Filip Renč

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Filip Renč
Filip Renč (4. července 2009)
Narození	17. srpna 1965 (59 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Akademie múzických umění v Praze
Povolání	dětský herec, filmový režisér, herec, režisér a scenárista
Ocenění	medaile Za zásluhy 1. stupeň (2014)
Choť	Marie Kružíková (od 2017)[1]
Rodiče	Ivan Renč otec
Příbuzní	Václav Renč děd Veronika Renčová sestra Zuzana Nováková teta Luisa Nováková sestřenice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Renč (* 17. srpna 1965 Praha) je český herec, scenárista a režisér.

Filip Renč je synem spisovatele a režiséra Ivana Renče a vnukem básníka Václava Renče. Jeho sestra Veronika Renčová, hrála v s Janem Werichem v seriálu Pan Tau. Již od svých pěti let se objevoval jako herec v dětských filmech Družina černého pera, Nechci nic slyšet, Julek (1980), Levé křídlo (1983), v dospělosti se objevil např. v malých rolích (cameo) ve filmech Jana Svěráka Kolja, Vratné lahve a Tmavomodrý svět nebo v pohádce Nesmrtelná teta.

Vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU.

V prezidentských volbách 2013 veřejně podporoval Miloše Zemana, od kterého dne 28. října 2014 získal medaili Za zásluhy I. stupně. Nicméně 30. července 2019 v pořadu Prostor X Miloše Zemana zkritizoval a své názory přehodnotil. Naopak podpořil demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii.

Ještě jako student 3. ročníku katedry dokumentární tvorby natočil v roce 1991 ve Filmovém studiu Zlín svůj slavný debut Requiem pro panenku. Dále natočil šest celovečerních filmů, na jejichž scénářích často spolupracuje se Zdeňkem Zelenkou (Requiem pro panenku, Válka barev, Rebelové, Hlídač č. 47). Pro televizi natočil dokumentární rekonstrukci událostí 17. listopadu 1989 Polojasno, trojdílný film Vetřelci a lovci a třináctidílný seriál Sanitka 2, který je pokračováním Sanitky z roku 1984.

V roce 2016 byl uveden jeho film Lída Baarová, v roce 2018 film Zoufalé ženy dělají zoufalé věci a v roce 2021 televizní seriál Hlava Medúzy.

Věnoval se také režii reklamních spotů a videoklipů, např. k písni Medvídek skupiny Lucie nebo Láska je láska Lucie Bílé. Kontroverzní reakce vyvolaly jeho spoty pro kampaň Ministerstva dopravy Nemyslíš – zaplatíš.^[2]

Činný je i jako divadelní (muzikálový) režisér. Režíroval muzikály Kleopatra (2002) a Andílci za školou (2012) Michala Davida, Golem (2006) Karla Svobody , Baron Prášil (2010) a jevištní verzi svého filmového muzikálu Rebelové (2003).^[3]

• 1989 Běžec (televizní film)
• 1991 Requiem pro panenku
• 1995 Válka barev
• 1999 Polojasno (dokumentární rekonstrukce)
• 2001 Rebelové
• 2005 Román pro ženy
• 2007 Na vlastní nebezpečí
• 2008 Hlídač č. 47
• 2008 Golem (divadelní záznam)
• 2012 Vetřelci a lovci (televizní minisérie)
• 2013 Sanitka 2 (televizní seriál)
• 2013 Sebemilenec (televizní film)
• 2016 Lída Baarová
• 2018 Zoufalé ženy dělají zoufalé věci
• 2021 Hlava Medúzy

• 1989 Běžec
• 1991 Requiem pro panenku
• 1993 Válka barev
• 2001 Rebelové
• 2008 Golem (divadelní záznam)
• 2008 Hlídač č. 47
• 2013 Sebemilenec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Renč na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Filip Renč
• Osoba Filip Renč ve Wikicitátech
• Filip Renč ve Filmovém přehledu
• Filip Renč v Česko-Slovenské filmové databázi
• Filip Renč ve Filmové databázi
• Filip Renč na Kinoboxu
• Filip Renč v Internet Movie Database (anglicky)
• Filip Renč v Impulsech Václava Moravce 19. 3. 2009
• Co možná nevíte o Filipu Renčovi, jehož poslední film Lída Baarová má právě premiéruna Český rozhlas Plzeň

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.