G7

Jako první byla vytvořena skupina G6 (Group of Six), která vznikla v roce 1975 na setkání svolaném francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaingem, kdy se šest tehdejších největších ekonomických velmocí (Francie, Západní Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy americké) dohodlo na každoročním setkávání. O rok později (1976) se na summitu v Portoriku ke skupině přidal sedmý člen – Kanada a vznikla tak skupina G7 (Group of Seven). Od roku 1977 se na pozvání Spojeného království účastní jednání i představitelé Evropské unie.

Rusko (tehdy jako Sovětský svaz) se začalo účastnit jednání už v roce 1991, od roku 1994 pořádalo samostatné mítinky se členy G7 (konaly se po hlavním summitu). Tato skupina se označovala jako P8 (Political 8) nebo G7 plus 1. Až v roce 1997, díky iniciativě tehdejšího prezidenta Spojených států Billa Clintona, se Rusko oficiálně připojilo ke G7 a vznikla tak skupina G8. Jednalo se však spíše o formální gesto prezidenta Clintona vůči ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi. Toto rozhodnutí ale nezůstalo bez odezvy: v únoru 2005 požadovali dva američtí senátoři, Joe Lieberman a John McCain, odstoupení Ruska z G8 do doby, než ruský prezident Vladimir Putin nezajistí zlepšení dodržování lidských práv.

V roce 2014 bylo Rusko zbaveno členství ve skupině G8 v reakci na anexi Krymu. Skupina G8 se tak opět vrátila k původnímu formátu a opět se mluví o skupině G7.^[1]

G7 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii jako mezinárodní organizace typu Světové banky. Nemá ani stálý sekretariát nebo kanceláře jednotlivých členů. Jednotlivé země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví. Předsedající země je zodpovědná za plánování a pořádání řady ministerských setkání vrcholících výročním summitem, který se koná většinou v červnu.

Na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod. Nejznámějším z těchto setkání je tzv. G7, jež odkazuje výhradně na výroční mítink ministrů financí sedmi členských zemí mimo Ruska. Je to z toho důvodu, že Rusko není považováno za tak důležitou ekonomickou sílu (z hlediska HDP), jakou je ostatních sedm států (v r. 2016 bylo Rusko co do objemu HDP až na dvanáctém místě v pořadí světových ekonomik ^[3] a v přepočtu HDP na obyvatele dokonce až na 71. místě ve světě ^[4])

V roce 2005 byla ve skotském Gleneagles založena také skupina G8+5, která se schází na vlastních mítincích určených pro ministry energetiky a ministry financí všech osmi členských zemí a dále Číny, Mexika, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky.

Summitu se účastní představitelé vlád všech sedmi členských států a od roku 1977 také Evropská unie, která je zastoupena předsedou Evropské komise a představitelem té země, jež daný rok předsedá Radě Evropské unie. Dějiště summitu se každoročně cyklicky střídá v následujícím pořadí: Francie, Spojené státy americké, Spojené království, Německo, Japonsko, Itálie a Kanada. Hostující země je zodpovědná za pořádání celého summitu i za jeho agendu.

Pořadí	Datum	Pořádající země	Předseda/Předsedkyně	Dějiště	Oficiální stránka
1.	15. listopad – 17. listopad 1975	Francie  Francie	Valéry Giscard d'Estaing	Rambouillet
2.	27. červen – 28. červen 1976	USA  USA	Gerald Ford	San Juan, Portoriko
3.	7. květen – 8. květen 1977	Spojené království  Spojené království	James Callaghan	Londýn
4.	16. červenec – 17. červenec 1978	Německo  Německo	Helmut Schmidt	Bonn
5.	28. červen – 29. červen 1979	Japonsko  Japonsko	Masajoši Óhira	Tokio
6.	22. červen – 23. červen 1980	Itálie  Itálie	Francesco Cossiga	Benátky
7.	20. červenec – 21. červenec 1981	Kanada  Kanada	Pierre E. Trudeau	Montebello, Québec
8.	4. červen – 6. červen 1982	Francie  Francie	François Mitterrand	Versailles
9.	28. květen – 30. květen 1983	USA  USA	Ronald Reagan	Williamsburg, Virginie
10.	7. červen – 9. červen 1984	Spojené království  Spojené království	Margaret Thatcherová	Londýn
11.	2. květen – 4. květen 1985	Německo  Německo	Helmut Kohl	Bonn
12.	4. květen – 6. květen 1986	Japonsko  Japonsko	Jasuhiro Nakasone	Tokio
13.	8. červen – 10. červen 1987	Itálie  Itálie	Amintore Fanfani	Benátky
14.	19. červen – 21. červen 1988	Kanada  Kanada	Brian Mulroney	Toronto, Ontario
15.	14. červenec – 16. červenec 1989	Francie  Francie	François Mitterrand	Paříž, La Grande Arche
16.	9. červenec – 11. červenec 1990	USA  USA	George H. W. Bush	Houston, Texas
17.	15. červenec – 17. červenec 1991	Spojené království  Spojené království	John Major	Londýn
18.	6. červenec – 8. červenec 1992	Německo  Německo	Helmut Kohl	Mnichov, Bavorsko
19.	7. červenec – 9. červenec 1993	Japonsko  Japonsko	Kiiči Mijazawa	Tokio
20.	8. červenec – 10. červenec 1994	Itálie  Itálie	Silvio Berlusconi	Neapol
21.	15. červen – 17. červen 1995	Kanada  Kanada	Jean Chrétien	Halifax, Nové Skotsko
-	19. duben – 20. duben 1996	Rusko  Rusko	Boris Jelcin	Moskva (Mimořádný summit o nukleární bezpečnosti)
22.	27. červen – 29. červen 1996	Francie  Francie	Jacques Chirac	Lyon
23.	20. červen – 22. červen 1997	USA  USA	Bill Clinton	Denver, Colorado
24.	15. květen – 17. květen 1998	Spojené království  Spojené království	Tony Blair	Birmingham (První oficiální summit G8)
25.	18. červen – 20. červen 1999	Německo  Německo	Gerhard Schröder	Kolín nad Rýnem, Severní Porýní-Vestfálsko
26.	21. červenec – 23. červenec 2000	Japonsko  Japonsko	Joširó Mori	Okinawa	[1]
27.	20. červenec – 22. červenec 2001	Itálie  Itálie	Silvio Berlusconi	Janov	[2]
28.	26. červen – 27. červen 2002	Kanada  Kanada	Jean Chrétien	Kananaskis, Alberta	[3]
29.	2. červen – 3. červen 2003	Francie  Francie	Jacques Chirac	Évian-les-Bains	[4]
30.	8. červen – 10. červen 2004	USA  USA	George W. Bush	Sea Island, Georgie	[5]
31.	6. červenec – 8. červenec 2005	Spojené království  Spojené království	Tony Blair	Gleneagles Hotel, Gleneagles / Muirton, Skotsko	[6]
32.	15. červenec – 17. červenec 2006	Rusko  Rusko	Vladimir Putin	Strelna, Petrohrad	[7] Archivováno 21. 4. 2015 na Wayback Machine.
33.	6. červen – 8. červen 2007	Německo  Německo	Angela Merkelová	Heiligendamm, Meklenbursko-Přední Pomořansko	[8]
34.	7. červenec – 9. červenec 2008	Japonsko  Japonsko	Jasuo Fukuda	Toyako, Hokkaidó	[9]
35.	8. červenec – 10. červenec 2009	Itálie  Itálie	Silvio Berlusconi	L'Aquila	[10]
36.	25. červen – 26. červen 2010	Kanada  Kanada	Stephen Harper	Huntsville, Ontario	[11]
37.	26. květen – 27. květen 2011	Francie  Francie	Nicolas Sarkozy	Deauville, Dolní Normandie	[12]
38.	18. květen – 19. květen 2012	USA  USA	Barack Obama	Huntsville, Camp David	[13]
39.	17. červen – 18. červen 2013	Spojené království  Spojené království	David Cameron	Lough Erne, Hrabství Fermanagh	[14]
40.	4. červen – 5. červen 2014	Belgie  Belgie	Herman Van RompuyJosé Manuel Barroso	Brusel	[15]
41.	7. červen – 8. červen 2015	Německo  Německo	Angela Merkelová	Zámek Elmau	[16]
42.	26. květen – 27. květen 2016	Japonsko  Japonsko	Šinzó Abe	Šima, Prefektura Mie	[17]
43.	26. květen – 27. květen 2017	Itálie  Itálie	Paolo Gentiloni	Taormina	[18]
44.	4. červen – 9. červen 2018	Kanada  Kanada	Justin Trudeau	La Malbaie (Québec)	[19]
45.	24. srpen – 26. srpen 2019	Francie  Francie	Emmanuel Macron	Biarritz (Nová Akvitánie)
46.	2020	USA  USA		Odložen kvůli pandemii covidu-19[5]
47.	11. červen – 13. červen 2021	Spojené království  Spojené království	Boris Johnson	St Ives (Cornwall)
48.	26. červen – 28. červen 2022	Německo  Německo	Olaf Scholz	Zámek Elmau (Bavorsko)[6]
49.	2023	Japonsko  Japonsko	Fumio Kišida	Hirošima
50.	2024	Itálie  Itálie	Giorgia Meloniová	Apulie	[20]

• skupina G20
• skupina G77

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu G7 na Wikimedia Commons

Oficiální weby jednotlivých summitů

• viz tabulka

Neoficiální weby zabývající se G8

• Guardian Unlimited (anglicky)
• Informační centrum G7 při Univerzitě v Torontu (anglicky)

Weby zaměřené proti G8

• Stránky brněnského alternativního festivalu, jehož letošním tématem je mimo jiné i G8
• Německá skupina, jež koordinuje přípravu demonstrací proti letošnímu summitu v Německu. Stránky v různých jazycích a částečně také i česky