Motorový olej

Motorový olej je obecné souhrnné označení pro celou skupinu minerálních olejů, používaných jako maziva ve spalovacích motorech vozidel. Tyto oleje zároveň plní funkci chladiva, funkci těsnicí, čisticí a chrání před korozí. Podle způsobu výroby je dělíme na dvě základní skupiny, na oleje ropné a syntetické, při čemž třetí skupina, tzv. oleje polosyntetické, zahrnuje oleje vzniklé smísením olejů obou předchozích skupin a představuje jistý kompromis užitných vlastností a ceny. Z hlediska užitných vlastností lze v zásadě říci, že oleje syntetické mají vyšší tekutost za nízkých teplot, menší odparnost a jsou menším zdrojem uhlíku a síry. Syntetické oleje jsou však dražší a některé složky mají horší mazivost. Podstatnou složkou motorových i většiny ostatních olejů jsou aditiva, která zlepšují vlastnosti olejových základů, tak aby oleje splnily všechny vysoké nároky moderních výkonných vozidel, zejména na vysokoteplotní a vysokotlakou odolnost, stálost při styku s produkty spalování, čisticí schopnost, nízkou pěnivost a další. O aditivaci motorového oleje a o výhodách doplňkové ruční aditivace motorového oleje (i maziv obecně) pojednává článek aditiva do maziv.

Historicky původní kategorie - ropné oleje - se vyrábějí zpracováním ropy v rafinériích. Existují dva způsoby: frakční destilace a hydrokrakování. Ropa se nejprve zbaví vody a mechanických nečistot a při použití první uvedené (tradiční) metody se průmyslovou destilací získávají různé frakce ropy. Ze čtyř základních skupin ropných frakcí (petrolejové, benzínové, naftové a olejové) se ve výrobě pokračuje další destilací. Ze základní olejové frakce se tak získává olej a mazut, které se zpracovávají dalšími destilacemi. První destilací z této olejové frakce se získá plynový olej II. a teprve druhou destilací dostaneme základ pro motorový olej.

Motorové oleje se hodnotí podle dvou základních kritérií, viskozity a "adekvátního výkonu motoru".

Hodnocení olejů dle viskozity^[1] je poměrně jednoduché (na rozdíl od hodnocení výkonového) a slouží k němu jen stupnice SAE^[2]. Rozlišuje se zde 12 viskozitních tříd, šest „zimních“ a šest „letních“.

V současné době se prakticky výhradně používají tzv. oleje celoroční, které zaručují správnou tekutost (viskozitu) jak za provozu, tak při startu motoru v mrazu.

Dříve se používaly sezónní neboli jednostupňové oleje, určené pro provoz jen v jednom ročním období.

Příkladem viskozitního označení běžného celoročního oleje je olej 15W40; levé číslo určuje tekutost při studeném motoru v zimě, pravé číslo udává tekutost oleje při provozní teplotě, což je důležité zejména v letních vedrech, kdy provozní teplota může být překročena; vyšší číslo nás pak informuje, že olej má větší viskozitní rezervu - jedeme-li např. do subtropického podnebí.

Příkladem viskozitního označení sezónního neboli jednostupňového oleje je SAE40. Ten je použitelný v létě, kdy má za provozu stejnou tekutost jako SAE 15W40. Za mrazu by však byl příliš hustý, takže by - v lepším případě - velmi brzdil startování, v horším případě by neprotekl mazacími kanálky.

Podrobně zpracovává tuto problematiku: http://www.pneu-asistent.cz/oleje/specifikaceOLEJU.pdf

U "výkonového hodnocení motorového oleje" existuje řada označení takto hodnocených olejů; tento systém označování je nestejnorodý, už z toho důvodu, že různé národní instituce různých států si vymyslely vlastní označování. Hlavní používané normy jsou:

API (jakostní norma - American Petroleum Institute)^[3]

SA ... SM - zážehové motory, druhé písmeno vzestupně označuje jakost

CA ... CK-4 - vznětové motory, druhé písmeno vzestupně označuje jakost

ACEA (značení olejů evropské výkonové klasifikace)^[4]

A1 ... A5 - zážehové motory

B1 ... B5 - vznětové motory osobních a dodávkových automobilů

C1... C4 - zážehové a vznětové motory se systémy úpravy výfukových plynů /DPF, SCR,TWC a pod. /

E1 ... E5 - vznětové motory těžkých nákladních automobilů

MIL (americká armáda)

Firemní normy - MB, DAF, VW, Volvo, BMW, Man a další

Podrobně zpracovává tuto problematiku: http://www.pneu-asistent.cz/oleje/specifikaceOLEJU.pdf

Důležité vlastnosti olejů, včetně těch použitých se určují laboratorními zkouškami. Jsou to zejména viskozita, bod vzplanutí, obsah vody, obsah karbonizačního zbytku, rozpustnost v HEO (směsi n-hexanu, etanolu a kyseliny olejové), přítomnost glykosidů, TBN (číslo alkality), obsah mechanických nečistot.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu motorový olej na Wikimedia Commons
• Jak často a proč měnit motorový olej
• Jak vyměnit motorový olej a zlikvidovat starý
• Oleje: Rozdělení a vysvětlení značení