[go: up one dir, main page]

Jiří Srnka

český hudební skladatel

Jiří Srnka, známý také jako Georg Sirnker (19. srpna 1907 Písek[1]31. ledna 1982 Praha), byl český hudební skladatel.

Jiří Srnka
hudební skladatel Jiří Srnka
hudební skladatel Jiří Srnka
Základní informace
Narození19. srpna 1907
Písek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. ledna 1982 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba a scénická hudba
Povoláníhudební skladatel, houslista, dirigent, hudební pedagog a kapelník
Nástrojehousle
Oceněnízasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Exposice v Prácheňském muzeu v Písku

Jiří Srnka se narodil v Písku v rodině natěrače Matěje Srnky a jeho ženy Marie rodem Bílkové.[1] Již od svých osmi let byl žákem legendárního houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Pod jeho vedením hrál již v deseti letech Mozartův houslový koncert A-dur. Po maturitě na gymnáziu v roce 1922 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Jana Mařáka a Jindřicha Felda a skladbu o Otakara Šína. Absolvoval rovněž mistrovskou školu u Vítězslava Nováka a mikrotonální oddělení Aloise Háby.

Po dokončení studia byl houslistou a kapelníkem v Osvobozeném divadle, v orchestru Jaroslava Ježka. V roce 1931 si i zahrál úlohu dirigenta ve filmu Voskovce a Wericha Pudr a benzin. Krátce působil v orchestru Národního divadla a v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu. V letech 1950–1953 pracoval jako externí učitel v kabinetu hudby Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze.

S filmem se seznámil v roce 1936 jako člen skupiny mladých dokumentaristů vedených režisérem Jiřím Weissem a jeho první filmovou hudbou byl právě Weissův dokument Dejte nám křídla. Filmová hudba se stala jeho celoživotním posláním. Vedle Otakara Jeremiáše a E. F. Buriana se stal vůdčí a průkopnickou osobností filmové hudby u nás, ale řada jeho děl je mimořádným přínosem pro filmovou hudbu světovou. Napsal hudbu k téměř dvěma stům celovečerních filmů (např. Krakatit, Jan Hus, Dařbuján a Pandrhola), ale i mnoha seriálům (např. F. L. Věk). Jeho poslední filmovou hudbou byla v roce 1977 hudba ke snímku režizéra Ivo Tomana Ve znamení Tyrkysové hory.

Mimo filmové hudby komponoval i scénickou hudbu k činoherním dramatům a napsal i celou řadu vokálních i instrumentálních skladeb.

V letech 1940–1943 vytvořil 6 scénických hudeb pro Městská divadla pražská…Jeho práce se vyznačovaly velkou invencí a rozsáhlým uplatněním modernistických kompozičních technik. Bohatě rozvinuty v melodické složce působily výrazem vroucí citlivosti. Nicméně do osobitosti jeho pozdějších filmových a divadelních hudeb měly daleko, neboť žádný z přidělených úkolů Srnkovi neumožňoval projevit se v poloze, která mu – jak ukazovaly např. jeho hudby k filmům V. Kršky – bytostně vyhovovala, v poloze snivého lyrismu, spjatého s prožitkem jihočeské přírody.

Bořivoj Srba[2]

Ocenění

editovat

Za svá díla získal řadu cen a vyznamenání.

  • Národní cena za hudbu k filmu Ohnivé léto (1940)
  • Státní cena za práci v oboru filmové hudby (1958)
  • Státní cena za hudbu k filmu Němá barikáda (1949)
  • Laureát státní ceny II. st. za hudbu k filmu Měsíc nad řekou (1954)
  • Titul Zasloužilý umělec (1967)

Hudba k celovečerním filmům

editovat
  • Včera neděle byla (1938)
  • Dvojí život (1939)
  • Ohnivé léto (1939)
  • Teď zas my (1939)
  • Maskovaná milenka (1940)
  • Minulost Jany Kosinové (1940)
  • Pohádka máje (1940)
  • Směry života (1940)
  • Modrý závoj (1941)
  • Rukavička (1941)
  • Turbina (1941)
  • Okouzlená (1942)
  • Přijdu hned (1942)
  • Velká přehrada (1942)
  • Bláhový sen (1943)
  • Druhý výstřel (1943)
  • Mlhy na blatech (1943)
  • Šťastnou cestu (1943)
  • Děvčica z Beskyd (1944)
  • Kluci na řece (1944)
  • Skalní plemeno (1944)
  • Rozina sebranec (1945)
  • Řeka čaruje (1945)
  • Z růže kvítek (1945)
  • Nezbedný bakalář (1946)
  • Pancho se žení (1946)
  • Předtucha (1947)
  • Uloupená hranice (1947)
  • Znamení kotvy (1947)
  • Bílá tma (1948)
  • Krakatit (1948)
  • Dva ohně (1949)
  • Němá barikáda (1949)
  • Poslední výstřel (1950)
  • Vstanou noví bojovníci (1950)
  • Akce B (1951)
  • Cesta ke štěstí (1951)
  • Perníková chaloupka (1951)
  • Nástup (1952)
  • Usměvavá zem (1952)
  • Jestřáb kontra Hrdlička (1953)
  • Měsíc nad řekou (1953)
  • Můj přítel Fabián (1953)
  • Přicházejí z tmy (1953)
  • Dny a noci (studentský film, 1954)
  • Jan Hus (1954)
  • Stříbrný vítr (1954)
  • Jan Žižka (1955)
  • Něco se tu změnilo (1955)
  • Punťa a čtyřlístek (1955)
  • Hra o život (1956)
  • Hrátky s čertem (1956)
  • Proti všem (1956)
  • Vina Vladimíra Olmera (1956)
  • Padělek (1957)
  • Ročník 21 (1957)
  • Vlčí jáma (1957)
  • Dnes naposled (1958)
  • Občan Brych (1958)
  • Dařbuján a Pandrhola (1959)
  • První parta (1959)
  • Romeo, Julie a tma (1959)
  • Sny na neděli (1959)
  • Bílá spona (1960)
  • Osení (1960)
  • Policejní hodina (1960)
  • Noční host (1961)
  • Pouta (1961)
  • Zbabělec (1961)
  • Deštivý den (1962)
  • Horoucí srdce (1962)
  • Doktorská pohádka (1963)
  • Hlídač dynamitu (1963)
  • Zlaté kapradí (1963)
  • Loupežnická pohádka (1964)
  • Puščik jede do Prahy (1965)
  • Zlatá reneta (1965)
  • Romance pro křídlovku (1966)
  • Broučci (seriál, 1967)
  • Lucerna (TV film, 1967)
  • Princezna Pampeliška (TV film, 1967)
  • Těžká srdeční komplikace (TV film, 1967)
  • Třináctá komnata (1968)
  • Kladivo na čarodějnice (1969)
  • Lidé na křižovatce (TV film, 1970)
  • Hostinec U koťátek (seriál, 1971)
  • F. L. Věk (seriál, 1971)
  • Tulácká pohádka (1972)
  • Vodnická pohádka (1973)
  • Lužickosrbské bajky (seriál, 1974)
  • Lístek do památníku (TV film, 1975)
  • Ve znamení Tyrkysové hory (1977)

Reference

editovat
  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti v Písku
  2. Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 150

Literatura

editovat
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž). Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965. 584 s.
  • PILKA, Jiří: Filmová hudba Jiřího Srnky. Praha : Čs. svaz skladatelů, 1957. 114 s. - Knižnice hudebních rozhledů, sv. 5.
  • PILKA, Jiří: Jiří Srnka a jižní Čechy. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1988. 200 s., 32 s. příl.
  • PILKA, Jiří: Jiří Srnka - 100 let (portrét hudebního skladatele). Písek : Město Písek, 2006. 52 s., il. + 1 CD.
  • SRBA, Bořivoj. O nové divadlo. Praha: Panorama, 1988, s. 136, 143, 150, 151, 260.

Externí odkazy

editovat