CS263075B1 - Způsob výroby objemných pojených textilií - Google Patents

Abstract

Řešení se týká oboru textilní technologie, a to výroby textilií z rouna nebo pavučiny s podílem termoplastických vláken, propojovaných působením tepla. Pavučiny nebo rouno se před vstupem do tepelná zóny formuje působením otáčivých nebo vibrujících součástí přesunem podílu vláken do v podstatě kolmá polohy ke směru postupu textilie.

Description

Vynález se týká výroby objemných pojených textilií z rouna nebo pavučiny s podílem termoplastických vláken, propojovaných působením tepla.

Konfekční i průmyslová výroba si vyžaduje stále účinnější materiály se stále lepšími parametry tepelně a hlukově izolačních vlastností při dobrých mechanických vlastnostech. Nejefektivnější výroba takovýchto objemných materiálů je dosud založena na pojení vlákenného rouna s podílem termoplastu, nejčastěj pojivých vláken, a to bu<3 lisováním mezi horkými válci kalandru, nebo ohřevem horkým vzduchem. Horkovzdušný ohřev je pro výrobu objemných textilií výhodnější. Jeho nedostatkem je, že pokud textilie neobsahují poměrně vysoký podíl pojivá, nedosahuje se dobré pevnosti a také, což je důležitější, výrobky jsou lehce stlačitelné a při použití zmenšuje se jejich tloušťka, a tím značně klesá i jejich tepelně izolační schopnost.

Jsou známé způsoby a jimi korespondující sestavy výrobních linek, které částečně odstraňují tento nedostatek.

Podle DOS č. 3 123 912 se rouno převážně z termoplastických pojivých vláken předehřívá z jednoho povrchu a vede pojící štěrbinou mezi dvěma různě vyhřátými válci, přičemž povrch chladnějšího válce je v kontaktu s předehřátým povrchem a chladnější povrch rouna se vyhřívá na teplotu tání.

Jiný způsob podle USA patent, spisu č. 4 273 635 chrání způsob a zařízení na výrobu objemné pojené textilie ze směsi vláken obsahujících pojivá vlákna tak, že rouno se vede mezi válci tvořícími izolační mezeru, jeden válec sloužící současně jako elektroda, je napojen na vysokofrekvenční generátor,

263 075 druhý je povrstven dielektrickým materiálem s hladkým povrchem· Po stlačení při průchodu rouna se vlivem doutnavých výbojů mezi elektrodami vyvolá koheze mezi pojivými vlákny.

Také řešení podle brit. pat· č. 2 127 864 má vést k větší objemnosti rouna změnou orientace vláken. Dosahuje se toho údajně ukládáním rouna na velmi hrubé síto a proháněním rychlého proudu vzduchu, který pojivo roztaví a rouno vtlačí do otvorů síta· Řešení podle franc. pat. č. 2 083 529 zpřesňuje tvar síta a rozmístění nepropustných ploch.

Z evropského pat. č. 80 144 je znám způsob výroby bodově pojených útvapí} založený na tom, že se pojivá složka rouna roztaví vlivem tepla a tlaku a lisuje náhodně rozloženými ploškami lisovacího válce.

Přes velkou snahu se tyto postupy z funkčních a hlavně ekonomických důvodů neosvědčilýma proto dosud nejužívanější způsoby výroby objemných pojených textilií stále vycházejí z tvorby rouna na mykacích strojích s příčným ukladačem nebo z pneumatického rounotvořiče, přičemž zpevnění a částěčná změna orientace vláken se dosáhne vpichováním na jehlovém vpichovacím stroji před tepelným zpracováním. Příčné vrstvení a vpichování je nákladný způsob, jakým se dosahuje určitá změna orientace vláken ve vlákenné vrstvě. Vpichovací stroj zařazený do linky tvořené mykacím strojem, rounotvořícím zařízením, vpichovacím strojem a horkovzdušnou pojící komorou, tvoří mnohdy až třetinu investičních nákladů a v průběhu výroby je vpichovací stroj i nejčastější příčinou poruch v plynulém provozu. Rounotvořící zařízení s vpichovacím strojem současně potřebuje kolem 50 % plochy, kterou zabírá celá výrobní linka.

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob výroby objemných pojených textilií z rouna nebo pavučiny s podílem termoplastických, vláken, propojovaných působením tepla podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že se pavučina nebo rouno před vstupem do tepelné zóny formuje působením otáčivých nebo vibrujících součástí přesunem podílu vláken do v podstatě kolmé polohy

263 075 ke směru postupu textilie. Podle výhodného provedení se formování provádí soustavou trnů, umístěných po obvodu rotujícího válce, z nichž je zahušťovaný skládaný útvar snímán pruty roštu, procházejícího mezi řadami trnů. Dále je možné provádět formování vibrující hladkou lištou nebo lištou opatřenou trny. V jiném případě je u formováni možno využít soustavu pružných lišt, uchycených po obvody rotujícího válce, a skládaný útvar snímat stěrači deskou, určující výšku vytvářené vrstvy. Konečně se formování rouna provádí soustavou trnů pracujících výkyvné na způsob snímacího hřebene pavučiny z mykacího stroje nebo řady vpichovacích jehel, vibrujících přímo nad dopravníkem rouna a pronikajících nejvýše do dvou třetin kladením vytvořeného rouna nebo formujících přiváděnou pavučinu v rouno jejím vertikálním skládáním.

Způsob výroby podle vynálezu přináší několik výhod. Při výrobě objemné pojené textilie se ušetří asi polovina plochy pro výrobní linku a nákladná část rounotvoříčího zařízení/ jakým je příčné ukládací zařízení i vpichovací stroj. Rouno se může vytvářet přímo na přiváděcím pásu pojící teplovzdušné komory. Rouno je tvořeno skládáním pavučiny, přičemž jednotlivé sklady jsou orientovány v podstatě kolmo k jeho rovině, takže vzniklá struktura je podstatně odolnější vůči stlačení. Formování povrchu vlákenné vrstvy vpichovacími jehlami umístěnými na vibrujícím hřébenv nebo lehké jehelné desce vede jednak k urovnání povrchu, jednak k vzájemné paletizaci úseků^-základních a pojivých vláken, a tím ke zvýšení stupně využití pojivá při následném pojení, celkovému zpevnění povrchu a lepšímu ukotvení jednotlivých povrchových vláken. Uvedeného formování povrchu vlákenné vrstvy před pojením lze s výhodou využít i pro zlepšení vlastností pojených textilií, vyrobených z objemných roun připravených příčným kladením pavučiny.

Způsob podle vynálezu je dále blíže popsán na několika příkladech provedení a podle připojených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje sestavu zařízení pro tvarování pavučiny a pojení, obr. 2 formování rouna válcem s pružnými lištami,

263 075 obr. 3 přeorientaci vláken ve vlákenné vrstvě soustavou jehel, obr. 4 přeorientaci vláken ve vlákenné vrstvě soustavou trnů na hřebenu a obr. 5 skládání pavučiny v rouno výkyvně pracující soustavou trnů.

Jak je patrno z obr. 1 je zařízení k provádění způsobu podle vynálezu sestaveno z rounotvorného stroje 1, přivéděcího pásu 2, pavučiny 1£, z pracovního válce 3 s trny 4 a ze soustavy vodících drátů 5, vymezujících společně s odváděcím pásem 6 prostor pro tvořící se vlákennou vrstvu 16. Trny 4 se pohybují mezi vodícími dráty 5, které z nich pavučinu 15 v zóně tvorby vlákenné vrstvy stírají. Vytvářená vlákenná vrstva 16 vstupuje do pojící teplovzdušné komory 7, kde dochází k jejímu zpevnění. V prostoru nad vytvořenou vlákennou vrstvou 16 může být umístěn vibrující hřeben 10 pro úpravu povrchu vrstvy 16 nebo neznázorněná jehelná deska. Za teplovzdušnou komorou 7 nebo bubnovým teplovzdušným zařízením je umístěna dvojice formovacích válců 8, 9 a běžné adjustační 11 a nabalovací zařízení 12.

Přiklad 1

Na zařízení podle obr. 1 je přiváděna dopravníkem 2 pavučina 15 z mykacího stroje 1 rychlostí 12 m/min. Plošná hmotnost pavučiny je 20 g/m a pavučina se skládá z 80 hmot. % základních polyesterových vláken 44 dtex, 57 mm a 20 hmot. % pojivých polypropylenových vláken 1,7 dtex, 60 mm. Pavučina je formována trny 4 válce rotujícího tak, že postupná rychlost pracovních částí trnů 4 je shodná s rychlostí pohybu pavučiny iž® v prostoru mezi vodícími dráty 2 ^a odváděcím pásem 6 se vytváří vlákenná vrstva v podstatě vertikálně umístěnými sklady. Odváděči rychlost pásu 6 je 3 m/min. Vytvořená vlákenná vrstva vstupuje do teplovzdušné pojící komory 7, kde je pojena ohřevem kolmo postupujícím vzduchem s teplotou 170°C. Po výstupu z pojící komory 7 je vrstva formována dvojicí hladkých kovových válců 8, 9,vy tváře jících štěrbinu o šířce 7 mm.

p

Výsledná vrstva má plošnou hmotnost 80 g/m a tloušíku 7 mm.

Má výbornou odolnost vůči stlačení a tepelně izolační vlastnosti.

263 075

Příklad 2

Na obr. 2 je znázorněna sestava a postup výroby, kdy pavučina 15 z mykacího stroje o hmotnosti 5 g/m a o složení jako v příkladu 1 je rychlostí 30 m/min vedena k formovacímu válci 20 s pružnými lištami 21_tvrstvícími jednotlivé sklady pavučin na děrovaný buben 22 teplovzdušného zařízení 23 při jeho obvodové rychlosti 5 m/min. Po propojení při teplotě 175°C vzniká objemná textilie o hmotnosti 30 g/m s velmi dobrými tepelně izolačními vlastnostmi.

Příklad 3

Vlákenná vrstva 30, viz obr. 3, o plošné hmotnosti 150 g/m se složením jako v příkladu 1,připravená příčným kladením pavučiny/ je opracována soustavou vpichovacích jehel 31_tumístěných na vibrující desce 32 tak, že hroty vpichovacích jehel 31 pronikají jen do poloviny tloušťky vrstvy 30. Frekvence pohybu desky 32 je 600 min”¹ a počet vpichů 70 cm“¹. Vrstva je pak zpevněna pojením v teplovzdušné komoře 33.

Příklad 4

Jak je zřejmé z obr. 4, je vlákenná vrstva 40 jako v příkladu 3 opracována soustavou trnů umístěných na hřebenu 42 vibrujícím frekvenci 2 500 min~\ Trny 41 pronikají do třetiny tloušťky vlákenné vrstvy 40.

Příklad 5

Pavučina 50, jako v příkladu 1, viz obr. 5, přiváděná z mykacího stroje 51.je formována soustavou trnů 52,umístěných na výkyvném ramenu 53 ve skládané rouno 54 na dopravníku 55» kterým je vnášena do pojící komory 56.

Claims (1)

1. Způsob výroby objemných pojených textilií z rouna nebo pavučiny s podílem termoplatických vláken, propojovaných působením tepla, vyznačující se tím, že se pavučina nebo rouno před vstupem do tepelné zóny formuje působením otáčivých nebo vibrujících součástí přesunem podílu vláken do kolmé polohy ke směru postupu textilie.