Enrico Albertosi

Enrico Albertosi
V dresu Cagliari
Osobní informace
Datum narození	2. listopadu 1939 (85 let)
Místo narození	Pontremoli, Italské království
Výška	185 cm
Hmotnost	77 kg
Přezdívka	Ricky
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový brankář
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1957–1958 1958–1968 1968–1974 1974–1980 1982–1984 Spezia Fiorentina Cagliari Milán Elpidiense 0040(-3) 1850(-153) 1770(-143) 1700(-125) 0440(-39)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1961–1974 Itálie 340(-27)
Úspěchy
Mistrovství světa 1970 Itálie Mistrovství Evropy 1968 Itálie 1. italská fotbalová liga 1969/70 Cagliari 1978/79 Milán Pohár PVP 1960/61 Fiorentina 1961/62 Fiorentina Středoevropský pohár 1964 Fiorentina 1966 Fiorentina
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrico Albertosi (* 2. listopadu 1939 Pontremoli, Italské království) je bývalý italský fotbalový brankář. Celkem 22 sezon odchytal v nejvyšší lize a získal dva tituly. Jeden s Cagliari (1969/70) a druhý s Milánem (1978/79). S Fiorentinou získal pohár PVP (1960/61).^[1] Dále byl třikrát u vítězství italského poháru (1960/61, 1965/66, 1976/77).

S reprezentací se zúčastnil čtyř MS (1962, 1966, 1970 - stříbro, 1974) a také jednoho ME (ME 1968), odkud má zlatou medaili.^[2] Cagliari jej zařadilo do své síně slávy.^[3][4] IFFHS jej zařadila mezi nejlepší brankáře 20. století (celkové 32. místo).^[5]

Fotbalové začátky dělal v Pontremolese. Zde v 15 letech odchytal první utkání mezi dospělými. V roce 1957 odešel do Spezie. Po ročním angažmá jej koupila Fiorentina. Stabilní místo v brance získal až v sezoně 1963/64, protože dělal dvojku Sartimu. S fialkami vyhrál dva italské poháry (1960/61, 1965/66), jeden pohár PVP 1960/61 a jeden Středoevropský pohár 1966. Celkem za deset sezon odchytal 239 utkání při niž inkasoval 211 branek.

Před začátkem sezony 1968/69 odešel do Cagliari. V tu stejnou sezonu fialky získali titul. Jemu se to podařilo v sezoně následující. V sezoně 1969/70 inkasoval jen 11 branek a připsal si tak rekord. V sardinském klubu odchytal šest sezon. Nastoupil do 233 utkání a 197 branek inkasoval.

V roce 1974 odešel do Milána, kde získal svůj třetí výhru v italském poháru (1976/77) a v sezoně 1978/79 získal druhý titul. Po šesti odehraných sezonách se v roce 1980 rozhodl odejít do USA (New York Cosmos). Jenže přestup byl nakonec zmařen, protože se dopustil skandálu Totonero. Dostal zákaz hraní (Milán byl odsouzen k sestupu do druhé ligy), poté po odvolání diskvalifikován na 4 roky.^[6] Svůj poslední zápas v Serii A odehrál 10. února 1980 ve věku 40, 3 měsíce a 8 dní. Po amnestii federace po vítězném MS 1982 získal angažmá ve čtvrté lize v klubu Elpidiense kde v roce 1984 ve věku 45 let ukončil kariéru.^[7]

S reprezentací debutoval 15. června 1961 proti Argentině (4:1).^[9] Byl povolán na MS 1962, kde dělal Buffonovi dvojku. Dalšího odchytaného zápasu se dočkal až v roce 1965, protože byla velká konkurence. Na MS 1966 se dostal díky zranění jiného brankaře (William Negri). Odchytal všechna utkání, ale postup ze skupiny se nepovedl. Dvojku dělal na ME 1968, kde jej nepustil do brány Zoff, ale i tak získal zlatou medaili. Navzdory velké konkurence se stal brankářem číslo jedna na dalším MS 1970. Zde pomohl k postupu do finále, kde podlehli Brazílii (1:4).^[10] Poslední odchytaný zápas byl proti Bulharsku (1:1) 21. června 1972.^[11] Celkem 34 utkání a obdržel 27 branek. Byl na čtyřech turnajích MS, což jej řadí za Buffonem na druhé místo, mezi italskými hráči s největší účastí v soutěži MS, spolu s Bergomim, Cannavarem, Maldinim, Riverou a Zoffem.^[12]

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1962	Neodehrál žádné ze 3 utkání
	MS 1966	1 zápas ve skupině	13. 7.	Chile	90	0	2:0[13]
		2 zápas ve skupině	16. 7.	Sovětský svaz	90	0	0:1[14]
		3 zápas ve skupině	19. 7.	Severní Korea	90	0	0:1[15]
	ME 1968	Neodehrál žádné ze 3 utkání
	MS 1970	1 zápas ve skupině	3. 6.	Švédsko	90	0	1:0[16]
		2 zápas ve skupině	6. 6.	Uruguay	90	0	0:0[17]
		3 zápas ve skupině	11. 6.	Izrael	90	0	0:0[18]
		Čtvrtfinále	14. 6.	Mexiko	90	0	4:1[19]
		Semifinále	17. 6.	NSR	120	0	4:3 v prodl.[20]
		Finále	21. 6.	Brazílie	90	0	1:4[10]
	MS 1974	Neodehrál žádné ze 3 utkání

• 2× vítěz italské ligy (1969/70, 1978/79)
• 3× vítěz italského poháru (1960/61, 1965/66, 1976/77)
• 1x vítěz poháru PVP (1960/61)
• 1x vítěz Středoevropského poháru (1966)

• 4× na MS (1962, 1966, 1970 - stříbro, 1974)
• 1× na ME (1968 - zlato)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enrico Albertosi na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Enrico Albertosi na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Portrét na Eurofotbal.cz

Hráčská kariéra

Serie A 1969/1970 – US Cagliari Brankář Enrico Albertosi • Adriano Reginato Hráči Eraldo Mancin • Mario Martiradonna • Comunardo Niccolai • Cesare Poli • Giuseppe Tomasini • Giulio Zignoli • Mario Brugnera • Pierluigi Cera • Angelo Domenghini • Ricciotti Greatti • Nené • Sergio Gori • Corrado Nastasio • Luigi Riva Hlavní trenér Manlio Scopigno Serie A 1978/1979 – AC Milán Brankář Enrico Albertosi Hráči Fulvio Collovati • Aldo Maldera • De Vecchi • Bet • Franco Baresi • Luca Antonelli • Alberto Bigon • Novellino • Buriani • Chiodi • Boldini • Morini G. • Gianni Rivera • Fabio Capello • Sartori G. • Minoia • Rigamonti Hlavní trenér Nils Liedholm Pohár vítězů pohárů 1960/1961 – AS Fiorentina Brankář Enrico Albertosi Hráči Sergio Castelletti • Piero Gonfiantini • Dante Micheli • Enzo Robotti • Luigi Milan • Alberto Orzan • Claudio Rimbaldo • Dino Da Costa • Kurt Hamrin • Gianfranco Petris Hlavní trenér Nándor Hidegkuti

Reprezentační kariéra

Mistrovství světa 1962 – Itálie Hráči 1 Lorenzo Buffon • 2 Giacomo Losi • 3 Luigi Radice • 4 Sandro Salvadore 5 Cesare Maldini • 6 Giovanni Trapattoni • 7 Bruno Mora • 8 Humberto Maschio • 9 José Altafini • 10 Omar Sívori • 11 Giampaolo Menichelli • 12 Carlo Mattrel • 13 Enrico Albertosi • 14 Gianni Rivera • 15 Angelo Sormani • 16 Enzo Robotti • 17 Ezio Pascutti • 18 Mario David • 19 Francesco Janich • 20 Paride Tumburus • 21 Giorgio Ferrini • 22 Giacomo Bulgarelli Paolo Mazza a Giovanni Ferrari Mistrovství světa 1966 – Itálie Hráči 1 Enrico Albertosi, 2 Roberto Anzolin, 3 Paolo Barison, 4 Giacomo Bulgarelli, 5 Tarcisio Burgnich, 6 Giacinto Facchetti, 7 Romano Fogli, 8 Aristide Guarneri, 9 Francesco Janich, 10 Antonio Juliano, 11 Spartaco Landini, 12 Gianfranco Leoncini, 13 Giovanni Lodetti, 14 Sandro Mazzola, 15 Luigi Meroni, 16 Ezio Pascutti, 17 Marino Perani, 18 Pierluigi Pizzaballa, 19 Gianni Rivera, 20 Francesco Rizzo, 21 Roberto Rosato, 22 Sandro Salvadore Trenér Edmondo Fabbri Mistrovství Evropy 1968 – Itálie Hráči 1 Enrico Albertosi, 2 Pietro Anastasi, 3 Angelo Anquilletti, 4 Giancarlo Bercellino, 5 Tarcisio Burgnich, 6 Giacomo Bulgarelli, 7 Ernesto Castano, 8 Giancarlo De Sisti, 9 Angelo Domenghini, 10 Giacinto Facchetti, 11 Giorgio Ferrini, 12 Aristide Guarneri, 13 Antonio Juliano, 14 Giovanni Lodetti, 15 Sandro Mazzola, 16 Pierino Prati, 17 Luigi Riva, 18 Gianni Rivera, 19 Roberto Rosato, 20 Sandro Salvadore, 21 Lido Vieri, 22 Dino Zoff Trenér Ferruccio Valcareggi Mistrovství světa 1970 – Itálie Hráči 1 Enrico Albertosi, 2 Tarcisio Burgnich, 3 Giacinto Facchetti, 4 Fabrizio Poletti, 5 Pierluigi Cera, 6 Ugo Ferrante, 7 Comunardo Niccolai, 8 Roberto Rosato, 9 Giorgio Puia, 10 Mario Bertini, 11 Luigi Riva, 12 Dino Zoff, 13 Angelo Domenghini, 14 Gianni Rivera, 15 Sandro Mazzola, 16 Giancarlo De Sisti, 17 Lido Vieri, 18 Antonio Juliano, 19 Sergio Gori, 20 Roberto Boninsegna, 21 Giuseppe Furino, 22 Pierino Prati Trenér Ferruccio Valcareggi Mistrovství světa 1974 – Itálie Hráči 1 Dino Zoff, 2 Luciano Spinosi, 3 Giacinto Facchetti, 4 Romeo Benetti, 5 Francesco Morini, 6 Tarcisio Burgnich, 7 Sandro Mazzola, 8 Fabio Capello, 9 Giorgio Chinaglia, 10 Gianni Rivera, 11 Luigi Riva, 12 Enrico Albertosi, 13 Giuseppe Sabadini, 14 Mauro Bellugi, 15 Giuseppe Wilson, 16 Antonio Juliano, 17 Luciano Re Cecconi, 18 Franco Causio, 19 Pietro Anastasi, 20 Roberto Boninsegna, 21 Paolo Pulici, 22 Luciano Castellini Trenér Ferruccio Valcareggi