Kristián X.

Dva roky po jeho nástupu na trůn začala první světová válka. Král a jeho vláda se obávali německé invaze, a proto se rozhodli udržet zemi mimo válku. Podařilo se jim to jen částečně, neboť Německo uložilo Dánsku, aby zaminovalo úžiny a zabránilo tak jakémukoli anglickému zásahu v Baltském moři. Při té příležitosti se ostatně potopilo přes tři sta plavidel dánského obchodního loďstva.

Během války 5. června 1915 byla přijata nová ústava, jež zavedla proporční zastoupení a rozšířila volební právo na ženy.

Po německé porážce se konal plebiscit o budoucím osudu Šlesvicka. Obyvatelé severního Šlesvicka hlasovali 75 % hlasy za připojení k Dánsku, zatímco 80 % obyvatel jižního Šlesvicka hlasovalo pro připojení k nové Německé republice. 10. července 1920 pak Kristián X. na bílém koni triumfálně překročil hranici a vjel na znovunabyté území. Tento obraz zůstal nadlouho vryt Dánům do paměti. Když se o šest let později k vládě dostali socialisté, ihned zrušili první bod svého programu, jímž bylo zrušení monarchie.

 

Roku 1939 souhlasilo Dánsko bez váhání s podepsáním paktu o neútočení s Říší, což však Hitlerovi nezabránilo připravovat operaci Weserübung s cílem zmocnit se dánských a norských námořních základen. 9. dubna 1940 v 5 hodin ráno operace začala a za svítání byl král zpraven o ultimatu, jež jeho vláda dostala: okamžitě přijmout říšskou ochranu nebo čelit útoku německých vojsk. Král u vědomí nerovnosti sil odmítl přikázat mobilizaci. Královská garda vystřelila pár výstřelů z pušky, avšak když německé bombardéry začaly přelétat nad Kodaní, rozhodl se král se svými ministry přijmout okupaci „s výhradami“ za podmínky, že dánské záležitosti zůstanou v rukou Dánů. Když dánská armáda kapitulovala, bylo napočítáno 13 zabitých – proti 20 mrtvým Němcům.

 

Dne 26. dubna roku 1898 se princ Kristián oženil s princeznou Alexandrinou von Mecklenburg-Schwerin, dcerou velkovévody Fridricha Františka von Mecklenburg-Schwerin. Z manželství vzešli dva synové:

• Frederik (11. března 1899 – 14. ledna 1972), pozdější dánský král v letech 1947–1972, ⚭ 1922 Ingrid Švédská (28. března 1910 – 7. listopadu 2000)
• Knut Kristián (27. července 1900 – 14. června 1976), do roku 1963 dědičný dánský princ, ⚭ 1933 Karolina Matylda Dánská (27. dubna 1912 – 12. prosince 1995)

Kristiánův oficiální titul byl:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

V roce 1918 po vyhlášení nezávislosti Islandu se titul změnil:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Islandu, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Po rozpuštění Dánsko-Islandské personální unie v roce 1944 se titul opět změnil:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Kristián X. zemřel v Kodani 20. dubna 1947 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

• Dějiny Dánska
• Seznam hlav dánského státu

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián X. Dánský na Wikimedia Commons
• http://www.kongernessamling.dk/en/amalienborg/person/christian-x/
• http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg7.html#C10

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Frederik VIII.

Dánský král 1912–1947

Nástupce: Frederik IX.

Předchůdce: Frederik VIII.

Král Wendů a Gothů 1912–1947

Nástupce: Frederik IX.

Předchůdce: nový titul

Islandský král 1918–1944

Nástupce: republika

Předchůdce: Frederik VIII. Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský

Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda (spory o titul) 1912–1947 Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský, do r. 1921 Albert Augustenburský (1921–1931) Fridrich Ferdinand Glücksburský (1931–1934) Vilém Fridrich Glücksburský, od r. 1934

Nástupce: Frederik IX. Vilém Fridrich Glücksburský