Alexandr Stich

Prof. PhDr. Alexandr Stich, CSc.
Prof. A. Stich se svými studenty
Narození	10. března 1934 Nitra
Úmrtí	26. ledna 2003 (ve věku 68 let) Praha
Místo pohřbení	Vršovický hřbitov
Povolání	spisovatel, vysokoškolský učitel, bohemista, jazykovědec a učitel
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	bohemistika, lingvistika, literární věda a textová kritika
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Stich (10. března 1934 Nitra – 26. ledna 2003 Praha) byl český jazykovědec a literární historik, bohemista, od roku 1992 profesor české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V letech 1952 až 1957 na Filozofické fakultě UK vystudoval bohemistiku a slavistiku. Potom působil na Ústavu pro jazyk český, odkud musel odejít v roce 1974. V sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, kde uspořádal několik vydání českých spisovatelů, většinou pod cizím jménem. V roce 1990 se vrátil na Filozofickou fakultu, kde působil až do smrti na Katedře českého jazyka a teorie komunikace. V roce 1991 byl jmenován docentem a o rok později profesorem české literatury. Od roku 1997 byl členem Učené společnosti ČR.^[1]

Byl proti zmasovění studia na Univerzitě Karlově, nechtěl z ní dělat "Karlovu měšťanku a diplomy rozdávat rovnou". Sám sebe označoval za elitáře.^[2]

Alexandr Stich se specializoval na zkoumání baroka a jeho literatury a jazyka, dějiny české literatury 19. a poč. 20. století (Karel Havlíček Borovský, František Halas, Jan Neruda), na českou slovotvorbu a na otázky textologie a editologie. Specifickým přínosem A. Sticha je koncept tzv. "lingvoliterární historie", de facto pojmu příbuznému intertextualitě. Lingvoliterární historie má sledovat a zkoumat konotace a významy uchovávané v jazyce (slovní spojení, styl atd.) a migrující mezi literárními díly. Stich tak upozorňoval na podle něj zhoubné odtržení literární vědy a jazykovědy.

Alexandr Stich byl nadšeným cyklistou, i ve vyšším věku jezdil po Praze na kole.^[2]

„Bohemista bez latiny je jednonohý, bohemista bez němčiny je beznohý.“^[2]

• Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (lingvoliterární studie), 1996, ISBN 80-85639-84-X
• Seifertova světlem oděná (interpretace: pokus a výzva), 1998, ISBN 80-7203-104-X (váz.), ISBN 80-7203-105-8 (chyb.)
• Jazykověda – věc veřejná, 2004, ISBN 80-7106-678-8
• Sabina - Němcová - Havlíček a jiné textologické studie* , 2011, ISBN 978-80-85778-81-6

• Osoba Alexandr Stich ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Stich
• Alexandr Stich ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Fotogalerie na stránkách časopisu Souvislosti
• Slovník osobností jazykovědné bohemistiky PedF UK Archivováno 5. 4. 2016 na Wayback Machine. (html)
• Vzpomínky na Alexandra Sticha v revui Souvislosti
• Se Stichem nebylo studium pouhým memorováním - zamyšlení Tomáše Bernhardta pro Český rozhlas Plzeň, 23. září 2013