Alois Knop

Po maturitě na přerovském gymnáziu (1936) zahájil studium bohemistiky a germanistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, souběžně navštěvoval dvouletou Soukromou pedagogickou akademii. Vzhledem k uzavření vysokých škol pracoval v dělnických profesích a učil na několika základních školách v přerovském regionu. Po osvobození dokončil univerzitní studia (absolutorium 1946, 1950 původní obor rozšířen o ruštinu), v letech 1946–1953 působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Opavě.^[1]

Roku 1953 se stal jedním ze spoluzakladatelů opavské Vyšší pedagogické školy, byl jejím proděkanem (1955–1959) s odpovědností za organizaci dálkového studia učitelů a členem katedry filologie pro obor český jazyk.^[2] Když v roce 1959 VPŠ ukončila svou činnost, přešel spolu s ostatními vyučujícími do jejího nástupnického vysokoškolského ústavu, ostravského Pedagogického institutu (pozdější Pedagogické fakulty v Ostravě),^[3] kde (s výjimkou let 1961–1964, kdy ji vedl prof. Alois Sivek) zastával funkci vedoucího katedry českého jazyka a literatury a proděkana (1959–1964),^[4] docentem od 1962.^[1]

V roce 1971 byl v rámci normalizačních čistek z ideologických důvodů jako signatář výzvy Dva tisíce slov propuštěn,^[5] následně učil na Jazykové škole v Ostravě němčinu a specializoval se i na výuku češtiny pro cizince.^[3] Po roce 1989 se na fakultu vrátil do funkce vedoucího katedry českého jazyka s didaktikou, 1990 jmenován profesorem, od roku 1992 v důchodu.^[1]

Jeho badatelská činnost byla zaměřena zejména na historický vývoj spisovné češtiny ve Slezsku v 16. a na počátku 17. století a výzkum slezského nářečí i ostravského Interdialektu.^[6] Publikoval příspěvky o pravopisu, dialektologii, spisovné češtině a jejích specifických projevech v moravskoslezském regionu, zejména ve sféře městské i profesní mluvy jeho obyvatel a jazyka mládeže. Byl předsedou ostravské pobočky Jazykovědného sdružení ČSAV, členem vědecké rady Filozofické fakulty UP v Olomouci, spoluautorem jazykových příruček a učebnic češtiny, mj. i pro polské menšinové školství.^[1][3]

• Spisovná čeština ve Slezsku v 16. století (Praha 1965)
• Co by měl lektor znát o řečnictví (s M. Dvořáčkem a J. Hubáčkem, Ostrava 1966)
• Dějiny českého jazyka ve Slezsku a na Ostravsku (s A. Lamprechtem a L. Palasem, Ostrava 1967)
• Kapitoly o běžně mluveném jazyce nejmladší generace města Ostravy a Havířova (Ostrava 1968)
• Výzkumy hudebnosti mládeže na Ostravsku (Praha 1969)
• Didaktický model Jazykové školy v Ostravě (Ostrava 1978)
• Krátký přehled mluvnice českého jazyka (Ostrava 1982)
• Učební texty českého jazyka (Ostrava 1985)
• Kapitoly z dialektologie (s D. Davidovou a J. Chloupkem, Ostrava 1992)
• Rok 1968 a počátky normalizace v Ostravě (s K. Jiříkem a R. Prokopem, Praha 1997)
• K nové koncepci pravidel pravopisu (Ostrava 1991, 2001)

• Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě 8 (Ostrava 1967)
• Pedagogická fakulta Ostrava – patnáct let : Vysoké pedagogické školství na Ostravsku 1953–1968 : Bibliografie prací učitelů 1953–1968 (Ostrava 1968)

• K otázce jazykové správnosti (Červený květ, 4/1956)
• Nad novými pravidly českého pravopisu (Červený květ, 1/1957)
• K jazykové charakteristice Postily Martina Philadelpha Zámrského (Slezský sborník=Acta Silesiaca, 4/1958)
• K vývoji zednických profesionálních výrazů na Ostravsku (Sborník prací Pedagogického institutu, Ostrava 1960)
• K čechismům ve slezských úředních zápisech psaných v 17. a 18. století (Sborník prací Pedagogické fakulty, Ostrava 1970; německy)
• Čeština ostravských písemných památek do r. 1620 (Ostrava: příspěvky k dějinám a výstavbě Ostravy a Ostravska, Ostrava 1990)

• Boehm, Hans Georg. Řád německých rytířů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Bouzov, 1993)

• Jazyk český=Język czeski pro sedmý ročník základní devítileté školy s polským jazykem vyučovacím (s A. Piegzovou a J. Říhovou, Praha 1966)

• BAYEROVÁ, Naděžda. Profesor Alois Knop jubilující. Jazykovědné aktuality: Informativní zpravodaj českých jazykovědců. Praha : 1992, XXIX, 3–4. S. 156–159.
• BAYEROVÁ, Naděžda. Za prof. Aloisem Knopem: K prvnímu výročí úmrtí. Jazykovědné aktuality: Informativní zpravodaj českých jazykovědců. Praha : 2002, XXXIX, 1–2. S. 59–60.
• Bibliografie prof. PhDr. A. Knopa, CSc. / Naděžda Bayerová, Jiří Svoboda. In Sborník prací filozofické fakulty Ostravské univerzity. D–29. Jazyk, literatura, umění. Ostrava : Sfinga, 1992. ISBN 80-7042-051-0. S. 7–10.
• Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 16. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 50–51.
• ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 324. 
• Česká slavistika : osoby a instituce / zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková. Praha : Národní knihovna ČR–Slovanská knihovna, 1999. 374 s. ISBN 80-7050-332-7. S. 161–162.
• FRYDRYCHOVÁ, Milena. Osmdesátiny Aloise Knopa. Český jazyk a literatura. Praha : 1997–1998, 48, 1–2. S. 39–40.
• Kdo je kdo v České republice 94–95. Praha: Modrý jezdec : Agentura Manon, 1994. 720 s. ISBN 80-901631-2-2. S. 260. 
• Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2.upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 455.
• VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 132. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Knop
• Alois Knop v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Alois Knop v katalogu Univerzitní knihovny Ostravské univerzity
• Alois Knop v katalogu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
• Alois Knop v katalogu regionálních osobností Vědecké knihovny v Olomouci
• Milena Frydrychová: Za Aloisem Knopem. Listy Ostravské univerzity 3, 2001, s. 4
• Alois Knop na portálu Osobnosti Moravy
• Alois Knop na stránkách obce Radslavice
• Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů, s. 76–77