[go: up one dir, main page]

Albert I. Belgický

třetí belgický král (1875-1934)

Albert I., rodným jménem Albert Leopold Clément Marie Meinrad (8. dubna 1875 Brusel17. února 1934 Marche-les-Dames, Belgie) byl třetí belgický král. Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Mezi jeho záliby patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným.

Albert I.
král Belgičanů
Portrét
Doba vlády23. prosince 190917. února 1934
Úplné jménoAlbert Leopold Clément Marie Meinrad
Titulykrál Belgičanů
princ belgický
vévoda saský
kníže sasko-kobursko-gothajský
Narození8. dubna 1875
Brusel, BelgieBelgie Belgie
Úmrtí17. února 1934 (ve věku 58 let)
Marche les Dames, BelgieBelgie Belgie
PohřbenKrálovská hrobka v Laekenu
PředchůdceLeopold II.
NástupceLeopold III.
ManželkaAlžběta Gabriela Bavorská
PotomciLeopold
Karel
Marie Josefa
RodWettinové
DynastieKoburkové
OtecPrinc Filip, hrabě Flanderský
MatkaMarie Hohenzollernská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po smrti svého staršího bratra Balduina, který zemřel v roce 1891 ve svých 22 letech bezdětný, se stal Albert druhým v pořadí na belgický trůn. V roce 1905 po smrti svého otce Filipa se stal flanderským hrabětem a zároveň belgickým následníkem trůnu. V roce 1909 po smrti strýce a krále Leopolda se stal králem Belgičanů.

Na počátku první světové války se Německé císařství rozhodlo neuznat mezinárodní smlouvy o neutralitě Belgie a přejít přes ni na Francii. Proti tomu se však Albert ohradil výrokem „Belgie je národ, nikoli silnice,“ který řekl císaři Vilémovi II. a sám se postavil do čela belgické armády. Během německého útoku ztratil velkou část Belgie, ale pomohl spojencům, aby se mohli připravit na německou invazi a zastavit ji na Marně.

Po celé čtyři roky byl účastníkem války. Zprvu se mu v roce 1914 podařilo uhájit Antverpy, později vedl úspěšněji armádu do bitvy o Yser a na konci války dobyl Belgii zpět. Později, když se vrátil do Bruselu, byl vítán lidem jako národní hrdina.

Ve svém soukromém životě se choval velmi pokrokově, sám sebe považoval pouze za obyčejného občana a proto někdy vycházel do ulic. K jeho zálibám patřily různé sportovní disciplíny, jako jízda na koni a horolezectví. S horolezectvím začal až ve svých třiceti letech, ale o to více byl k němu nakloněn.

Po válce zlezl několik náročných útesů ve Švýcarsku a Tyrolsku. Až na domácí půdě, v jeho oblíbených skalách Marche les Dames ho dostihla smrt, když vystupoval k místu La vieux bon Die (Starý dobrý Pán Bůh), kde bylo nalezeno jeho bezvládné tělo. Vzhledem k absenci svědků tragédie se vyrojilo několik teorií o tom, že král Albert byl zavražděn, avšak to se nezdá pravděpodobné.

V týmu jeho osobních kuchařů působil i pozdější osobní kuchař Vlasty Buriana Jaromír Trejbal.

Potomci

editovat

Dne 2. října 1900 si v Mnichově vzal za manželku princeznu Alžbětu Gabrielu Bavorskou (1876–1965).

  • Leopold (3. listopadu 1901 – 25. září 1983), jako Leopold III. belgický král v letech 1934–1951,
⚭ 1926 Astrid Švédská (17. listopadu 1905 – 29. srpna 1935)
⚭ 1941 Mary Lilian Baels (28. listopadu 1916 – 7. června 2002)
  • Karel (10. října 1903 – 1. června 1983), hrabě flanderský a regent belgický (1944–1950), ⚭ 1977 Jacqueline Peyrebrune (16. února 1921 – září 2014)
  • Marie Josefa (4. srpna 1906 – 27. ledna 2001), ⚭ 1930 Umberto II. (15. září 1904 – 18. března 1983), poslední italský král, vládl od 9. května do 12. června 1946

Tituly a vyznamenání

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Alberta I. Belgického.
  • 8. duben 1875 – 23. prosinec 1909: Jeho královská Výsost princ Albert Belgický, princ sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
  • 23. prosinec 1909 – 17. únor 1934: Jeho Veličenstvo Leopold, král Belgičanů, suverén Konga

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Leopold I. Belgický
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. z Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina z Erbach-Schönberg
 
 
Filip Belgický
 
 
 
 
 
 
Ludvík Filip II. Orleánský
 
 
Ludvík Filip
 
 
 
 
 
 
Luisa Marie Adelaida Bourbonská
 
 
Luisa Marie Orléanská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
Albert I. Belgický
 
 
 
 
 
Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen
 
 
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen
 
 
 
 
 
 
Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu
 
 
Karel Antonín Hohenzollernský
 
 
 
 
 
 
Pierre Murat
 
 
Marie Antoinette Muratová
 
 
 
 
 
 
Louisa d'Astorg
 
 
Marie Hohenzollernská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Josefína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Claude de Beauharnais
 
 
Stéphanie de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Claudine Françoise de Lézay-Marnézia
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert I of Belgium na anglické Wikipedii.


Literatura

editovat

BUDINSKÝ, Libor. Tragédie slavných. Praha: Knižní klub, 2006. ISBN 80-242-1559-4. S. 5–6. 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce Albert I. Belgický Nástupce
Leopold II. Znak Belgických králů 
král Belgičanů

19091934
Leopold III.