CZ20012582A3 - Způsob zpracování nejméně jednoho tenkého kovového pásu a magnetické výrobky obsahující kovovou slitinu v nanokrystalické formě - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zpracování křehkého tenkého kovového pásu a výrobků získaných po zpracování pásu, které může zahrnovat tvářecí pochody, jako vystřihování. Zejména se týká vystřihování magnetických užitných výrobků z kovového pásu s nanokrystalickou strukturou.

Dosavadní stav techniky

Bylo navrženo vyrábět tenké kovové pásy z magnetické slitiny a zejména ze slitiny s vysokou permeabilitou, které mají strukturu vytvořenou hlavně z velmi jemných zrn v amorfní matrici, přičemž velikost zrn může být například od 1 do 100 nm. Takové slitiny se nazývají nanokrystalické slitiny.

Nanokrystalické kovové materiály se získávají ve formě tenkých pásů, na příklad o tlouštce okolo 20 μπι, z amorfních pásů nebo plochých předvýrobků zhotoveným odléváním a rychlým ochlazením Tekutého kovu na válci nebo mezi dvěma chlazenými válci. Amorfní pásy nebo ploché předvýrobky se tepelně zpracovávají udržováním na teplotě zpracování okolo 550°C po dobu okolo jedné hodiny, takže v nich vznikne nanokrystalická struktura, a to v jejich podstatné části, například větší než 50% jejich objemu. Tomuto tepelnému zpracování mohou předcházet tepelná zpracování při nižších teplotách, například okolo 200°C.

Když se provádí odlévání, chlazení a po té tepelné ·· · · · · · · ·· · · · • · · · · · · · * · · • · ···«··· • · · · ······ · · • · ·· · · · · ···· · ·· ·· ·« ··# zpracování slitin na bázi magneticky měkkého železa, je možné získat z pásu v nanokrystalickém stavu výrobky jako jsou jádra magnetického obvodu, mající výborné magnetické vlastnosti, které nemohou být obvykle získány v případě materiálů, jejichž struktura je odlišná od nanokrystalické struktury.

Nedostatkem pásů nebo plochých předvýrobků, majících nanokrystalickou strukturu, je to, že se pásy nebo ploché předvýrobky vyznačují velkou křehkostí, takže i velmi malé mechanické namáhání vyvolává zlom pásu nebo plochého předvýrobku. Není ani možné manipulovat s pásy nebo plochými předvýrobky s nanokrystalickou strukturou, aniž se činila zvláštní opatření, a to vzhledem k tomu, že namáhání, a to i velmi malá, vzniklá v pásu, vyvolávají jeho křehký lom. Jediný současně známý způsob výroby magnetických součástek, jako jsou magnetická jádra, z pásů s nanokrystalickou strukturou, spočívá v navíjení pásu z magnetické slitiny v amorfním stavu, načež se tento pás tepelně zpracovává při teplotě, při níž se vyvíjí nanokrystalické struktura. Tepelné zpracování může být eventuelně prováděno pod magnetickým polem pro změnění hysterezního cyklu těchto nanokrystalických slitin.

V současné době tedy není možné vyrábět nanokrystalické magnetické součástky pochody spočívajícími v mechanickém zpracování nebo obrábění, zahrnujícími například vystřihování .

Získávání magnetických součástek, majících obrys dobře definovaného geometrickéno tvaru, z pásů z nanokrystalické magnetické slitiny, je předmětem velkého zájmu. Zejména • · • · · · • ·

-3«· ·· ·· • · · · · · · ·· • · ···· * « • · * · ······ · • · · · · · · • · · · · ·· · · · · by bylo zvlášť zajímavé, kdyby bylo možné vyrábět z nanokrystalických pásů magnetické součástky, mající tvar kotoučů, tvarů U nebo E, nebo tvarů, majících složitější tvary, používané v hodinářství.

Obecně může být mimořádně zajímavé mít k dispozici způsob, dovolující zpracování křehkého tenkého kovového pásu malé tloušťky, zpravidla menší než 0,1 mm, přičemž se při tomto zpracovávání pásu provádí nejméně jeden pochod, v němž je křehký pás vystavován napětím, zejména vystřihování nebo ohýbání.

Ve spisu EP 0 687 134 bylo navrženo vytvořit miniaturizovaný transformátor, obsahující vrstevnaté magnetické jádro, sestávající z více tenkých pásů, vzájemně spojených vrstvami pryskyřice. Souvrství se stříhá na rozměry jádra, které se má získat.

Ve spisu US 4 558 247 bylo navrženo vytvořit jádro schopné nasycení, obsahující svinutý pás z amorfní magnetické slitiny, a izolační film vložený mezi po sobě následující závity jádra.

Cílem vynálezu je tedy navrhnout způsob zpracovávání nejméně jednoho křehkého tenkého kovového pásu, majícího tloušťku nižší než 0,1 mm, obsahující nejméně jednu fázi, v níž je tenký pás vystavován napětím, přičemž by tento způsob umožňoval odstranit rizika zlomu křehkého pásu během jeho zpracovávání a získaly se zejména součástky přesného a/nebo složitého geometrického tvaru z křehkého tenkého pásu.

• · • ·

-4Podstata vynálezu

Vynález přináší způsob zpracování nejméně jednoho křehkého tenkého kovového pásu, majícího tloušťku menší než 0,1 mm, obsahující nejméně jednu fázi, v níž je tenký kovový pás vystaven napětím, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že se před fází způsobu, v níž je tenký kovový pás vystaven napětím, pokrývá nejméně jeden lícní povrch pásu povlakovou vrstvou obsahující nejméně jeden polymemí materiál, takže se na pásu vytvoří ulpívající vrstva o tloušťce 1 až 100 μιη, měnící vlastnosti z hlediska deformace a zlomu tenkého kovového pásu, a provádí se fáze, v níž je tenký pás vystaven napětím, na pásu krytém povlakovou vrstvou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení pro výrobu magnetických součástek vystřihováním z pásu z nanokrystalické magnetické slitiny, s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schematický podélný řez zařízením pro provádění způsobu podle vynálezu v jeho prvním provedení, obr.2 schematický podélný řez zařízením pro prováděni způsobu podle vynálezu v jeho druhém provedení, obr.3 a 4 schematické podélné řezy zařízeními, umožňujícími provádět dvé po sobě následující fáze způsobu zpracování podle vynálezu a podle třetího provedení vynálezu, obr.5 podélný řez zařízením, umožňujícím provádění způsobu podle vynálezu, a to podle jeho čtvrtého provedení, obr.6A, 6B a 6C perspektivní pohledy na prvky transformátorů, získané způsobem podle vynálezu, obsahujícím pochod stříhání (vystřihování) magnetického tenkého pásu s nanokrystalickou strukturou, obr.7A, 7B a 7C perspektivní po• · · · « · • · • · hledy na prstencovitá magnetická jádra, získaná způsobem zpracování, obsahujícím fázi vystřihování, obr.8 perspektivní pohled na součástku elektrického obvodu, získanou způsobem zpracování tenkých nanokrystalických pásů podle vynálezu, obr.9A, 9B a 9C schematické pohledy, ukazující tři po sobě následující fáze provádění způsobu zpracování podle vynálezu, obsahující pochod chemického vystřihování, obr.10 půdorysný pohled shora na soubor součástek, získaných způsobem podle vynálezu, používajících chemické vystřihování, a obr.llA, 11B, 11C, 11D a 11E schematické pohledy ukazující po sobě následující fáze použití způsobu podle vynálezu pro výrobu integrovaného nebo neintegrovaného transformátoru s plošným obvodem.

Příklady provedení vynálezu

Způsob podle vynálezu, který bude nyní popsán, je určený pro výrobu rovinných magnetických výrobků z magnetického materiálu v nanokrystalické formě. Magnetický materiál je magneticky měkký materiál, zpravidla::.tvořený slitinou obsahující hlavně železo nebo eventuelně, směs železa a feromagnetického kovu, jako je nikl a kobalt, jakož i měď, křemík, bor a kov jako niob. Magnetický materiál může také obsahovat železo, zirkonium a bor a eventuelně měď a křemík.

Magnetické slitiny, jichž se vynález týká, jsou tedy například slitiny Fe-Cu-Nb-B-Si nebo Fe-Zr-(Cu)-B-(Si) (závorky okolo symbolů Cu a Si znamenají, že tyto prvky mohou být eventuelně nepřítomné).

Vynález může být samozřejmě aplikován i na jiné magnetické slitiny.

♦ ♦ · · ♦ φ · » • · · φ φ φ φ • · · · Φ φ · φ Λ φ • · Φ Φ φ φ

ΦΦΦ» » φ φ ·«

-6Jako příklad byla vytvořena slitina na bázi železa, mající následující atomové složení:

^Fe73,5 ^Cul ^Nb3 ^Si13,5 ^B9

Čísla v dolních indexech u značek prvků slitiny odpovídají atomovým procentním podílům těchto prvků ve slitině.

Slitina železa v tekutém stavu se lije na válec, který je dobře vodivý pro teplo a je účinně chlazený, takže se získají pásy nebo ploché předvýrobky v amorfním stavu o tlouštce okolo 20 gm a šířce větší než 5 mm.

Pásy nebo ploché předvýrobky v amorfním stavu se po té podrobují tepelnému zpracování žíháním při teplotě blízké 550°C po dobu okolo jedné hodiny, čímž se získá struktura s jemnými krystaly nebo nanokrystalická struktura ve značné části objemu pásu, například struktura tvořená v méně než 50% objemu zrny o velikosti menší než 100 nm.

Zpracování podle vynálezu se používá pro získání tvarových magnetických součástek vystřihováním z pásu, aniž by docházelo během vystřihování k popraskání nebo zlomu kovového pásu. Způsob zpracování podle vynálezu se zpravidla provádí na pásu v nanokrystalickém stavu. V určitých případech může být zpracovávání podle vynálezu prováděno na pásu v amorfním stavu, přičemž tepelné zpracování po té umožňuje vytvořit nanokrystalickou strukturu.

Pás, svinutý v amorfním stavu, může být zaveden do pece na tepelné zpracovávání, takže se jako výstup z tepelného zpracování získá nanokrystalický pás, navinutý na trnu.

-Ί♦ · · v* « «· ·· ·· ♦ » · · · · · · » ♦ • · «·«· « · • · · · ······ · • · · « · « · ····· ·· · < · · 4

Toto tepelné zpracování může být prováděno pod magnetickým polem.

Zpracování podle vynálezu spočívá v tom, že se v první fázi jeden lícní povrch pásu z nanokrystalické slitiny pokryje povlakovou vrstvou obsahující polymer. Pásem pokrytým na jednom z povrchů vrstvou z materiálu obsahujícího polymer může být manipulováno bez rizika rozlomení. Pás může být nyní pokryt na druhém povrchu vrstvou materiálu, obsahujícího polymer, přičemž je zajištěno přilnutí obou vrstev, pokrývajících pás, vyvinutím tlaku a/nebo tepelným zpracováním.

Je po té možné uložit na sebe a sestavit, například lepením, tlakem nebo tepelným zpracováním, více kovových pásů, krytých na jednom z obou povrchů vrstvou obsahující polymer, takže se získají vrstvené kompozitní výrobky, obsahující na sobě uložené kovové vrstvy, oddělované od sebe vrstvami obsahujícími polymemí materiál.

Zpracování podle vynálezu obsahuje přídavný pochod, například obrábění nebo tváření kovového pásu, povlečeného na obou lícních površích, nebo vrstveného kompozitního pásu, pro získání tvarových výrobků, například vystřihováním z pásu.

Jak je patrné na obr.l, provádí se v prvním provedení způsobu podle vynálezu pokrývání nanokrystalického pásu 1 na prvním a druhém lícním povrchu postupně za sebou adhezivním materiálem, tvořeným předem polepenou plastovou folií. Pás z nanokrystalické slitiny je navinut na trnu 2, majícím • · · · ♦ · · · • · ·· ······ · • · · · · · · • · · · · «« «· · · ·

-8poloměr zakřivení dostatečný k tomu, aby se zabránilo deformaci nebo uvedení pásu i pod nadměrné napětí. Navinutí na trn 2 bylo provedeno na pásu, odlitém a chlazeném do amorfního stavu, který byl po té tepelně zpracován vystavením teplotě okolo 550°C ve stavu navinutém na trnu.

V první fázi se na první lícní povrch pásu 1, odvíjeného z trnu 2, lepí předem polepený pás 2 z polymerního materiálu. Předem polepený pás 2 z polymerního materiálu se odvíjí ze svitku, načež se přikládá a po té přitlačuje k pásu 1 z nanokrystalické slitiny pomocí přítlačného válečku v uspořádání vzájemně protilehle s trnem 2. Zajišťuje se tak uvedení do vzájemného kontaktu a přilepení pásu 3^ na horním povrchu pásu 1 z nanokrystalické slitiny přesně v bodě, kde se pás 1 odvíjí. Odstraní se tak potřeba jakékoli manipulace s úsekem pásu 1 nekrytým předem polepenou vrstvou z plastu.

Pás 1 z nanokrystalické slitiny, pokrytý na jeho horním povrchu pásem 2 z polymerního materiálu, je uveden do styku s druhým polepeným pásem 2' z polymerního materiálu, navinutým ve formě svitku. Dva protilehle uložené přítlačné válečky 4, 4' umožňují vyvíjet tlak na pás 1, krytý pásy 3, 3' z polymerního materiálu. Tlak, vyvíjený válečky 4, 4', umožňuje dosáhnout dobrou přilnavost pásů 3, 3/ na povrchy pásu jL z nanokrystalické slitiny.

Pro ještě větší zlepšení přilnavosti pásů 3, 3.' ^na povrchy pásu 1. z nanokrystalické slitiny je možné nechat procházet vrstevnatý pás 1, krytý vrstvami pásů 3, 3', zařízením 5 na tepelné zpracování, uvnitř něhož je lepidlo pásů 3, 3' zesítováno, což zlepšuje kvalitu lepení.

-9* · · ····· < • « · ♦ <

• · · ♦ · #

Na výstupu ze zařízení 5 na tepelné zpracování tvoří pás 1, pevně spojený s krycími vrstvami 3, 3', vrstevnatý pás 6, jehož chování při deformaci a přetržení je zásadně odlišné od chování pásu 1 z nanokrystalické slitiny, který je v podstatě křehký. Vrstevnatý pás 6 již nevykazuje křehké chování a jeho lom a přetržení jsou zcela odlišné od křehkého lomu pásu 1. Pás 6, získaný na výstupu z první fáze procesu podle vynálezu tak může být vystaven střihu, k jakému dochází při mechanickém vystřihování z pásu. Je tak možné získat vystřihováním z pásu 6 tvarové součástky bez rizika popraskání nebo lomu pásu 1 z nanokrystalické slitiny, který je upevněn svými dvěma povrchy ke krycím pásům 3, 3' z polymerního materiálu.

Pro získání magnetických součástek, majících uspokojivé vlastnosti, je zapotřebí, aby pásy s nanokrystalickou strukturou měly malá vnitřní napětí, přičemž tato napětí jsou na co nejnižší možné úrovni. Tohoto výsledku je možné dosáhnout prováděním tepelného zpracovávání pásů v amorfním stavu na trnu nebo jádře, majícím velký poloměr zakřivení, jak je popsáno výše, nebo použitím pece na tepelné zpracování pásu v nesvinutém stavu, uloženého naplocho na podpoře. Pochody, prováděné na nanokrystalickém pásu, krytém dvěma přilepenými vrstvami z polymeru, nevytvářejí v nanokrystalickém pásu prakticky žádná napětí, a to i když se tyto pochody projevují značnými vnějšími namáháními, jako jsou napětí ve střihu.

Předem polepené foliové pásy 3, 3' z polymerního materiálu, které jsou použité pro krytí obou povrchů pásu 1, • « ·· ♦ mohou být tvořeny folií z polymerního materiálu, jako je polyester, polytetrafluorethylen (PTFE) nebo polyimid, přičemž folie je přiřazena k vrstvě samolepivého materiálu, umožňujícího lepení folie na pás. Určité samolepivé materiály mohou být zesítovány uvnitř zařízení na tepelné zpracování, jako je zařízení 5, znázorněné na obr.l.

Je možné po té z vrstvených pásů 6, obsahujících nanokrystalický pás, krytý na jeho obou površích pásy z polymerního materiálu, vytvořit vrstvený kompozitní materiál, obsahující na sobě uložených více pásů 6, jejichž vzájemné slepení je zajištěno tlakem a/nebo tepelným zpracováním. Je zejména možné vytvořit takové kompozity z vrstvených pásů 6, tvořených nanokrystalickým pásem 1, krytými na obou površích nebo na jednom povrchu dvoulícními pásy z polymeru, t.j. pásy majícími samolepivé vrstvy na obou lícních površích.

Vzhledem k tomu, že vrstvené nebo kompozitní pásy, získané podle vynálezu, již nevykazují riziko křehkého lomu při vystřihování součástek, je možné vytvářet z těchto vrstvených nebo kompozitních pásů jakoukoli magnetickou součástku, mající například tvar písmene U nebo E, nebo i jakoukoli magnetickou součástku složitějšího tvaru, používanou v hodinářství, jak bude uvedeno níže.

Vrstvy z polymerního materiálu, použité pro krytí nanokrystalického pásu, jsou zvolené tak, že není nutno degradovat magnetické vlastnosti nanokrystalických pásů napětími zaváděnými při přilepování polymerního pásu na nanokrystalický pás nebo při provádění zesífování polymerů v dotyku «♦ ♦ ♦ • · · * *····« * • · ♦ · « * · • · · · * · · ♦ · ·« «

-11s nanokrystalickým pásem. Obecně se vyloučí uvedení pásu pod velké tahové nebo tlakové napětí během fáze přilepování nebo zesítování.

V určitých případech je však možné nastavovat magnetické vlastnosti souvrství nebo kompozitního materiálu obsahujícího jeden nebo více nanokrystalických pásů při využití vlastností magnetostrikcee nanokrystalických pásů a vyvíjení určitých napětí v nanokrystalických pásech prostřednictvím vrstev na bázi polymeru.

V určitých případech použití, například v případech součástek určených pro výrobu systémů pro přeměnu energie, musí být magnetické součástky, získané způsobem podle vynálezu, schopné odolávat relativně vysoké teplotě, například teplotě 150°C. V tomto případě polymery samozřejmě tvoří krycí vrstvy nanokrystalického pásu, které zůstávají upevněné na magnetických pásech získaných po vystřižení, musí snášet teplotu použití magnetických součástek.

Místo samolepivých předem polepených krycích pásů z polymemího materiálu je možné použít jako krycí vrstvy nanokrystalických pásů folii z teplem tavitelného polymeru, který se stává lepivým pouze při tepelném zpracování. Taková teplem tavitelná folie je označována jako nelepkavá v důsledku toho, že její teplem tavitelná část je lepivá pouze při teplotě okolního prostředí.

Na obr.2 je znázorněna fáze zpracování podle vynálezu, během níž se vytváří stříhatelný kompozit, tvořený nanokrystalickými pásy a krycími vrstvami z polymemí hmoty, ♦ *· *

-12• * ♦ Λ *· ·* · spojenými mezi sebou na výstupu z tepelného zpracování teplem tavitelným materiálem. Jako v předchozím případě se používají pásy z nanokrystalického materiálu, svinuté do svitků, získané zpracováním svitku ze slitiny v amorfním stavu. Každý z pásů z nanokrystalické slitiny, použitých pro výrobu kompozitu je pokryt na svém horním lícním povrchu a dolním lícním povrchu tepelně tavitelnou folií. Vytvoří se tak více, například tři, vrstevnaté pásy 7a, 7b, 7c, obsahující každý pás z nanokrystalické slitiny, uložený mezi dvěma foliemi z polymemího materiálu.

Pásy 7a, 7b, 7c se posouvají uvnitř vytápěné skříně 8. při teplotě nižší než 400°C, což dovoluje uvést teplotu teplem tavitelných folií krycích vrstev vrstevnatých pásů 7a, 7b, 7c nad teplotu tavení teplem tavitelné folie a kontaktní lepení. Slepování pásů 7a, 7b, 7c se provádí mezi dvěma přítlačnými válečky 9a a 9b. Po chlazení v chladicí skříni 10 se získá kompozitní pás 11, z něhož mohou být vystřihovány tvarové magnetické součástky.

Teplem tavitelné folie, umožňující slepení krycích vrstev, mohou být tvořené jedním ze skupiny polymerů, obsahujících modifikovaný polyethylen (modifikovaný kyselinou akrylovou, anhydridem kyseliny maleinové a jinými látkami), roubovaný polypropylen, polyamid a polyuretan.

Vlastnosti vrstveného kompozitu 11, získaného způsobem použitým podle druhého provedení, umožňují vystřihování bez popraskání nebo lomu a bez vytváření nežádoucích napětí v pásech z nanokrystalického materiálu.

-13• ·· » * ♦ • »

Místo použití samolepivých nebo teplem tavitelných krycích pásů je možné vytvářet vrstvené nebo kompozitní pásy podle vynálezu nánosem nebo polepováním na lícních površích jednoho nebo více nanokrystalických pásů. Použije se v tomto případě reaktivovatelného nelepkavého adhezivního materiálu o tlouštce od 1 do 50 μπι. Adhezivní materiál je označován jako reaktivovatelný nebo dvoustádiový, když je možné na tomto adhezivním materiálu provádět dvě po sobě následující polymerace nebo zesítování. Takový materiál je označován jako nelepkavý vzhledem k tomu, že po prvním zesítění se nelepí. Adhezivní materiál je možné volit z reaktoplastových (teplem tvrditelných) nebo termoplastových (termoplastických) polymerů, a to podle toho, jaké magnetické vlastnosti jsou požadovány od vrstveného nebo kompozitního materiálu. Tyto magnetické vlastnosti mohou totiž záviset na tepelných podmínkách, jimž je vystaven vrstvený pás nebo kompozit, při jeho výrobě.

Na obr.3 je schematicky znázorněno zařízení, umožňující vyrábět vrstevnatý materiál, obsahující nanokrystalický pás, způsobem přímého poiepování lícních povrchů nanokrystalického pásu při použiti reaktivovatelného lepidla. Nanokrystalický pás 1, pocházející s výhodou ze svitku, se ukládá na podpůrný pásový nosič ve formě s výhodou pohyblivého ohebného pásu 12, který se pohybuje ve směru 12.' . Nad pohyblivým ohebným pásem 12 je uloženo první povlékací zařízení 14a a první sušicí, a zesítovací zařízení 15a, uvnitř nichž se posouvá pás 1 z nanokrystalické slitiny, podporovaný pohyblivým ohebným pásem 12, pohybujícím se ve směru 12'. Na horní povrch nanokrystalickeho pásu 1 se ukládá uvnitř prvního povlékací ho zařízení 14a povlaková vrstva 13.. Tato po-14vlaková vrstva 13 se suší a zesítuje uvnitř prvního sušicího a zesilovacího zařízení 15a.

S pásem 1 z nanokrystalické slitiny, povlečeným povlakovou vrstvou 13 z plastu, která ulpívá na horním lícním povrchu, může být manipulováno bez rizika lomu nebo popraskání. Je tedy možné nechat pás 1, povlečený povlakovou vrstvou 13 , pomocí pohybujícího se pásového nosiče z ohebného pásu 12 do druhého povlékacího zařízení 14b, zajištujícího vytvoření povlaku druhé povlakové vrstvy 13 ¹ na druhém lícním povrchu, t.j. dolním lícním povrchu pásu 1, přičemž tento povlak se suší a zesítuje ve druhém sušicím a zesítovacím zařízení 15b, jímž se pás povlečený na obou lícních površích nechá procházet. Na výstupu ze zařízení znázorněného na obr.3 se získá vrstvený pás 16, obsahující střední nanokrystalický pás 1, povlečený zesítěnýmí polymerními povlakovými vrstvami 13, 13/. Nanokrystalicky pás, povlečený na obou lícních površích dokonale, lepivými vrstvami z plastu, již nevykazuje křehký lom a mohou se z něj vystřihovat magnetické součástky složitějších tvarů.

Jak je patrné z obr.4, je rovněž možné spojovat více vrstevnatých pásů 16a, 16b, 16c, analogických vrstevnatému pásu 16, pro získání kompozitního pásu ukládáním vrstevnatých pásů 16a, 16b, 16c na sebe a jejich slepováním. Kompozitní vrstvený pás může být rovněž zhotovován ze souvrství pásů z nanokrystalické slitiny, opatřených povlakem na jedné lícní ploše.

Je možné nechat procházet pásy 16a, 16b, 16c topnou skříní 18, umožňující je uvádět na teplotu nižší než 400°C.

* * · 9 9 · « 9 9 9 • ♦ 9999 99 * ♦ 99 9 9 · 9 * 9 φ * · · · * 9 9

999· 9 99 ·9 >· *

-15Zahřáté pásy 16a, 16b, 16c jsou po té stlačovány mezi dvěma přítlačnými válci 19a a 19b. což dovoluje dosáhnout slepení pásů 16a, 16b. 16c obsahujících teplem tavitelné polymery. Získaný kompozitní pás 17 se chladí v chladicím zařízení 20.

V další fázi způsobu zpracovávání podle vynálezu je možné vytvářet vystřihováním z kompozitního pásu 17 magnetických součástek, aniž by došlo ke zlomu nebo popraskání nanokrystalických pásů, tvořících kompozitní pás 17♦

První fáze, spočívající ve vytváření vrstveného pásu 16 nanášením polymerních vrstev na jedné z obou hlavních lícních ploch nanokrystalického pásu může být realizována nejen přímým povlékáním měkkou nebo víceméně tekutou hmotou (enduction), jak je uvedeno výše, ale také rozprašováním polymerní povlakové látky postupně za sebou na každém z lícním povrchů pásu. Povlaková látka se po té polymerizuje. Bylo by rovněž možné vytvářet povlak na obou lícních plochách nanokrystalického pásu v jednom kroku zavedením do kapalné látky neboli namáčením. Manipulace s nanokrystalickými pásy by však byla choulostivější.

Pro realizaci způsobu podle vynálezu přímým nanášením zavedením do kapalné látky na nanokrystalický pás je možné použít polymer jednoho z následujících typů: akrylická látka, polyester, epoxidová pryskyřice, epoxyfenolická pryskyřice, polyester/epoxidová pryskyřice, fenolická pryskyřice s modifikační látkou, polyuretanová pryskyřice/polyester. Krycí vrstva z polymerního materiálu může mít tlouštku 1 až 50 μπι.

-16♦ · * «· · • « · * · « · • · ·♦ · · « • » « · « · • · • · tt » a • a· • a • a a ·♦ a

Ve všech výše uvažovaných případech se získá vrstvený nebo kompozitní pás, obsahující jeden nebo více nanokrystalických pásů, přičemž každý nanokrystalický pás je pokrytý na jednom nebo obou lícních površích vrstvou polymeru. Je tak možné vystřihovat z vrstvených nebo kompozitních pásů magnetické součástky bez rizika zlomu nebo popraskání nanokrystalických pásů.

V případě, kdy je požadováno vyrábět magnetické součástky prstencového tvaru naplocho, t.j. kde poměr B_r/B_s je značně nižší než 1, bude vystřihování součástek realizováno tak, že se ve vystřižených kompozitních součástkách vytvoří zlomová rozhraní. Tato zlomová rozhraní mohou být realizována v okamžiku vystřihování ražením.

Způsob zpracovávání podle vynálezu, který obsahuje fázi vytváření jedné krycí vrstvy nanokrystalických pásů, může být sdružen se způsobem, předcházejícím vytváření nanokrystalických pásů z amorfních pásů.

Na obr.5 je znázorněno zařízení, umožňující provádět první fázi pokrývání nanokrystalických pásů vrstvou z polymerního materiálu, při zpracování způsobem podle vynálezu, k získání povlakovaných nanokrystalických pásů na výstupu z pece na tepelné zpracování, umožňující vytvářet v pásech z amorfní slitiny nanokrystalické struktury

Na obr.5 je znázorněna pec 22 na tepelné zpracování, uložená v nakloněné poloze, která může být tvořena například křemenovou trubici obklopovanou prostředky pro elektrický ohřev, jakož i induktor dovolující eventuelně vystavit pás ♦ ♦ «

-17** ···» ··♦* * • · ♦ • · · • 9 9 9 9

9 magnetickému poli. Pecí 22 se nechává procházet více amorfních pásů, například tři pásy 21a, 21b. 21c ze slitiny v amorfním stavu. Amorfní pásy 21a. 21b, 21c jsou podrobovány uvnitř pece 22 tepelnému zpracování při teplotě blízké 550°C po dobu dostatečnou pro vyvinutí nanokrystalické struktury v těchto pásech. Pásy 21a, 21b. 21c se chladí v chladicím zařízení 23 a po té se ukládají na pohyblivý podpůrný pás 24,. Pásy se po té povlékají, na jednom nebo obou lícních površích, předem polepenými samolepivými pásy, svinutými do svitků 24a, 25a uložených na dráze každého z pásů, jako pásu 21a.

Na výstupu ze zařízení se získají tři vrstevnaté pásy, tvořené pásem z nanokrystalické slitiny, opatřeným přilnavým povlakem z polymerního materiálu na jednom nebo obou lícních površích. Ze získaných vrstevnatých pásů mohou být vystřihovány magnetické součástky, nebo mohou být vrstevnaté pásy slepovány pro vytváření kompozitních pásů, obsahujících více vrstevnatých pásů, uložených na sobě, které je pak možno podrobit vystřihování.

Na obr.6A, 6B a 6C jsou znázorněny příklady součástek, vyrobených vystřihováním z pásů z vrstveného kompozitního materiálu, tvořených z vrstevnatých pásů uložených na sebe a vzájemně spojených, sestávajících každý z nanokrystalického pásu, krytého na jednom nebo obou lícních površích jednou nebo dvěma přilnavými vrstvami z polymerního materiálu. Vrstvený kompozitní materiál může být tvořen jedním nebo více vrstevnatými pásy, uloženými na sobě a vzájemně spolu spojenými, přičemž počet těchto na sobě uložených pásů může být například rovný třema nebo vyšší.

φ» ΦΦΦ φ • · · · * · · ΦΦΦ • · ···»·· • φ φ · φ φ φ φ φ φ φ • · * φ ΦΦΦ φφφφ · ΦΦ φ* ΦΦ »

-18Například v případě nanokrystalických pásů ο tloušťce 20 μιη, povlečených na jejich obou površích vrstvami z polymerního materiálu o tloušfce 5 μιη, má souvrství tří vrstevnatých pásů tloušťku 80 μιη neboli 0,08 mm. Je samozřejmě možné vytvářet magnetické součástky vystřihováním z vrstevnatých kompozitních pásů, které jsou tlustší, například mají tloušfku 0,1 mm nebo vyšší.

Z takového vrstveného kompozitu je možné vyrábět součástky tvaru písmene E, I nebo U pro transformátory, jak je patrné na odpovídajících obr.6A, 6B a 6C, ukazující transformátorovou součástku 26a ve tvaru písmene E, transformátorovou součástku 26b ve tvaru písmene I a transformátorovou součástku 26c ve tvaru písmene U.

Takové transformátorové součástky vykazují velmi dobré mechanické vlastnosti, a to vzhledem k tomu, že jsou tvořené vrstvami nanokrystalické slitiny, a velmi dobré mechanické vlastnosti, jelikož jsou lamely z nanokrystalické slitiny chráněny vrstvami z plastu, přilepenými v celé jejich ploše. Kromě toho je značně sníženo, jak bylo uvedeno výše, riziko zlomení nebo popraskání nanokrystalických pásů při vystřihování plošných kusů (součástek) z kompozitních vrstvených pásů.

Vystřihování součástek, jaké jsou znázorněny na obr.6A, 6B a 6C, může být realizováno jakýmkoli postupem mechanického vystřihování tvarových kusů, například průstřižníkem.

»·*« « 9

9

4<

Vrstvená struktura získaných součástek je rovněž příznivá pro omezování ztrát Foucaultovými proudy v těchto součástkách, když jsou použity jako součástky transformátorů.

Je rovněž možné používat vystřižených součástek z vrstevných kompozitních materiálů, zhotovených způsobem podle vynálezu, které mohou být použity jako prstencová jádra. Jak je patrné na obr.7A a 7B, je možné vytvářet prstence, mající tvar vystřižených kotoučů 27a, jak je znázorněno na obr.7A, nebo ve tvaru rámečků 27b čtvercového nebo obdélníkového průřezu, majících ve svém středu vybrání, jak je znázorněno na obr.7B. Je rovněž možné, jak je znázorněno na obr.7C, vytvořit prstencové součástky se štěrbinou, mající tvar vrstvených kotoučů 27c, obsahujících radiální štěrbinu 27c¹, tvořící vzduchovou mezeru. Jak vystřihování kotoučů 27c, tak i vytváření štěrbiny 27c¹, může být zajištěno bez rizika rozlomení nebo popraskání nanokrystalických pásů, tvořících kompozitní vrstvený výrobek. Získají se tak rozstřižené prstencovíté součástky, které mohou mít velmi malé rozměry.

Obecně mohou být získané součástky, znázorněné na obr.6A až 6C a 7A až 7C malých nebo velmi malých rozměrů, které mají rovněž plochý tvar a velmi malou tloušťku.

Je rovněž možné vytvořit způsobem podle vynálezu součástky pro miniaturizované magnetické obvody, například pro výrobu rotorů nebo statorů hodinek.

Je také možné vytvářet součástky pro rotory nebo sta«· *«··

-20*9 ··» tory motorů, zejména elektromotorů velmi malých rozměrů.

Způsob podle vynálezu může být rovněž použit štítky proti krádeži z materiálu s vysokou permeabilitou, jejichž přítomnost na předmětu může být zjištěna při průchodu předmětu smyčkou obvodu, jímž prochází proud.

Jak je patrné na obr.8, je rovněž možné vytvořit způsobem podle vynálezu tenké indukční cívky nebo transformátory 28, mající tloušťku, která může být například řádově jeden milimetr, umožňující montáž těchto tenkých indukčních cívek nebo transformátorů na plochu zařízení, pro něž jsou určené. Součástky se vystřihují z kompozitního vrstveného pásu, obsahujícího na sobě uložené vrstevnaté prvky sestávajícího z nanokrystalického pásu obklopovaného vrstvami z polymerní hmoty, například ve formě obdélníků 28, v nichž jsou vytvořeny otvory mající například čtvercový průřez. Z této získané součástky je možné vytvořit vinutími 28' elektrických drátů primární a sekundární části transformátoru.

Ve všech dosud popsaných příkladech provedení vynálezu se provádělo vystřihování magnetických součástek ve vrstvených nebo kompozitních vrstvených pásech mechanickým postupem.

Jak je znázorněno na obr.9A až 9C a 10, je rovněž možné vytvářet magnetické součástky složitého tvaru z tenkých pásů z nanokrystalické slitiny chemickým vystřihováním. Jak je znázorněno na obr.9A, vytváří se v první fázi vrstevnatý pásový předvýrobek 29 na bázi pásu 30 z nanokrystalické slitiny, který je opatřen povlakem na jednom z lícních po*9 ♦ 9 9

-21«9 9··9 • 9 ··· ♦ a • · · • ♦ 9 • 9 ·

·· 99

9«

9*9 9 9

9

9 ·

vrchů pásem 31 z polymemího materiálu, jehož spojení s pásem 30 je zajištěno způsobem popsaným výše.

Jak je znázorněno na obr.9B, pokrývá se po té vrstevnatý pás 29 vrstvou 32 z fotosenzitivní pryskyřice, a přes clonu 33 vhodného tvaru se zajistí osvícené fotosenzitivní vrstvy 32, uložené na vnějším povrchu pásu z nanokrystalické slitiny ve vrstevnatém pásu 29 světelnými paprsky 34.. Jak je patrné na obr.9C, odstraní se po té vrstva z částečně osvícené fotosenzitivní pryskyřice 32, a to bud.’ osvícené části 32' nebo části skryté pod clonou 33 a neosvícené 32.'', a to pomocí vhodného rozpouštědla. Použitým rozpouštědlem může být například voda, v případě, kdy je fotosenzitivní vrstva tvořená modifikovaným kaseinem.

Pomocí techniky obdobné leptání, při použití látky napadající pás, jako kyseliny nebo chloridu železitého, vystřižení součástek podél částí nepokrytých vrstvou 32.

Získají se, jak je znázorněno na obr.10, magnetické součástky 35, přilepené na podpůrném pásu 31 vrstevnatého pásu 29, sestávajícím z polymemího materiálu. Bez rizika rozlomení se tak získají součástky, které jsou samy chráněné a uzpůsobené pro jejich určení, na výstupu z výrobní linky.

Z takto získaných součástek je možné, jak je znázorněno na obr.llA až 11E, provádět výrobu transformátoru integrovaného do plošného obvodu, nebo samostatného transformátoru, způsobem podle vynálezu.

V první fázi způsobu se vytvoří vrstevnatý pás 36

(obr.llA), tvořený pásem 36a z nanokrystalické slitiny a folií nebo filmem z polymemího materiálu 36b, ulpívajícího k jednomu z lícních povrchů pásu 36a. Vytvoří se, například způsobem popsaným výše v souvislosti s obr.9A, 9B, 9C a 10, výrobek 38 obsahující pás 36b z plastu jako substrát a po sobě následující tenké magnetické obvody 37 z nanokrystalické slitiny, například ve formě obdélníkových rámečků, přilepených k substrátu (obr.llB).

Výrobek 38 se rozřezává na kusy, obsahující každý tenký magnetický obvod 37. upevněný na kusu substrátu. Nastříhané kusy 39 se ukládají na sebe (obr.llC), a to tak, aby magnetické obvody ležely přesně na sobě a byly oddělovány vrstvami substrátu 36b z plastu. Provede se vzájemné slepení na sobě ležících vrstev, například ohřevem a stlačením, pro získání kompozitního vrstveného výrobku 40 (obr.llD). Jak je znázorněno na obr.llD, provede se perforování na sobě ležících vrstev substrátu 36b. a to v oblastech ležících uvnitř a vně na sebe uložených magnetických obvodů 37. pro získání více otvorů 41, procházejících vrstveným kompozitem 40. Otvory 41 se po té uvnitř metalizují, takže se vytvoří souvislé vodivé oblasti mezi dvěma lícními povrchy vrstveného kompozitu 40, na něž ústí otvory 41.

Po té se vytvoří (obr.HE) na obou lícních površích vrstveného kompozitu 40, například chemickým leptáním, elektrické vodiče, jako 42, 43., spojující jednak konce prvního souboru otvorů 41 a jednak konce druhého souboru otvorů 41 na každém z lícních povrchů vrstveného kompozitu 40. Vodiče 42. 43 a metalizované otvory 41, k nimž jsou připojeny, tvoří primární a sekundární vinutí transformátoru 44, který mů·· · ···· ··· • · ···· · · • · · · · ··· · · · • · · · · · · ·*·· · ·· ·· ·· *

-23že být použit v plošném obvodu.

Tímto způsobem by rovněž bylo možné vytvořit jiné součástky, jako indukční cívky určené k vložení do plošného obvodu nebo vřazené do plošného obvodu a obsahující nejméně jedno vinutí.

V případě až dosud popsaných provedení vynálezu se provádí pokrývání jednoho z obou lícních povrchů pásů z nanokrystalické slitiny, t.j. pásů získaných po tepelném zpracovávání amorfního pásu, pro získání nanokrystalického pásu.

Je rovněž možné aplikovat vynález při vytváření povlaku krycí vrstvy obsahující polymer na amorfním pásu, z něhož se po té vystřihují magnetické součástky, které se po té tepelně zpracovávají tak, že se v amorfním materiálu vytváří nanokrystalická struktura.

Jednotlivé fáze takového procesu jsou následující:

1. Na jeden nebo oba lícní povrchy amorfního pásu se nanese směs komplexu rozpouštědel, která může být tvořena vodou, polymerními pojivý, hlmitany, silikáty a tavidly.

2. Nanesená povlaková vrstva se suší, takže povlak ulpí k amorfnímu pásu.

3. Uloží se na sebe několik amorfních pásů, opatřených povlakem na obou lícních površích nebo jednom lícním povrchu.

4. Provede se první tepelné zpracování anorganického lepidla pro získání kompozitního pásu z amorfního pásu a anorganického lepidla, schopného vystřihování.

5. Z takto vytvořeného vrstevnatého pásu se vystřihují jednotlivé plošné kusy.

-24·· ·· • · · · · · • · · · · • · · · · · ·

6. Vystřižené plošné kusy se tepelně zpracovávají na teplotu, umožňující vytváření nanokrystalů v amorfním pásu a zeskelnění směsi prášků, hlinitanu, křemičitanu a tavidla.

Podle typu použité směsi polymeru, křemičitanu, hlinitanu a tavidla může vyhovovat teplota vyšší než 500°C. Během tepelného zpracování se směs oxiduje.

Pro vytváření směsi k přímému vytváření povlaku na amorfním pásu, která je v pastovité formě, je možné použít následujících látek:

- pryskyřice ethylcelulozového typu, která zajišťuje mechanickou odolnost;

- rozpouštědla, například směs alifatických nebo aromatických uhlovodíků, která jsou určená k rozpouštění pryskyřice a která musí být snadno odstraňovatelná zpracováním při nízké teplotě, například 100°C;

- minerální plnivo, například skla nebo oxidů, určené pro zesilování přilnavosti vrstvy na materiálu v nanokrystalickém stavu po jeho zpracování;

- organické plnivo, například tvořené například organokovovými nebo povrchově aktivními látkami, určené pro zlepšování dispergace, smáčení a odolnosti krycí vrstvy proti korozi.

Typickým příklad složení pastovité povlékací látky je následuj ící:

kovové plnivo: 40 až 70 objemových dílů pryskyřice: 3 až 10 objemových dílů minerální plnivo: 3 až 6 objemových dílů organické plnivo: 0,5 až 2 objemové díly rozpouštědlo: zbytek kompozice, až do 100 objemových dílů.

• · · ·

Způsob podle vynálezu tedy dovoluje získat ve všech případech magnetické součástky, vytvořené z tenkých pásů z nanokrystalických slitin, bez rizika rozlomení nebo popraskání pásu.

Způsob podle vynálezu dovoluje získat magnetické součástky složitějších tvarů z nanokrystalické slitiny, což až dosud nebylo možné, neboť jako jediné součástky z nanokrystalické slitiny mohla být vytvářena prstencovitá jádra, vytvořená ze svinutého pásu.

Je rovněž možné získat pásy z nanokrystalické slitiny, které nejsou křehké, pokrýváním lícního povrchu pásu z nanokrystalické slitiny povlakem nebo folií či filmem, obsahujícím nejméně jeden plast.

V rámci zpracovávání podle vynálezu je možné těmito pásy manipulovat a je možné je používat různým způsobem, přičemž je možné je dále dělit na pásy o šířce menší než je šířka nanokrystalického pásu, odlévaného v amorfní formě a tepelně zpracovaného.

Způsob podle vynálezu dovoluje odstranit rizika rozlomení nebo popraskání tenkých pásů z nanokrystalické slitiny nebo eventuelně z amorfní slitiny během tváření magnetických součástek, například vystřihováním nebo prostřihováním.

Vynález, který nachází zvlášť zajímavé použití v případě nanokrystalických slitin, může však být použit ve všech případech, kde je zapotřebí manipulovat s křehkými kovovými •· · « 9 · ·· ·· ·· · 9 · · 9 · • · 9 · · · · • · · 9 9 ··· · · • · · · · · -26- .........

tenkými pásy, nebo tyto pásy tvářet, mající tloušťku nižší o 0,1 mm.

Vynález se rovněž neomezuje na výše popsaná provedení. Je tak možné vytvářet povlak křehkého tenkého kovového pásu povlakovou vrstvou, obsahující polymemí materiál, odlišným způsobem než jak bylo popsáno výše.

Vynález se taktéž neomezuje na povahu a složení vrstev, vytvářených na tenkých kovových pásech, během první fáze způsobu podle vynálezu.

Také se vynález neomezuje na případ, kde se provede vystřihování z pásů v druhé fázi způsobu, ale vztahuje se také na případy, kdy se provádí manipulace s křehkými tenkými kovovými pásy nebo jejich obrábění, přičemž tato manipulace nebo obrábění vyvolávají uvedení křehkého pásu pod napětí .

Vynález může být použit v oblastech odlišných od výrobu magnetických součástek.

Claims (29)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Způsob zpracování nejméně jednoho křehkého tenkého kovového pásu (1, 21a, 21b, 21c, 30), majícího tloušťku menší než 0,1 mm, obsahující nejméně jednu fázi, v níž je tenký kovový pás (1, 21a, 21b, 21c, 30) vystaven napětím, vyznačený tím, že se před fází způsobu, v níž je tenký kovový pás (1, 21a, 21b, 21c, 30) vystaven napětím, pokrývá nejméně jeden lícní povrch pásu povlakovou vrstvou (3, 3', 13, 13', 31) obsahující nejméně jednu polymemí folii nebo film, takže se na pásu vytvoří ulpívající vrstva o tloušťce 1 až 100 gm, měnící vlastnosti z hlediska deformace a zlomu tenkého kovového pásu, a provádí se fáze, v níž je tenký pás vystaven napětím, na pásu krytém povlakovou vrstvou.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že povlaková vrstva (3, 3'), obsahující nejméně jednu polymerní folii nebo film, je tvořena předem polepenou samolepivou folií nebo filmem.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že předem polepená samolepivá folie obsahuje vrstvu z látky, která je samolepivá tlakem, a samolepivá povlaková vrstva ulpívá na tenkém kovovém pásu (1) přitlačením povlakové vrstvy (3, 3') na tenký kovový pás (1).
4. 4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, vyznačený tím, že plastová folie nebo film je tvořena jedním z následujících materiálů: polyester, polytetrafluorethylen, polyimid.

   -28<fVZooi-£r?2_ ··. ’**Í ·*’« ·”« ♦ · ·· • ζ . .♦·· · · · . . ...... : : :

   • * ·.·*·· ·· ··· ···· · ··
5. 5. Způsob podle kteréhokoli z nároků 2 až 4, vyznačený tím, že se jeden lícní povrch křehkého tenkého kovového pásu (1) uvádí do styku s první samolepivou polymemí folií (3), čímž se nanokrystalický pás (1) stává schopným manipulace, a druhý lícní povrch křehkého tenkého kovového pásu se uvádí do styku s druhou samolepivou folií (3') z plastu, provede se stlačení vrstevnatého pásu (6), tvořeného křehkým tenkým kovovým pásem (1) mezi dvěma foliemi (3, 3') z polymerního materiálu, a na vrstevnatém pásu (6) se provede mechanická operace, například vystřihování.
6. 6. Způsob podle kteréhokoli z nároků 2 až 4, vyznačený tím, že se vytvoří více vrstevnatých pásů (6, 7a, 7b, 7c), obsahující každý povlakovou vrstvu, tvořenou samolepivou předem polepenou plastovou folií nebo filmem, přitlačením na nejméně jeden z jeho lícních povrchů, uloží se na sebe a vzájemně se spojí více vrstevnatých pásů (6, 7a, 7b, 7c) pro získání vrstveného kompozitního pásu (11), a na vrstveném kompozitním pásu (11) se provede mechanická operace, například vystřihování.
7. 7. Způsob podle kteréhokoli z nároků 2 až 6, vyznačený tím, že lepivá látka, lepivá přitlačením samolepivé předem polepené plastové folie, je zesíťovatelná látka, přičemž se na povlakové vrstvě, ulpívající k tenkému kovovému pásu, provádí zesítovací tepelné zpracování.
8. 8. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že povlaková vrstva, obsahující nejméně jeden polymemí materiál, je tvořena teplem tavitelnou nesamolepivou. folií, předem polepenou na jednom z lícních povrchů, přičemž se taková teplem taví-29TV 2.0^-γ.^Γ • · · # · · * · · • ·····♦· • · · ······ » · • · · · · · · telná předem polepená folie uvádí do styku s nejméně jedním z lícních povrchů tenkého kovového pásu (1) pro získání vrstevnatého pásu (7a, 7b, 7c), vytvoří se tak více vrstevnatých pásů (7a, 7b, 7c), uvedených více vrstevnatých pásů (7a, 7b, 7c) se zahřeje na teplotu nižší než 400°C, uloží se na sebe, a jednotlivé zahřáté vrstevnaté pásy (7a, 7b, 7c) se přitlačí k sobě pro vytvoření vrstveného kompozitního pásu (11), a na vrstveném kompozitním pásu se provede fáze způsobu, vyvolávající napětí, jako vystřihování.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačený tím, že teplem tavitelná folie je jeden z následujících materiálů: polyethylen modifikovaný kyselinou akrylovou nebo anhydridem kyseliny maleinové, roubovaný polypropylen, polyamid, polyuretan.
10. 10. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že povlaková vrstva, obsahující nejméně jednu polymerní folii nebo film, je tvořena reaktivovatelným lepivým polymerním materiálem, provádí se nanášení povlakové vrstvy na jednom z lícních povrchů křehkého tenkého kovového pásu (1), pro získání vrstevnatého pásu (16), vytvoří se tak více vrstevnatých pásů (16a, 16b, 16c), které se zahřejí na teplotu nižší než 400°C, uloží se na sebe v horkém stavu, na na sebe uložené vrstevnaté pásy (16a, 16b, 16c) se působí tlakem pro jejich vzájemné slepení, k získání vrstveného kompozitního pásu (17), a na vrstveném kompozitním pásu (17) se provede operace vyvolávající mechanická namáhání, jako vystřihování.
11. 11. Způsob podle nároku 9, vyznačený tím, že reaktivovatelný lepivý povlak je tvořen jedním z následujících po-30ηνεοο-ί-/ΓΤ£_ a Α λ λ ·« 9 · · · • . . . ♦ · . * ·· • « · ··»♦·· « · • · · · · · · . ·· ·· ·» ··· lymerních materiálů: akrylický materiál, polyester, epoxidová pryskyřice, epoxyfenolická pryskyřice, polyester-epoxidová pryskyřice, fenolická pryskyřice s modifikační přísadou, polyuretan-polyesterová pryskyřice.
12. 12. Způsob podle nároku 10 nebo 11, vyznačený tím, že se nanáší lepivý povlak z reaktivovatelného polymemího materiálu na nejméně jeden lícní povrch tenkého kovového pásu (1) jedním ze skupiny postupů, zahrnujících nanášení měkké nebo víceméně tekuté hmoty (enduction), rozprašování a namáčení .
13. 13. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 11, vyznačený tím, že křehký tenký kovový pás (1) je pás z magneticky měkké slitiny s nanokrystalickou strukturou, t.j. obsahující z nejméně 50 obj.% jemné krystaly o velikosti menší než 100 nm, získaný odléváním magneticky měkkého materiálu ve formě amorfního pásu a tepelným zpracováním amorfního pásu, přičemž tenký kovový pás (1) se pokrývá v amorfním nebo nanokrystalickém stavu na svém nejméně jednom lícním povrchu povlakovou vrstvou, obsahující nejméně jednu folii nebo film z polymemího materiálu.
14. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačený tím, že vrstva povlaku obsahujícího polymemí materiál má tloušťku od 1 do 50 μιη.
15. 15. Způsob podle nároku 13 nebo 14, vyznačený tím, že tenký pás z nanokrystalického materiálu má tloušťku okolo 20 μπι.

    -31-TV/oo-ř-HTA99 9 9 9 9 · · ·· ·· ·

    9 9 9 9 9 · · •9 999999 9 ·

    9 9 9 9 9 ·

    99 99 99 999
16. 16. Způsob podle kteréhokoli z nároků 13 až 15, vyznačený tím, že magneticky měkký materiál obsahuje železo, měď, niob, křemík a bor, nebo obsahuje železo, zirkonium, bor a eventuelně měď a křemík.
17. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačený tím, že atomové složení magneticky měkké slitiny je například typu Fe-Cu-Nb-B-Si nebo typu Fe-Zr-(Cu)-B-(Si) nebo jiného typu.
18. 18. Způsob podle kteréhokoli z nároků 13 až 17, vyznačený tím, že se pokrývá pás magneticky měkkého materiálu v amorfním stavu komplexní směsí, tvořenou rozpouštědly, polymerními pojivý, hlinitany, křemičitany a tavidly, pás pokrytý povlakovou vrstvou se suší, vytvoří se více povlečených a osušených amorfních pásů, více povlečených amorfních pásů se ukládá na sebe, provede se první tepelné zpracování povlečených amorfních pásů pro získání kompozitního vrstveného pásu s vrstvami amorfních pásů a polymeru, a z kompozitního vrstveného pásu se vystřihují plošné kusy, které se tepelně zpracovávají při teplotě, umožňující vytvoření nanokrystalické struktury v amorfních pásech a zeskelnění směsi hlinitanu, křemičitanu a tavidla, pro získání vystřižených plošných kusů, obsahujících nanokrystalické vrstvy a zeskelněné vrstvy.
19. 19. Způsob podle nároku 18, vyznačený tím, že se v povlakové směsi pro povlékání pásu (1) použije pryskyřice typu ethylcelulózy, rozpouštědla tvořená směsí alifatických nebo aromatických uhlovodíků, minerální plnivo tvořené skly nebo oxidy a organické plnivo, tvořené organokovovými nebo

    -32qg tcoj «'•ζ »*’’ ’ - *

    4 94 4 povrchově aktivními látkami.
20. 20. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 19, vyznačený tím, že fáze, v níž se tenký pás (1) vystavuje napětím, je pochod mechanického vystřihování.
21. 21. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 19, vyznačený tím, že se provádí chemické vystřihování tenkého kovového pásu (30), povlečeného na jednom z jeho lícních povrchů vrstvou (31) povlaku z polymerního materiálu.
22. 22. Způsob podle nároku 1 pro výrobu součástky (44) plošného obvodu, obsahující nejméně jedno vinutí (42, 43), jako transformátoru (44), vyznačený tím, že se vytvoří vrstevnatý pás (36) tvořený pásem (36a) z nanokrystalické slitiny a folii nebo filmem (36b) z polymerního materiálu, ulpívajícího k jednomu z lícních povrchů pásu z nanokrystalické slitiny, provádí se vystřihování z pásu z nanokrystalické slitiny pro získání více plošných obvodů (37) z nanokrystalické slitiny, ulpívajících každý na jednom kusu filmu nebo folie (36b) z polymerního materiálu, vystřihuje se více plošných kusů folie nebo filmu z polymerního materiálu, uvedených více plošných kusů se ukládá na sebe tak, že magnetické obvody (37) leží přesně nad sebou, a provede se vzájemné slepení jednotlivých kusů folie nebo filmu z polymemí hmoty pro získání vrstveného kompozitního výrobku (40), kusy folie nebo filmu z polymemí hmoty se v celé tlouštce vrstveného kompozitního výrobku (40) perforují pro vytvoření průchozích otvorů (41) v oblastech ležících uvnitř magnetic<fv ·· ··*· ·· *· ·· _ · • 9 9 · * · · * · · · « · ·····*· • · · · ··♦·»· » · · · · · « ♦ ♦ · ·«·· · ♦* ·* ·« ··· kých obvodů (37) a v oblastech ležících vně magnetických obvodů (37) , průchozí otvory (41) se uvnitř metalizují, a na obou lícních površích kompozitního vrstveného výrobku (40) se vytvoří elektrické vodiče, spojující konce otvorů (41) ve formě nejméně jednoho vinutí (42, 43).
23. 23. Magnetická součástka, obsahující kovovou slitinu v nanokrystalické formě, vyznačená tím, že je vytvořena ve vrstevnaté formě a obsahuje nejméně jeden pás z magnetického materiálu v nanokrystalické formě a nejméně jednu vrstvu povlaku, obsahující nejméně jednu folii nebo film z polymerního materiálu, uloženou na pásu z magnetické nanokrystalické slitiny a ulpívající k tomuto pásu z magnetické nanokrystalické slitiny.
24. 24. Magnetická součástka podle nároku 23, vyznačená tím, že tvoří díl (26a, 26b, 26c) plochého transformátoru ve tvaru písmene E, I nebo U.
25. 25. Magnetická součástka podle nároku 23, vyznačená tím, že tvoří prstencovíté magnetické jádro (27a, 27b, 27c) ve tvaru kotouče nebo ve tvaru čtvercového nebo obdélníkového rámečku.
26. 26. Magnetická součástka podle nároku 25, vyznačená tím, že je ve tvaru naříznutého prstence (27c) s mezerou (27c') v radiálním směru.
27. 27. Magnetická součástka podle nároku 23, vyznačená tím, že tvoří jeden z následujících prvků:

    -34·· ♦♦·· · · »· ··.ϊ

    I * · .·». » » · · ·♦ ···· · · i prvek magnetického obvodu pro rotory nebo statory hodinek, rotor nebo stator elektromotoru, štítek proti krádeži, magnetickou součástku jako indukční cívku nebo transformátor, zejména tenkou indukční cívku nebo tenký transformátor o tloušťce okolo 1 mm.
28. 28. Magnetická součástka podle nároku 23, vyznačená tím, že je tvořená transformátorem (44), integrovaným do plošného obvodu, nebo jednotlivým transformátorem.
29. 29. Vrstevnatý pás, tvořený nejméně jedním pásem z nanokrystalické slitiny, povlečeným na nejméně jednom ze svých lícních povrchů vrstvou povlaku, obsahující nejméně jednu polymerní folii nebo film.