Václav Vojta

Po promoci na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 1948 nastoupil jako asistent na neurologické klinice prof. Hennera, kde působil až do roku 1956, kdy byl jmenován do vedení dětského neurologického oddělení 4. neurologické kliniky LF UK v Praze. V letech 1961 až 1968 pracoval ordinář pro dětskou neurologii na Fakultní poliklinice na Karlově náměstí, kde vedl semináře vývojové kineziologie u hybně postižených kojenců, dětí a mladistvých. V roce 1968 emigroval do Západního Německa, kde pracoval jako vědecký pracovník Ortopedické kliniky v Kolíně nad Rýnem. Od roku 1975 odešel do Dětského centra v Mnichově, kde působil i po roce 1995, kdy oficiálně ukončil lékařskou činnost.

Já jsem to nevynalezl, já jsem to jenom našel.

V. Vojta ^[1]

Během svého života publikoval více než 100 vědeckých prací. Jeho kniha „Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku“ byla přeložena do mnoha jazyků. V roce 1992 vyšla poprvé kniha „Vojtův princip“, která byla rovněž přeložena do mnoha světových jazyků.

• 1974 Cena Heinricha Heineho, nejvyšší vyznamenání Německé ortopedické společnosti
• 1980 Medaile „Miteinander wachsen“ od Aktion Sonnenchein
• 1984 Bundesverdienstkreutz am Band
• 1985 Cena Ernsta v. Bergmanna od Spolkové lékařské komory
• 1986 Jmenování Profesor honoris causa na katolické Univerzitě v Soulu Katolického centra, Jižní Korea
• 1992 Medaile Meinharda v. Pfaundlera Německého svazu dětských lékařů
• 1992 Jmenování docentem na Univerzitě Karlově v Praze
• 1998 UK v Praze rehabilituje prof. Vojtu. Z politických důvodů mu bylo v roce 1968 odňato místo ordináře jako dětského neurologa
• 1996^[kdy?] byl jmenován profesorem a byl přijat do učitelského sboru
• 1999 Zapůjčení ceny Theodor Hellgrügge Award mezinárodní nadací Aktion Sonnenschein za vynikající zásluhy a prosazování a další vývoj vývojové rehabilitace
• 2000 V České republice byla Václavu Vojtovi v říjnu roku 2000 (posmrtně) propůjčena prezidentem Václavem Havlem medaile Za zásluhy
• 2019 V rodné obci Mokrosuky byl odhalen pomník Václava Vojty^{[2][p 1]}

Od roku 1998 pracuje Mezinárodní Vojtova společnost se sídlem v Mnichově, která organizuje kurzy Vojtovy metody např. v Nizozemí, Francii, Norsku, Švédsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Rumunsku, Česku, Slovensku, Polsku, Argentině, Chile, Mexiku, Venezuele, Koreji, Japonsku a Indii.

• Karel Lewit
• Seznam nositelů Medaile Za zásluhy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Vojta
• Pražská škola - Prof. MUDr. Karel Lewit DrSc.; Prof. MUDr. Václav Vojta DrSc.; Doc. MUDr. František Véle CSc.; Prof. MUDr. Vladimír Janda DrSc. [online]. Dynamická Neuromuskulární Stabilizace [cit. 2015-01-18]. Dostupné online. 
• Uprchlíci, kteří změnili svět: Vojta, Václav [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. 
• Vojta, Václav [online]. www.sumavanet.cz [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. 
• ŠANDOVÁ, Marie. Václav Vojta očima Marie Šandové [online]. www.ceskatelevize.cz, 1993-01-01. Pořad GEN, Stopáž: 15 minut – Rok výroby: 1993. Dostupné online. 
• ŠPÁTOVÁ, Olga. Česká spořitelna: Příběh Vojtovy metody [online]. www.csas.cz, 2017-02-03. Česká spořitelna: Příběh Vojtovy metody, Stopáž: 11:45 minut – Rok výroby: 2017. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.