Květenství

Sdružení květů v květenství je běžným jevem. Více květů pohromadě zvyšuje možnost, že bude některý z květů opylen, navíc jsou většinou květenství pro opylovače mnohem nápadnější. Květenství se podle uspořádání květů dělí na dvě skupiny – hroznovitá a vrcholičnatá.

• Hroznovitá (racemózní), u nichž je hlavní vřeteno nejdelší a boční stonky je nepřerůstají. Květy v hroznovitém květenství rozkvétají odzdola nahoru nebo od kraje ke středu (jsou-li uspořádány přibližně v jedné rovině). U hroznovitého květenství dochází k monopodiálnímu větvení – hlavní stonek pokračuje ve vrcholovém růstu.
  • hrozen (racemus)
  • lata (panicula)
  • klas (spica)
  • jehněda (amentum)
  • palice (spadix)
  • klásek (spicula)
  • okolík (umbella)
  • hlávka = strboul (capitulum)
  • úbor (anthodium)
  • chocholík (corymbus)
• Vrcholičnatá (cymózní), u nichž je hlavní vřeteno výrazně zkráceno tak, že boční větve je přerůstají. Květy ve vrcholičnatém květenství rozkvétají odshora dolů a jsou-li uspořádány do plochy, pak od středu k okraji. U vrcholičnatého květenství dochází k sympodiálnímu větvení – ve vrcholovém růstu pokračuje větev vedlejší:
  • vrcholík (cyma)
  • srpek (drepanium)
  • šroubel (bostryx)
  • vějířek (rhipidium)
  • vijan (cincinnus)
  • vidlan (dichasium)
  • lichopřeslen (verticillastrum)
  • svazeček (fasciculus)
  • klubko (glomerulus)
  • kružel (anthella)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu květenství na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo květenství ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.