Š
Vzhled
Písmeno Š (S s háčkem) se používá především ve slovanských a baltských jazycích. Jde o 23. písmeno české abecedy, označující neznělou postalveolární frikativu [ʃ].
Toto písmeno zavedl do češtiny při reformě gramatiky Jan Hus. V roce 1830 jej přejal Ljudevit Gaj do chorvatštiny, později přešlo do bosenštiny a slovinštiny a dalších jazyků. Naproti tomu polština používá nadále spřežku sz.
Vyskytuje se také v abecedách litevštiny, lotyštiny, sámštiny, slovenštiny, chorvatštiny, slovinštiny, srbštiny, makedonštiny, bosenštiny, šajenštiny, sújských dialektů a latinské abecedy běloruštiny.
V polštině, kde se používá spřežkový systém, je jeho obdobou grafém sz. V cyrilici je jeho obdobou písmeno Ш (viz normu ISO-9).
Zápis v počítači
[editovat | editovat zdroj]Velké Š
[editovat | editovat zdroj]formát/znaková sada | zápis | kód (kódový bod) |
---|---|---|
Unicode | U+0160 nebo U+0043 + U+030C | 352 resp. 16016
|
Html | Š | Š resp. Š
|
Windows-1250 | – | 138 resp. 8A16
|
ISO 8859-2 | – | 169 resp. A916
|
CP852 | – | 230 resp. E616
|
TeX | /v S |
- |
Malé Š
[editovat | editovat zdroj]formát/znaková sada | zápis | kód (kódový bod) |
---|---|---|
Unicode | U+0161 nebo U+0063 + U+030C | 353 resp. 16116
|
Html | š | š resp. š
|
Windows-1250 | – | 154 resp. 9A16
|
ISO 8859-2 | – | 185 resp. B916
|
CP852 | – | 231 resp. E716
|
TeX | /v s |
- |
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Š na Wikimedia Commons