Václav Lucemburský
Václav Lucemburský | |
---|---|
vévoda lucemburský, brabantský a limburský | |
Václav Lucemburský | |
Narození | 25. února 1337 Praha |
Úmrtí | 8. prosince 1383 (ve věku 46 let) Lucemburk |
Pohřben | klášter Orval |
Manželka | Johana Brabantská |
Dynastie | Lucemburkové |
Otec | Jan Lucemburský |
Matka | Beatrix Bourbonská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Lucemburský, někdy zvaný Český (25. února 1337 Praha – 8. prosince 1383 Lucemburk) byl vévoda lucemburský (od 1353), brabantský a limburský (od 1355). Proslul jako dlouholetý mecenáš kronikáře a básníka Jeana Froissarta a také sám jako básník. Skládal milostnou trubadúrskou poezii – je autorem 79 básní. Český překlad jeho lyrických básní od Gustava Francla nese název Netoužím po ráji.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako třetí syn českého krále Jana Lucemburského a jeho druhé choti Beatrix, dcery Ludvíka Bourbonského, pravděpodobně císařským řezem[1], který přežila i jeho matka Beatrix a o kterém se píše ve vlámské kronice Brabantsche Yeesten. Snad jako poděkování za tento zázrak dostal jméno Václav, jméno zemského patrona obvyklé v přemyslovské dynastii.
Otec jej chtěl oženit s dcerou římského císaře Ludvíka IV. Bavora, ale z plánovaného sňatku sešlo z důvodu vzájemného rozkolu obou panovníků. Druhé zásnuby sjednala již ovdovělá Václavova matka Beatrix s brabantským vévodou Janem III. Zásnuby s poněkud starší ovdovělou Johanou Brabantskou, dědičkou Brabantska a Limburska, proběhly ve Václavových deseti letech (snoubence bylo pětadvacet). 17. května 1351 byla podepsána sňatková dohoda a samotný obřad se konal v březnu 1352. Ačkoliv se Václav stal otcem několika levobočků, s Johanou děti neměli, byť jejich manželství zřejmě bylo harmonické.
„ | ...milý, galantní a šlechetný, miloval turnaje, tanec a veselou pohodu a svou štědrostí k sobě poutal mnoho rytířů a jiných urozených osob. | “ |
— Jean Froissart[2] |
Dle dobové klášterní kroniky platil za:
„ | šlechetného a vcelku velmi štědrého prince, jenž nicméně nebyl nejšťastnější ve svém podnikání. | “ |
— [2] |
Měl dobrý vztah se svým starším bratrem Karlem IV., navzájem se podporovali a stejně tak pomáhali svým francouzským synovcům, synům Jitky Lucemburské v době po bitvě u Poitiers. Zemřel údajně na lepru a pochován byl v klášterním kostele cisterciáckého kláštera Orval v nynější Belgii, kde je dodnes zachován jeho náhrobek. Posledním přáním lucemburského vévody bylo, aby jeho srdce poslali manželce.
Václavovým dědicem v Lucembursku se stal jeho synovec Václav IV. V Brabantsku a Limbursku nadále vládla Johana, která pod tlakem burgundského vévody Filipa Smělého přijala za dědice svého prasynovce (a Filipova syna) Antonína.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Objev českých expertů může přepsat historii porodnictví
- ↑ a b LUCEMBURSKÝ, Václav. Netoužím po ráji. Praha: Odeon, 1975.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Rezidence Václava Českého, vévody lucemburského a brabantského, jejich funkce a úloha v ‚mezinárodních‘ vztazích. In: BOBKOVÁ, Lenka; KONVIČNÁ, Jana. Korunní země v dějinách českého státu. III. Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století : sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia konaného ve dnech 19.–31. března 2006 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ve vydavatelství Togga, 2007. ISBN 978-80-7308-188-1. S. 527–573.
- FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Lucembursko mezi Francií a Římskou říší: cesta Václava I. k moci (1334–1354). In: BOBKOVÁ, Lenka. Korunní země v dějinách českého státu. I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku : sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném dne 4. června 2002 na FF UK. Praha: Ústav českých dějin FFUK ve spolupráci s Hist. ústavem AV ČR, 2003. ISBN 80-86067-85-8. S. 293–353.
- FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Václav Český, lucemburský a brabantský vévoda mezi Francií a Římskou říší. Východiska, metody, bibliografie. In: KARLOVÁ, Štěpánka; LIŠKOVÁ, Veronika; STOČES, Jiří. Historická dílna I: sborník příspěvků přednesených v roce 2006. Plzeň: Západočeská univerzira, 2006. ISBN 80-7043-503-8. S. 23–43.
- ČECHURA, Jaroslav; ŽŮREK, Václav. Lucemburkové : životopisná encyklopedie. České Budějovice: Veduta, 2012. 260 s. ISBN 978-80-86829-69-2.
- GADE, John Allyne. Luxembourg in the Middle Ages. Luxembourg: E. J. Brill, 1951. 251 s. (anglicky)
- HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Lucemburský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Lucemburský
- Společná pečeť Johany a Václava
- (německy) Genealogie
- (francouzsky) Jana Fantysová-Matějková: Wenceslas de Bohême, duc de Luxembourg et de Brabant, entre le Saint Empire romain et la France 1337-1383[nedostupný zdroj]
Předchůdce: Karel IV. |
Lucemburský vévoda Václav I. 1353–1383 |
Nástupce: Václav IV. |
Předchůdce: Jan III. Brabantský |
Brabantský a Limburský vévoda (iure uxoris) Václav Lucemburský 1355–1383 |
Nástupce: Johana Brabantská |