Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Goncourtova cena (francouzsky Prix Goncourt) je nejvýznamnější francouzská literární cena. Vznikla na základě závěti Edmonda de Goncourta, v níž ustanovil zřízení desetičlenné akademie (l’Académie Goncourt), která od roku 1903 každoročně vybírá nejvýznamnější román francouzské literatury.
Cena je vyhlašována v pařížské restauraci Drouant po skončení oběda členů akademie, kteří zde doživotně vlastní příbor. Hodnotící porota pracuje ve složení devíti spisovatelů a jednoho recenzenta. Každý literát dostává cenu maximálně jednou za život. Jedinou výjimkou je autor Romain Gary, který ocenění obdržel za knihu Les racines du ciel (1956) a podruhé pod pseudonymem Émile Ajar za Život před sebou (1975).[1]
Finanční odměna je zanedbatelná, v roce 2009 činila 10 €. Přesto prestižnost ocenění zajišťuje laureátovi zvýšení prodejnosti jeho děl.[2]
Goncourtova akademie má deset členů, kteří jsou jmenováni doživotně. Členy Goncourtovy akademie k roku 2023 byli:
- Didier Decoin, člen od roku 1995 a od roku 2019 prezident Akademie
- Françoise Chandernagorová, členka od roku 1995
- Tahar Ben Jelloun, člen od roku 2008
- Patrick Rambaud, člen od roku 2008
- Pierre Assouline, člen od roku 2012
- Philippe Claudel, člen od roku 2012
- Paule Constantová, členka od roku 2013
- Éric-Emmanuel Schmitt, člen od roku 2016
- Camille Laurensová, členka od roku 2020
- Pascal Bruckner, člen od roku 2020
Laureáti Goncourtovy ceny[3]
| Rok
|
Laureát
|
Francouzský název
|
Český název
|
Poznámka
|
| 1903
|
John Antoine Nau
|
Force ennemie
|
|
Francouzsko-americký laureát, historicky první držitel Goncourtovy ceny
|
| 1904
|
Léon Frapié
|
La Maternelle
|
|
|
| 1905
|
Claude Farrère
|
Les Civilisés
|
|
|
| 1906
|
Jérôme Tharaud
|
Dingley, l'illustre écrivain
|
|
|
| 1907
|
Emile Moselly
|
Terres lorraines a Jean des Brebis ou le Livre de la misère
|
|
Pseudonym Emila Chénina.
|
| 1908
|
Francis de Miomandre
|
Écrit sur de l'eau...
|
|
|
| 1909
|
Marius-Ary Leblond
|
En France
|
|
Pseudonym bratranců Mariuse Leblonda a Aryho Leblonda.
|
| 1910
|
Louis Pergaud
|
De Goupil à Margot
|
|
|
| 1911
|
Alphonse de Châteaubriant
|
Monsieur des Lourdines
|
|
|
| 1912
|
André Savignon
|
Les Filles de la pluie
|
|
|
| 1913
|
Marc Elder
|
Le peuple de la mer
|
|
|
| 1914
|
Adrien Bertrand
|
L'Appel du Sol
|
|
Cena předána v roce 1916.[4]
|
| 1915
|
René Benjamin
|
Gaspard
|
|
|
| 1916
|
Henri Barbusse
|
Le Feu
|
Oheň
|
Viz reference.[4]
|
| 1917
|
Henri Malherbe
|
La Flamme au poing
|
|
|
| 1918
|
Georges Duhamel
|
Civilisation
|
Civilisace
|
|
| 1919
|
Marcel Proust
|
A l'ombre des jeunes filles en fleurs
|
Ve stínu kvetoucích dívek
|
Druhý díl Hledání ztraceného času.
|
| 1920
|
Ernest Pérochon
|
Nêne
|
|
|
| 1921
|
René Maran
|
Batouala
|
Batuala: černošský román
|
První oceněný z Antil.
|
| 1922
|
Henry Béraud
|
Le vitriol de la lune a Le martyre de l'obèse
|
|
|
| 1923
|
Lucien Fabre
|
Rabevel ou Le mal des ardents
|
Rabevel – Trýzeň dravých duší
|
|
| 1924
|
Thierry Sandre
|
Le Chèvrefeuille, le Purgatoire, le Chapitre XIII
|
|
|
| 1925
|
Maurice Genevoix
|
Raboliot
|
|
|
| 1926
|
Henri Deberly
|
Le supplice de Phèdre
|
|
|
| 1927
|
Maurice Bedel
|
Jérôme 60° latitude nord
|
|
|
| 1928
|
Maurice Constantin-Weyer
|
Un Homme se penche sur son passé
|
Muž, který se sklání nad svou minulostí
|
|
| 1929
|
Marcel Arland
|
L'Ordre
|
|
|
| 1930
|
Henri Fauconnier
|
Malaisie
|
Malajsko
|
|
| 1931
|
Jean Fayard
|
Mal d'amour
|
|
|
| 1932
|
Guy Mazeline
|
Les Loups
|
Vlci
|
|
| 1933
|
André Malraux
|
La Condition humaine
|
Lidský úděl
|
|
| 1934
|
Roger Vercel
|
Capitaine Conan
|
Kapitán Conan
|
|
| 1935
|
Joseph Peyre
|
Sang et Lumières
|
Bravo, torero!
|
|
| 1936
|
Maxence Van Der Meersch
|
L'Empreinte de Dieu
|
|
Zfilmováno v roce 1940.
|
| 1937
|
Charles Plisnier
|
Faux Passeports
|
|
První oceněný zahraniční autor (belgický spisovatel).
|
| 1938
|
Henri Troyat
|
L'Araigne
|
|
|
| 1939
|
Philippe Hériat
|
Les enfants gâtés
|
Nezvedené děti
|
|
| 1940
|
Francis Ambrière
|
Les grandes vacances
|
|
Cena byla udělena v roce 1946.
|
| 1941
|
Henri Pourrat
|
Vent de Mars
|
|
|
| 1942
|
Marc Bernard
|
Pareil à des enfants
|
|
|
| 1943
|
Marius Grout
|
Passage de l'Homme
|
|
|
| 1944
|
Elsa Trioletová
|
Le premier accroc coûte 200 Francs
|
|
První žena, která získala Goncourtovu cenu.
|
| 1945
|
Jean-Louis Bory
|
Mon village à l'heure allemande
|
Má ves za času Německého
|
|
| 1946
|
Jean-Jacques Gautier
|
Histoire d'un Fait divers
|
|
|
| 1947
|
Jean-Louis Curtis
|
Les Forêts de la Nuit
|
|
|
| 1948
|
Maurice Druon
|
Les grandes familles
|
Burziáni
|
|
| 1949
|
Robert Merle
|
Week-end à Zuydcoote
|
Víkend na Zuydcoote
|
|
| 1950
|
Paul Colin
|
Les jeux sauvages
|
|
|
| 1951
|
Julien Gracq
|
Le Rivage des Syrtes
|
Pobřeží Syrt
|
Cenu odmítl.
|
| 1952
|
Béatrix Beck
|
Léon Morin, prêtre
|
|
Zfilmováno v roce 1961.
|
| 1953
|
Pierre Gascar
|
Les Bêtes
|
|
|
| 1954
|
Simone de Beauvoir
|
Les Mandarins
|
Mandaríni
|
|
| 1955
|
Roger Ikor
|
Les eaux mêlées
|
|
|
| 1956
|
Romain Gary
|
Les racines du ciel
|
|
Zfilmováno v roce 1958.
|
| 1957
|
Roger Vailland
|
La Loi
|
Zákon
|
|
| 1958
|
Francis Walder
|
Saint Germain ou la Négociation
|
|
Belgický spisovatel
|
| 1959
|
André Schwarz-Bart
|
Le dernier des Justes
|
Poslední spravedlivý
|
|
| 1960
|
Vintilă Horia
|
Dieu est né en exil
|
|
Cena udělena knize, ale ne autorovi z důvodu jeho politické minulosti.
|
| 1961
|
Jean Cau
|
La pitié de Dieu
|
|
|
| 1962
|
Anna Langfus
|
Les bagages de sable
|
Zavazadla s pískem
|
|
| 1963
|
Armand Lanoux
|
Quand la mer se retire
|
Když nastává odliv
|
|
| 1964
|
Georges Conchon
|
L'Etat sauvage
|
Divošství
|
|
| 1965
|
Jacques Borel
|
L'Adoration
|
|
|
| 1966
|
Edmonde Charles-Roux
|
Oublier Palerme
|
Zapomenout na Palermo
|
|
| 1967
|
André Pieyre de Mandiargues
|
La Marge
|
Na okraj
|
|
| 1968
|
Bernard Clavel
|
Les fruits de l'hiver
|
Plody zimy
|
|
| 1969
|
Félicien Marceau
|
Creezy
|
|
|
| 1970
|
Michel Tournier
|
Le Roi des Aulnes
|
Král duchů
|
Jediný případ neshody poroty v prvním kole, kniha zvolena až v druhém kole.
Zfilmováno v roce 1996.
|
| 1971
|
Jacques Laurent
|
Les Bêtises
|
|
|
| 1972
|
Jean Carrière
|
L'Epervier de Maheux
|
|
|
| 1973
|
Jacques Chessex
|
L'Ogre
|
|
První oceněný ze Švýcarska.
|
| 1974
|
Pascal Lainé
|
La Dentellière
|
Krajkářka
|
Zfilmováno v roce 1977.
|
| 1975
|
Émile Ajar
(Romain Gary)
|
La vie devant soi
|
Život před sebou
|
Unikátní případ dvakrát oceněného autora, porota identitu „Ajara“ neznala.
Zfilmováno v letech 1977 a 2020.
|
| 1976
|
Patrick Grainville
|
Les Flamboyants
|
|
|
| 1977
|
Didier Decoin
|
John l'enfer
|
John Peklo
|
|
| 1978
|
Patrick Modiano
|
Rue des boutiques obscures
|
Ulice temných krámků
|
|
| 1979
|
Antonine Mailletová
|
Pélagie la Charette
|
|
První oceněná z Kanady.
|
| 1980
|
Yves Navarre
|
Le Jardin d'acclimatation
|
|
|
| 1981
|
Lucien Bodard
|
Anne Marie
|
|
|
| 1982
|
Dominique Fernandez
|
Dans la main de l'Ange
|
|
|
| 1983
|
Frédérick Tristan
|
Les égarés
|
|
|
| 1984
|
Marguerite Duras
|
L'Amant
|
Milenec
|
Zfilmováno v roce 1992.
|
| 1985
|
Yann Queffélec
|
Les Noces barbares
|
Barbarské noci
|
|
| 1986
|
Michel Host
|
Valet de nuit
|
|
|
| 1987
|
Tahar Ben Jelloun
|
La Nuit sacrée
|
Posvátná noc
|
První marocký a africký laureát ceny.
|
| 1988
|
Érik Orsenna
|
L'Exposition coloniale
|
Koloniální výstava
|
|
| 1989
|
Jean Vautrin
|
Un grand pas vers le Bon Dieu
|
|
|
| 1990
|
Jean Rouaud
|
Les Champs d'honneur
|
|
|
| 1991
|
Pierre Combescot
|
Les Filles du Calvaire
|
|
|
| 1992
|
Patrick Chamoiseau
|
Texaco
|
|
|
| 1993
|
Amin Maalouf
|
Le Rocher de Tanios
|
|
První libanonský laureát ceny.
|
| 1994
|
Didier Van Cauwelaert
|
Un Aller simple
|
Bez zpátečního lístku
|
|
| 1995
|
Andreï Makine
|
Le Testament français
|
Francouzský testament
|
|
| 1996
|
Pascale Roze
|
Le Chasseur Zéro
|
|
|
| 1997
|
Patrick Rambaud
|
La Bataille
|
Bitva
|
|
| 1998
|
Paule Constantová
|
Confidence pour confidence
|
|
|
| 1999
|
Jean Echenoz
|
Je m'en vais
|
Jdu
|
|
| 2000
|
Jean-Jacques Schuhl
|
Ingrid Caven
|
|
|
| 2001
|
Jean-Christophe Rufin
|
Rouge Brésil
|
|
|
| 2002
|
Pascal Quignard
|
Les Ombres errantes
|
Bludné stíny
|
|
| 2003
|
Jacques-Pierre Amette
|
La maîtresse de Brecht
|
Brechtova milenka
|
|
| 2004
|
Laurent Gaudé
|
Le Soleil des Scorta
|
|
|
| 2005
|
François Weyergans
|
Trois jours chez ma mère
|
|
Belgický spisovatel.
|
| 2006
|
Jonathan Littell
|
Les Bienveillantes
|
Laskavé bohyně
|
|
| 2007
|
Gilles Leroy
|
Alabama song
|
|
|
| 2008
|
Atík Rahímí
|
Syngué Sabour: La pierre de patience
|
Kámen trpělivosti
|
|
| 2009
|
Marie NDiaye
|
Trois femmes puissantes
|
Tři mocné ženy
|
První oceněná tmavé pleti.
|
| 2010
|
Michel Houellebecq[5]
|
La carte et le territoire
|
Mapa a území
|
|
| 2011
|
Alexis Jenni[6]
|
L'Art français de la guerre
|
Francouzské umění války
|
|
| 2012
|
Jérôme Ferrari[7]
|
Le Sermon sur la chute de Rome
|
Kázání o pádu Říma
|
|
| 2013
|
Pierre Lemaitre[8]
|
Au revoir là-haut
|
Na shledanou tam nahoře
|
Zfilmováno v roce 2017.
|
| 2014
|
Lydie Salvayreová[9]
|
Pas pleurer
|
|
|
| 2015
|
Mathias Énard[10]
|
Boussole[11]
|
Kompas
|
|
| 2016
|
Leïla Slimaniová[12]
|
Chanson douce
|
Něžná píseň
|
Zfilmováno v roce 2019.
|
| 2017
|
Éric Vuillard[13]
|
L'ordre du jour
|
Tagesordnung. Anšlus Rakouska v šestnácti obrazech
|
|
| 2018
|
Nicolas Mathieu[14]
|
Leurs enfants après eux
|
|
|
| 2019
|
Jean-Paul Dubois
|
Tous les hommes n'habitent pas le monde de la même façon
|
Na světě žijeme každý jinak[15]
|
|
| 2020
|
Hervé Le Tellier
|
L'Anomalie
|
Anomálie
|
|
| 2021
|
Mohamed Mbougar Sarr
|
La Plus Secrète Mémoire des hommes
|
|
první oceněný ze Senegalu, první oceněný ze subsaharské Afriky
|
| 2022
|
Brigitte Giraudová[16]
|
Vivre Vite
|
Žít rychle
|
|
| 2023
|
Jean-Baptiste Andrea[17]
|
Veiller sur elle
|
Bdít nad ní
|
|
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prix Goncourt na anglické Wikipedii.
- ↑ Goncourtovu cenu dostal francouzsky píšící Afghánec Atík Rahímí, ČT24, 10. 11. 2008
- ↑ Jedna mocná žena si ve Francii odnesla nejvyšší literární cenu, Lidovky.cz, 2. 11. 2009
- ↑ Webová stránka Academie Goncourt (francouzsky)
- ↑ a b Kvůli první světové válce nebyla cena udělena v roce 1914. Roku 1916 tak byly předány dvě ceny, za rok 1916 (Barbusse) a za rok 1914 (Bertrand).
- ↑ Profesor beznaděje získal Goncourtovu cenu. ČT24. 2010-11-08. Dostupné online [cit. 2017-11-07].
- ↑ BROŽ, Josef. Šestisetstránková prvotina letos získala proslulou Goncourtovu cenu. iDNES.cz [online]. 2011-11-13 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
- ↑ BROŽ, Josef. Román, jenž obdržel Goncourtovu cenu - konec světa nastal na Korsice. iDNES.cz [online]. 2013-01-09 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Goncourtovu cenu za literaturu dostal autor thrillerů Pierre Lemaitre. Lidovky.xz [online]. 2013-11-05 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Goncourtovu cenu získal román ze španělské občanské války. Hospodářské noviny [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Buzola dovedla Goncourtovu cenu k Mathiasi Enardovi. ČT24. 2015-11-03. Dostupné online [cit. 2017-11-07].
- ↑ Archivovaná kopie. www.literarni.cz [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
- ↑ Goncourtovu cenu dostala Slimaniová za román o dětských vraždách. Deník.cz. 2016-11-03. Dostupné online [cit. 2017-11-07].
- ↑ Prestižní ocenění: Francouzskou Goncourtovu cenu získal Eric Vuillard. TÝDEN.cz [online]. 2017-11-06 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
- ↑ CARRAUD, Simon. Le prix Goncourt 2018 décerné à Nicolas Mathieu. Reuters [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-07. (francouzsky)
- ↑ Na světě žijeme každý jinak – Jean-Paul Dubois – Databáze knih. Databáze knih [online]. 2020-08-27 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Goncourtovu cenu získala Brigitte Giraudová, která se vypsala ze smrti svého manžela. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-11-03 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Natočil film s hvězdou z Přátel. Teď získal Goncourtovu cenu za román o fašismu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-11-07 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Goncourtova cena na Wikimedia Commons
Téma Goncourtova cena ve Wikicitátech
