Středa

Středa je v češtině označení dne v týdnu mezi úterým a čtvrtkem. Jeho jméno říká, že se jedná o střed týdne, což je odvozeno z pozice středy jako prostředního, tedy čtvrtého dne týdne v tradičním židovském a křesťanském kalendáři. V českém občanském kalendáři je středa považována za den třetí.

V křesťanství je středa vedle pátku druhým postním dnem.

V byzantském ritu je středa dnem připomínky svatého Kříže nebo Bohorodičky.

Středa se v klasické latině nazývala Dies Mercurii, tj. „den Merkurův“. Od tohoto názvu jsou odvozeny jména středy ve většině románských jazyků (it. Mercoledì, fr. Mercredi, špan. Miercoles atd.). V jiných románských jazycích převládl středověký latinský termín označující středu jako feria quarta „čtvrtý den v týdnu“ (neděle se počítala za první den v týdnu). Srov. např. portugalské quarta-feira.

Angličtina označuje středu jako Wednesday, staroangl. Wódnesdæg, „den Ódinův“, tj. zasvěcený bohu Ódinovi. Němčina se v případě středy odděluje od angličtiny a podobně jako čeština označuje středu za prostřední den týdne (Mittwoch). Ještě do 10. století však nazývala středu podobně jako angličtina Wodantag (den Ódinův).

Finský název je prakticky podobný: Keskiviikko (doslova: "střed týdne") podobně jako je islandské jméno: Miðvikudagur ("střední den týdne").

Podle hebrejské bible je středa dnem, kdy bylo stvořeno Slunce a Měsíc.

Středa má také pozici uprostřed pěti pracovních dnů v týdnu, které začínají pondělím a končí pátkem.

Anglický jazykový idiom pro středu je "hump day" (den hrbu), což je odkaz na to, že se pracovní týden převalil do své druhé poloviny. Jedná se tak o neformální odkaz na vrchol týdne.

Kvakeři tradičně referují o středě jako o „čtvrtém dnu“, aby se vyvarovali pohanského původu anglického názvu tohoto dne.

Podle thajského solárního kalendáře je středa spojena se zelenou barvou.

Astrologické znamení planety Merkur reprezentuje středu - Dies Mercurii u Římanů, s podobnými názvy odvozenými z latiny v románských jazycích jako francouzsky Mercredi a španělsky Miércoles.

Podle lidových tradic platila středa za nešťastný den. Byla např. dnem pro tzv. tiché svatby (např. pro padlé dívky). Podle učení ortodoxní církve byla středa dnem, kdy Jidáš Iškariotský zaprodal Ježíše Krista. Proto je středa normálně v ortodoxní církvi postním dnem, stejně jako pátek.

• Popeleční středa, první den půstu, připadá na středu 40 dní před Velikonocemi, nepočítaje neděle.
• Škaredá středa je název pro středu před Velikonocemi.
• černá středa 21. srpna (1968)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu středa na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Středa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo středa ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.