Imažinismus

Imažinismus, rusky имажинизм, byl literární směr v ruské literatuře v období 1918–1927. Název je odvozen z francouzského slova image – obraz, metafora. Členové hnutí prosazovali přednost básnického obrazu před smyslem básně. Byli patrně ovlivněni imagismem v anglické poezii, který reagoval na poezii viktoriánského období.

Básně byly psány většinou volným veršem a často vyjadřovaly osobní pocity a bohémská témata. Členy skupiny byli básníci Nikolaj Robertovič Erdman, Ilja Jegorovič Gruzinov, Rjurik Ivnev, Sergej Alexandrovič Jesenin, Alexander Kusikov, Anatolij Borisovič Marijengof, Matvej Davidovič Rojzman, Vadim Gabrielovič Šeršeněvič a výtvarníci Georgij Bogdanovič Jakulov a Boris Robertovič Erdman.

Vydali několik sborníků, například:

• Tavírna slov (Плавильня слов, 1920)

• VÁVRA, Jaroslav. heslo Imažinisté. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha: Odeon, 1978. Svazek I (A–K). S. 486.
• (německy) Markov, Vladimir: Russian imagism, 1919–1924 : Bausteine zur Geschichte der Literatur bei den Slawen, Gießen 1980, ISBN 3-87711-013-4
• (anglicky) Nilsson, Nils Åke. The Russian imaginists, Ann Arbor: Almgvist and Wiksell, 1970.
• (rusky) Huttunen, Tomi: Imazhinist Mariengof: Dendi. Montazh. Ciniki, Moscow : Novoe Literaturnoe Obozrenie, 2007.
• (anglicky) Ponomareff Constantin V.: The Image Seekers: Analysis of Imaginists Poetic Theory, 1919–1924, The Slavic and East European Journal 12 (1986).
• (rusky) Kudryavitsky, Anatolij: Popytka zvuka, Novoe literaturnoe obozrenie 35 (1999) [1]

• Sergej Alexandrovič Jesenin

• (rusky) Deklarace imažinismu