Josef Král
Josef Král (18. prosince 1853 Praha-Staré Město[1][2] – 17. září 1917 Královské Vinohrady[3][4][5]) byl český klasický filolog, profesor Univerzity Karlovy a překladatel. Teoreticky zdůvodnil tónický verš v českých překladech antických (řeckých a latinských) dramat a sám tento druh verše do překladů zavedl.[6]
| Prof. PhDr. Josef Král | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. prosince 1853 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. září 1917 (ve věku 63 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Slavín Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | pedagog, překladatel a filolog |
| Alma mater | Univerzita Karlova Akademické gymnázium Štěpánská |
| Témata | klasická filologie |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v rodině pražského kožešnického mistra[7] Jana Krále (* 1826) a matky Anny, rozené Sturzové (* 1832) jako nejstarší ze sedmi dětí (někteří ze sourozenců zemřeli předčasně).[8] Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze vystudoval klasickou filologii na české univerzitě v Praze a působil jako středoškolský profesor na gymnáziích na Malé Straně a ve Spálené ulici. Roku 1882 jmenován suplentem, 1883 mimořádným a 1893 řádným profesorem klasické filologie na české univerzitě Karlo-Ferdinandově.[6]
Působil v Jednotě českých filologů a od roku 1886 redigoval Listy filologické.[9] V roce 1909/10 byl rektorem UK.[10]
Rodinný život
editovatDne 17. srpna 1889 se v Jihlavě oženil.[11] S manželkou Annou, rozenou Sychravou (* 1868) měl děti Vratislava (* 1890), Jiřího (* 1893) a Miladu (* 1892). Rodina žila na Vinohradech, v Mánesově ulici.[2]
Je pohřben na vyšehradském Slavíně.
Dílo
editovatZákladním dílem Josefa Krále je Řecká a římská rhythmika a metrika, výsledek rozsáhlého výzkumu starověkého básnictví a teoretických spisů. Jeho překlady starověkých dramat byly nejprve časoměrné s přízvučnými dialogy. Později dospěl k přesvědčení, že je pro překlady do češtiny nutno používat překlad přízvučný. V tomto směru byl přelomem jeho překlad Antigony z roku 1896. Ve sporu o Rukopis královédvorský a zelenohorský prokazoval svými studiemi, že se jedná o podvrhy.[6]
Vlastní díla (výběr)
editovat- Nálezy Schliemannovy v Tirynthě a Mykenách (V Praze, J. Otto, 1879)
- Archaeologické nálezy na ostrově Kypru (V Praze, J. Otto, 1882)
- O tanci antickém (V Praze, J. Otto, 1884, dostupné online)
- O scenerii řeckého divadla (V Praze, Knihtiskárna a nakladatelství J. Otty, 1888, dostupné online)
- Mluvnice řeckého jazyka pro gymnasia česká. Díl I, Hláskosloví a tvarosloví (V Praze Tiskem a nákladem Dra. Edvarda Grégra, 1888)
- Řecká a římská rhythmika a metrika. I a II (V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1890 a 1906–1913, dostupné online: první svazek, druhý svazek)
- Česká prosodie (V Praze, J. Otto, 1909, dostupné online)
- O prosodii české. Část 1, Historický vývoj české prosodie (Praha, Čes. akademie věd a umění Bursík a Kohout – distributor, 1923, dostupné online)
- O prosodii české. Část druhá, O přízvučném napodobení rozměrů časoměrných (V Praze, Česká akademie věd a umění, 1938, dostupné online)
Překlady (výběr)
editovat- Tragoedie Sofokleovy. I, Antigona (ku potřebě školní poznámkami opatřil Josef Král, Sofoklés, V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1881, 1906 a 1935)
- Tragoedie Sofokleovy. II, Aias (ku potřebě školní poznámkami opatřil Josef Král, Sofoklés, V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1884)
- Euripidův Kyklops (Euripidés, V Praze, A. Storch syn, 1885, dostupné online)
- Tragoedie Sofokleovy. III, Elektra (ku potřebě školní poznámkami opatřil Josef Král, Sofoklés, V Praze, Nákladem Jednoty českých filologů, 1889 a 1902)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Havla na Starém Městě pražském
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel, Král Josef, * 1853
- ↑ Profesor Josef Král zemřel. S. 2. Lidové noviny [online]. 19. 9. 1917 [cit. 2019-02-28]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VYŠ Z7, s. 277. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z1, s. 342 Dostupné online.
- ↑ a b c FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Král, s. 913–916.
- ↑ Podle jiného zdroje (záznam o narození a křtu syna Vratislava) byl Josefův otec Jan magistrátním úředníkem[1], podle dalšího (soupis pražských obyvatel) vymahačem daní.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Johanna Krále. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Král, Josef.
- ↑ Rektorem jediné české university. Zlatá Praha. 23. 7. 1909, s. 526. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, sv. Apolinář, 1889–1891, poznámka u záznamu o narození syna
Literatura
editovat- Ottův slovník naučný, heslo Král, Josef. Sv. 15, str. 38
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Josef Král na Wikimedia Commons
Autor Josef Král (1853–1917) ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Král
- Josef Král v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR