Edvard Rusjan

Edvard Rusjan se narodil v Terstu^[1], tehdy hlavním přístavu Rakousko-Uherska (dnes v Itálii). Jeho oba rodiče pocházeli z regionu Gorice a Gradiška: jeho otec bednář Franc Rusjan byl Slovinec, matka Grazia Cabas, pocházela z Furlanska.^[4] Rusjan své dětství a mládí strávil v Gorici, na předměstí Pristava.

Vyučil se bednářem a v mládí se stal profesionálním cyklistou, společně s bratrem Josipem (* 1884) navrhl vlastní jízdní kola. Byl také členem Sokola.

 

Od roku 1900 až 1908 se Rusjan zabýval stavbou modelů letadel. V následujícím roce postavil první skutečné letadlo. Od italského výrobce motorů, firmy Anzani, s jejímž majitelem Alessandrem Anzanim se Rusjan setkal na leteckém týdnu v italské Brescii, získal motor o výkonu 22-25 koní. Na oplátku s ním spolupracoval na vývoji letadel. Motor byl použit ve všech letadlech, která pod názvem EDA I-VII Edvard postavil se svým bratrem Josipem. Eda byla Edvardova přezdívka, kterou mu dala jeho matka.^[1][5] Stroj EDA I byl dvouplošník, s nímž Rusjan vzlétl poprvé 25. listopadu 1909 v okolí města Gorizia. Šlo o první motorový let s letadlem vlastní konstrukce v Rakousko-Uhersku. Let měl délku asi 60 metrů a stroj dosáhl dvoumetrové výšky. 29. listopadu 1909 uletěl 600 metrů ve výšce 12 m. Následovala různá vylepšení původního designu a přestěhování do hangáru poblíž Mirenu jižně od Gorici.

Rusjan let s modelem EDA V poprvé veřejně předvedl 6. prosince 1909, ale jeho stroj se rozpadl při přistání.^[1] V červnu 1910 už s modelem EDA V letěl 40 metrů nad zemí a přeletěl celé pole v Mirenu, které později sloužilo jako civilní a vojenské letiště. Letoun EDA VI byl jednoplošník podle vzoru Blériotova stroje. Rusjan s piloty Heimem a Sablatnigem s ním létal v Gorici v červnu 1910.

Motor Anzani se ale ukázal jako slabý a tak bratři se svým novým partnerem, chorvatským fotografem a podnikatelem Mihajlo Merćepem ze Záhřebu, koupili v Paříži silnější model Gnôme o výkonu 50 koní. Se strojem Merćep-R, jehož vzorem byl částečně stroj Taube („holubice“) rakouského konstruktéra Igo Etricha, letěl v listopadu a prosinci 1910 asi dvacetkrát nad Záhřebem. Ke startu stroje potřeboval Rusjan pouze 28 metrů, což byla v té době nejkratší vzletová dráha na světě. Bratři tak v Záhřebu plánovali výrobu ve větším měřítku. V listopadu také postavili nový model.^[1]

V lednu 1911 uspořádali Edvard a Josip Rusjanovi propagační turné po balkánských městech. Během letu v srbském Bělehradě 9. ledna 1911 zlomil silný vítr křídlo letadla a to narazilo do železničního náspu nedaleko bělehradské pevnosti.^[2][5] Jeho pohřbu se účastnilo asi 14 000 lidí.^[3][6] Edvard Rusjan je pohřben na bělehradském Novém hřbitově, oddíl 15, hrob číslo 343.

Edvardův bratr Josip poté pokračoval ve spolupráci s Merćepem. Postavili společně ještě další stroje. Pokoušel se získat práci i u Louise Blériota, ale neúspěšně. Poté odešel do Argentiny.

• Papirnata vragolija – model z kartonu a bambusových tyčí, 1908, nikdy neletěl
• Eda I – 1909
• Eda II – 1909
• Eda III – 1910
• Eda IV – 1910
• Eda V – 1910
• Eda VI – 1910
• Eda VI – 1910
• Sokol – 1910

• Jméno Edvarda Rusjana nese od 14. června 2008 mezinárodní letiště v Mariboru.
• Jeho jménem je pojmenován asteroid hlavního pásu 19633 Rusjan, objevený 13. září 1999 na Observatoři Črni Vrh.
• Na jeho počest bylo pojmenováno komerční a obchodní centrum Eda Center v Nové Gorici.^[7]
• V roce 2009 vydala Slovinská centrální banka na počest Edvarda Rusjana při příležitosti „100. výročí prvního motorového letu nad Slovinskem“ emisi pamětních mincí v hodnotě 3, 30 a 300 Eur^[8]
• K 50. výročí prvního letu vydala jugoslávská pošta poštovní známku.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Edvard Rusjan na německé Wikipedii a Edvard Rusjan na anglické Wikipedii.

• Edvard Rusjan. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 9, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1988, ISBN 3-7001-1483-4, s. 332
• Flug- und Motortechnik: Österr. Aeroplan EDA I der Brüder Rusjan, 1909, s. 5
• Flugsport I. Flieger Rusjan, 1909
• Sitar, Sandi: Letalstvo in Slovenci I. Ljubljana: Borec, 1985
• Kladnik, Darinka (2008). Zgodovina letalstva na Slovenskem: od začetkov do današnjih dni. Ljubljana: ZIP - Zavod za intelektualno produkcijo

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Edvard Rusjan na Wikimedia Commons
• (anglicky) (německy) (španělsky) Eduardo Rusjan, rozsáhlá biografie s fotodokumentací
• (srbsky) Edvard Rusjan Archivováno 18. 4. 2021 na Wayback Machine.