[go: up one dir, main page]

Mehmet Ali Ağca

turecký vrah a atentátník

Mehmet Ali Ağca (* 9. ledna 1958 Hekimhan, Malatya) je turecký ultranacionalista a atentátník. V roce 1979 zavraždil tureckého novináře Abdiho İpekçiho a roku 1981 se v Římě pokusil o atentát na papeže Jana Pavla II.

Mehmet Ali Ağca
Narození9. ledna 1958 (66 let)
Hekimhan
PovoláníNacionalista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Ali Ağca patřil k nacionalistickým Šedým vlkům (Bozkurtlar). V Istanbulu a Ankaře organizoval pouliční bitky proti levicově a kemalisticky orientovaným studentům.

Dne 1. února 1979 zabil šéfa tureckých novin Milliyet, novináře Abdiho İpekçiho. Po vraždě uprchl s Halukem Kırcim, dalším vysoce postaveným členem Bozkurtlaru, do Erzurumu, kde se ukryl. I když ho po návratu do Istanbulu policie zatkla, 24. listopadu 1979 se mu podařilo z vojenské věznice Maltepe uprchnout. Existují spekulace, že mu při útěku pomáhali vojáci napojení na Bozkurtlar, oficiální místa však toto nikdy nepotvrdila.

Atentát na Jana Pavla II.

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Atentát na Jana Pavla II. (1981).

Po návratu do Turecka

editovat

V Turecku byl v nepřítomnosti odsouzen za vraždu novináře k trestu smrti. To bylo změněno na doživotí a nakonec na 36 let vězení. V rámci amnestie byl propuštěn z vězení 12. ledna 2006. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno, protože nebylo možné započítat čas strávený v italské věznici, a 20. ledna byl Ağca znovu uvězněn.

V květnu 2008 zažádal Ağca o polské občanství; dle svého právníka se chtěl po svém propuštění v Polsku usadit.[1]

Dne 18. ledna 2010 byl propuštěn z věznice Sincan v Ankaře.[2] Na počátku roku 2013 prohlásil, že atentát inicioval ajatolláh Rúholláh Chomejní.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mehmet Ali Ağca na německé Wikipedii.

Literatura

editovat
  • JANATA, Michael. Vylhaná stopa : Pozadí atentátu na papeže Jana Pavla II.. Praha: Rudé právo, 1983. 87 s. (Knihovna Rudého práva ; 3/83). 

Externí odkazy

editovat