Jena
Jena je město na řece Sále v Durynsku ve Spolkové republice Německo. Žije zde přibližně 111 tisíc[1] obyvatel. Jena je střediskem sklářského, strojírenského (optické přístroje Zeiss) a farmaceutického průmyslu.
Jena | |
---|---|
Jena | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°55′38″ s. š., 11°35′11″ v. d. |
Nadmořská výška | 145–425 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Německo |
Spolková země | Durynsko |
Jena | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 114,3 km² |
Počet obyvatel | 110 791 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 969,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Thomas Nitzsche |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03641, 036425 |
PSČ | 07743–07751 |
Označení vozidel | J |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
editovatPrvní zmínky pocházejí ze 7.–9. století, v roce 1230 byla městu udělena městská práva.
V oblasti kolem Jeny žili v 3.–6. století Durynkové; kulturní ráz zde ovlivňovaly i styky s Římany a Ostrogóty. V roce 634 sem přišli Lužičtí Srbové.[2] V 10. století se zde upevnilo křesťanství, jež se sem šířilo již od doby Bonifácovy misie.
Historické názvy: Gene (648,[3] 1002, 1145), Jani (830),[4] Gena (1033), Genea (1092), Jene (1284), Jhene (1288), Jehne (1415), Jhenis (1440).[5]
V roce 1558 byla založena zdejší univerzita; ta se počátkem 19. století stala centrem, kolem něhož vznikl německý idealismus a raný romantismus. V té době zde studoval i slovenský a český obrozenec Ján Kollár. Pro svou univerzitní historii je město přezdíváno Athény na Sále.
Mezi léty 1672–1690 byla Jena sídelním městem vévodství Sasko-Jena, od roku 1741 součástí vévodství Sasko-Výmar. V roce 1806 porazil Napoleon I. v bitvě u Jeny a maršál Davout u Auerstedtu pruskou armádu.
Partnerská města
editovatObrazárna
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ SCHREIBER, Carl. Jena von seinem Ursprunge bis zur neuesten Zeit. Jena: Georg Schreiber, 1850. S. 5.
- ↑ MUCHAU, Hermann. Das 4000 jährige alter des volkes der Hermunduringer (Thüringer). [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 213.
- ↑ DEHIO, Georg. Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler: Thüringen.. [s.l.]: [s.n.], 1964. S. 639.
- ↑ NAIL, Norbert. Über Jena: das Rätsel eines Ortsnamens : alte und neue Beiträge. Stuttgart: Franz Steiner, 1999. S. 52.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jena na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Jena ve Wikislovníku