[go: up one dir, main page]

Bob Fitzsimmons

britský boxer

Robert James "Bob" Fitzsimmons (26. května 186322. října 1917) byl cornwallský rodák a boxer, který se jako malý chlapec odstěhoval s rodiči na Nový Zéland, který reprezentoval a vstoupil do boxerské historie jako boxer, jenž první dobyl tituly tří váhových kategorií. Také dosáhl slávy, když porazil "Gentlemana" Jima Corbetta, muže, který vyhrál nad famózním Johnem Lawrencem Sullivanem.

Bob Fitzsimmons
Rodné jménoRobert James Fitzsimmons
Jiná jména„Ruby“
„The Freckled Wonder“
„Cornishman“
Narození26. května 1863
Helston, Cornwall, Velká Británie
Úmrtí22. října 1917 (ve věku 54 let)
Chicago, Illinois, USA
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníHřbitov Graceland (41°57′23″ s. š., 87°39′28″ z. d.)
Povoláníboxer a herec
ChoťRose Julian Fitzsimmons
RodičeJames Fitzsimmons[1] a Jane Strongman[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Éra v Oceánii

editovat

Fitzsimmons byl nejmladším z 12 dětí. Jeho otcem byl James Fitzsimmons, narozen v County Armagh v Irsku a jeho matkou byla Jane Strongman, narozena v St. Clement v Cornwallu.

 
Rodný dům Boba Fitzsimmonse v Helston, Cornwall

Fitzsimmons, narozený v Helstonu v Cornwallu ve Velké Británii, emigroval na Nový Zéland ve věku devíti let spolu s jeho rodiči, bratry a sestrami. Jeho rodina se usadila v Timaru a Bob se stal kovářem v kovárně jeho bratra Jarretta. Mezi roky 1880 a 1881, Fitzsimmons vládl jako šampion v turnaji Jem Mace na Novém Zélandu. Někteří říkají, že oficiálně začal jeho kariéru profesionálního boxera na Novém Zélandu později v roce 1881. Záznamy o zápase, ve kterém porazil Herberta Sladea ve druhém kole, zůstávají nejasné. Fitzsimmons tam měl šest zápasů, dva z nich byly urputné. Vyhrál jich pět a jeden prohrál, ale zůstane nejasné, zda nějaké z těch zápasů nebyly podplacené. Boxerské záznamy ukázaly, že Fitzsimmons oficiálně začal boxovat profesionálně v roce 1883 v Austrálii. Porazil tam Jima Crawforda technickým KO v třetím kole. Fitzsimmons boxoval svých prvních 28 konečných profesionálních zápasů v Austrálii, kde ztratil australský titul střední váhy (pověsti mluvily o fixlovaném zápasu) a kde také vyhrál zápas knockoutem, ačkoliv byl sám na zemi, když Edward „Starlight“ Robins srazil Fitzsimmonse k zemi v devátém kole, ale při tom si poranil ruku a nemohl dále pokračovat, proto rozhodčí prohlásil Fitzsimmonse vítězem výsledkem KO. V tomto období Fitzsimmons stanovil jeho vlastní styl. Okoukal jisté pohyby a vypočítavost od největších a nejurputnějších boxerů Jem Mace. Mace podporoval Boba, aby rozvíjel svoji boxerskou techniku, a on v tom udělal v podstatě revoluci, kde vycházel z obrovské síly, kterou získal jako kovář. Fitzsimmons rozdával krátké, přesné a obvykle rozhodující údery. Brzy si vybudoval pověst daleko nejtvrdějšího bijce v boxu.

Zisk titlu ve střední váze

editovat

Když Fitzsimmons přišel do Spojených států, boxoval více než čtyřikrát v roce 1890, vyhrál tři zápasy a jeden remizoval. Pak, 14. ledna, 1891, v New Orleans vyhrál svůj první světový titul od Jacka "Nonpareil" Dempseyho. Fitzsimmons knockoutoval Dempseyho (od kterého později Jack Dempsey převzal jméno) ve 13. kole a stal se tak světovým šampionem ve střední váze. Fitzsimmons knockdownoval Dempseyho přinejmenším 13krát a na konci jej požádal o ukončení zápasu, neboť byl Dempsey ve velmi žalostném stavu. Dempsey to ale tak nechtěl udělat, tak ho Fitzsimmons omráčil a pak ho odnesl do jeho rohu. 22. července policie ukončila jeho zápas s Jimem Hallem, poté co srazil Halla několikrát na zem.

 
Fitzsimmons knockdownuje Dempseyho v New Orleans, 1891

Fitzsimmons strávil další dva roky boxováním netitulových zápasů a exhibicí do doby, než dal Hallovi šanci boxovat o titul v roce 1893. Titul obhájil knockoutem ve čtvrtém kole. Poté trávil zbytek toho roku pořádáním exhibicí, a 2. června naplánoval dvojí exhibici, kde by demonstroval na veřejnosti jak udeřit do boxovacího pytle a pak jak boxovat proti skutečnému soupeři. Údajně se ten den staly dvě podivné nehody: Fitzsimmons udeřil do pytle tak tvrdě, že se rozbil, a pak jeho soupeř toho dne po úderu do hlavy údajně uklouzl a exhibice byla zrušena. Poté, co Fitzsimmons uvolnil titul střední váhy, nastartoval kampaň mezi těžkými vahami, které ho obvykle o hodně převážiliy. Wyatt Earp, slavný muž zákona, soudcoval jeden z jeho zápasů proti Tomu Sharkeymu. Fitzsimmons bil Sharkeyho a vítězil, stačil jen rozhodující úder, ale když přišel s kombinací na tělo a hlavu, Earp diskvalifikoval Fitzsimmonse, protože udeřil do Sharkeyho, zatímco byl Sharkey téměř na zemi. Earp, podle všeho, byl zapleten s hazardními hráči, kteří vsadili na Sharkeyho.

Zisk titulu v těžké váze

editovat

V roce 1897 Fitzsimmons vyzval šampiona v těžké váze. 17. března z toho roku se stal světovým šampionem v těžké váze, když porazil Jima Corbetta ve 14. kole KO. To představovalo významný úspěch, neboť Corbett byl zkušený boxer a vážil o 14 liber víc než Fitzsimmons. Corbett přeboxovával Fitzsimmonse několik kol a vážně poškodil jeho tvář krátkými údery, levým hákem a pravou rukou, ale Fitzsimmons nepřestával dorážet a Corbett začínal být unavený. V 14. kole Fitzsimmons vyhrál titul kombinací na solar. Corbett se zhroutil v utrpení. Fitzsimmonsova "Solar Plexus" (anglický originál - pozn. překladatele) se stalo legendární, ačkoli on sám ten výraz nikdy nepoužíval. Fitzsimmons trávil zbytek roku 1897 exhibičními zápasy. V roce 1899, Fitzsimmons a James J. Jeffries dosáhli zápasu v New Yorku bez přítomnosti policie, pravděpodobně v podzemním klubu. Hodně lidí dávalo Jeffriesovi malé šance, i když vážil 95 kg a tím pozoruhodně převážil svého soupeře, ale Jeffries zvítězil v 11. kole KO a získal tak od Fitzsimmonse titul těžké váhy. V červnu 1901 se Fitzsimmons zúčastnil wrestlingového zápasu proti Gusu Ruhlinovi. Prohrál a vrátil se k boxu. Pak si užil legitimního knockoutu jak Ruhlina tak i Sharkeyho. V roce 1902 on a Jeffries měli odvetný zápas, znovu byl v sázce titul. Rozhodnutý pokusit se stát prvním boxerem, který získal zpět titul šampiona těžké váhy, Fitzsimmons bil Jefferiese, který snášel hrozný trest. S rozbitým nosem a lícními kostmi vzbuzoval Jeffries u většiny soucit a ti spekulovali, že by měl skončit, ale on nepřestával, dokud se neprojevila jeho obrovská váhová výhoda a Bob utrpěl v 8. kole drtivý knockout.

Zisk titulu v polotěžké váze

editovat

Září 1903 se ukázalo jako tragický měsíc pro Fitzsimmonse, protože jeho soupeř Con Coughlin zemřel den poté, co utrpěl KO v 1. kole z rukou Fitzsimmonse. Ale o méně než dva měsíce později, Fitzsimmons udělal průlom v historii tím, že porazil světového šampiona v polotěžké váze George Gardnera ve 20. kolech na body a stal se tak prvním boxerem, který vyhrál tituly ve třech váhových kategoriích. Brzy po tom se vrátil k těžké váze, kde boxoval do roku 1914 s různými výsledky. Boxoval s Jackem Johnsonem a filmoví historici věří tomu, že jeho zápas s Bobem "KO" Sweeneyem se stal prvním boxerským zápasem zachyceným na filmu.

Odchod do důchodu

editovat

Ačkoli se Fitzsimmons stal světovým šampionem napříč střední, polotěžkou a těžkou váhou, historici jej nepovažují za prvního šampiona polotěžké váhy, který se stal později vítězem těžké váhy, protože získal titul v těžké váze ještě před titulem v polotěžké. Michal Spinks se počítá jako první polotěžký šampion, který vyhrál i pás v těžké váze. V roce 2003 Roy Jones Jr. označil Fitzsimmonse, Michaela Moorera a Spinkse za jediné muže, kteří vyhráli světové šampionáty u obou váhových kategorií. Fitzsimmonsův přesný záznam zůstává neznámý, jak boxerský svět za jeho éry často uložené záznamy uboze chránil a pečoval o ně, ale sám Fitzsimmons řekl, že měl více než 350 zápasů, (bylo to spíše přehnané z jeho strany). Zemřel v Chicagu na zápal plic v roce 1917. Mezinárodní boxerská Síň slávy udělala Boba Fitzsimmonse členem v její kategorii "veteránů". V roce 2003 jmenoval časopis Ring Magazine Fitzsimmonse osmým nejlepším boxerem všech dob. Bob Fitzsimmons je prapradědeček fotbalisty Manchesteru Waynea Rooneyho.

Reference

editovat
  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Externí odkazy

editovat