Friedrich Carl von Savigny

Friedrich Carl von Savigny
Narození	21. února 1779 Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí	25. října 1861 (ve věku 82 let) Berlín
Alma mater	Marburská univerzita Univerzita Jena Lipská univerzita
Povolání	právník, historik práva, vysokoškolský učitel, politik, filozof a spisovatel
Zaměstnavatelé	Marburská univerzita Berlínská univerzita Humboldtova univerzita
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Řád černé orlice Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Choť	Kunigunde von Savigny
Partner(ka)	Karoline von Günderrode
Děti	Karl Friedrich von Savigny Leo von Savigny
Rodiče	Christian Carl Ludwig Ritter von Savigny
Funkce	člen Pruské panské sněmovny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Carl von Savigny (21. ledna 1779 Frankfurt nad Mohanem – 25. října 1861 Berlín) byl německý právník, nejznámější představitel historické právní školy.

Savigny pocházel z lotrinské zámožné rodiny, ve 13 letech osiřel a roku 1795 začal studovat práva v Marburgu. Po kratších pobytech na univerzitách v Jeně, Lipsku a Halle roku 1800 na univerzitě v Marburgu promoval a začal přednášet trestní právo a pandekty, soubor římského práva. Roku 1803 vydal knihu „Právo držby“ (Das Recht des Besitzes), která ho proslavila a prosadila nový způsob studia římského práva. Roku 1804 se oženil a podnikl cestu po Francii a jižním Německu, kde hledal nové prameny římského práva. Roku 1808 byl jmenován profesorem v Landshutu a roku 1810 na doporučení Wilhelma von Humboldt v Berlíně, kde se stal třetím rektorem.

Zároveň pracoval na různých právních reformách a byl soukromým učitelem korunního prince. Roku 1814 vyšla jeho kniha „O povolání naší doby v zákonodárství a právní vědě“, kde Savigny hájil své přesvědčení, že právní systém každé země je součástí její specifické kultury, která se nedá libovolně měnit. V letech 1815-1831 vycházely jeho „Dějiny římského práva ve středověku“, kde Savigny ukázal, jak římské právo přežívalo po rozpadu říše, jak znovu rozkvetlo od 12. století v Itálii (Bologna) a žilo pak v dílech komentátorů. V letech 1840-1849 vyšel jeho osmidílný „Systém dnešního římského práva“, který dokazuje, že právní tradice je v Německu římská. Získal celou řadu vyznamenání a v letech 1842-1848 byl Velkým kancléřem, tj. pruským ministrem spravedlnosti.

• Právní dějiny
• Římské právo
• Teorie práva
• Filosofie práva

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Carl von Savigny na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Carl von Savigny
• Osoba Friedrich Carl von Savigny ve Wikicitátech
• Ottův slovník naučný, heslo de Savigny^{[nedostupný zdroj]}
• (anglicky) UXL encyclopedia of world bibliography, heslo F. K. von Savigny
• (německy) HesloSavigny v BBKL
• (německy) Databáze Savignyho pozůstalosti, Universität Marburg
• (německy) Savignyho díla a časopisecké recenze