Kočkotvární
 Kočkotvární | |
|---|---|
 koláž kočkotvárných | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | placentálové (Placentalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Podřád | kočkotvární (Feliformia) Kretzoi, 1945 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kočkotvární (Feliformia) představují společně s psotvárnými (Caniformia) jeden ze dvou recentních podřádů šelem (Carnivora).
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Řád šelem byl tradičně dělen do dvou podřádů: suchozemské šelmy (Fissipedia), jež zahrnovaly všechny pozemní druhy šelem, a jako samostatný podřád stáli ploutvonožci (Pinnipedia). Teprve analýzy krevního séra prokázaly, že ploutvonožci představují blízké příbuzné medvědovitých a zavedený parafyletický systém začal být na základě těchto skutečností opouštěn. Převládající systém dělí šelmy na podřády psotvární (Caniformia) a kočkotvární (Feliformia),[1][2] přičemž kočkotvární v tomto případě zahrnují recentní čeledi nandinie (Nandiniidae), cibetkovití (Viverridae), hyenovití (Hyaenidae), madagaskarské šelmy (Eupleridae), promykovití (Herpestidae), asijští linsangové (Prionodontidae) a kočkovití (Felidae).
Bazálním členem podřádu je čeleď nandinie, s jediným recentním druhem nandinie znamenaná (Nandinia binotata). Původ prvních cibetkovitých je datován do svrchního eocénu, první kočkovití se objevují na začátku oligocénu. Madagaskarské šelmy osídlily ostrov z Afriky v průběhu svrchního oligocénu až raného miocénu.[3][4] Fylogenetický strom kočkotvárných je uveden níže.[5][6]
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
Klíčovým morfologickým znakem, kterým se kočkotvární odlišují od psotvárných, je anatomie bubínkové výdutě, kryjící střední a vnitřní ucho. Ta je v případě psotvárných tvořena pouze jedinou kostí, zatímco v případě kočkotvárných bubínková výduť vzniká srůstem dvou kostí, mezi nimiž se vytváří přepážka (septum), výduť tedy bývá dvoukomorová.[3] Problém v tomto případě nastává s klasifikací vyhynulé čeledi Nimravidae, u které byla výduť buďto chrupavčitá, anebo postrádala pravé septum pozorované u ostatních kočkotvárných.[7] Nimravidé bývají klasifikováni jako bazální kočkotvární, někdy jako kmenoví psotvární, případně i jako kmenoví zástupci šelem.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Carnivora: Systematics [online]. ucmp.berkeley.edu [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCDADE, M. C. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia – Volume 14 Mammals III. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. Kapitola Carnivora, s. 256.
- ↑ a b VAUGHAN, Terry A.; RYAN, James M.; CZAPLAWSKI, Nicholas J, 2015. Mammalogy. 6. vyd. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning.
- ↑ BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex ; Hoboken: Blackwell Publishers, 2015. Dostupné online. S. 380.
- ↑ VAN VALKENBURGH, Blaire; WAYNE, Robert K. Carnivores. Current Biology. 2010-11, roč. 20, čís. 21, s. R915–R919. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. DOI 10.1016/j.cub.2010.09.013. (anglicky)
- ↑ HASSANIN, Alexandre; VÉRON, Géraldine; ROPIQUET, Anne. Evolutionary history of Carnivora (Mammalia, Laurasiatheria) inferred from mitochondrial genomes. bioRxiv. 2020-10-05, s. 2020.10.05.326090. Dostupné online [cit. 2021-07-19]. DOI 10.1101/2020.10.05.326090. (anglicky)
- ↑ TURNER, Alan. The Big Cats and Their Fossil Relatives: An Illustrated Guide to Their Evolution and Natural History. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-231-10229-2. S. 20.
- ↑ GOSWAMI, Anjali; FRISCIA, Anthony. Carnivoran evolution : new views on phylogeny, form, and function. Cambridge ; New York: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 9780521515290, ISBN 9780521735865. S. 9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu kočkotvární na Wikimedia Commons
Taxon Feliformia ve Wikidruzích
