František Truhlář
František Truhlář (19. listopadu 1917, Lomnice nad Popelkou, Rakousko-Uhersko – 3. prosince 1946, Lomnice nad Popelkou, Československo) byl letec 311. bombardovací perutě a 312. stíhací perutě britské RAF, člen Guinea Pig Clubu.
František Truhlář | |
---|---|
Pomník Františku Truhlářovi pod zámkem u ulice Plk. Truhláře v Lomnici nad Popelkou | |
Narození | 19. listopadu 1917 Lomnice nad Popelkou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. prosince 1946 (ve věku 29 let) Lomnice nad Popelkou Československo |
Příčina úmrtí | letecká havárie |
Místo pohřbení | Lomnice nad Popelkou |
Národnost | Češi |
Alma mater | Učitelský ústav v Jičíně |
Znám jako | Letec Royal Air Force |
Titul | Medaile Za chrabrost Československý válečný kříž 1939 Defence Medal (Spojené království) Čs. medaile Za zásluhy |
Ocenění | Československá medaile za zásluhy (1944) Československý válečný kříž 1939 (1944) Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (1944) Evropská hvězda leteckých posádek Hvězda 1939–1945 … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v rodině dělníka Josefa Truhláře a dámské krejčové Marie, jako jeden ze čtyř dětí, v Lomnici nad Popelkou. Zde navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, v Jičíně v roce 1932 navštěvoval učitelský ústav, který ukončil roku 1936 maturitní zkouškou. Poté odešel k odvodům a 1. října 1936 nastoupil do Školy pro důstojníky pěchoty v záloze. Následující rok přešel na Vojenskou akademii v Hranicích. Roku 1938 získal hodnost poručíka a přešel do Hradce Králové k náhradní letce 1. leteckého pluku. Ještě na podzim byl zařazen do kurzu pro pozorovatele letectva u Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Po obsazení Československa Německem se vrátil do rodného města.
Za války
editovatV roce 1940 František Truhlář opustil Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Libanon se dostal do Francie. Po kapitulaci Francie se dostal na palubě letounu Armstrong Whitworth Ensign do Anglie. K 2. srpnu 1940 byl zařazen do nově vznikající 311. československé bombardovací perutě RAF, pro nedostatek střelců absolvoval střelecký výcvik a byl zařazen do posádky S/Ldr Jana Veselého.
První bojový let posádka absolvovala 8. října 1940, o 8 dní později, při jejich třetím bojovém letu však stroj při návratu havaroval poté, co se v mlze srazil s balónovou baráží.[1] Při havárii letounu zahynuli všichni členové posádky, kromě Františka Truhláře, který utrpěl těžké popáleniny. Po nehodě se dostal do péče plastického chirurga Archibalda H. McIndoea, který Truhláře několikrát operoval. V nemocnici v East Grinsteadu se stal i členem Guinea Pig Clubu, tvořeného těžce popálenými spojeneckými letci a jejich lékaři. V East Grinsteadu se setkal s jiným těžce popáleným čs. letcem Josefem Koukalem.[2]
Po více než roce se vrátil k 311. peruti, odkud však na vlastní žádost odešel do stíhacího výcviku, po kterém byl 1. září 1943 přiřazen k 312. československé stíhací peruti. 11. června 1944 při návratu z šedesátého operačního letu jeho letounu vysadil motor pro nedostatek paliva.[3] Nouzové přistání opět přežil a také utrpěl nové popáleniny. Opět podstoupil několik operací vedených Archibaldem H. McIndoem. V nemocnici prožil konec druhé světové války.
Po válce
editovatDo vlasti se F. Truhlář vrátil 1. prosince 1945 jako major. V roce 1946 se musel vrátit do Anglie, kde absolvoval ještě jednu operaci. Po návratu do Československa nastoupil jako zástupce velitele Leteckého pluku 12 v Praze - Kbelích. V Československu se také několikrát setkal s bezohledným chováním lidí, kteří měli na Truhlářovu znetvořenou tvář nešetrné narážky. To kontrastovalo s úctou, kterou popáleným letcům všeobecně vyjadřovali Britové.[4]
3. prosince 1946 při letu Praha-Brno odbočil Truhlář z kurzu a letěl nad rodnou Lomnici. Při průletu nad obcí však zavadil křídlem o střechu jednoho z domů a zřítil se.[5] S ohledem na rozhovory s jeho kamarády se uvažovalo i sebevraždě, ale podle výpovědí svědků šlo spíše o leteckou nekázeň při předvádění výkrutu domácímu obecenstvu.[6]
9. května 1971 byl v Lomnici nad Popelkou odhalen jeho památník.[7] 1. června 1991 byl v rámci rehabilitace letců sloužících v Anglii povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka. V roce 2008 natočil Ondřej Krejcar o Františku Truhlářovi dokument s názvem Nepřítelem osudu.
V roce 2011 byl pomník znovuodhalen v rekonstruované podobě. Původní křídlo z MiGu 15, na němž F. Truhlář nikdy nelétal, bylo nahrazeno maketou křídla stroje Spitfire, s nímž pilot havaroval.[8]
Vyznamenání udělená Františku Truhlářovi
editovat- | Československý válečný kříž 1939 (udělen 2x)
- | Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (udělena 2x)
- Československá medaile za zásluhy I. stupně
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB
- The 1939-45 Star
- The Air crew Europe Star
- The Defence Medal
- The War Medal[9]
Reference
editovat- ↑ Havárie Wellingtonu S/Ldr Veselého 16. 10. 1940 - 72 let [online]. fronta.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky))
- ↑ Mayhewová, E. R.: Letci s plastikou, s. 98
- ↑ Druhá havárie F/Lt Truhláře 11. 6. 1944 - 68 let [online]. fronta.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky))
- ↑ Mayhewová, E. R.: Letci s plastikou, s. 197
- ↑ František Truhlář Foto 60 výročí od tragické smrti [online]. kvlhrvacovcerna.estranky.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky))
- ↑ Muž jehož osud byl psán plameny [online]. www.valka.cz [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. ((česky))
- ↑ Lomnice nad Popelkou - pamětní deska umučených a památník plk. Truhláře [online]. turistika.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. ((česky))
- ↑ MATĚJKA, Pavel. Odhalení křídla - pomníku plk. Truhláře [online]. Lomnice n. Pop.: web města, 26. 11. 2011. Dostupné online.
- ↑ FORMÁNEK, Vítek. Tři z mnohých. 1. vyd. Pardubice: vlastním nákladem, 2000. 115 s. S. 91.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Truhlář na Wikimedia Commons
- Mjr. František Truhlář - muž jeho osud byl psán plameny...
- Plk. let. i. m. František Truhlář Archivováno 7. 6. 2013 na Wayback Machine.
- František TRUHLÁŘ - palubní střelec (Air Gunner); stíhací pilot - RAF No.: 82 643
- Příběhy z kalendáře - mjr. František Truhlář
- 3.12.1946 : mjr. František Truhlář
- Odhalení křídla - Pomníku plk. Truhláře