Giambologna

Vyučil se v sochařské dílně Jacquesa Du Broecqa (Dubroecqa), později vystudoval i antické sochařství v Římě, kde žil v letech 1555-1557. Seznámil se zde tam s dílem Michelangela, kterého velmi obdivoval. Při zpáteční cestě se zastavil ve Florencii, kde přijal nabídku Francesca Medicejského, vstoupil do jeho služeb a ve Florencii zůstal až do smrti, ačkoliv se nikdy nenaučil italsky.

Pracoval zde též na zakázkách papeže Pia IV., pro kterého v roce 1566 vytvořil tzv. Neptunovu kašnu. Je pohřben ve florentském kostele Santissima Annunziata, na jehož výzdobě se také významně podílel.

 

 

Giambologna je považován za jednoho z nejlepších sochařů italského manýrismu. Tvořil především monumentální figury bohů či hrdinů antické mytologie. Pracoval hlavně s mramorem a bronzem.

• Často tvořil akty, kterými zdobil kašny (např. socha Neptuna ve Florencii). Sérii mramorových soch vytvořil pro lodžii paláce Signorie (Samson zabíjí Pelištejce, Únos Sabinky, ad.).
• Jezdecké sochy – ve Florencii bronzová socha vévody Cosima I. Medicejského), která sloužila jako vzor pro mnoho jiných jezdeckých soch v Evropě.
• Portréty
• Bozzeta a komorní formáty - Giambologna byl úspěšným obchodníkem. Jeho dílna zhotovovala zmenšené repliky jeho soch a ve velkém se prodávaly. Tak se dostala do českých sbírek socha ukřižovaného Krista,

K jeho následovníkům bývá počítán například Gianlorenzo Bernini.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Giambologna na Wikimedia Commons
• Heslo na Artmuseum.cz Archivováno 5. 5. 2014 na Wayback Machine.
• Heslo v encyklopedii Britannica
• Giambologna na Web Gallery of Art