Haag

Dějiny Haagu začaly v roce 1248, kdy hrabě holandský Vilém II. (v letech 1254–1256 také římsko-německý král) dal příkaz ke stavbě zámku na tomto místě. Z této doby pochází také úřední název města  's-Gravenhage, který lze přeložit jako „Hraběcí obora“.

Koncem června 2015 vypukly v městské čtvrti Schilderswijk, ve které žije mnoho přistěhovalců, velké nepokoje, které trvaly čtyři dny. Počátkem vlny násilí byla smrt 42letého muže z Aruby v Nizozemských Antilách v průběhu hudebního festivalu o předchozím víkendu. Tento muž jménem Mitch Henriquez, který byl v Haagu na návštěvě příbuzných, byl bez skutečného důvodu zadržen pěti policisty (domněnka, že má zbraň, se nepotvrdila) a při jejich zákroku se udusil. Všichni tito policisté byli následně postaveni mimo službu, avšak násilnosti, ničení a zakládání požárů pokračovaly. Nad městem ustavičně kroužily vrtulníky. Ministerský předseda Mark Rutte násilí demonstrantů ostře odsoudil.^[2]

Haag je významný z hlediska mezinárodní politiky a mezinárodního soudnictví. Má v něm sídlo přes 150 mezinárodních organizací. Mezi hlavní instituce sídlící v Haagu patří například:

• Mezinárodní soudní dvůr
• Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii
• Mezinárodní trestní soud
• Stálý rozhodčí soud
• Europol
• Eurojust

Další velká mezinárodní instituce, Evropský patentový úřad (European Patent Office, EPO) má pobočku se zhruba 3 000 zaměstnanci v blízkém městě Rijswijku. V minulosti byl Haag také sídlem zaniklého Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti.

 

Ve středu města se nachází skupina historických budov Binnenhof, kde se schází nizozemský parlament a vláda. Přilehlý Mauritshuis je obrazárnou, ve které jsou vystavována díla malířů jako jsou Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer (Diana s nymfami, Dívka s perlou, Pohled na Delft), Paulus Potter či Jan Steen. Před těmito budovami se rozkládá jezírko nazvané Hofvijver. V letech 2012 až 2014 prošla obrazárna Mauritshuis rozsáhlou rekonstrukcí a přístavbou, při které došlo k podzemnímu propojení původní vily s druhou budovou. Slavnostní znovuotevření se konalo 27. června 2014 za účasti krále Viléma Alexandra.^[3]

Grote Kerk je kostel sv. Jakuba, který náleží spolu s Binnenhofem k nejstarším budovám v Haagu.

Palác Noordeinde je od roku 1984 oficiálním sídlem nizozemského panovníka, nyní krále Willema-Alexandra. Pro veřejnost je přístupná část parku, který k tomuto paláci přiléhá.

V Paláci míru (Vredespaleis), jehož stavba byla dokončena roku 1913, sídlí Mezinárodní soudní dvůr a Stálý rozhodčí soud.

Madurodam je areál s modely významných a typických staveb z celého Nizozemí v měřítku 1:25. Zahrnuje jak známé historické budovy, tak moderní architekturu, dopravní infrastrukturu a rekreační zázemí. Muzeum bylo otevřeno v roce 1952 a je průběžně rozšiřováno.

V Haagu se nachází několik velkých udržovaných parků. Jeden z nich je park Zorgvliet mezi čtvrťmi Staatenquartier a Scheveningen, kam je však vstup dovolen jen se zvláštní průkazkou. Westbroekpark se nalézá v Scheveningenu. Jeho součástí je Rosarium, což je zahrada s mnoha druhy růží z celého světa, která byla založena v roce 1961. Rozsáhlé jsou také tzv. Scheveningské lesíky (Scheveningse Bosjes), které vznikly na písčitých dunách mezi lety 1100 až 1400.

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálů a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh rodiny, která v Haagu za druhé světové války ukrývala Židy. Román získal v roce 2006 literární cenu Witte (Littéraire Witte Prijs), udělovanou od roku 1975 jednou za dva roky knize haagského autora nebo knize s haagskou tematikou. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky.

 

• Centrum (více než 100 000 obyvatel)
• Escamp (přibližně 113 000)
• Haagse Hout (42 040)
• Laak (38 200)
• Leidschenveen-Ypenburg (40 000)
• Loosduinen (47 500)
• Scheveningen (56 000) – populární pobřežní letovisko s písečnými plážemi a přístavem využívaným turisticky a k rybolovu
• Segbroek (59 000)

• Johanna Bavorská (asi 1356–1386), dcera vévody Albrechta I. Bavorského a Markéty Břežské, římská a česká královna jako první manželka Václava IV.
• Johan van Oldenbarnevelt (1547–1619), nizozemský státník, který hrál důležitou úlohu v boji Holanďanů za nezávislost na Španělsku
• Adrian de Vries (cca 1556–1626), manýristický sochař
• Mořic Nasavský (1567–1625), oranžský princ, místodržitel Spojených provincií nizozemských, druhý syn Viléma I. Oranžského
• Esaias van de Velde (1587–1630), krajinář
• Jan van Goyen (1596–1656), přední nizozemský krajinář 17. století
• Pieter Post (1608–1669), barokní architekt, malíř a grafik
• Christiaan Huygens (1629–1695), fyzik, matematik a astronom
• Žofie Hannoverská (1630–1714), falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, dědička anglického trůnu
• Baruch Spinoza (1632–1677), filozof
• Frederik Ruysch (1638–1731), anatom a botanik
• Maurits Post (1645–1677), barokní architekt
• Vilém III. Oranžský (1650–1702), se svou manželkou Marií II. Stuartovnou spolukrál Anglie, Irska a Skotska
• Rachel Ruyschová (1664—1750), malířka specializovaná na zátiší s květinami
• Jan van Gool (1685–1765), životopisec umělců a malíř
• Gabriel Fahrenheit (1686–1736), německý fyzik
• Dirk van der Aa (1731–1809), rokokový malíř
• Vilém V. Oranžský (1748–1806), poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795
• Caroline Vanhove (1771–1860), francouzská herečka nizozemského původu, jedna z nejznámějších své doby
• Vilém I. Nizozemský (1772–1843), král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, syn nizozemského místodržitele Viléma V. Oranžského
• Vilém II. Nizozemský (1792–1849), král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda
• Anna Pavlovna Ruská (1795–1865), ruská velkokněžna, dcera cara Pavla I. a Marie Fjodorovny, královna nizozemská jako manželka Viléma II. Nizozemského
• Tobias Michael Carel Asser (1838–1913), právník, nositel Nobelovy ceny míru
• Gerard Philips (1858–1942), fyzik, podnikatel a zakladatel Koninklijke Philips Electronics
• Albert Plesman (1889–1953), průkopník v letectví a spoluzakladatel nizozemské letecké společnosti KLM
• Jan Duiker (1890–1935), architekt
• Teo Jung (1892–1978), německý a později nizozemský novinář a esperantista
• Nikolaas Tinbergen (1907–1988), biolog a etolog
• Simon van der Meer (1925–2011), fyzik
• Remco Campert (1929–2022), básník a spisovatel povídek a románů
• Dick Advocaat (* 1947), fotbalový trenér a bývalý hráč
• Theo van Gogh (1957–2004), režisér, publicista, televizní producent a herec
• Arjen Lucassen (* 1960), kytarista, zpěvák, hudebník, multiinstrumentalista, textař a skladatel
• Robin Haase (* 1987), tenista
• Thiemo de Bakker (* 1988), tenista
• Raymond van Barneveld (*1967), profesionální hráč šipek, pětinásobný mistr světa

•   Betlém, Palestinská autonomie
•   Juigalpa, Nikaragua
•   Nazaret, Izrael
•   Palembang, Indonésie
•   Surabaja, Indonésie
•   Swansea, Wales, Velká Británie
•   Turín, Itálie
•   Varšava, Polsko
•   Bratislava, Slovensko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Hague na anglické Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Haag na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo Haag ve Wikislovníku

• Turistický portál města
• Den Haag, Holandská turistická informační kancelář Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.