypeptid obsahující inzulín nebo fragment inzulínu jako polypeptidové jádro může být proto také použit jako součást metod • tt tttttttt • · « • tt · • · tt • tttt · tttt tttt • tt tttt • tttt · • · ♦ • · · tttttt ·· ···· odstranění příznaků těch forem diabetů, u kterých se používá a/nebo uvažuje použití inzulínu.
Navíc k výše popsaným léčebným metodám mohou být peptidy podle vynálezu ještě dále použity jako součást prognostických metod pro prevenci stavů, včetně bez omezení poruch zahrnujících fúzní děje, intracelulárních procesů zahrnujících peptidy typu coiled-coil a virových infekcí, kterých se účastní fúze buňka-buňka a/nebo virusbuňka. Například polypeptidové jádro a hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být použity jako součást preventivních metod pro prevenci virové infekce.
Hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být ještě dále použity jako součást diagnostických metod. Tyto metody mohou být buď metody in vivo nebo in vitro. S použitím hybridního polypeptidu obsahujícího polypeptidové jádro a modifikaci primární aminokyselinové sekvence umožňující detekci hybridního polypeptidu může být také provedena jakákoli diagnostická metoda, při které je možno použít určitého polypeptidového jádra. Tyto techniky mohou odrážet zlepšení vzhledem k diagnostickým metodám v tom, že samotné zvýšení poločasu hybridního polypeptidu vzhledem k poločasu samostatného polypeptidového jádra může zvýšit citlivost diagnostického postupu, při kterém se používá. Mezi tyto diagnostické postupy patří bez omezení zobrazovací metody, například metody zobrazování in vivo. V neomezujícím příkladu zobrazovací metody může být detekována struktura, která se váže na polypeptidové jádro hybridního polypeptidu, prostřednictvím vazby hybridního polypeptidu a zobrazení (buď přímého nebo nepřímého) navázaného hybridního polypeptidu.
0
0000 r 0 0*» 0 0 0 » · ·
0 *
0 0 »
0« » 0 *0 00
0· 0
0 ·
0 · ·
0 0
0»0·
5.4 Farmaceutické prostředky, dávkování a způsoby podávání
Peptidy podle vynálezu mohou být podávány použitím způsobů dobře známých odborníkům v oboru. Prostředky se s výhodou formulují a podávají systémově. Způsoby formulace a podávání je možno nalézt v publikaci „Remingtonů Pharmaceutical Sciences“, poseldní vydání, Mack Publishing Co, Easton, PA. Mezi vhodné způsoby mohou patřit orální, rektální, vaginální, plicní (například inhalační), transdermální, transmukosální nebo intestinální podávání; parenterální podávání včetně intramuskulárních, subkutánních io a intramedulárních injekcí, stejně jako intrathekálních, přímých intraventrikulárních, intravenózních, intraperitoneálních, intranazálních nebo intraokulárních injekcí, pokud uvádíme pouze příklady. Pro intravenózní injekci mohou být prostředky podle vynálezu formulovány ve vodných roztocích, s výhodou ve fyziologicky kompatibilních pufrech jako je Hanksův roztok, Ringerův roztok, nebo fyziologickém solném roztoku, pokud uvádíme jenom některé. Navíc mohou být pro dodávání peptidů podle vynálezu používány infuzní pumpy. Pro transmukosální podávání se ve formulaci používají penetrační prostředky pro usnadnění pronikání bariérou. Tyto penetrační prostředky jsou v oboru obecně známé.
V případech, kdy je výhodné intracelulární podávání peptidů podle vynálezu nebo jiných inhibičních prostředků, mohou být použity techniky dobře známé odborníkům v oboru. Takové prostředky mohou být například zapouzdřené do liposomů nebo mikrosfér a potom podávány jak bylo popsáno výše. Liposomy jsou kulové lipidické dvojvrstvy s vodnou fází uvnitř. Všechny molekuly přítomné ve vodném roztoku v době vytváření liposomů jsou do této vodné vnitřní části zahrnuty. Obsahy liposomů jsou jak chráněné před vnějším mikroprostředím, tak i účinně dodávány do buněčné cytoplasmy, protože liposomy fúzují s buněčnými membránami. Navíc v důsledku
99
9 9 9
9 9
9 9
9 9
9999 • 99
9 » • «
9 9 • · ··· ···· ·· ·*·» • ·
9 • · • 9 9
99 jejich hydrofobičnosti, pokud se mají podávat malé molekuly, je možno dosáhnout přímého intracelulárního podávání.
Nukleotidové sekvence kódující peptidy podle vynálezu, které se mají podávat intracelulárně, mohou být exprimovány ve sledovaných buňkách s použitím technik dobře známých odborníkům v oboru. Pro dodávání a expresi těchto nukleotidových sekvencí do populace cílových buněk mohou být například použity expresní vektory odvozené od virů jako jsou retroviry, viry vakcinie, viry asociované s adenoviry, herpetické viry nebo bovinní papilomaviry. Způsoby io konstrukce těchto vektorů a expresních konstruktů jsou dobře známé, viz například Sambrook a další, 1989, Molecular Cloning, A Laboratory Manual, Cold Spring Harbor Press, Cold Spring Harbor NY, a Ausubel a další, 1989, Current Protocois in Molecular Biology, Green
Publishing Associates a Wiley Interscience, NY.
Účinné dávky peptidů podle vynálezu vhodné pro podávání mohou být zjištěny způsoby dobře známými v oboru, které se týkají parametrů jako biologický poločas, biologická dostupnost a toxicita. Ve zvláště výhodných provedeních určuje odborník v oboru účinné rozmezí dávek hybridního polypeptidů použitím údajů z rutinních studií in vitro a in vivo, které jsou dobře známé odborníkům v oboru. Například testy antivirové aktivity na buněčných kulturách in vitro, jako jsou testy uváděné pro T1249 jako příklady v části 7 dále, budou poskytovat údaje, ze kterých může odborník v oboru snadno určit střední inhibiční koncentraci (IC) peptidu nebo polypeptidů nutného pro blokování určitého množství infekční schopnosti viru (např. 50 %, IC5o; nebo 90 %, IC50)· Vhodné dávky je potom možno zvolit použitím farmakokinetických údajů z jednoho nebo více rutinních modelů na zvířatech, jako jsou farmakokinetické údaje popisované jako příklady v části 10 níže, pro T1249, takže se získá minimální koncentrace peptidu v plasmě (Cmin), která je rovná nebo která je vyšší než je zjištěná hodnota IC.
Příklady dávek polypeptidů mohou být již 0,1 pg/kg tělesné hmotnosti a až 10 pg/kg tělesné hmotnosti. Výhodnější rozmezí účinných dávek je od 0,1 do 100 pg/kg tělesné hmotnosti. Další příklady dávek peptidů podle vynálezu zahrnují 1 až 5 mg, 1 až 10 mg,
1 až 30 mg, 1 až 50 mg, 1 až 75 mg, 1 až 100 mg, 1 až 125 mg, 1 až
150 mg, 1 až 200 mg, nebo 1 až 250 mg peptidu. Terapeuticky účinná dávka označuje takové množství sloučeniny, které je dostatečné pro dosažení odstranění příznaků nebo pro prodloužení přežití u pacienta. Toxicitu a terapeutickou účinnost těchto sloučenin je možno zjistit ío standardními farmaceutickými postupy v buněčných kulturách nebo experimentálních zvířatech, například pro zjištění LD5o (dávka smrtelná pro 50 % populace) a ED50 (dávka terapeuticky účinná pro 50 % populace). Poměr dávek mezi toxickým a terapeutickým účinkem je terapeutický index a může být vyjádřen jako poměr LD50/ED50.
Výhodné jsou sloučeniny, které mají větší terapeutické indexy. Data získaná z těchto testů na buněčných kulturách a studií na zvířatech mohou být použita pro formulaci rozmezí dávek pro použití u lidí. Dávky těchto sloučenin jsou s výhodou v rozmezích koncentrací v oběhu, které zahrnují ED50 s malou nebo žádnou toxicitou. Dávka se může v tomto rozmezí lišit v závislosti na použité dávkové formě a způsobu podávání. Pro jakoukoli sloučeninu používanou při způsobu podle vynálezu se bude terapeuticky účinná dávka na počátku odhadovat na základě testů na buněčné kultuře. Dávka může být formulována na zvířecích modelech pro dosažení rozmezí koncentrací v cirkulující plasmě, které zahrnuje IC50 (např. koncentrace testované sloučeniny, která poskytne polovinu maximální inhibice fuzogenního děje, jako je polovina maximální inhibice virové infekce vzhledem k míře takového děje v nepřítomnosti testované sloučeniny) při zjišťování v buněčné kultuře. Tyto informace mohou být použity pro přesnější určení použitelných dávek u člověka. Hladiny v plasmě mohou být měřeny například vysokoúčinnou kapalinovou
- 88 chromatografii (HPLC) nebo jakýmkoli biologickým nebo imunologickým testem schopným měřit hladiny peptidů.
Hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být podávány jednorázově, přerušovaně, periodicky nebo kontinuálně. Polypeptidy podle vynálezu mohou být například podávány při jediném podání, jako je jediná subkutánní injekce, jediná intravenózní infuze nebo jediné spolknutí. Polypeptidy podle vynálezu mohou být také podávány ve větším počtu přerušovaných podávání, včetně periodických podávání. V některých provedeních mohou být například polypeptidy podle vynálezu podávány jednou týdně, jednou denně, dvakrát denně (např. každých 12 hod), každých 6 hodin, každé 4 hodiny, každé 2 hodiny nebo každou hodinu. Polypeptidy podle vynálezu mohou být také podávány kontinuálně, jako například kontinuální subkutánní nebo intravenózní infúzní pumpou, nebo pomocí subkutánního nebo jiného implantátu, který dovolí kontinuální absorpci polypeptidů tělem pacienta.
Hybridní polypeptidy podle vynálezu mohou být také podávány v kombinaci s alespoň jedním dalším léčebným prostředkem. Ačkoli to nění pro terapii HIV výhodné, může se provádět podávání jiných typů léčení (například protirakovinné terapie) současně nebo postupně, včetně cyklického léčení (tj. podávání první sloučeniny po určité časové období a následné podávání druhé antivirové sloučeniny po určité časové období, a opakování tohoto postupného podávání s cílem snížit vyvinutí rezistence na některé z těchto léčení.
V případě virových, například retrovirových infekcí, se může účinné množství hybridního polypeptidů nebo jeho farmaceuticky přijatelného derivátu podávat v kombinaci s alespoň jedním, s výhodou alespoň dvěma jinými antivirovými prostředky.
Pokud jako příklad vezmeme infekci HIV, tyto antivirové prostředky mohou bez omezení zahrnovat DP-107 (T21), DP178 (T20), jakékoli jiné potypeptidové jádro znázorněné v tabulce 2 φ · φ φ
odvozené z HIV-1 nebo HIV-2, jakýkoli jiný hybridní polypeptid, jehož polypeptidové jádro je alespoň z části odvozené od HIV-1 nebo HIV-2, cytokiny, například rIFN a, rIFN β, rIFN γ; inhibitory reverzní transkriptázy včetně nukleosidových a nenukleosidových inhibitorů, např. AZT, 3TC, D4T, ddl, adefovir, abakavir a další dideoxynukleosidy nebo dideoxyfluoronukleosidy, nebo delaviridin-mesylát, nevirapin, efavirenz; inhibitory úpravy virové mRNA čepičkou, jako je ribavirin; inhibitory HIV proteázy, jako je ritonavir, nelfinavirmesylát, amprenavir, sakvinavir, sakvinavirmesylát, indinavir nebo ABT378, ABT538 nebo MK639; amfotericin B jako molekula vázající lipid s anti-HIV aktivitou; a kastanospermin jako inhibitor úpravy v buňkách (procesingu) glykoproteinů.
Hybridní polypeptidy a/nebo polypeptidová jádra podle vynálezu mohou být dále využívány profylakticky pro prevenci onemocnění.
Hybridní polypeptidy a/nebo polypeptidová jádra mohou působit přímo pro zabránění onemocnění, nebo mohou být alternativně použity jako vakcíny, kde hostitel vytváří protilátky proti hybridním polypeptidům podle vynálezu, které potom slouží pro neutralizaci patogenních organismů včetně například inhibice virové, bakteriální a parazitické infekce.
Pro všechna tato léčení popisovaná výše může být zvolena přesná formulace, způsob podávání a dávkování jednotlivým ošetřujícím lékařem podle pacientova stavu (viz např. Fingl a další, 1975, v „The Pharmacological Basis of Therapeutics“, kap. 1, str. 1).
Je třeba uvést, že ošetřující lékař by věděl, jak a kdy ukončit, přerušit nebo upravit podávání z hlediska toxicity nebo poruchy funkce orgánů. Naopak ošetřující lékař by také věděl, jak upravit léčení pro zvýšení klinické odpovědi tam, kde není odpovídající (a vyhnout se toxicitě. Velikost podané dávky při zvládání onkogenního onemocnění bude záviset na vážnosti léčeného stavu a způsobu podávání. Dávka a patrně i počet dávek se také budou lišit v závislosti na věku, tělesné hmotnosti a reakci jednotlivého pacienta. Ve veterinárním lékařství může být použit program srovnatelný s výše diskutovaným programem.
Do rámce předkládaného vynálezu také patří použití farmaceuticky přijatelných nosičů pro formulaci zde popisovaných sloučenin pro provádění vynálezu do dávkových forem vhodných pro systémové podávání. Při správném výběru nosiče a vhodném provádění výroby mohou být sloučeniny podle předkládaného vynálezu, zvláště sloučeniny formulované jako roztoky, podávány parenterálně, jako je subkutánní injekcí, intravenózní injekcí, subkutánní infuzí nebo intravenózní infuzí, například infuzní pumpou, sloučeniny mohou být snadno formulovány použitím farmaceutických nosičů, dobře známých v oboru, na dávkové formy vhodné pro orální podávání. Tyto nosiče umožní formulaci sloučenin podle vynálezu do formy tablet, pilulek, kapslí, kapalin, gelů, sirupů, kaší, suspenzí apod., pro orální přijímání léčeným pacientem.
Mezi farmaceutické prostředky vhodné pro použití v předkládaném vynálezu patří prostředky, ve kterých jsou obsaženy účinné složky v účinném množství pro dosažení zamýšleného účelu. Zjištění účinných množství spadá do schopnosti odborníka v oboru, zvláště z hlediska zde poskytovaného podrobného popisu.
Navíc k účinným složkám mohou tyto farmaceutické prostředky obsahovat vhodné farmaceuticky přijatelné nosiče obsahující excipienty a pomocné látky umožňující zpracování účinných sloučenin do prostředků, které mohou být farmaceuticky použity. Prostředky formulované pro orální podávání mohou být ve formě tablet, dražé, kapslí nebo roztoků. Pro orální podávání peptidů jsou dobře známé v oboru způsoby, které se například používají firmou Emisphere Technologies, které mohou být rutinně používány.
Farmaceutické prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být vyráběny způsobem, který je sám o sobě znám, .například pomocí běžného míšení, rozpouštění, granulace, výroby dražé, roztírání, • · • ·
• ·· · rozprašovacího sušení, emulgace, zapouzdřování, zachycování nebo lyofilizace.
Farmaceutické prostředky pro parenterální podávání zahrnují vodné roztoky účinných složek ve formě Rozpustné ve vodě. Navíc mohou být připraveny emulze a suspenze účinných složek ve formě vhodných olejových injekčních směsí. Mezi vhodná lipofilní rozpouštědla nebo vehikula patří mastné oleje jako je sezamový olej, nebo syntetické estery mastných kyselin, jako je ethyloleát nebo triglyceridy, liposomy nebo jiné látky známé v oboru pro výrobu lipidových nebo lipofilních emulzí. Vodné injekční suspenze mohou obsahovat látky, které zvyšují viskozitu suspenze, jako je sodná sůl karboxymethylcelulózy, sorbitol nebo dextran. Suspenze může také popřípadě obsahovat vhodné stabilizátory nebo látky zvyšující rozpustnost sloučenin pro umožnění přípravy vysoce koncentrovaných roztoků.
Farmaceutické prostředky pro orální použití mohou být získány kombinací účinných sloučenin s pevnou pomocnou látkou, popřípadě rozdrcením výsledné směsi a zpracováním směsi granulí po přidání vhodných pomocných látek v případě potřeby za získání tablet nebo jader dražé. Vhodné pomocné látky jsou zvláště plniva jako jsou cukry včetně laktózy, sacharózy, trehalózy, mannitolu nebo sorbitolu; celulózové preparáty jako je například kukuřičný škrob, pšeničný škrob, rýžový škrob, bramborový škrob, želatina, tragakantová guma, methylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza, sodná sůl karboxymethylcelulózy a/nebo polyvinylpyrrolidon (PVP). V případě potřeby mohou být přidána rozvolňovadla, jako je zesítěný polyvinylpyrrolidon, agar, nebo alginová kyselina nebo její sůl, jako je alginát sodný.
Jádra dražé jsou opatřena vhodnými povlaky. K tomuto účelu mohou být použity koncentrované cukerné roztoky, které mohou popřípadě obsahovat arabskou gumu, talek, polyvinylpyrrolidon, • · • ·
karbopolový gel, polyethylenglykol a/nebo oxid titaničitý, roztoky laků a vhodná organická rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel. Do povlaků tablet nebo dražé mohou být přidávány barevné látky nebo pigmenty pro identifikaci nebo charakterizaci různých kombinací dávek aktivní sloučeniny.
Farmaceutické prostředky, které mohou být použity orálně, zahrnují zasunovací kapsle vyrobené z želatiny, stejně jako měkké, uzavřené kapsle, vyrobené ze želatiny a plastifikátoru, jako je glycerol nebo sorbitol. Zasunovací kapsle mohou obsahovat účinné složky ve směsi s plnivem jako je laktóza, pojivý jako jsou škroby a/nebo kluznými látkami jako je talek nebo stearan hořečnatý, a popřípadě stabilizátory. V měkkých kapslích mohou být účinné sloučeniny rozpuštěny nebo suspendovány ve vhodných kapalinách, jako jsou mastné oleje, parafinový olej nebo kapalné polyethylenglykoly. Navíc mohou být přidány stabilizátory.
V případech, kdy je žádoucí zesílení imunitní odpovědi hostitele, mohou být hybridní polypeptidy formulovány s vhodným adjuvans pro zvýšení imunologické odpovědi. Mezi tato adjuvans mohou bez omezení patřit minerální gely jako je hydroxid hlinitý; povrchově aktivní látky jako je lysolecithin, pluronové polyoly, polyanionty; jiné peptidy; olejové emulze; a potenciálně použitelná adjuvans jako je BCG a Corynebacterium parvum. Pro zavádění vakcín popisovaných výše mohou být použity různé způsoby. Mezi tyto způsoby patří bez omezení orální, intradermální, intramuskulární, intraperitoneální, intravenózní, subkutánní a intranazální způsoby.
• ·· ·
Příklady provedení vynálezu
6. Příklad
Identifikace konvenčních aminokyselinových sekvencí, které obsahují zesilující peptidové sekvence
Retrovirový protein gp41 obsahuje strukturní domény označované jako oblast α-šroubovice, umístěné v C-koncové oblasti proteinu, a oblast leucinového zipu umístěnou v N-koncové oblasti proteinu. Porovnání oblastí zesilující peptidové sekvence obsažených v gp41 (obr. 2A a 2B) z gp41 ze všech dosud publikovaných io izolovaných sekvencí HIV-1, HIV-2 a SIV identifikovalo konvenční aminokyselinové sekvence ukázané v obr. 1.
Jak je popsáno podrobně v dále uvedených příkladech, tyto sekvence reprezentují zesilující peptidové sekvence v tom, že vazba těchto peptidových sekvencí na celou řadu různých polypeptidových jader zlepšuje farmakokinetické vlastnosti výsledných hybridních polypeptidů.
7. Příklad
Hybridní polypeptidy, které fungují jako silné inhibitory infekce HIV-1
T1249, tak jak je znázorněn na obr. 13, je hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidové sekvence navázané na polypeptidové jádro HIV. Jak je uvedeno dále, hybridní polypeptid T1249 má zlepšené farmakokinetické vlastnosti a silnou aktivitu in vitro proti izolátům HIV-1, HIV-2, a SIV, se zlepšenou účinností proti klinickým izolátům HIV-1 v testech infekčnosti HuPBMC in vitro stejně jako v myším modelu HuPBMC SCID infekce HIV-1 in vivo. V dále popisovaných biologických testech se aktivita T1249 porovnává s účinným antivirovým polypeptidem T20. Polypeptid T20, který je také známý jako DP-178, je odvozený z proteinové sekvence gp41 HIV-1 a popisuje se a nárokuje v US patentu No. 5,464,933.
7.1 Materiály a metody
7.1.1 Syntéza a čištění peptidů
Peptidy byly syntetizovány pomocí chemických reakcí typu Fast Moc. Obecně, pokud není uvedeno jinak, obsahovaly peptidy amidované karboxylové konce a acetylované aminové konce. Čištění bylo prováděno HPLC s reverzními fázemi.
ίο T1249 (Ac-WQEWEQKITALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWÁSL-WEWF-NH2) je peptid o délce 39 aminokyselin (Mh = 5036,7), který se skládá výlučně z aminokyselin vyskytujících se v přírodě a je na aminovém konci blokován acetylovou skupinou, a karboxylový konec je blokován amidovou skupinou pro zvýšení stability. T1387 je peptid o délce 23 aminokyselin postrádající zesilující peptidové sekvence (Ac-TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK-NH2). T1387 tedy představuje polypeptidové jádro hybridního polypeptidů T1249. T1387 je na aminovém a karboxylovém konci blokován stejným způsobem jako T1249.
T1249 byl konkrétně syntetizován použitím standardních podmínek syntézy na pevné fázi. Identita hlavního vrcholu záznamu HPLC byla potvrzena hmotnostní spektroskopií jako T1249.
T1249 byl snadno vyčištěn chromatografií s reverzními fázemi na koloně 15,2 cm naplněné nosičem C18, 10 pm, 120Á.
7.1.2 Virus
Virus HIV-1 lai (Popovic, M. a další, 1984, Science 224: 497 508) byl pomnožen v buňkách CEM kultivovaných v médiu RPMI 1640 s obsahem 10% fetálního telecího séra. Supernatant z infikovaných
- 95 • · ft • ♦ ft buněk CEM byl protlačen filtrem 0,2 pm a infekční titr byl určen mikroinfekčním testem použitím buněčné linie AA5, aby se podpořila replikace viru. K tomuto účelu bylo 20 pl sériově zředěného viru přidáno ke 20 pl buněk CEM v koncentraci 6 x 105/ml v 96-jamkové mikrotitrační destičce. Každé ředění viru bylo testováno v triplikátu. Buňky byly kultivovány 7 dnů přidáváním čerstvého média každý druhý den. Sedm dnů po infekci byly vzorky supernatantu testovány na replikaci viru, jejímž důkazem byla aktivita reverzní transkriptázy uvolňovaná do supernatantu. Byla vypočtena hodnota TCID5o pomocí vzorce podle Reeda a Muencha (Reed, L J. a další, 1938, Am. J. Hyg. 27:493 - 497).
7.1.3 Test buněčné fúze
Přibližně 7 χ 104 buněk Molt-4 bylo inkubováno s 1 χ 104 buněk CEM chronicky infikovaných buňkami HIV-1 lai v 96-jamkových destičkách pro tkáňové kultivace v konečném objemu 100 pl kultivačního média (RPMI 1640 obsahující 10% teplem inaktivované FBS, doplněné 1% L-glutaminem a 1% Pen-Strep), jak bylo popsáno dříve (Matthews, T. J., a další, 1987, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 84: 5424 - 5428). Peptidové inhibitory byly přidávány v objemu 10 pl a buněčné směsi byly inkubovány 24 hod při 37 °C v 5% CO2. V tomto čase byly počítány vícejaderné obří buňky (syncytia, šířka pěti buněk nebo větší) mikroskopickým vyšetřením při zvětšení 10 x a 40 x, které umožnilo vizualizaci celé jamky v jediném poli. Ošetřené buňky byly porovnávány s infikovanými, neošetřenými kontrolami, a výsledky byly vyjádřeny jako procento inhibice infikovaných kontrol.
7.1.4 Testy infekčnosti MAGI-CCR-5
Přibližně 1 χ 106 buněk Magi-CCR-5 (získaných prostřednictvím NIH AIDS Research and Reference Reagent Program, Division of
• ·
• 00 00 0 0*00
0 * 0 0 0 0 0
0 0 0
0« 0000
AIDS, NIAID; Chackerian, B., a další, 1997, J. Virol. 71: 3932 - 3939) bylo zaočkováno do 48-jamkové destičky pro tkáňovou kultivaci (přibližně 2 χ 104 buněk/jamku v objemu 300 μΙ/jamku selektivního růstového média obsahujícího DMEM doplněné 10 % teplem ínaktivovaného FBS, 1 % L-glutaminu, 1 % Pen/Strep, hygromycinem B, geneticinem a puromycinem) a ponecháno přichytit přes noc při 37 °C, 5 % CO2. Do následujícího dne bylo dosaženo konfluence buněk přibližně 30 %. Očkovací médium bylo odstraněno a byl přidán zředěný peptidový inhibitor v objemech 50 μΙ/jamku (u neošetřených io kontrol pouze média) a potom 100 μΙ/jamku zředěného viru (požadovaný vstupní titr viru 100 až 200 pfu/jamku). Nakonec bylo do každé jamky přidáno 250 μΙ selektivního růstového média a destička byla inkubována 2 dny při 37 °C, 5% CO2. Fixace a barvení byly prováděny podle protokolu poskytnutého NIAID pro buňky MAG115 CCR5. Ve stručnosti, médium bylo z destičky odstraněno a do každé jamky bylo přidáno 500 μΙ fixačního roztoku. Destičky byly ponechány fixovat 5 min při teplotě místnosti. Fixační roztok byl odstraněn, každá jamka byla dvakrát promyta DPBS, a do každé jamky bylo přidáno 200 μΙ barvicího roztoku. Destička byla potom inkubována při 37 °C,
5% CO2, 50 min, byl odstraněn barvicí roztok a každá jamka byla dvakrát promyta DPBS. Destička byla ponechána sušit na vzduchu před počítáním modrých buněk pod mikroskopem pro celou jamku. Ošetřené jamky byly porovnávány s infikovanými, neošetřenými kontrolami, a výsledky byly vyjádřeny jako procenta inhibice infikovaných kontrol.
7.1.5 Test na reverzní transkriptázu
Mikrotest na reverzní transkriptázu (RT) byl upraven z Goff a další (Goff, S. a další, 1981, J. Virol. 38: 239 - 248) a Willey a další (Willey, R. a další, 1988, J. Virol. 62: 139 - 147). Supernatanty z kultur virů/buněk byly upraveny na koncentraci 1% Triton-X100. 10 μΙ ·· • ·
každého vzorku supernatant/Triton X-100 bylo. přidáno k 50 pl koktejlu RT (75 mM KCI, 2 mM Clevelandsovo činidlo, 5 mM MgCI2, 5 pg/ml póly A, 0,25 jednotek/ml oligo dT, 0,05% NP40, 50 mM Tris-HCI, pH
7,8, 0,5 μΜ neradioaktivní dTTP, a 10 cCi/ml 32P-dTTP) v 96-jamkové mikrotitrační destičce s U-dnem a destičky byly inkubovány při 37 °C 90 min. Po inkubaci bylo 40 μί reakční směsi z každé jamky převedeno do zařízení Schleicher a Schuell (S+S) dot blot apparatus, v částečném vakuu, nesoucího mřížkou rozdělenou 96-jamkovou filtrační vrstvu (Wallac catalog # 1450 - 423) a filtrační podložku nasycenou pufrem 2 x SSC (0,3 M NaCI a 0,003 M citran sodný). Každá jamka byla čtyřikrát promyta alespoň 200 pl 2 x SSC při plném vakuu. Zařízení bylo rozloženo a filtrační papír rozdělený mřížkou byl odstraněn a třikrát promyt pufrem 2 x SSC. Nakonec byla filtrační membrána odsáta na absorpčním papíře, ponechána usušit na vzduchu a byla uzavřena v zatavovacích sáčcích. Vzorky byly umístěny v kazetě s fosforeskujícím stínítkem a bylo přiloženo vymazané (alespoň 8 min) fosforeskující stínítko a kazeta byla uzavřena. Expozice trvala 16 hod. Hodnoty Pixel Index Values (PIV) vytvořené ve formátu „volume reporting formát“ získaném z přenosů zobrazování s použitím fosforescence (Molecular Dynamics Phosphorimager) byly použity pro zjištění ovlivněné nebo inhibované frakce (Fa) pro všechny dávky inhibitoru nebo inhibitorů při porovnání s neošetřenými infikovanými kontrolami (analýza programem ImageQuant volume report, korekce na pozadí).
7.1.6 Test infekčnosti/neutralizace na lidských PBMC
Tento prototypový test používal buněčné linie, kde test primárního izolátu využívá PBMC získané od Interstate Blood Bank, aktivované 2 až 3 dny kombinací protilátek OKT3 (0,5 pg/ml) a CD28 (0,1 pg/ml). Cílové buňky byly naneseny na médium pro separaci lymfocytů (LSM), promyty a zmraženy. Buňky byly ponechány podle potřeby roztát a byly aktivovány jak bylo uvedeno výše minimálně 2 až 3 dny před testem. V tomto testu v 96-jamkovém formátu byly buňky v koncentraci 2 x 106/ml v 5% médiu IL-2 a konečném objemu 100 pl. Zásobní roztoky peptidu byly připraveny v DBPS (1 g/ml). Ředění peptidu byla prováděna v kompletním médiu RPMI 1640 s 20 % FBS/5 % IL-2.
7.1.7 Model infekce HIV-1 in vivo na myších SCID HuPBMC
Samice myší SCID (stáří 5 až 7 týdnů) dostaly 5 až 10 χ 107 io PBMC z dospělých lidí intraperitoneální injekcí. O dva týdny později byly myši infikovány i.p. v den 0 103 TCID50 HIV-1 9320 (izolát A018 citlivý na AZT). Léčení peptidy probíhalo i.p., dvakrát denně, počínaje dnem -1, a pokračovalo až do šestého dne. Míra infekce krevních buněk, splenocytů, lymfatických uzlin a peritoneálních buněk byla zjišťována kvantitativní společnou kultivací s lidskými blasty PBMC týdně po tři za sebou následující týdny po odběru vzorků krve a tkání (den 7, přibližně 12 až 18 hod po posledním podání léčiva). Supernatanty ze společné kultivace byly vyhodnocovány na produkci antigenu HIV-1 p24 jako měřítko infekce virem (kity a protokol
Immunotek Coulter).
7.1.8 Farmakokinetické studie na krysách
Byly použity samci krys CD o hmotnosti 250 až 300 g s dvojitým jugulárním katétrem, získaní od firmy Charles River Laboratories.
Peptidy byly vstřikovány do jednoho jugulárního katétru v objemu 200 μΙ roztoku peptidu (přibližně 3,75 mg/ml), koncentrace dávkovacího roztoku byla zjišťována Edelhochovou metodou (Edelhoch, 1967, Biochemistry 6: 1948 - 1954) a upravena na základě hmotnosti zvířat tak, že každé zvíře dostalo dávku 2,5 mg/kg).
Přibližně 250 až 300 μΙ krve bylo odebíráno v určených časových • · • · • · ··♦· • ·· »· · · ·· « ··* intervalech (0, 15, 30 min a 1, 2, 4, 6 a 8 hod) a uchováváno ve zkumavkách EDTA capiject. Z usazených buněk po centrifugaci byla odebrána plasma, která byla buď zmražena nebo ihned zpracována na analýzu fluorescenční HPLC.
7.1.9 Analýza vzorků plasmy fluorescenční HPLC
100 pl vzorku plasmy bylo přidáno k 900 μΙ srážecího pufru (acetonitríl, 1,0% TFA, detergent), což vedlo k vysrážení většiny plasmatických proteinů. Po centrifugaci 10 000 ot/min 10 min bylo odebráno 400 μΙ supernatantu a přidáno k 600 μΙ vody pro HPLC. Podle koncentrace peptidu přítomného v každém vzorku byla prováděna sériová ředění v ředicím pufru složeném ze 40 % srážecího pufru a 60 % vody pro HPLC. Navíc k ředěním vzorku byla prováděna sériová ředění dávkovacího roztoku v pufru stejně jako v plasmě a použita pro vytvoření standardní křivky závislosti plochy vrcholu na známé koncentraci peptidu. Tato křivka byla potom použita pro výpočet koncentrace peptidu v plasmě, přičemž se brala v úvahu všechna provedená ředění a množství nastřikované na kolonu.
7.1.10 Protokol XTT
Pro měření cytotoxických/cytostatických účinků peptidů byly prováděny testy XTT (Weislow, O. S. a další, 1989, J. Nati. Cancer Inst. 81: 577 - 586) v přítomností různých koncentrací peptidu s cílem účinně získat index selektivity (SI). Hodnota TC50 byla při tomto testu zjišťována inkubací buněk v přítomnosti a nepřítomnosti sériově ředěného peptidu s následným přidáním XTT. V přežívajících/metabolizujících buňkách se XTT redukuje na rozpustné hnědé barvivo, XTT-formazan. Absorbance se odečítá a získané údaje se porovnávají mezi vzorky s přítomností a bez přítomnosti peptidu pro určení TC50 použitím Karberovy metody (viz
100•··· φφ ·♦ • · » · · • · · ♦ • · φ · · φ φ φ · · ·· ·· φφφφ např. Lennette, Ε. Η. a další, ed., 1969, „Diagnostic Procedures for Viral and Rickettsíal Infections“, American Public Health Association, lne., čtvrté vyd., str. 47 - 52). Buňky Molt 4, CEM (80 000 buněk/jamku) a kombinace těchto dvou typů buněk (70 000, popřípadě 10 000) byly vysety a inkubovány se sériově ředěným peptidem 24 hod v celkovém objemu 100 μΙ. Po inkubaci bylo do každé jamky přidáno 25 μΙ pracovního zásobního roztoku XTT (1 mg/ml XTT, 250 μΜ PMS v úplném médiu obsahujícím 5% DMSO) a destičky byly inkubovány při 37 °C. Bylo odečítáno vyvinuté zbarvení io a výsledky byly použity pro vyjádření hodnot poskytnutých jamkami obsahujícími peptid jako procento hodnot z jamek s neošetřenou kontrolou.
7.2 Výsledky
7.2.1 Antivirová účinnost - testy fúze
T1249 byl přímo porovnáván s T20 v testech mezibuněčné fúze zprostředkované virem, prováděných na chronicky infikovaných buňkách CEM smíšených s neinfikovanými buňkami Molt-4, jak je ukázáno v tabulce 3 dále. Inhibice fúze T1249 proti laboratorním
2o izolátům, jako je lllb, MN a RF, je porovnatelná s T20, a vykazuje přibližně 2,5 až 5 násobné zlepšení ve srovnání s T20. T1249 byl rovněž aktivnější (zlepšení 3 až 28 krát) než T20 proti několika klinickým izolátům indukujícím syncytia, včetně AZT rezistentního izolátu (G691-2), a izolátu léčeného před AZT (G762-3), a 9320 (izolátu použitého ve studiích HuPBMC-SCID). Nejzajímavější je, že T1249 byl více než 800 krát účinnější proti HIV-2 NIHZ než T20.
• » • »
101• φ · • · » φ *
• 9 *
• ·
9 9 9
9999
Tabulka 3
Izolát viru T20 (ng/ml) n T1249 (ng/ml) n Násobek rozdílu
HIV-1 lllb 2,5 9 1,0 9 2,5
HIV-1 G691-2 (AZT-R) 406,0 1 16,0 1 25
HIV-1 G762-3(Pre-AZT) 340,1 1 12,2 1 28
HIV-1 MN 20,0 7 3,1 7 6
HIV-1 RF 6,1 7 2,1 7 .. 3
HIV-1 9320 118,4 1 34,5 1 3
HIV-2 NIHZ 3610,0 >10 4,3 2 840
7.2.2 Antivirová účinnost - testy infekčnosti Magi-CCR-5
Test infekčnosti Magi-CCR-5 umožňuje přímá porovnání izolátů viru indukujících a neindukujících syncytia stejně jako porovnání mezi laboratorními a klinickými izoláty. Test je také přímým měřítkem virové infekce (exprese TAT po infekci, transaktivace produkce betagalaktosidázy působením LTR) v protikladu s běžně používanými nepřímými měřítky pro infekčnost, jako je antigen p24 nebo produkce io reverzní transkriptázy. Testy infekčnosti Magi-CCR-5 (viz tabulka 4 níže) ukazují, že T1249 je za všech okolností účinnější než T20 proti všem testovaným izolátům, jak z hlediska EC50, tak i výpočtů inhibice Vn/Vo = 0,1. T1249 vykazuje podstatné zlepšení účinnosti proti klinickému izolátů HIV-1 301714 (>25 násobné), což je jeden z nejméně citlivých izolátů na T20. Navíc je T1249 alespoň 100 x účinnější než T20 proti izolátů SIV B670. Tyto údaje spolu s fúzními daty ukazují, že T1249 je silný peptidový inhibitor HIV-1, HIV-2 a SIV.
- 102-
0.0 0 « 0 ·
0 0 ·· · ·0
00 0 0 0 0
0 ·
0 0
0 0
0*00
Tabulka 4
T20 T1249
Izolát viru EC-50 Vn/Vo=0,1 EC-50 Vn/Vo=0,1 Násobek rozdílu EC-50 Násobek rozdílu Vn/Vo=0,1
HIB-1 lllb 42 80 8 10 5 8
HIV-1 9320 11 50 1 6 11 8
HIV-1 301714 (subtyp B, NSI) 1065 4000 43 105 25 38
HIV-1 G691-2 (AZT-R) 13 200 0,3 20 43 10
HIV-1 pNL4-3 166 210 1 13 166 16
SIV-B670 2313 >10000 21 100 110 >100
7.2.3 Antivirová účinnost - test infekčnosti HuPBMC
T1249 byl přímo porovnáván s T20 v testech infekčnosti 5 HuPBMC (tabulka 5, níže), který představuje uznávanou náhražku systému in vitro pro předpovídání koncentrací léčiva v plasmě nutných pro inhibici viru in vivo. Tato porovnání odhalila, že T1249 má silnější účinky proti všem dosud testovaným izolátům HIV-1, kde všechny hodnoty Vn/Vo = 0,1 (dávka nezbytná pro snížení titru viru o jeden io řád) jsou sníženy na submikrogramové koncentrace. Mnoho z nejméně citlivých klinických izolátů na T20 vykazovalo desetinásobnou nebo vyšší citlivost na T1249. Je zajímavé, že HIV-1 9320, izolát používaný
ΦΦ
Φ Φ •
Φ
Φ ··!·
- 10399 φ φ • φ
φ • ΦΦΦ ·» φ»·· φφ • φ ·
Φ Φ
Φ Φ
ΦΦ v myším modelu HuPBMC SCID infekce, má na T20 46 krát nižší citlivost než na T1249, což ukazuje velmi dobrou korelaci s výsledky in vivo.
Tabulka 5
T20 T1249
Izolát viru (HIV-1) Vn/Vo=0,1 (ng/ml) Vn/Vo=0,1 (ng/ml) Násobek rozdílu
IIIB 250 80 3
9320 6000 130 46
301714 (subtyp B, NSI) 8000 700 11
302056 (subtyp B, NSI) 800 90 9
301593 (subtyp B, Sl) 3500 200 18
302077 (subtyp A) 3300 230 14
302143 (Sl) 1600 220 7
G691-2 (AZT-R) 1300 400 3
7.2.4 Antivirová účinnost, laboratorní izoláty rezistentní na T20
T1249 byl přímo porovnáván s T20 v testech mezibuněčné fúze zprostředkované virem prováděných na chronicky infikovaných ío buňkách CEM smíšených s neinfikovanými buňkami Molt-4 (tabulka 6, níže). T1249 byl téměř 200 krát silnější než T20 proti izolátům rezistentním na T20.
ft
- 104·· • ft '4 « · • ···* ftft ···* • ♦ • · • · • · · ftft ·« ft • ft «* < ·· • · • ftft · ft · · • ft ··· ft
Tabulka 6
Izolát viru T20 (ng/ml) n T1249 (ng/ml) n Násobek rozdílu
HIB-1 pNL4-3 SM (T20 rezistentní) 405,3 3 2,1 3 193
V testech Magi-CCR-5 (viz tabulka 7 níže) je T1249 až 50 000 krát účinnější než T20 proti izolátům rezistentním na T20, jako je 5 pNL4-3 SM a pNL4-3 STM (Rimsky, L. a Matthews, T., 1998, J. Virol.
72: 986 - 993).
Tabulka 7
T20 T1249
Izolát viru (HIV-1) EC-50 Vn/Vo = 0,1 EC-50 Vn/Vo = 0,1 Násobek rozdílu EC-50 Násobek rozdílu Vn/Vo=0,1
pNL4-3 166 210 1 13 166 16
pNL4-3 SM (T20-R) 90 900 4 11 23 82
pNL4-3 SM (T20-R) Duke 410 2600 4 11 103 236
pNL4-3 STM (T20/T649-R) >50000 >50000 1 13 >50000 >3846
ίο T1249 byl přímo porovnáván s T20 v testech infekčnosti
HuPBMC (viz tabulka 8, níže) vyhodnocujícím rozdíly v účinnosti proti rezistentnímu izolátu. T1249 je více než 250 krát účinnější než T20 proti rezistentnímu izolátu pNL4-3 SM.
ΦΦ ·Φ
Φ Φ Φ ·
9 ·
ΦΦ
- 105*φ φφφφ φ φ · « φ
Φ·Φ φφφφ • φ φ φ φ * φ φ φ
Φ 9 9 9
Φ· Φ« •φ 9999
Tabulka 8
T20 T1249
Izolát viru (HIV-1) Vn/Vo=0,1 (ng/ml) Vn/Vo=0,1 (ng/ml) Násobek rozdílu
pNL4-3 3500 30 117-
pNL4-3 SM (T20-R) >10000 40 >250
7.2.5 Antivirová účinnost - model SCID-HuPBMC in vivo
Antivirová účinnost in vivo T1249 byla přímo porovnávána s aktivitou T20 v modelu na myších HuPBMC-SCID infekce HIV-1 9320 (obr. 3). Po dvou týdnech po rekonstituci buňkami HuPBMC byly myši infikovány i.p. v den 0 103 TCID50 HIV-1 9320 pasážovaného v buňkách PBMC (izolát A018 citlivý na AZT). Peptidy byly podávány io i.p., dvakrát denně, na celkové denní dávky 67 mg/kg (T20), 20 mg/kg (T1249), 6,7 mg/kg (T1249), 2,0 mg/kg (T1249) a 0,67 mg/kg (T1249), osm dnů, počínaje dnem -1. Rozsah infekce v krevních buňkách, splenocytech, lymfatických uzlinách a peritoneálních buňkách byl zjišťován kvantitativní společnou kultivací s lidskými blasty PBMC týdně po tři za sebou následující týdny byl sledován po odebrání vzorků krve a tkání (den 7, přibližně 12 až 18 hod po podání poslední dávky léčiva). Supernatanty pro společnou kultivaci byly testovány na produkci antigenu p24 HIV-1 jako měřítko infekce virem. Infekční virus nebyl v krvi nebo lymfatických tkáních zvířat ošetřených T20 detekovatelný, i když byl detekovatelný v peritoneálních výplaších a preparátu sleziny. Všechny orgány byly negativní na infekční virus při dávce 6,7 mg/kg T1249, což ukazuje alespoň desetinásobné zlepšení proti ošetření T20. V dávce 2,0 mg/kg T1249 byly jak lymfa, tak i slezina zcela prosté detekovatelného infekčního viru, přičemž
·· · · ·· ···· •» ···· ·· ·· • · · · · ·
106v peritoneálním výplachu byl snížen titr viru s faktorem 2 log10 θ v krvi s faktorem 1 log™, ve srovnání s infikovanými kontrolami. Při nejnižší dávce T1249, 0,67 mg/kg, byly peritoneální výplachy a krev ekvivalentní infikované kontrole; jak v lymfě, tak i slezinných tkáních byl však pozorován pokles titru infekčního viru s faktorem alespoň 1 logio· Celkově tyto výsledky ukazují, že T1249 je za těchto podmínek přibližně 30 a 100 krát účinnější proti HIV-1 9320 in vivo.
7.2.6 Farmakokinetické studie - krysa to Pro další definování farmakokinetického profilu T1249 byly použity krysy se zavedenými kanylami. Samci krys CD o hmotnosti 250 až 300 g dostávali i.v. jugulárním katétrem T1249 a T20 (obr, 4A-5). Výsledné vzorky plasmy byly testovány metodou fluorescenční HPLC pro odhad množství peptidu v extrahované plasmě. Poločas beta-fáze a celková AUC T1249 byly téměř třikrát vyšší než u T20 (obr. 5).
7.2.7 Cytotoxicita
Nebyl pozorován žádný zjevný důkaz cytotoxicity T1249 in vitro, jak je ukázáno na obr. 6.
Navíc není T1249 akutně toxický (smrt během 24 hod) při dávce
167 mg/kg (nejvyšší testovaná dávka) podané i.v. jugulární kanylou (0,3 ml v průběhu 2 až 3 min).
7.2.8 Přímá vazba na konstrukt gp41 Μ41Δ178
T1249 byla radioaktivně označena 125l a čištěna HPLC na maximální specifickou aktivitu. T20 byl jodován stejným způsobem. Saturační vazba Μ41Δ178 (zkrácený fúzní protein ektodomény gp41 postrádající aminokyselinovou sekvenci T20) imobilizovaného na mikrotitračních destičkách při koncentraci 0,5 mg/μΙ je ukázána na * ·
-107obr. 7. Nespecifická vazba byla definována jako vazba radioligandu v přítomnosti 1 μΜ neznačeného peptidů. Specifická vazba byla rozdíl mezi celkovou a nespecifickou vazbou. Výsledky ukazují, že 125lT1249 a 125l-T20 mají podobné vazebné afinity 1 až 2 nM. Lineární inverzní Scatchardova vynesení ukazují, že každý ligand se váže na homogenní třídu vazebných míst.
Kinetika vazby 125I-T1249 a 125l-T20 byla zjišťována na scintilačních mikrotitračních destičkách potažených 0,5 pg/ml Μ41Δ178. Časový průběh asociace a disociace je ukázán na obr. 8. io Disociace navázaného radioligandu byla měřena po přidání neznačeného peptidů na konečnou koncentraci 10 μΜ v jedné desetině celkového objemu testu. Počáteční hodnoty náběhu a poklesu pro 125I-T1249 byly podstatně nižší než hodnoty pro 125l-T20. Obrazy disociace pro oba radioligandy byly nezměněné, jestliže byla disociace zahájena jiným neznačeným peptidem (tj. 125I-T1249 s T20).
Pro další demonstraci, že oba ligandy soutěží o stejné cílové místo, byly T1249 a T20 titrovány v přítomnosti jediné koncentrace buď 125I-T1249 nebo 125l-T20. Ligand byl přidán těsně po začátku inkubace neznačeného peptidů. Kompetitivní křivky ukázané na obr. 9 naznačují, že ačkoli oba ligandy mají podobné afinity, je nutná vyšší koncentrace buď neznačeného T20 nebo T1249 pro plné soutěžení o vazbu 125I-T1249.
7.2,9 Přímá vazba na oblast HR1 GP41
Pro měření sekundární struktury T1249 v roztoku (fyziologický roztok s fosfátovým pufrem, pH 7) samostatně a v kombinaci s peptidem o délce 45 zbytků (T1346) z HR1 (sedminásobné opakování 1) vazebné oblasti gp41 byla použita spektroskopie cirkulárního dichroismu (CD). Obr. 14A ilustruje spektrum CD samotného T1249 v roztoku (10 μΜ, 1 °C). Spektrum je typické pro
108• · · · · · · · · · ·· • · · ♦ · ···· peptidy, které přijmou alfa-šroubovicovou strukturu. Rozbor tohoto spektra zvláště s použitím jediné hodnoty rozkladu se základem nastaveným na spektra proteinu 33 předpovídá obsah šroubovice T1249 (samostatný v roztoku) na 50 %. Obr. 14B ilustruje reprezentativní spektrum CD T1249 ve směsi s T1346. Plné čtverečky () znázorňují teoretické spektrum CD předpovězené pro „model bez interakce“, kde se předpokládá, že peptidy v roztoku neinteragují. Skutečné experimentální spektrum (·) se podstatně liší od tohoto teoretického spektra „bez interakce“, což ukazuje, že tyto dva peptidy io samozřejmě interagují při vzniku měřitelné strukturní změny, která se pozoruje na spektru CD.
7.2.10 Ochrana vazebné oblasti T1249 uvnitř gp41 před proteázou
Vnímavost chimérního proteinu Μ41Δ178, popisovaného v části
7.2.8 výše ke štěpení proteinázou K byla zjišťována a analyzována elektroforézou na polyakrylamidovém gelu. Výsledky jsou znázorněny na obr. 15.
Jestliže se buď Μ41Δ178 (neošetřený; obr. 15, dráha 2) nebo T1249 (neošetřený; obr. 15, dráha 4) inkubují jednotlivě s proteinázou
K (obr. 15, dráhy 3 a 5), štěpí se oba proteiny. Jestliže se však T1249 inkubuje s Μ41Δ178 před přidáním proteinázy K (obr. 15, dráha 7), vznikne chráněný fragment HR-1 s výslednou molekulovou hmotností přibližně 6500 Daltonů. Sekvenování chráněného fragmentu ukazuje, že odpovídá oblasti primární sekvence umístěné uvnitř ektodomény gp41. Chráněný fragment zahrnuje rozpustný peptid HR1 (T1346) používaný ve studiích CD popisovaných v části 7.2.9 výše, a dále obsahuje dalších sedm aminokyselinových zbytků umístěných na aminovém konci. Tato ochrana může být připisována vazbě T1249 na specifickou sekvenci gp41, která je obsažena v konstruktu Μ41Δ178.
4 · · · 4 · · 44 4 4 • 4 ·· 4 · · · ·
1098. Příklad
Hybridní polypeptidy viru respiračního syncytia
Následující příklad popisuje hybridní polypeptidy viru respiračního syncytia (RSV) se zlepšenými farmakokinetickými vlastnostmi. Dále se uvádějí výsledky, které dokládají, že hybridní polypeptidy RSV jsou silné inhibitory infekce RSV.
8.1 Materiály a metody
8.1.1 Syntéza peptidů a čištění io Polypeptidy RSV byly syntetizovány použitím standardních chemických reakcí Fast Moc. Obecně, pokud není uvedeno jinak, obsahovaly peptidy amidované karboxylové konce a acetylované aminové konce. Čištění bylo prováděno HPLC s reverzními fázemi.
8.1.2 Test snížení počtu plaků viru respiračního syncytia
Všechna nezbytná ředění peptidů byla prováděna v čisté, sterilní 96-jamkové destičce TC. Bylo připraveno celkem 11 ředění pro každý peptid a jedna kontrolní jamka neobsahující peptid. Rozmezí konečných koncentrací peptidů začínalo na 50 pg/ml nebo 100 pg/ml celkem s 11 dvojnásobnými ředěními. RSV byl připraven s koncentrací 100 PFU/jamku ve 100 pl 3% EMEM, zjištěnou pomocí známého titru RSV. Virus se potom přidá do všech jamek.
Z jedné 96-jamkové destičky se subkonfluentními buňkami Hep2 byla odebrána média. Materiál z ředicí destičky byl převeden na destičky s buňkami počínaje řadou 1, a potom byly převedeny řady 12, 11, atd., dokud nebyly převedeny všechny řady. Destičky byly vloženy zpátky do inkubátoru na 48 hod.
Buňky byly testovány pro zajištění, že v kontrolních jamkách jsou přítomna syncytia. Média byla odstraněna a do každé jamky bylo
110-
přidáno přibližně 50 μΙ 0,25% krystalové violeti v methanolu. Jamky byly okamžitě opláchnuty ve vodě pro odstranění nadbytku barviva a ponechány usušit. Pomocí preparačního mikroskopu byla počítána syncytia v každé jamce.
8.2 Výsledky
Farmakokinetické studie s hybridními peptidy RSV T1301 (Ac-WQEWDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELWA WF-NH2) a T1302 (Ac-WQAWDEYDASISQVNEKINQALAYIREADELW AWF-NH2) io obsahujícími zesilující peptidové sekvence ukázaly značně zlepšený poločas ve srovnání s polypeptidovým jádrem T786 (Ac-VYPSDEYDASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV-NH2), jak je také ukázáno na obr. 10A - 10B. Hybridní polypeptidy T1301, T1302 a T1303 (Ac-WQAWDEYDASISDVNEKINQALAYIREADELWEWF-NH2) rovněž ukázaly značně zvýšený poločas vzhledem k polypeptidovému jádru T1476 (Ac-DEYDASISQVNEKINQALAYIREADEL-NH,2).
Hybridní polypeptidy RSV TÍ30Í, T1302 a T1303 stejně jako polypeptid T786 a T1293, byly testovány na svou schopnost inhibovat tvorbu plaků RSV na buňkách HEp2. Jak je ukázáno na obr. 11A a
11B, testované hybridní polypeptidy RSV stejně jako polypeptidové jádra T786 byly schopny inhibovat infekci RSV. Je překvapivé, že se hybridní polypeptid T1293 rovněž ukázal jako silná anti-RSV sloučenina (obr. 13).
9. Příklad
Hybridní polypeptidy luteinizačního hormonu
Zde popisovaný příklad ukazuje hybridní proteiny luteinizačního hormonu (LH) se zlepšenými farmakokinetickými vlastnostmi. Následující hybridní peptidy LH byly syntetizovány a čištěny použitím
3o výše popsaných metod: polypeptidové jádro T1323 (Ac111 • ·· ·· ···· ·· ·· ·· · · · · · 9 9 9 9 • 9 · · · ··· • · · 9 9 9 9 9 9 99 9 9
-QHWSYGLRPG-NH2) a hybridní polypeptid T1324 (Ac-WQEWEQKIQHWSYGLRPGWASLWEWF-NH2), který obsahuje aminokyselinovou sekvenci polypeptidového jádra T1323 svázanou se zesilujícími peptidy na aminovém a karboxylovém konci. Jak je ukázáno na obr. 12A a 12B, hybridní peptid T1324 ukázal podstatně zvýšený poločas při porovnání s polypeptidovým jádrem T1323 postrádajícím zesilující peptidové sekvence.
10. Příklad
Farmakoloqické vlastnosti hybridního polypeptidu T1249
T1249 znázorněný na obr. 13 je hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidové sekvence navázané na polypeptidové jádro odvozené ze směsi virových sekvencí. Jak je ukázáno v přikladu uvedeném v části 7 výše, hybridní polypeptid T1249 má zlepšené farmakokinetické vlastnosti a silnou aktivitu in vitro i in vivo proti HIV1. V příkladu uvedeném níže se dále popisují farmakologické vlastnosti T1249 jak u modelů na hlodavcích, tak i na modelech primátů.
10.1 Materiály a metody
10,1,4 Jediná dávka podaná savcům
T1249 byl podáván albinotickým krysám Sprague-Dawley v jediné dávce kontinuální subkutánní infuzí (s.c.i.), subkutánní (s.c.) injekcí nebo intravenózní (i.v.) injekcí. Každá léčená skupina se skládala z 9 krys každého pohlaví ve skupině. Skupiny dostávaly sterilní preparáty samotné léčivé látky T1249 v dávkách 0,5, 2,0, nebo
6.5 mg/kg c.s.i. Jedna skupina dostala 50 mM karbonát-bikarbonát pH
8.5 jako kontrolu. Peptidy byly podávány 12 hod katétrem polyvinylchlorid/polyethylen, chirurgicky implantovaným podkožně v týlu krku. Dvě skupiny dostaly jedinou dávku T1249 v množství 1,2
9· MM • · · · · 0 0 f 0φ · “112“ ·· ’···· · · · ··· ···« «· ·· ·* ···· nebo 1,5 mg/kg subkutánní injekcí do intraskapuiární oblasti. Dvě skupiny dostaly jedinou dávku T1249 v množství 1,5 nebo 5 mg/kg intravenózní injekcí. Skutečné množství T1249 v miligramech bylo vypočteno použitím obsahu peptidu, který byl určen pro každou podanou šarži.
Při analýzách byla prováděna pozorování v kleci (dvakrát denně na úmrtnost a nemocnost), byly zjišťovány klinické laboratorní parametry, tělesná hmotnost, a byla provedena pitva. Vzorky krve byly získány občasným vzorkováním v průběhu 12 hod od tří krys od io každého pohlaví ve skupině v každém z následujících časů; 0,5, 1, 2, 4, 6, 8, 19 a 12 hod po podání dávky. Analýza vzorku byla prováděna testem PcAb ECLIA (Blackburn, G. a další, 1991, Clin. Chem. 37;
1534 - 1539; Deaver, D., 1995, Nátuře 377: 758).
Pro farmakokinetické analýzy T1249 v plasmě a lymfě krys byl 15 T1249 připraven ve formě sterilního roztoku v bikarbonátovém pufru a podáván ve formě jednotlivé dávky, jednorázové intravenózní injekce, do laterální ocasní žíly, v dávce 20 mg/kg. Zvířatům byla odebírána krev pomocí zavedeného jugulárního katétru. Vzorky byly odebírány ihned po podání dávky, a v časech 5, 15 a 30 min, a 1, 2, 4
2o a 6 hod po podání léčiva. Pro analýzu lymfatických kapalin byly odebírány vzorky bezprostředně před podáním dávky a každých 20 min prvních 6 hod po podání dávky. Lymfatická tekutina byla odebírána z katétru umístěného přímo do hrudního lymfatického kanálu, jak bylo popsáno dříve (Kirkpatrick a Silver, 1970, The Journal of Surgical Research 10: 147 - 158). Koncentrace T1249 v plasmě a lymfatické tekutině byly zjišťovány použitím standardního kompetitivního testu ELISA na T1249 (Hamilton, G. 1991, str. 139, v „Immunochemistry of Solid-Phase Immunoassay“, Butler, J., ed., CRC Press, Boston).
113• · · · ··♦ · »« ·· ♦ · ♦ t * f '· t · • · · · · · · ·· ··· ···· ·· ·· ·· ····
10.1.2 Jednorázové podávání primátům
Sterilní preparáty čisté léčivé látky T1249 byly podávány opicím cynomologus v jednorázových dávkách podávaných subkutánní (s.c.), intramuskulární (i.m.) nebo intravenózní (i.v.) injekcí. V sekvenčním zkříženém uspořádání dostala jedna skupina zvířat složená ze dvou zvířat od každého pohlaví jednu jednorázovou dávku T1249 i.v.
(0,8 mg/kg), i.m. (0,8 mg/kg) nebo s.c. (0,4, 0,8 a 1,6 mg/kg). Každý den s podáním dávky byl oddělen od jiných alespoň třemi dny vyplavovacího období. Lyofilizovaný T1249 byl rekonstituován ve ío sterilním fyziologickém roztoku s fosfátovým pufrem pH 7,4 bezprostředně před podáním dávky. Skutečné množství testované látky v miligramech bylo vypočteno pomocí obsahu peptidu zjištěného pro podávanou šarži.
Při analýze byla zvířata pozorována v klecích a byla prováděna fyzikální vyšetření a zjišťována tělesná hmotnost. Pro i.v. fázi studie byly do heparinizovaných zkumavek odebírány vzorky krve v následujících časech. Ihned po podání dávky, a v časech 0,25, 0,5,
1,5, 3, 6, 12 a 24 hod po podání dávky. Pro fáze i.m. a s.c. studie byly do heparinizovaných zkumavek od každého zvířete odebírány vzorky krve v následujících časech: 0,5, 1, 2, 3, 6, 12 a 24 hodin po podání dávky. Vzorky plasmy byly připravovány během jedné hodiny po odběru a rychle zamraženy v kapalném dusíku. Analýzy vzorků byly prováděny testem PcAb ECLIA (Blackburn, G. a další, 1991, Clin.
Chem. 37: 1534 - 1539; Deaver, D., 1995, Nátuře 377: 758).
10.1.3 Přemosťující farmakokinetická studie
Šest samců opis cynomolgus bylo náhodně zařazeno do tří skupin po dvou zvířatech ve skupině. Všechny dávky T1249 byly podány jednorázovou subkutánní injekcí. Studie byla rozdělena do dvou částí. V části 1 dostala zvířata ve skupinách 1, 2 a 3 sterilní
114-
• Φ φφ
1’ · · ♦
9 Φ preparát samostatné léčivé látky (tj. látka T1249 rozpuštěná v karbonátovém-bikarbonátovém pufru, pH 8,5) dvakrát denně po čtyři za sebou následující dny (dny studie 1 - 4) v dávkách 0,2, 0,6 a 2,0 mg/kg/dávku. Část 1 a část 2 byly odděleny desetidenním vymývacím obdobím. V části 2 dostaůa zvířata ve skupinách 1, 2 a 3 sterilní preparát léčivé látky T1249 (tj. ve vodném roztoku pH 6,5, plus mannitol) dvakrát denně po čtyři za sebou následující dny (dny studie 15 - 18) s dávkami 0,2, 0,6 a 2,0 mg/kg/dávku.
Vzorky krve pro farmakokinetické analýzy byly odebírány ve io dnech studie 1 a 15 pro zjišťování farmakokinetických vlastností pro jednu dávku a ve dnech studie 4 a 18 pro zjišťování ustálených farmakokinetických parametrů v plasmě. Vzorky byly odebírány v následujících časech: bezprostředně před odáním dávky a 0,5, 1,5, 3,0, 4,0, 6,0, 8,0 a 12,0 hod po podání dávky. V částech 1 a 2 studie byla zvířata monitorována na klinické příznaky a změny tělesné hmotnosti.
10,2 Výsledky
10,2.1 Farmakokinetické vlastnosti T1249 podávaného krysám
Pro počáteční zjištění farmakokinetických vlastností v plasmě a distribuce T1249 byly použity krysí modely. Pro zvířata ve všech dávkových skupinách nebyly pozorovány žádné změny tělesné hmotnosti, fyzického stavu, hematologických a klinických chemických parametrů nebo makroskopických patologických pozorování souvisejících s podáváním T1249.
Krysy, které dostaly T1249 c.s.i., dosáhly rovnovážných koncentrací peptidů v plasmě přibližně 4 hod po podání. Jak rovnovážné koncentrace v plasmě (Cpss), tak i vypočtená plocha pod křivkou závislosti koncentrace v plasmě na čase (AUC) byly přímo úměrné podané dávce, což ukazuje, že T1249 vykazuje lineární φ» φφφφ farmakokinetické vlastnosti v rozmezí testovaných dávek 0,5 až
6,5 mg/kg. Jak vypočtené farmakokinetické vlastnosti, tak i křivky závislosti plasmatické koncentrace na čase pro podávání c.s.i., jsou uvedeny v tabulce 9, popřípadě v obr. 16A.
Tabulka 9
Skupiny podle dávek
Parametr 0,5 mg/kg 2,0 mg/kg 6,5 mg/kg
Cpss (pg/ml) 0,80 2,80 10,9
AUC(0.12b> (pg.h/ml) 7,99 25,9 120
Podání T1249 jednorázovou i.v. injekcí vedlo k lineární závislosti farmakokinetických parametrů na dávce v rozmezí testovaných dávek. io Naopak expozice T1249 podaného s.c. injekci nebyla v rozmezí studovaných dávek závislá na dávce. Vypočtené farmakokinetické parametry a křivky závislosti plasmatické koncentrace na čase jak pro s.c., tak i pro i.v. podání T1249, jsou ukázány v tabulce 10, popřípadě obr. 16B.
Tabulka 10
Dávkové skupiny/způsob podávání (s.c.) (i.v.)
Parametr 1,2 mg/kg 15 mg/kg 1,5 mg/kg 5,0 mg/kg
tl/2, koncový (hod) 2,02 2,00 2,46 1,86
tmax (hod) 1,09 1,88 - -
Cmax (pg/ml) 6,37 21,5 15,7 46,3
AUC(0-i2h) (pg.h/ml) 27,0 107 45,6 118
AUC(0.m) (pg.h/ml) 27,6 110 47,1 120
116-
Biologická dostupnost T1249 podávaného krysám subkutánně byla zjišťována v porovnání s i.v. podáváním. Výsledky jsou ukázány v tabulce 11 níže. Při nízké dávce (1,2 mg/kg) měla T1249 relativní biologickou dostupnost (Fr) pro subkutánní podání 73 %. Relativní biologická dostupnost byla 30 %, jestliže byla při podání vysoké dávky (15 mg/kg) T1249 koncentrace vyšší než koncentrace, která inhibuje 90 % (ICg0) infekčnosti HIV pro plných 12 hod studie při všech vyšetřovaných dávkách.
Tabulka 11
Způsob podání Dávka (mg/kg) AUC(O-m) (pg.h/ml) AUC(o-M) (pg.h/ml) Fr (%)
Nízká dávka
s.c. 1.2 27,6 34,5(a) 73
i.v. 1,5 47,1 - -
Vysoká dávka
s.c. 15 110 36,5<b) 30
i.v. 5 120 - -
Normalizováno z dávky 1,2 mg/kg na dávku 1,5 mg/kg vynásobením AUCýo-co) faktorem 1,25.
Normalizováno z dávky 15 mg/kg na dávku 5 mg/kg vydělením
AUC(o.M) faktorem 3.
Kinetická data pro koncentrace v plasmě i v lymfě T1249 jsou ukázána na obr. 16C a uvedena v následující tabulce 12. T1249 rychle pronikal do lymfatického systému a dosáhl rovnováhy s plasmatickou zásobou léčiva v průběhu přibližně 1 hod po podání. Po vyrovnání koncentrace mezi těmito dvěma částmi byly koncentrace léčiva v plasmě a lymfě porovnatelné mimo tří hodin po podání dávky u čtyř
117-
0 * 0 0 0 0 0 • 00· 0 00 0 0 00 0 0
* 0 0
0 0 · « 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 •
00 0 0 0000
z pěti zvířat. Jedno zvíře mělo trvale nižší koncentrace T1249 v lymfě než jiná zvířata, avšak profil lymfatické eliminace u tohoto zvířete byl nerozlišitelný od jiných členů skupiny. Porovnání efiminační fáze poločasu (t 1/2) pro plasmu a lymfu ukazuje, že přechod T1249 mezi těmito dvěma částmi je řízen difúzí. Po třech hodinách se zdá, že existuje druhá, rychlejší eliminační fáze z lymfatického systému. Tento rozdíl by mohl být způsoben mechanismem (například v důsledku redistribuce nebo urychlené degradace peptidů v lymfě) nebo jinými faktory. Koncentrace T1249 v lymfatické tekutině 6 hod po injekci je io vyšší než ICg0 pro virovou infekčnost pro běžné laboratorní kmeny a pro primární klinické izoláty HIV-1.
Byla také zjišťována míra pronikání T1249 do cerebrospinální tekutiny (CSF). Koncentrace T1249 byly nižší než je detekční limit (LOD; 2,0 ng T1249/ml CSF) ve všech měřitelných časech, což ukazuje, že po jednorázovém podání neproniká T1249 do centrálního nervového systému.
Tabulka 12
Parametr T1249
Plasma Lymfa
t1/2, vylučování (hod) 2,6 ± 0,41 1,3 ±0,27
Cmax (pg/ml) ’ 291 133(a)/155(b)
AUC(0-6h) (pg.h/ml) 506 348(a)/411(b)
AUC(0.m) (pg.h/ml) 598 390(a)/449(b)
Cl (ml/h) 7,8 11,5
(a) Vypočtené průměry včetně jednoho zvířete (krysa #1), které
mělo podstatně nižší lymfatické koncentrace, ale podobný kinetický profil ve srovnání s jinými zvířaty ve skupině.
Vypočtené průměry s vyloučením krysy #1.
(b)
- 118• ♦ · ♦* · *· · 94 94
4 9 4 4 · · 4 4 4 9
9 9 4 4 4 9 9
4 · 9 4 4 9 9 9 9
9 4 4 9 4 4 · 4
949 9444 44 44 99 9944
10,2.2 Farmakokinetické vlastnosti T1249 podávaného primátům
Pro vyhodnocení vztahu mezi dávkou a různými farmakokinetickými parametry spojenými s parenterálním podáváním
T1249 byly použity modely primátů. Koncentrace v plasmě vyšší než
6,0 pg/ml T1249 byly dosaženy všemi způsoby podávání a kvantifikovatelné hladiny (tj. hladiny vyšší než 0,5 pg/ml) byly detekovány 24 hod po podání s.c. a i.v. Poločas vylučování ti/2 byl pro všechny způsoby podávání srovnatelný (5,4 hod, 4,8 hod a 5,6 hod io pro podání i.v., s.c. a i.m.). Koncentrace T1249 v plasmě, které byly vyšší než hodnoty IC90 pro laboratorní kmeny a klinické izoláty HIV-1 byly pozorovány ve všech bodech měření v průběhu 24 hod období vzorkování.
Porovnání údajů získaných pro parenterální podávání 0,8 mg/kg
T1249 všemi způsoby podávání (s.c., i.v. a i.m.) je ukázáno v obr.
17A. Obr. 15B znázorňuje srovnání údajů získaných při s.c. injekci při třech různých dávkách T1249 (0,4 mg/kg, 0,8 mg/kg a 1,6 mg/kg). Vložený obrázek v obr. 17B obsahuje vynesení vypočtené AUC proti podané dávce.
T1249 má u opic cynomolgus lineární farmakokinetické vlastnosti po s.c. podání v rozmezí podávaných dávek, což ukazuje, že se v tomto rozmezí nedosáhlo saturace vylučovacího mechanismu nebo mechanismů. Souhrn farmakokinetických údajů po parenterálním podání T1249 opicím cynomolgus je uveden v tabulce 13, níže.
Porovnání hodnot AUC v plasmě ukazuje, že ve srovnání s intravenózním podáním je při intramuskulární injekci biologická dostupnost T1249 přibližně 64 % a při subkutánní injekci 92 %.
• Φ
Φ •
Φ
Φ
- 119φφ φφφφ • · * • φ * φ # # • φφφφ • φ · · φ
Φ · Φ φ ·
ΦΦ· ·!·· ·· ΦΦ
ΦΦ • e φ φ φ φ φ φ φ φφφφ
Tabulka 13
Parametr s.c. (0,4) Způsob podání (dávka, mg/kg) i.v. (0,8)
s.c. (0,8) S.C. (1,6) i.m. (0,8)
tl/2i konečný (h) 6,23 ± 0,52 4,83 ± 0,48 5,55 ± 0,92 5,57 + 0,24 5,35 ± 0,95
tmax (h) 3,97 ± 1,18 4,58 ± 1,45 4,72 ± 1,81 2,32 ± 0,43 -
Cmax (pg/ml) 3,17 ± 0,09 6,85 ± 1,01 13,3 + 2,55 6,37 ± 1,69 26,7 ± 0,25
AUC(o-24) (pg.h/ml) 37,5 ± 6,6 8,12± 11,4 168 ± 34,0 56,4 ± 12,3 87,4 ± 25,0
AUC(o-m) (pg.h/ml) 40,9 ± 8,2 85,3 ± 13,6 181 ± 44,0 59,5 ± 13,1 92,5 ± 25,0
Fr (%) - 92,3 - 64,4 -
10.2.3 Přemosťující farmakokinetická studie
Přemosťující farmakokinetické studie byly prováděny s cílem 5 srovnat farmakokinetické profily v plasmě čisté léčivé substance T1249 použité pri neklinických pokusech popisovaných výše s léčivým produktem T1249 ve formulovaném prostředku, který by se podával skutečnému subjektu nebo pacientovi, například pro léčení infekce HIV. Tato studie byla navržena jako jednosměrné, zkřížené porovnání w v paralelních skupinách tří dávkových hladin T1249 ve formě čisté léčivé látky a tří dávkových hladin formulovaného léčivého produktu. Farmakokinetické vlastnosti v plasmě byly vyhodnocovány po podání jediné dávky a po dosažení ustáleného stavu.
Podávání T1249 subkutánní injekcí poskytlo měřitelné hladiny 15 peptidu u všech skupin, kterým byla dávka podána. Křivky závislosti koncentrace v plasmě na čase byly u všech skupin s podanou dávkou přibližně paralelní po počáteční dávce (dny 1 a 15) a v ustáleném stavu (dny 4 a 18) jak pro čistou léčivou látku T1249, tak i pro formulovaný léčivý produkt T1249. Navíc se pro obě formulace léčiva hodnoty AUC(0-i2h) měnily přímo úměrně s dávkou. Vypočtené hodnoty AUC(o-i2h) pro léčivý produkt se pohybovaly v rozmezí od 43 % až 80
120• 0 00 • » · 0 «0 0 9 0 0
0 0 »· 0000 % hodnot AUC(o-i2h) vypočtených pro léčivou látku po podání jedné dávky, a od 36 % do 71 % v ustáleném stavu.
Čistá léčivá látka T1249 a produkt léčiva ukázaly podobné farmakokinetické profily u opic cynomolgus po jednorázovém subkutánním podávání při testovaných dávkách a oběmu dávek. Přímé porovnání tvarů křivek závislosti koncentrace v plasmě na čase v provedené studii a tvarů křivek z předcházející studie u opic cynomolgus ukazuje, že při podání T1249 subkutánní injekcí dochází k depotnímu efektu. To je naznačeno zvýšením času, ve kterém je io dosažena maximální koncentrace v plasmě (tmax) a ti/2·
Tyto výsledky ukazují, že formulace léčivé látky použitá ve farmakologickém programu poskytuje srovnatelné hodnoty AUC a dalších kinetických parametrů s hodnotami pozorovanými po podání formulovaného léčivého produktu. Tato pozorování ukazují, že klinické podávání T1249 povede k celkové expozici pacienta látce T1249.
11, Příklad
Izolace nových polypeptidových jader s antivirovou aktivitou pro izolát
HIV-1 rezistentní na T649
Jak se zde popisuje na konkrétním neomezujícím příkladu, je vytvořeno modifikované peptidové jádro, které má antivirovou aktivitu proti kmenům HIV rezistentním na nemodifikované, „rodičovské“ peptidové jádro.
Peptid T649 ukázaný v tabulce 2 je peptid odvozený z oblasti proteinu gp41 HIV-1, označovaného zde jako HR2. Ve studiích variant HIV-1 rezistentních na T649 odhaluje izolace a sekvenování nukleové kyseliny kódující oblast HR2 rezistentní varianty peptidu gp41 mutací, která vede k jediné mutaci v této oblasti: změna z asparaginu (N) na lysin (K).
- 121• ·· ** ···· 00 «0 99 9 9 9 9 9 9 9 9 9 · 9 9 9 9 9 9
9 9 9-9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9
999 9999 99 99 99 9999
S použitím tohoto výsledku byl syntetizován nový polypeptid, který se zde označuje jako DP397, který obsahuje aminokyselinovou sekvenci T649, do které byla zavedena výše uvedená mutace N na K. Dále jsou ukázány peptidy T649 a DP397 s jediným rozdílem aminokyseliny mezi dvěma peptidy znázorněným tučně.
T649: WMEWDREINNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELL
DP397: WMEWDREINKYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELL
Je třeba zdůraznit, že rozdíl mezi T649 a DP397 spadá do potenciálního místa N-glykosylace (podtrženo). Mutace gp41 kmene io rezistentního na T649 tedy zrušila toto potenciální místo Nglykosylace.
Polypeptidové jádro DP397 má antivirové účinky proti variantám HIV-1, které jsou rezistentní na peptid T649. Peptid DP397 konkrétně vykazoval podstatně zvýšenou antivirovou účinnost při testu infekčnosti Magi-CCR-5 popisovaném v části 7.1.7 výše proti čtyřem variantám HIV-1. Navíc bylo také při některých experimentech zjištěno, že peptid DP397 má zvýšené antivirové účinky proti těmto kmenům vzhledem k peptidu T1249.
Obr. 18A - D ukazují řadu infikovaných buněk vystavených
2o variantám rezistentním na T649 jako funkci koncentrace peptidu pro T649, DP397 a T1249. Obr. 18A - B konkrétně ukazují údaje z experimentů používajících kmeny HIV-1 rezistentní na T649, označované zde jako RF-649, popřípadě DH012-649. Tyto kmeny jsou odvozeny od izolátů HIV-1 rF a HIV-1 DH012, které byly pasážovány přes buněčné kultury v přítomnosti T649 za vzniku variant rezistentních na T649.
Obr. 18C - D ukazují údaje z experimentů využívajících zkonstruovaných kmenů HIV-1 rezistentních na T649, které se zde označují jako 3’ETVQQQ, popřípadě SIM-649. Kmen 3’ETVQQQ byl získán z klonu HIV-1 lai, který byl molekulárně mutagenizován tak, aby
122• · • · · · · • · · « • · · · · • · · · obsahoval aminokyselinovou sekvenci ETVQQQ, namísto GIVQQQ v doméně HR1 proteinu gp41. HR1 je oblast proteinu HIV-1 gp41, na kterou se váže doména HR2 a peptid T649. Kmen SIM-649 byl získán z klonu HIV-1 lai, který byl molekulárně mutagenizován tak, aby obsahoval sekvenci aminokyselin SIM namísto GIV, v doméně HR1 proteinu gp41, a potom byl pasážován v buněčných kulturách v přítomnosti T649 za vytvoření varianty rezistentní na T649.
Peptid DP397 má podstatně zvýšené inhibiční účinky na infekci HIV-1 ve srovnání s T649 pro všechny čtyři testované kmeny. Navíc má peptid DP397 zvýšené inhibiční účinky na HIV-1 ve srovnání s T1249 pro kmen RF649 (obr. 18A) a při vyšších koncentracích pro kmen DH012-649 (obr. 18B).
Předkládaný vynález nemá být, co se týče jeho rozsahu, omezen specifickými zde popisovanými provedeními, která jsou považována za jednotlivé ilustrace individuálních aspektů vynálezu; do rámce předkládaného vynálezu spadají i funkčně ekvivalentní metody a složky. Z předcházejícího popisu a doprovodných výkresů budou odborníkům v oboru zřejmé další modifikace vynálezu navíc k těm, které jsou zde ukázány a popisovány. Tyto modifikace mají rovněž spadat do rámce přiložených nároků.
Zastupuje:
123• ·· **·♦·· «· 9 9 ···· *· * W * * ·
9 9 9 9 9 9 9 9
999 9999 99 99 99 99·9

Claims (1)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob zlepšení farmakokinetických vlastností polypeptidového jádra, vyznačující se tím, že se na polypeptidové jádro naváže zesilující peptidová sekvence za vytvoření hybridního polypeptidu; přičemž zesilující peptidová sekvence zahrnuje WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, XXXWXWX, XXWXWX,
    XWXWX, WXWX, WXXXWXW, WXXXWX, WXXXW,
    IXXXWXXW, xxxwxxw, xxwxxw, xwxxw, xwxwxxxw, XWXWXXX, XWXWXX, XWXWX, XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptidové jádro obsahuje sekvenci TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK (SEQ ID No. 1286); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidu je konjugován s polyolem tak, že při zavedení do živého systému má hybridní polypeptid zlepšené farmakokinetické vlastnosti proti vlastnostem, které má polypeptidové jádro.
    2. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje aminokoncové sekvence WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, XXXWXWX, XXWXWX, XWXWX, WXWX, WXXXWXW,
    WXXXWX, WXXXW, IXXXWXXW, xxxwxxw, xxwxxw,
    XWXXW, XWXWXXXW, XWXWXXX, XWXWXX, XWXWX, XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptidové jádro obsahuje sekvenci TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK (SEQ ID No. 1286); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidu je konjugovaný s polyolem.
    124• fcfc *♦ fcfcfcfc ·· fcfc • fcfcfc · · fc fcfcfcfc • fc fcfcfcfc fcfcfc • fcfc fcfcfcfc fcfc fcfc fcfc fcfcfcfc
    3. Hybridní polypeptid podle nároku 2, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    4. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje sekvenci WQEWEQKI (SEQ ID No. 1129) nebo WASLWEWF (SEQ ID No. 1433); kde polypeptidové io jádro obsahuje sekvenci TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK (SEQ ID No. 1286); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidu je konjugován s polyolem.
    5. Polypeptid obsahující aminokyselinovou sekvenci WQEWEQKI15 -TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDKWASLWEWF (SEQ ID No.
    1310), kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek tohoto polypeptidu je konjugovaný s polyolem.
    6. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje karboxykoncovou sekvenci WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, xxxwxwx, xxwxwx, xwxwx, wxwx, wxxxwxw, WXXXWX, WXXXW, IXXXWXXW, xxxwxxw, xxwxxw, xwxxw, xwxwxxxw, xwxwxxx, xwxwxx, xwxwx,
    XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptidové jádro obsahuje sekvenci TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK (SEQ ID No. 1286); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidu je konjugovaný s polyolem.
    ·♦ ··*·
    - 1257. Hybridní polypeptid podle nároku 6, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na aminový konec polypeptidového jádra.
    8. Polypeptid obsahující sekvenci TALLEQAQIQQEKNE-YELQKLDK (SEQ ID No. 1286); kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek polypeptidů je konjugovaný s polyolem.
    9. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, ž e obsahuje polypeptid TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDK (SEQ ID No. 1286), kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek tohoto polypeptidů je konjugovaný s polyolem, a farmaceuticky přijatelný nosič.
    is 10. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, ž e obsahuje polypeptid WQEWEQKITALLEQAQIQQE-KNEYELQKLDKWASLWEWF (SEQ ID No. 1310), kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek tohoto polypeptidů je konjugovaný s polyolem, a farmaceuticky přijatelný nosič.
    11. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde zesilující peptidové sekvence zahrnuje WQEWEQKI (SEQ ID No. 1129) nebo WASLWEWF (SEQ ID No. 1433); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidů je konjugovaný s polyolem.
    126-
    »*> ··»· ·· 99 • · • » • • 9 • • 9 9 ř • • · * • • · • « • • • • · • • · ·· • • · 9 • ·· · 9
    12. Hybridní polypeptid podle nároku 11, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na aminový konec polypeptidového jádra.
    13. Hybridní polypeptid podle nároku 12, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    14. Hybridní polypeptid podle nároku 11, kde zesilující peptidová io sekvence je navázána na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    15. Hybridní polypeptid podle nároku 11, kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje WQEWEQKI (SEQ ID No. 1129).
    16. Hybridní polypeptid podle nároku 11, kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje WASLWEWF (SEQ ID No. 1433).
    17. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje aminokoncové sekvence WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, xxxwxwx, xxwxwx, xwxwx, wxwx, wxxxwxw, WXXXWX, WXXXW, IXXXWXXW, xxxwxxw, xxwxxw,
    XWXXW, XWXWXXXW, xwxwxxx, xwxwxx, xwxwx,
    XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptidové jádro zahrnuje následující aminokyselinové sekvence
    LEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNS;
    LEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNS;
    127** φφφφ φφ ·· φ φ · • φ φ ·· «· φ » φ φ φ φ φφφφ φ φφφφ φφφφ · φφ φφφφ φφφ φφφ φφφφ φφ φφ φφ φφφφ
    DFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANITALLEQAQIIQQEKNEYELQKL;
    NNYTSL1HSLIEESQNQQEKNEQELLELDK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAE;
    DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL;
    DEYDASISQVNEKINQALAYIREADEL;
    DEYDASISQVNEEINQALAYIRKADEL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDEL; nebo QHWSYGLRPG (SEQ ID No. 1279, 1280, 1282 - 1285, a 1278 - 1309); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidu je konjugovaný s polyolem.
    128-
    • ·* • · · •tt • • ···· • ·· ·· • · • • • · • · • 4 • · • • • · • • • · • • • ·· ···· ·· ·· *· ····
    18. Hybridní polypeptid podle nároku 17, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    19. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde zesilující peptidové sekvence zahrnuje WQEWEQKI (SEQ ID No. 1129) nebo WASLWEWF (SEQ ID No. 1433); kde polypeptidové jádro zahrnuje následující aminokyselinové sekvence
    YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK;
    LEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNS;
    LEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNS;
    NYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL;
    DFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL;
    NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAK;
    - 129• · ·· · · · · ·· ·· ·· ·· * ····
    9 9 9 9 9 « • · · · · ··· • ···· ·· ·· ·· ····
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAE;
    DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL;
    DEYDASISQVNEKINQALAYIREADEL;
    DEYDASISQVNEEINQALAYIRKADEL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRDSDELL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRDSDEL; nebo QHWSYGLRPG (SEQ ID No. 1278 - 1285 a 1287 - 1309); a kde alespoň jeden io aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidu je konjugovaný s polyolem.
    20. Hybridní polypeptid podle nároku 19, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na aminový konec polypeptidového jádra.
    21. Hybridní polypeptid podle nároku 20, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    22. Hybridní polypeptid podle nároku 19, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    23. Hybridní polypeptid podle nároku 19, kde hybridní polypeptid obsahuje aminokyselinovou sekvenci WQEWEQKITALLEQAQI-QQEKIEYELQKLIEWEWF (SEQ ID No. 1311).
    130-
    24. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptídové jádro; kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje karboxykoncové sekvence WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, XXXWXWX, XXWXWX, XWXWX, WXWX, WXXXWXW, WXXXWX, WXXXW, IXXXWXXW, XXXWXXW, XXWXXW, XWXXW, XWXWXXXW, XWXWXXX, XWXWXX, XWXWX, XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptídové jádro obsahuje následující aminokyselinové sekvence
    LEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNS;
    LEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNS;
    DFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL;
    NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAE;
    131DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL;
    DEYDASISQVNEKINQALAYIREADEL;
    DEYDASISQVNEEINQALAYIRKADEL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL;
    • ·· ·
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDEL; nebo QHWSYGLRPG (SEQ ID No. 1279, 1280 a 1282 - 1285 a 1287 - 1309); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidů je konjugovaný s polyolem.
    25. Hybridní polypeptid podle nároku 24, který dále obsahuje zesilující peptldovou sekvenci navázanou na aminový konec polypeptidového jádra.
    26. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptldovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde zesilující peptidové sekvence je navázána na aminový konec polypeptidového jádra a obsahuje aminokoncové sekvence WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, xxxwxwx, xxwxwx, xwxwx, wxwx, wxxxwxw, wxxxwx, wxxxw, IXXXWXXW, xxxwxxw, xxwxxw, xwxxw, xwxwxxxw, xwxwxxx, xwxwxx, xwxwx, XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptidové jádro obsahuje NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL(SEQ ID No. 1281); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidů je konjugovaný s polyolem.
    27. Hybridní polypeptid podle nároku 26, který dále obsahuje zesilující peptldovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    13228. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na karboxylový konec polypeptidového jádra a obsahuje karboxykoncové sekvence WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, xxxwxwx, xxwxwx, xwxwx, wxwx, wxxxwxw, WXXXWX, WXXXW, IXXXWXXW, xxxwxxw, xxwxxw, XWXXW, XWX WXXXW, xwxwxxx, xwxwxx, xwxwx, XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptidové jádro obsahuje NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL(SEQ ID No. 1281); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidů je konjugovaný s polyolem.
    29. Hybridní polypeptid podle nároku 28, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na aminový konec polypeptidového jádra.
    30. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na aminový konec polypeptidového jádra; kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje aminokyselinové sekvence WXXWXXXI, WXXWXXX, WXXWXX, WXXWX, WXXW, WXXXWXWX, XXXWXWX, XXWXWX, XWXWX, WXWX, WXXXWXW, WXXXWX, WXXXW, IXXXWXXW, XXXWXXW, XXWXXW, XWXXW, XWX WXXXW, XWXWXXX, XWXWXX, XWXWX, XWXW, WXWXXXW nebo XWXXXW; kde polypeptidové jádro obsahuje YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK (SEQ ID No. 1278); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidů je konjugovaný s polyolem.
    - 133• ·· ·
    31. Hybridní polypeptid podle nároku 30, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    32. Hybridní polypeptid obsahující polypeptidové jádro navázané na zesilující peptidovou sekvenci; kde polypeptidové jádro zahrnuje následující aminokyselinové sekvence
    YTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK;
    LEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNS;
    LEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNS;
    NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLEL;
    DFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANŤSQSLEQAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL;
    NNYTSLIHSLIEESQNQQEKNEQELLELDK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAE;
    - 134- • · ··· ·
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAE;
    DEFDASISQVNEKINQSLAFIRKSDELL;
    DEYDASISQVNEKINQALAYIREADEL;
    DEYDASISQVNEEINQALAYIRKADEL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDEL; nebo QHWSYGLRPG (SEQ ID No. 1278 - 1285 a 1287 - 1309); kde zesilující peptidová sekvence zahrnuje WQEWEQKI (SEQ ID No. 1129) nebo WASLWEWF (SEQ ID No. 1433); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidu je konjugovaný s polyolem.
    33. Hybridní polypeptid podle nároku 32, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na aminový konec polypeptidového jádra.
    34. Hybridní polypeptid podle nároku 33, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    35. Hybridní polypeptid podle nároku 32, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    36. Polypeptid obsahující aminokyselinovou sekvenci VYPSDEY-DASISQVNEEINQALAYIRKADELLENV, kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek tohoto polypeptidu je konjugovaný s polyolem.
    135-
    37. Hybridní polypeptid obsahující zesilující peptidovou sekvenci navázanou na polypeptidové jádro; kde polypeptidové jádro zahrnuje následující aminokyselinové sekvence
    LEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKLNS;
    LEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKLNS;
    DFLEENITALLEEAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANISQSLEQAQIQQEKNMYELQKL;
    RYLEANITALLEQAQIQQEKNEYELQKL;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLDE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLIE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKIEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLE;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAK;
    TALLEQAQIQQEKAEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKNEYELQKLAE;
    TALLEQAQIQQEKGEYELQKLAE;
    DEYDASISQVNEKINQALAYIREADEL;
    DEYDASISQVNEEINQALAYIRKADEL;
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDELL; nebo
    DEFDESISQVNEKIEESLAFIRKSDEL (SEQ ID No. 1279, 1280,
    1282 - 1284 a 1287 - 1303, 1305 - 1308); a kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek hybridního polypeptidů je konjugovaný s polyolem.
    - 136·· ·♦ * ♦ · « • · ♦ • · · • · · • * ·♦♦·
    38. Hybridní polypeptid podle nároku 37, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na aminový konec polypeptidového jádra.
    39. Hybridní polypeptid podle nároku 38, který dále obsahuje zesilující peptidovou sekvenci navázanou na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    io 40. Hybridní polypeptid podle nároku 37, kde zesilující peptidová sekvence je navázána na karboxylový konec polypeptidového jádra.
    41. Hybridní polypeptid podle některého z nároků 2 až 4, 6 až 7, 11 až 35 a 37 až 40, který dále obsahuje aminokoncovou acetylovou skupinu a karboxykoncovou amidovou skupinu.
    42. Polypeptid podle některého z nároků 5, 8, 9, 10 a 36, který dále obsahuje aminokoncovou acetylovou skupinu a karboxykoncovou amidovou skupinu.
    43. Hybridní polypeptid podle některého z nároků 2 až 4, 6 až 7, 11 až 35 a 37 až 40, kde polypeptidové jádro je terapeuticky aktivní látka.
    44. Polypeptid podle některého z nároků 5, 8, 9, 10 a 36, kde polypeptidové jádro je terapeuticky aktivní látka.
    - 137• ·· ·
    45. Hybridní polypeptid podle některého z nároků 2 až 4, 6 až 7, 11 až 35 a 37 až 40, kde polypeptidové jádro je biologicky aktivní peptid, růstový faktor, cytokin, diferenciační faktor, interleukin, interferon, faktor stimulující tvorbu kolonií, hormon nebo angiogenní faktor.
    46. Polypeptid podle některého z nároků 5, 8, 9, 10 a 36, kde polypeptidové jádro je biologicky aktivní peptid, růstový faktor, cytokin, diferenciační faktor, interleukin, interferon, faktor io stimulující tvorbu kolonií, hormon nebo angiogenní faktor.
    47. Hybridní polypeptid podle některého z nároků 2 až 4, 6 až 7, 11 až 35 a 37 až 40, kde polyolem je poly(propylenglykol), polyethylen-propylenglykol nebo poly(ethylenglykol).
    48. Hybridní polypeptid podle nároku 47, kde polyolem je polyol s přímým řetězcem.
    49. Hybridní polypeptid podle nároku 47, kde polyolem je polyol s rozvětveným řetězcem.
    50. Polypeptid podle některého z nároků 5, 8, 9, 10 a 36, kde polyolem je poly(propylenglykol), polyethylen-propylenglykol nebo poly(ethylenglykol).
    51. Polypeptid podle nároku 50, kde polyolem je polyol s přímým řetězcem.
    * φ
    ΙΟ Q · · * ·φ φ φ
    ΟΟ - ·Φ· ΦΦΦΦ 9· «· *Φ
    52. Polypeptid podle nároku 50, kde polyolem je polyol s rozvětveným řetězcem.
    Zastupuje:
    • * • ·
    99· 999· » 9+-9 • 9 ·· ♦ » · ·
    9.. * • . · · ’
    9 9
    99 9 9
    — | C-koncová interaktivní oblast ;> X X š X X g X 1 X X X g X X % X X X X 3 X g X X :g X X g X X X X X X X X X X X X X i • Polypeptidové jádro |N-koncová interaktivní oblast :& X X X X X X ! X X 1 X X X X 1 X X X X X X X i g % •g
    ω
    Ο • ·
    0 » 0 00 0 0
    ZZ ' // > u ti κι u w w r
    tt tt qXCCBCWQW >Χ·.γ.·.γ.·.·.-.η-.-.γ**f*'1' σ««««ο mjc:
    Φ
    <g£ tt X*žzžX wfw •zz. £ ΛΜ tt :«· σ •Í»žž σ ···** tt u u (B ϋΙ* o e £ σ £ ε sc O zá£í najit <£££&£· o íi tt &č o ĚSft O <=ύ SC & u tt •5H
    .vi σ a zWXv oje σΐ« AV σ ·.« tt tt tt M' εσ Χ^ζ?? l± σ zz. zzz ε JZZ. zz.
    tt w tt tt tt tt tt tt tt O — £ £ £ £ £ £ tt tt £ ε o w 0 tt ’ZZ S5 0 tt ZZi v5 tt o JW R\ tt w •zz. •Sř p tt tt < tt Q f tt Q •zz. $ a ta ! o tt •zz u £ cg ε vz ε fA £ ZA ε vz o
    <
    <Ν _Ω ο
    CM i
    >
    I ra > I— ω
    w w 85 Sí w Λ< Ev W &2 <& 0 í£ 0 gí 0 w %% e SS· •Xi £ ε VZ. iíí 0 zzž 0 X< tt oj·: £ 0 £ c a 0 0 0 tttt ř2áí^ « K H ta V tt «5 tt •zz Z4& tt ;«y;.
    φ kftu ΒΒΟΒΒΒΪΙΙ >——————_---L οJjaeoeooo >tetóšte!
    IRWQ φγ ' >
    2ťC Φ ω
    «.|-l£tL{«. t[k- k. t.J_
    Sffiffi
    O ............
    c o >
    -io£ (D
    J -J u J J u -J «0 09 X X X «9 «0 « X Θ σ a tt < tt o <
    CQ
    CN
    Xi
    O
    CN » · Φ » • · · • * · · * · · · · » Φ ·Φ· ··*· ·« ···· ·· ···<
    TCID/106 buněk
CZ200288A 1999-07-09 2000-07-10 Hybridní polypeptid CZ200288A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US09/350,641 US6656906B1 (en) 1998-05-20 1999-07-09 Hybrid polypeptides with enhanced pharmacokinetic properties

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ200288A3 true CZ200288A3 (cs) 2002-06-12

Family

ID=23377584

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ200288A CZ200288A3 (cs) 1999-07-09 2000-07-10 Hybridní polypeptid

Country Status (22)

Country Link
US (2) US6656906B1 (cs)
EP (1) EP1206272A4 (cs)
JP (1) JP2003504344A (cs)
KR (1) KR100755418B1 (cs)
CN (1) CN1254271C (cs)
AR (1) AR024699A1 (cs)
AU (1) AU6082200A (cs)
BR (1) BR0012287A (cs)
CA (1) CA2377677A1 (cs)
CZ (1) CZ200288A3 (cs)
HK (1) HK1045259A1 (cs)
HR (1) HRP20020022A2 (cs)
IL (1) IL147331A0 (cs)
MX (1) MXPA02000012A (cs)
NO (1) NO20020087L (cs)
NZ (1) NZ516550A (cs)
PL (1) PL352685A1 (cs)
RU (1) RU2279883C2 (cs)
TR (1) TR200200766T2 (cs)
TW (1) TWI248364B (cs)
WO (1) WO2001003723A1 (cs)
YU (1) YU1402A (cs)

Families Citing this family (50)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6841657B2 (en) 1997-04-17 2005-01-11 Whitehead Institute For Biomedical Research Inhibitors of HIV membrane fusion
US6150088A (en) 1997-04-17 2000-11-21 Whitehead Institute For Biomedical Research Core structure of gp41 from the HIV envelope glycoprotein
US6818740B1 (en) 1997-04-17 2004-11-16 Whitehead Institute For Biomedical Research Inhibitors of HIV membrane fusion
US7960504B2 (en) 1998-07-30 2011-06-14 Whitehead Institute For Biomedical Research Inhibitors of HIV membrane fusion
US6747126B1 (en) 1998-07-30 2004-06-08 Whitehead Institute For Biomedical Research Peptide inhibitors of HIV entry
US7053179B2 (en) 1999-12-16 2006-05-30 Whitehead Institute For Biomedical Research Five-Helix protein
US6951939B2 (en) 2000-06-08 2005-10-04 La Jolla Pharmaceutical Company Multivalent platform molecules comprising high molecular weight polyethylene oxide
EP1390399B1 (en) 2001-05-31 2005-05-11 Conjuchem, Inc. Long lasting fusion peptide inhibitors for hiv infection
MXPA03011453A (es) 2001-06-15 2004-04-05 Hoffmann La Roche Acetilacion de fragmentos de gp41.
AU2003220856A1 (en) * 2002-03-01 2003-09-16 National Institute Of Advanced Industrial Science And Technology Immobilized cells and liposomes and method of immobilizing the same
US8292884B2 (en) 2002-08-01 2012-10-23 Levine Robert A Cardiac devices and methods for minimally invasive repair of ischemic mitral regurgitation
EP1542718B1 (en) 2002-09-24 2015-11-11 Dong Xie Peptide derivative fusion inhibitors of hiv infection
US7556813B2 (en) * 2002-09-27 2009-07-07 Trimeris, Inc. Antiviral peptide-polymer conjugate comprising a polymer covalently attached to two or more synthetic HIV gp41 HR1 and/or HR2 peptides
AU2004226162A1 (en) * 2003-04-04 2004-10-14 Universite De Lausanne Peptabody for cancer treatment
WO2004106364A1 (en) * 2003-08-05 2004-12-09 Cornell Research Foundation, Inc. Stabilizing peptides and their use in the preparation of stabilized hiv inhibitors
AU2004308952A1 (en) 2003-12-23 2005-07-14 Centocor, Inc. Anti-retroviral agents, compositions, methods and uses
AU2004313242A1 (en) * 2004-01-07 2005-07-28 Trimeris, Inc. HIV gp41 HR2-derived synthetic peptides, and their use in therapy to inhibit transmission of human immunodeficiency virus
US9446139B2 (en) * 2004-03-15 2016-09-20 Nektar Therapeutics Polymer-based compositions and conjugates of HIV entry inhibitors
WO2005118886A2 (en) * 2004-06-01 2005-12-15 Merck & Co., Inc. Stable peptide mimetic of hiv gp41 fusion intermediate
GB0426146D0 (en) 2004-11-29 2004-12-29 Bioxell Spa Therapeutic peptides and method
JP2008534640A (ja) * 2005-04-05 2008-08-28 イステイチユート・デイ・リチエルケ・デイ・ビオロジア・モレコラーレ・ピ・アンジエレツテイ・エツセ・ピー・アー タンパク質の機能部位またはエピトープの遮蔽方法
TW200722436A (en) * 2005-10-21 2007-06-16 Hoffmann La Roche A peptide-immunoglobulin-conjugate
DK1989220T3 (da) 2006-02-02 2012-04-02 Trimeris Inc HIV-fusionsinhibitorpeptider med forbedrede biologiske egenskaber
US7682619B2 (en) 2006-04-06 2010-03-23 Cornell Research Foundation, Inc. Canine influenza virus
CN101088557A (zh) 2006-06-12 2007-12-19 天津市扶素生物技术有限公司 用于预防或治疗hiv感染的药用组合物及其应用
WO2008019817A1 (en) 2006-08-17 2008-02-21 F. Hoffmann-La Roche Ag A conjugate of an antibody against ccr5 and an antifusogenic peptide
TW200817438A (en) * 2006-08-17 2008-04-16 Hoffmann La Roche A conjugate of an antibody against CCR5 and an antifusogenic peptide
RU2009137593A (ru) * 2007-03-12 2011-04-20 Томас Джефферсон Юниверсити (Us) Сильно связывающиеся с-пептидные ингибиторы проникновения вич-1 в клетку
CL2008000707A1 (es) * 2007-03-13 2008-09-22 Hoffmann La Roche Conjugado de polipeptidos antifusogenicos y polipeptidos derivados de la cabeza globular del factor del complemento c1q; composicion farmaceutica que lo comprende; su uso para tratar infecciones viricas; y metodo de produccion.
JP2010523564A (ja) * 2007-04-03 2010-07-15 トリメリス，インコーポレーテッド 抗ウイルス性ペプチド治療薬の送達のための新規製剤
WO2008144590A2 (en) * 2007-05-16 2008-11-27 Conjuchem Biotechnologies Inc. Long lasting modified antifusogenic peptide for preventing hiv infection
WO2008153771A1 (en) * 2007-05-24 2008-12-18 The Board Of Regents Of The University Of Texas System Methods and compositions for treating phenylketonuria
US20090022720A1 (en) 2007-07-20 2009-01-22 Stephan Fischer Conjugate of an antibody against CD4 and antifusogenic peptides
WO2009030872A1 (en) * 2007-09-07 2009-03-12 Mats Axel Atterdag Persson Materials and methods for the treatment of hepatitis c
CN101874038A (zh) * 2007-09-25 2010-10-27 特里梅里斯公司 治疗性抗-hiv肽的合成方法
ES2633453T3 (es) * 2008-01-24 2017-09-21 Esperance Pharmaceuticals Constructos de fusión de dominios líticos y métodos de preparación y utilización de los mismos
CN102665401A (zh) 2009-11-16 2012-09-12 益普生制药股份有限公司 黑皮质素受体配体的药物组合物
US9782454B2 (en) 2010-04-22 2017-10-10 Longevity Biotech, Inc. Highly active polypeptides and methods of making and using the same
EP2616487B1 (en) 2010-09-14 2015-03-25 F.Hoffmann-La Roche Ag Serpin-finger fusion polypeptide
CN104136455B (zh) * 2012-02-27 2017-05-17 中国人民解放军军事医学科学院毒物药物研究所 抗hiv‑1多肽及其用途
CN104039815A (zh) * 2012-02-28 2014-09-10 中国人民解放军军事医学科学院毒物药物研究所 用于抑制hiv的多肽及其作用靶点
KR20210090298A (ko) 2012-10-30 2021-07-19 에스퍼란스 파마슈티컬스, 인코포레이티드 항체/약물 컨쥬게이트 및 이의 사용 방법
EP2968469A4 (en) 2013-03-15 2016-08-31 Longevity Biotech Inc PEPTIDES COMPRISING NON-ENDOGENIC AMINO ACIDS AND METHODS OF MAKING AND USING SAME
WO2018035281A1 (en) 2016-08-17 2018-02-22 North Carolina State University Northern-southern route to synthesis of bacteriochlorins
US11202824B2 (en) 2016-10-31 2021-12-21 The United States Of America, As Represented By The Secretary, Department Of Health And Human Services Peptide fragments from filoviruses and their uses
WO2018102252A1 (en) 2016-11-30 2018-06-07 North Carolina State University Methods for making bacteriochlorin macrocycles comprising an annulated isocyclic ring and related compounds
CN111491944A (zh) * 2017-08-29 2020-08-04 法瑞斯生物技术有限公司 促转导素-d－改良的基因转移增强剂
WO2022187865A1 (en) * 2021-03-05 2022-09-09 Brigham Young University Method for controlling protein dimerization using an intramolecular to intermolecular conformational switch
CN116162136B (zh) * 2021-11-24 2024-08-23 成都奥达生物科技有限公司 一种抗合胞病毒膜融合抑制剂
CN117186187B (zh) * 2023-07-12 2024-05-31 中国医学科学院病原生物学研究所 一种抗呼吸道合胞病毒膜融合抑制剂及其药物用途

Family Cites Families (24)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4179337A (en) 1973-07-20 1979-12-18 Davis Frank F Non-immunogenic polypeptides
JPS63258575A (ja) 1986-12-15 1988-10-26 レプリゲン　コーポレーション 昆虫細胞中でつくられる組換えｈｉｖエンベロープタンパク
AU626797B2 (en) 1987-09-08 1992-08-13 Albany Medical College Immunogenic composites capable of selectively inducing antibody production, pharmaceutical compositions employing the same and method of selectively inducing antibody production
US5763160A (en) 1988-02-12 1998-06-09 United Biomedical, Inc. Synthetic peptides and process of using same for the detection of antibodies to human immunodeficiency virus (HIV) gp120 envelope protein, diagnosis of AIDS and pre-AIDS conditions and as vaccines
CA1341285C (en) * 1988-02-12 2001-08-14 Chang Yi Wang Synthetic peptides for the detection of antibodies to hiv gp120 envelope protein for diagnosis of aids and pre-aids conditions and as vaccines
US5122614A (en) * 1989-04-19 1992-06-16 Enzon, Inc. Active carbonates of polyalkylene oxides for modification of polypeptides
IE904083A1 (en) * 1989-11-13 1991-05-22 Cambridge Biotech Corp Diagnostic proteins to test for more than one antibody
US6248574B1 (en) 1989-12-13 2001-06-19 Avigdor Shaffermann Polypeptides selectively reactive with antibodies against human immunodeficiency virus and vaccines comprising the polypeptides
US5723129A (en) 1991-10-16 1998-03-03 University Of Saskatchewan GnRH-leukotoxin chimeras
US5357041A (en) * 1991-12-06 1994-10-18 The United States Of America As Represented By The Secretary Of The Department Of Health And Human Services Heparin- and sulfatide-binding peptides from the type I repeats of human thrombospondin
GB9200117D0 (en) 1992-01-06 1992-02-26 Connaught Lab Production of recombinant chimeric proteins for vaccine use
FR2686899B1 (fr) 1992-01-31 1995-09-01 Rhone Poulenc Rorer Sa Nouveaux polypeptides biologiquement actifs, leur preparation et compositions pharmaceutiques les contenant.
ZA934199B (en) 1992-06-18 1994-01-10 Akzo Nv Carrier system against gnrh
WO1994002505A1 (en) 1992-07-20 1994-02-03 Duke University Compounds which inhibit hiv replication
US5358934A (en) 1992-12-11 1994-10-25 The United States Of America As Represented By The Secretary Of Agriculture Materials and methods for control of pests
US5646167A (en) * 1993-01-06 1997-07-08 Ciba-Geigy Corporation Arylsulfonamido-substituted hydroxamix acids
US6479055B1 (en) 1993-06-07 2002-11-12 Trimeris, Inc. Methods for inhibition of membrane fusion-associated events, including respiratory syncytial virus transmission
US5464933A (en) * 1993-06-07 1995-11-07 Duke University Synthetic peptide inhibitors of HIV transmission
US5932462A (en) * 1995-01-10 1999-08-03 Shearwater Polymers, Inc. Multiarmed, monofunctional, polymer for coupling to molecules and surfaces
ES2093593T1 (es) 1995-05-05 1997-01-01 Hoffmann La Roche Proteinas obesas (ob) recombinantes.
US6019980A (en) 1995-06-07 2000-02-01 Connaught Laboratories Limited Nucleic acid respiratory syncytial virus vaccines
FR2739621B1 (fr) 1995-10-05 1997-12-05 Centre Nat Rech Scient Peptides utilisables comme vecteurs pour l'adressage intracellulaire de molecules actives
US6258782B1 (en) 1998-05-20 2001-07-10 Trimeris, Inc. Hybrid polypeptides with enhanced pharmacokinetic properties
US6469136B1 (en) * 1999-07-07 2002-10-22 Trimeris, Inc. Methods and composition for peptide synthesis

Also Published As

Publication number Publication date
AU6082200A (en) 2001-01-30
MXPA02000012A (es) 2003-07-21
KR20020029667A (ko) 2002-04-19
CN1254271C (zh) 2006-05-03
NO20020087L (no) 2002-03-01
US6656906B1 (en) 2003-12-02
AR024699A1 (es) 2002-10-23
EP1206272A4 (en) 2003-01-02
NO20020087D0 (no) 2002-01-08
CN1373669A (zh) 2002-10-09
JP2003504344A (ja) 2003-02-04
IL147331A0 (en) 2002-08-14
HRP20020022A2 (en) 2004-02-29
PL352685A1 (en) 2003-09-08
KR100755418B1 (ko) 2007-09-05
HK1045259A1 (zh) 2002-11-22
WO2001003723A1 (en) 2001-01-18
US20030186874A1 (en) 2003-10-02
CA2377677A1 (en) 2001-01-18
NZ516550A (en) 2004-05-28
EP1206272A1 (en) 2002-05-22
TWI248364B (en) 2006-02-01
WO2001003723A9 (en) 2002-07-25
TR200200766T2 (tr) 2002-10-21
YU1402A (sh) 2004-11-25
US7297784B2 (en) 2007-11-20
RU2279883C2 (ru) 2006-07-20
BR0012287A (pt) 2002-04-02

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ200288A3 (cs) Hybridní polypeptid
US6562787B1 (en) Hybrid polypeptides with enhanced pharmacokinetic properties
EP1989220B1 (en) Hiv fusion inhibitor peptides with improved biological properties
Lee et al. Structure-activity relationships of anti-HIV-1 peptides with disulfide linkage between D-and L-cysteine at positions i and i+ 3, respectively, derived from HIV-1 gp41 C-peptide
CZ20004324A3 (cs) Hybridní polypeptidy