Apiterapie

Z historický záznamů je známo, že ve 12. století byla Karlu Velikému léčena dna včelím jedem^[3], v 17. století zase včelími vpichy léčili revmatismus Ivana Hrozného^[4]. Za zakladatelem moderní apiterapie je považován Dr. Philipp Terč. Narodil se v Prapořišti na domažlicku jako syn německého otce a české matky roku 1844. Ve Vídni vystudoval medicínu a testoval včelí bodnutí jako terapeutickou metodu. Stěžejní prací je odborné sdělení „Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus“ (O vztahu včelího bodnutí k revmatizmu) v čísle 35 Wiener medizinische Wochenschrift z roku 1888.^[5] Následníkem se stal vídeňský lékař MUDr. A. Reiter, autor publikace „Rheumatismus und Bienenstichbehandlung“, který dokázal kriticky zhodnotit přínos apiterapie, a neopomenul varovat před neodborným použitím včelího jedu.^[5]
Novější alternativní medicínská praxe je přičítána maďarskému lékaři Bodogovi F. Beckovi, který v roce 1935 vytvořil termín „terapie včelím jedem“^[6] a včelaři Charlesi Mrazovi (1905-1999) v druhé polovině dvacátého století^[7] V roce 1957 ministerstvo zdravotnictví SSSR schválilo používání včelího jedu k léčbě určitých onemocnění schválením práce Nikolaje Arťomova „Pokyny pro použití včelího jedu v apiterapii“.^[8][9] V Bukurešti je od roku 1984 první centrum lékařské apiterapie na světě.^[10]

Podle apiterapie je lidskému zdraví prospěšné v podstatě vše, co včely vytvářejí: med, propolis, mateří kašička, pyl, vosk, jed. Mezi produkty nepatří, ale na zdraví, především psychické, má mít kladný vliv i péče o včelstvo^[11].

Např. med do čaje při nachlazení, potravina s medem, s mateří kašičkou, s propolisem.

Apiterapistické používání krémů nebo masáží. Nejčastěji se používá medová masáž a regenerační krémy s mateří kašičkou. Přípravky mají regenerovat pokožku, hojit rány, hydratovat.

Jednou z nejjednodušších apiterapeutických metod je inhalace vzduchu ze včelího úlu. Jde o vdechování teplého vzduchu (aerosolu) z úlu přes speciální dýchací masku, obohaceného propolisem, mateří kašičkou, včelím voskem a pylem, který má mít léčivý účinek na řadu níže uvedených problémů. Tato metoda může probíhat od dubna do září.

Inhalace by údajně měla pomáhat lidem s následujícími problémy: bronchitida, astma, alergie, chronická onemocnění plic, náchylnost k infekcím, oslabený imunitní systém, infekce dýchacích cest, chronické bolesti hlavy, migrény, stres, deprese^[12][13]

Podle studie z roku 2021 bylo ve vzduchu z včelího úlu identifikováno 56 těkavých sloučenin. Hojný výskyt kyseliny n-kaprlové, cinnamaldehydu, kyseliny geranové, dekanalu, limonenu, a dalších složek úzce souvisel s jejich protizánětlivými, antiastmatickými a antimikrobiálními účinky. Tyto informace by mohly podpořit platnost užití aromaterapie včelího vzduchu pro léčbu onemocnění dýchacích cest, jako je astma, bronchitida a plicní fibróza, ačkoli v této studii nebyly nalezeny žádné přímé důkazy. Je zapotřebí další výzkum.^[14]

 

Aplikace jedu včelím žihadlem – řízené bodnutí včelou. Použití této metody je problematické, neboť včely vytváří pokaždé jiný jed podle toho, odkud berou svoji potravu^[zdroj⁠?!]. I dávka může být různě silná.
Apitoxin se skládá z mnoha protizánětlivých sloučenin, jako je melitin, adolapin, apamin. Další látky, jako je fosfolipáza A2, mohou být v nízkých koncentracích protizánětlivé a v jiných prozánětlivé. Včelí jed však obsahuje také prozánětlivé látky, peptid 401 způsobující degranulaci žírných buněk a histamin.^[15]
Tato metoda údajně zlepšuje prokrvení, má okamžité prozánětlivé a sekundárně protizánětlivé účinkyVčela medonosná, bolest tišící efektVčela medonosná, ovlivňuje hypofýzokortikální systémVčela medonosná, zpomaluje růst nádorových buněkVčela medonosná a ovlivňuje imunitní systémVčela medonosná. Jedu se využívá jak pro prevenci, tak pro terapii.^[16] Metoda má ulevovat pacientům trpícím osteoartrózou krčních obratlů nebo chronickými bolestivými syndromy, zejména bolestmi kostrče,^[17] i roztroušenou sklerózou.^[10]

Metoda spočívající v přikládání včel do akupunkturních bodů: včela bodne a jed se dostává do krve. Využívá se k léčbě artritidy a astmatu, k zmírnění revmatických obtíží či premenstruačního syndromu.^[17]

Moderní verze apipunktury, kdy je žihadlo je odebíráno živé včele a použito k mikrovpichům do kůže klienta. Mikroapipunktura je oproti apipunktuře méně bolestivá a více efektivní (jedno žihadlo se využije pro více vpichů). Používá se např. pro kosmetické použití, stimulaci meridiánů, ošetření jizev, různé bolestivé a zánětlivé stavy, ošetření zánětu dásní aj.^[16]

V současnosti existuje i metoda injekční, nejšetrnější jak ke včelám, tak k pacientům, kdy se apitoxin získává jemným způsobem, aniž by bylo nutno včelu usmrtit.^[10]

Nežádoucí účinky na léčbu apitoxinem jsou časté ^[18] a mohou zhoršit průběh roztroušené sklerózy.^[19] Časté vystavení apitoxinu také může vést k artropatii.^[20] U některých osob mohou sloučeniny v jedu působit jako alergeny, což způsobuje spektrum alergických reakcí, které se mohou pohybovat od mírného lokálního otoku až po těžké systémové reakce, anafylaktický šok nebo dokonce smrt.^[21]

Každý, kdo podstupuje tuto léčbu, by měl mít u sebe vhodná antihistaminika (léky proti alergii).^[22]

• Roku 2015 zemřela v Jižní Koreji žena v důsledku aplikace apitoxinu nelicencovaným terapeutem.^[23]
• Na počátku roku 2018 zemřela ve Španělsku žena po třech týdnech komatu způsobeným anafylaktickým šokem po podstoupení apipunktury. Tuto léčbu předtím bez problémů podstupovala každé čtyři týdny po dobu dvou let.^[23][21][24]

O účinnosti apitoxinu proti nějaké nemoci neexistuje žádný vědecký důkaz.^[25]
Podle National Multiple Sclerosis Society, organizace pomáhající pacientům s roztroušenou sklerózou, 24 týdnů trvající studie neprokázala žádný ústup nemoci, paralýzy nebo únavy pacientů a žádné zlepšení jejich stavu.^[22][25]
Přesto je možné, i když nepravděpodobné, že apiterapie je při léčbě roztroušené sklerózy účinná. Apitoxin obsahuje mnoho biologicky aktivních látek. Jedna nebo více z nich může mít protizánětlivé nebo imunitu ovlivňující účinky.^[19]
American Cancer Society varuje, že neexistuje žádná klinická studie, která by ukazovala na účinnost včelího jedu či jiných včelích produktů v léčbě nebo prevenci rakoviny. Věřit tomuto jedinému druhu léčby a vyhýbat se konvenční léčbě nebo ji oddalovat může mít pro zdraví velmi vážné důsledky.^[25]
Některé studie poukazují na možné využití apitoxinu, resp. některých jeho složek pro tlumení bolesti.^[26]

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu apiterapie na Wikimedia Commons
• Česká apiterapeutická společnost
• Léčba včelím bodnutím i medem - tím se zabývá apiterapie Pořad ČRo
• Scientific Commission Apitherapy při celosvětovém sdružení včelařských svazů
• American Apitherapy society
• Případové studie s nežádoucími účinky ve vztahu k terapii apitoxinem

 

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.