[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Casti connubii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Casti connubii (O křesťanském manželství) je encyklika vyhlášená papežem Piem XI. 31. prosince 1930, která odsuzuje eugeniku a zdůrazňuje význam svátosti manželství jako zdroj milosti a odmítající umělou kontrolu početí a potvrzující zákaz umělých potratů. Obhajuje autoritu církve na poli morálky ve vztahu ke státu. Casti Connubii je především významná pro setrvání v jasné a nekompromisní pozici katolické církve proti antikoncepci ve srovnání s většinou protestantských denominací. Tento názor později podpořily a rozvinuly další encykliky: Humanae vitae Pavla VI. a Evangelium vitae Jana Pavla II.

Kritika eugeniky

[editovat | editovat zdroj]

Papež odsuzuje tehdy časté tzv. eugenické zákony, které zakazovaly manželství a početí „dostatečně nezdravým“ jedincům nebo dokonce umožňovaly umělý potrat.[1] Státní nebo veřejná moc nemá podle encykliky mít žádné přímé moci nad „údy svých poddaných“, a proto nikdy ani z důvodů eugenických ani z jakýchkoli jiných příčin nesmějí přímo ublížit tělu a sahat na jeho neporušenost s odvoláním na názor Tomáše Akvinského.[2]

Svátost manželství

[editovat | editovat zdroj]

Prvotní církevní učení považovalo úplnou sexuální abstinenci jako nejsvětější stav člověka a manželství bylo povoleno jen pro ty, jejichž pevnost nebyla dostatečná. Tato encyklika naopak s odkazem na sv. Augustina[3] potvrzuje svátostnou povahu manželství a vznešenost tohoto stavu také s odkazem na sv. Pavla. Encyklika odsuzuje cizoložství,[4] tehdejší návrhy manželství „na čas“, manželství „na zkoušku“ nebo manželství kamarádské a především rozvody a podporuje pozici ženy v domácnosti a v rodině proti cílům ve prospěch samostatné kariéry tehdejšího feministického hnutí.[5]

Kontrola početí a zákaz potratů

[editovat | editovat zdroj]

Encyklika konstatuje, že hlavním účelem sexuality je plodnost a dobro manželů. Proto má být manželské setkání otevřené i vůči přijetí dítěte, tzn. nemají se klást žádné nepřirozené překážky. Nicméně intimní život manželů je soukromou záležitostí. Církev nevydává žádné instrukce, jak jej realizovat. Přirozenou překážkou se rozumí menopauza a neplodnost. Encyklika opakuje církevní negativní stanovisko k umělým potratům.

  1. čl. 63 Jiní však praví, že to dovoleno není, leč když jsou zde ještě také velmi závažné příčiny, které označují jménem lékařské, sociální nebo eugenické indikace (důvody)... Ba někteří dokonce žádají, aby k těmto smrtelným operacím stát přiložil pomocnou ruku; a bohužel, všeobecně je známo, že se to děje někde velmi často.
  2. „Nikdy podle lidského soudu nemá býti někdo bez viny trestán mrskáním, zabitím, zmrzačením anebo zbičováním.“ (Sv. Tomáš Aqu., S. th., II. II. q. 108 a. 4 ad 2.)
  3. „jsou dobra, pro něž sňatek jest dobrý: potomstvo, víra a svátost.“ (Sv. Augustin, De bono conjugali, c. 24 n. 3
  4. „Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.“Mt 5, 28 (Kral, ČEP)
  5. čl. 79 Na místo upřímné a opravdové lásky, která je základem manželského štěstí a vroucí sladkosti, zavádějí jakýsi slepý souzvuk povah a citovou náklonnost, kterou nazývají sympatií; když tato sympatie přestane, pak – podle jejich učení – uvolňuje se pouto, které jediné je pojilo; nastává úplná rozluka. – Co to znamená jiného, než stavěti dům na písku?

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]