Heiner Müller
německý spisovatel, dramatik a režisér
Reimund Heiner Müller (pseudonym Max Messer,[1] 9. ledna 1929, Eppendorf, Sasko – 30. prosince 1995,[2] Berlín) byl významný[3] německý dramatik, básník a režisér.[4][5]
| Heiner Müller | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Reimund Heiner Müller |
| Narození | 9. ledna 1929 Eppendorf |
| Úmrtí | 30. prosince 1995 (ve věku 66 let) Berlín |
| Příčina úmrtí | rakovina hrtanu |
| Místo pohřbení | Dorotheenstädtischer Friedhof |
| Pseudonym | Max Messer |
| Povolání | dramatik, spisovatel, básník, filmový režisér a režisér |
| Žánr | poezie, divadelní hra a próza |
| Témata | drama, divadlo, divadelní režie, filmová režie a film |
| Významná díla | Hamletmachine |
| Ocenění | Cena Heinricha Manna (1959) Mülheimská cena za drama (1979) Cena Georga Büchnera (1985) Národní cena Německé demokratické republiky (1986) Kleistova cena (1990) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Jednotná socialistická strana Německa |
| Manžel(ka) | Inge Müller (1954–1966) Brigitte Maria Mayer (1992–1995) |
| Rodiče | Kurt Müller |
| Příbuzní | Wolfgang Müller (sourozenec) |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se jako syn sociálnědemokratického úředníka v saském Eppendorfu.[6] Během druhé světové války dostal povolávací rozkaz, na sklonku války se ocitnul v americkém zajetí.[7][8]
Jeho mladší bratr, Wolfgang (1941–2013), byl také spisovatelem.[9] Heiner Müller zemřel v roce 1995 na rakovinu.[10] Byl pochován na hřbitově 'Dorotheenstädtischer Friedhof' v Berlíně.[11]
Se svojí manželkou, fotografkou Brigittou Mariou Mayer, s níž se seznámil roku 1990, měl dceru Annu Müller.[12][13]
Bibliografie
editovatPřehled děl v originále (výběr)
editovat- Krieg ohne Schlacht: Leben in zwei Diktaturen. Mit einem Dossier von Dokumenten des Ministeriums für Staatssicherheit der ehemaligen DDR. KiWi-Taschenbuch Verlag, 2009. 528 S.
České překlady
editovat- Pověření: tři hry (orig. ' Quartett, Hamletmaschine, Auftrag'). 1. vyd. Praha: Prostor, 1998. 110 S. Překlad: K. R. Jilská
- Berlín: smrt Germánie (orig. 'Germnaia Tod in Berlin'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1989. 108 S. Překlad: Petr Kučera
- Shakespearův Titus Andronicus: anatomie a komentář (orig. 'Anatomie Titus Fall of Rene Ein Shakespearekommentar'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1989. 143 S. Překlad: Josef Balvín
- Silnice na Volokolamsk I, II, III (orig. 'Wolokolamsker Chaussee'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1988. 41 S. Překlad: Jan Pavlík
- Příkaz a jiné texty (orig. 'Hérakles 5'). 1. vyd. Praha: Dilia, 1982. 108 S. Překlad: Josef Balvín
- Cement (orig. 'Zement'). Praha: Dilia, 1975. 123 S. Překlad: Eva Dlabačová
- Ženská komedie (orig. 'Weiberkomödie'). Praha: Dilia, 1973. 120 S. Překlad: Milena Marková
Slovenské překlady (výběr)
editovat- Vietor a krik sveta (orig. 'Leben Gundlings Friedrich von Preussen Lessings Schlaf Traum Schrei'). 1. vyd. Bratislava : Slovenský spisovateľ, 1992. 118 S. Překlad: Ján Štrasser, Peter Zajac
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ GERLOF, Manuela. Tonspuren: Erinnerungen an den Holocaust im Hörspiel der DDR (1945-1989). [s.l.]: Walter de Gruyter 409 s. Dostupné online. ISBN 9783110225891. (německy)
- ↑ KLUGE, Alexander. Was hätte er in dieser Zeit geschrieben? [online]. FAZ.NET, 2015-12-30 [cit. 2016-03-28]. Stránka o životě a díle Heinera Müllera. Dostupné online.
- ↑ Heiner Müller [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Heiner Müller [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
- ↑ OPITZ, Michael. Heiner Müller: Lyrik war für ihn mehr als eine Marginalie [online]. Deutschlandfunk, 2015-04-08 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Heiner Müller 1929–1995 [online]. www.hdg.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Heiner Müller [online]. dibb.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.
- ↑ SCHULZ, Genia. Müller, Heiner [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.
- ↑ ENSIKAT, David. Nachruf auf Wolfgang Müller (Geb. 1941): Der kleine Bruder [online]. www.tagesspiegel.de, 2014-01-10 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.
- ↑ HEINE, Matthias. Warum Heiner Müller seinen Tod gut überlebt hat. Welt Online. 2009-01-09. Dostupné online [cit. 2016-03-28].
- ↑ HEINKE, Lothar; BEMMER, Ariane. Berlin: Anklopfen bei Heiner Müller [online]. www.tagesspiegel.de, 2004-01-09 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.
- ↑ KRAMPITZ, Dirk. HEINER MÜLLER: Love-Story im Nachwendeberlin. Welt Online. 2005-11-13. Dostupné online [cit. 2016-03-28].
- ↑ SCHÖDEL, Helmut. Heiner Müller sargt seine Stücke ein und versteinert Brecht. „Duell Traktor Fatzer“ im Berliner Ensemble. Die Geschichte einer Provokation: Das Todeskapitel. Die Zeit. 1993-10-08. Dostupné online [cit. 2016-03-28]. ISSN 0044-2070.
Literatura
editovatBiografie
editovat- FUHRMANN, Helmut. Warten auf "Geschichte": Der Dramatiker Heiner Müller. Würzburg: Verlag Königshausen & Neumann GmbH, 1997. 182 s.
- HAUSCHILD, Jan-Christoph. Heiner Müller oder Das Prinzip Zweifel: Eine Biographie. Berlin: Aufbau-Verlag, 2001. Dostupné online. S. 560.
- PRIMAVESI, Patrick; LEHMANN, Hans-Thies. Heiner Müller-Handbuch: Leben - Werk - Wirkung. 1. vyd. [s.l.]: J. B. Metzler Verlag GmbH, 2003. 542 s.
- SCHÜTTE, Uwe. Heiner Müller. 1. vyd. [s.l.]: Böhlau Verlag GmbH & Co.KG, 2010. 128 s.
- TSCHAPKE, Reinhard. Heiner Müller. 1. vyd. Berlín: Morgenbuch Verlag Volker Spiess, 1996. 97 s.
Ostatní
editovat- HIRSCHFELD VON, Alexandra. Frauenfiguren im dramatischen Werk Heiner Müllers. Marburg: Tectum Verlag, 2000. 129 s.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heiner Müller
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heiner Müller na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky autora
- Internationale Heiner Müller Gesellschaft (Berlín)
- Heiner Müller v Databázi knih
- Heslo Heiner Müller na stránce Perlentaucher.de