Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
královna dánská a islandská
Královna Luisa na portrétu Amalie Lindegrenové
Doba vlády	14. května 1912 – 20. dubna 1947
Úplné jméno	Alexandrina Augusta vévodkyně meklenburská
Tituly	JV královna dánská JKV korunní princezna dánská JV vévodkyně meklenbursko-zvěřínská
Narození	24. prosince 1879 Zvěřín
Úmrtí	28. prosince 1952 (ve věku 73 let) Hellerup u Kodaně, Dánsko Dánsko
Pohřbena	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Luisa Švédská
Nástupce	Ingrid Švédská
Manžel	Kristián X.
Potomci	Frederik Knut Kristián
Dynastie	Meklenburští
Otec	Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
Matka	Anastázie Michajlovna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská (dánsky Alexandrine af Mecklenburg-Schwerin, německy Alexandrine Auguste Herzogin zu Mecklenburg; 24. prosince 1879, Schwerin – 28. prosince 1952, Hellerup u Kodaně) byla rodem meklenburská vévodkyně a jako manželka dánského krále Kristiána X. v letech 1912–1947 dánská královna.

Alexandrina byla dcerou meklenburského vévody Fridricha Františka III. a jeho manželky, původem ruské velkokněžny Anastázie Michajlovny Romanovové, vnučky ruského cara Mikuláše I. Byla nejstarším dítětem ze tří; dalším sourozencem byl korunní princ Fridrich František IV. a nejmladším Cecilie, později manželka pruského korunního prince Viléma.

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého otce vyrůstala Alexandrina společně se svými sourozenci ve Francii, Itálii, Rusku a Německu; často pobývala i v Cannes, kde také poznala dánského následníka trůnu, prince Kristiána, za kterého se 26. dubna roku 1898 ve věku 18 let ve vile Wenden v Cannes provdala. Z jejich harmonického manželství vzešli dva synové:

• Frederik (11. března 1899 – 14. ledna 1972), pozdější dánský král v letech 1947–1972, ⚭ 1922 Ingrid Švédská (28. března 1910 – 7. listopadu 2000)
• Knut Kristián (27. července 1900 – 14. června 1976), do roku 1963 dědičný dánský princ, ⚭ 1933 Karolina Matylda Dánská (27. dubna 1912 – 12. prosince 1995)

V roce 1906 se její manžel po smrti svého dědečka Kristiána IX. stal korunním princem a 14. května roku 1912 po smrti své tchána Frederika VIII. Alexandrina spolu s ním nastoupila na dánský trůn.

Královna Alexandrina neprojevovala zájem o politiku a preferovala spíše rodinné zátiší před veřejnými aktivitami; jejím zájmem byla i hudba (byla protektorkou hudebních společností Musikforeningen i Kbh a Den danske Richard Wagnerforening), proslula svými výšivkami, ráda hrála golf a fotografovala. Nezříkala se zcela účasti na veřejném životě, neusilovala však nikterak o popularitu. Po smrti své tchyně Luisy Švédské pokračovala jako oficiální protektor v podpoře řady charitativních organizací, jež Luisa založila, za 1. světové války založila sama Dronningens Centralkomité af 1914 (Královnin ústřední komitét 1914) k podpoře chudých rodin.

Královský pár získal velkou popularitu za 2. světové války jako národní symbol v době okupace. Veřejné mínění vyjádřil dánský dramatik Kaj Munk slovy: "Chraňme naši královnu, jediného Němce, jehož mějme rádi!"

Alexandrina ovdověla 20. dubna 1947. Sama zemřela po delší nemoci 28. prosince 1952. Byla pochována po boku svého manžela v katedrále v Roskilde, tradičním místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

• Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
• Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhagen 2005, ISBN 87-595-2525-8

• Galerie Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10126.htm#i101252
• Geneall.net – Alexandrine Herzogin von Mecklenburg-Schwerin
• Grand-Ducal House of Mecklenburg-Schwerin
• Royal House of Denmark and Royal House of Iceland
• Alexandrina na stránkiách genealogy.euweb Archivováno 19. 9. 2020 na Wayback Machine.

Dánská královna
Předchůdce: Luisa Švédská	1912–1947 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská	Nástupce: Ingrid Švédská

Islandská královna
Předchůdce: –	1918–1944 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská	Nástupce: republika

Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská (spory o titul)
Předchůdce: Luisa Švédská (Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská)	1912–1947 Dorotea Gothajská, (1912–1921) Karolína Augustenburská, (1931–1932) Marie Melita z Hohenlohe, od r. 1934 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská	Nástupce: (Marie Melita Hohenlohe-Langenburská) Ingrid Švédská

Dánské princezny sňatkem
Generace jsou počítány od zavedení dědičné monarchie Frederikem III. v roce 1660.
1. generace	Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská Anna Stuartovna
2. generace	Luisa Meklenburská
3. generace	Žofie Magdalena Braniborská
4. generace	Luisa Hannoverská
5. generace	Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
6. generace	Marie Hesensko-Kasselská Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská Karolina Amálie Augustenburská Karolina Dánská^
7. generace	Vilemína Dánská^ Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická Luisa Hesensko-Kasselská
8. generace	Luisa Švédská Olga Konstantinovna Romanovová Marie Orleánská
9. generace	Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská Maud z Walesu Helena Adléta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Sofie Pruská* Marie Bonapartová* Jelena Vladimirovna Ruská* Alice z Battenbergu* Nonie Stewartová* Františka Orleánská* Markéta Švédská
10. generace	Ingrid Švédská Karolina Matylda Dánská^ Alžběta Rumunská* Aspasia Manuová* Frederika Hannoverská* Irina Ovtčinniková* Anna Bowesová-Lyonová
11. generace	Anne-Marie Dánská^
12. generace	Mary Donaldsonová Alexandra Manleyov᧠Marie Cavallierová Marie-Chantal Millerová* Tatiana Blatniková* Nina Flohrová*
*také sňatkem řecká princezna ^také rodem dánská princezna §titul ztracen v důsledku rozvodu a následného nového sňatku