Wikipedie:Vzhled a styl

pravidla:

     závazná

     doporučení

     v hlasování

     navrhovaná

     neschválená

Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.

---

Tato stránka popisuje doporučený vzhled a styl článků na české Wikipedii. Má za úkol ukázat základní pravidla jejich psaní a typografického zpracování. Všichni čtenáři ocení konzistentní styl a jednotnou úpravu všech článků.

Účelem této stránky však není pomoc s vytvářením nebo editací článků.

Články by měly využívat alespoň základní formátování textu. Pro tento účel používáme vlastní značkovací jazyk Wikipedie využívající k formátování textu vybrané běžné i méně běžné znaky (především = : ; * # ' | [ ] { }). Jejich vkládání je usnadněno pomocí nástrojů v horní liště editační stránky a také pomocí tabulky pod editačním polem. Lze se jim též zcela vyhnout použitím Vizuálního editoru.

Články by měly být přiměřeně členěny do sekcí, podsekcí a odstavců a měly by dodržovat následující základní uspořádání jednotlivých částí. Bližší popis částí naleznete v sekcích níže.

• Infobox nebo obrázek – pokud k danému článku existuje vhodný infobox (standardizovaná informační tabulka) nebo obrázek, měl by být vložen vpravo na začátku článku ještě před jakýmkoli textem.
• Úvod článku – dále by měl být uveden krátký úvod, v němž je tučně zvýrazněn název článku.
• Vlastní text – následuje vlastní text o tématu článku.
• Závěrečné sekce – zpravidla navazují standardně pojmenované závěrečné sekce v tomto pořadí:
  • Poznámky
  • Reference
  • Literatura
  • Související články
  • Externí odkazy
• Seznam portálů a kategorií pak tvoří úplný závěr článku.

Ke správnému uspořádání článku může být zkopírován a použit následující zevrubný vzor. Ne všechny jeho prvky však patří do každého článku, je potřeba z nich vybrat pouze příhodné.

{{Infobox}} nebo [[Soubor:Obrázek.jpg|náhled|Obrázek]]
'''Název článku''' je významným prvkem úvodního odstavce. V následujících větách bývají doplněny základní obecné informace a důležité charakteristiky.

== První sekce ==
Obecný text.

=== První podsekce ===
Podrobnější text.

=== Druhá podsekce ===
Pokračování podrobnějšího textu.

== Druhá sekce ==
Další text.

== Třetí sekce ==
=== První podsekce ===
Ještě další text.

=== Druhá podsekce ===
Pokračování ještě dalšího textu.

== Poznámky ==
<references group="pozn." />

== Reference ==
{{Překlad|jazyk= |článek= |revize= }}
<references />

== Literatura ==
* {{Citace monografie}}
* {{Citace periodika}}

== Související články ==
* [[Název prvního souvisejícího článku]]
* [[Název dalšího souvisejícího článku]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.priklad1.cz/text.html Výstižný název odkazu] – případné další informace
* [http://www.priklad2.com/doc.pdf Výstižný název dokumentu] – případné další informace

{{Pahýl}}

{{První navigační šablona}}
{{Další navigační šablona}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|První portál|Další portál}}

{{DEFAULTSORT:Řadicí klíč v kategoriích}}
[[Kategorie:První kategorie]]
[[Kategorie:Další kategorie]]

Konkrétní heslo, kterému je článek věnován, by se mělo objevit '''tučně napsané''' na vhodném místě na začátku textu. Ideální je do úvodu zařadit pár vět nebo alespoň jeden odstavec. Ideální zvláště u podrobnějších článků jsou dva až tři odstavce pojaté jako krátké (cca do 700 znaků) shrnutí celého článku.

Je dobré, když je heslo uvedeno ve stejném tvaru jako název stránky (např. Vzhled a styl je…), ale v případě nutnosti se může i trochu lišit (např. Ve vzhledu a stylu se…). Dejte pozor, ať nezmatete čtenáře. Pokud je však název stránky popisný (např. Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009), nemusí první věta přímo takové sousloví použít vůbec, a tudíž se ani nic nezvýrazňuje tučným písmem.

Jestliže je popis hesla delší a je rozdělen do několika odstavců, první odstavec by měl být vždy stručný a měl by obsahovat výstižný a krátký popis hesla. Podrobnosti můžete vložit do dalších odstavců.

Neváhejte v prvních odstavcích (i jinde) vložit vnitřní odkazy na další související články Wikipedie. Jako odkazy se také v některých případech označují letopočty, přesná data pak jako dvojice odkazů na den v roce a rok (např. [[4. únor]]a [[2006]]). Nebojte se „červených odkazů“, tedy takových, které vedou na neexistující články – na tom není nic špatného a třeba právě díky tomu vašemu se někdo článek rozhodne založit. Je však u těchto odkazů dobré ověřit, zda již daný pojem ve Wikipedii není popsán v článku s mírně odlišným názvem nebo v rámci jiného článku (nezapomeňte, že můžete odkazovat i na podkapitoly článku).

Nezapomínejte však, že Wikipedie není výkladový slovník, takže nemá smysl odkazovat na běžná slova použitá v jejich normálním významu. K tomu více na Kdy odkazovat.

Příklad vhodně provázaného úvodu:

Kovářství je řemeslo zabývající se zpracováním železa, oceli a zřídka i jiných kovů, zpravidla za tepla.

Kovářství patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti; lze říci, že schopnost zpracovávat železnou rudu patří k jednomu ze základních hledisek, podle nichž hodnotíme vyspělost starověkých civilizací. Podle stupně vývoje lze hodnotit nejen kvalitu zpracování předmětů, ale i stupeň specializace.

V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem; kvůli zániku mnoha oborů navazuje kovářství dnešní doby ve velké míře na kovářství vesnické, kde kovář prováděl veškerou práci s železem za tepla. Ceny kovářských výrobků jsou dnes velmi vysoké a z důvodu nedostatku kovářů mají stoupající tendenci.

Použijete-li ve článku více než čtyři strukturované nadpisy, automaticky se za úvodem článku vygeneruje tabulka obsahu.

Článek má být logicky rozdělen do kratších sekcí („kapitol“) a případně dále hierarchicky do podsekcí. Sekce lze editovat samostatně, z jejich nadpisů se automaticky generuje obsah článku (zobrazovaný před první sekcí s nadpisem, pokud si nevynutíte jeho umístění jinde) a lze odkazovat a skákat přímo na jejich začátky, ať z obsahu nebo z jiných článků. Jednotlivé sekce by neměly být příliš dlouhé (cca do délky necelé obrazovky); pokud je nějaká sekce příliš dlouhá nebo sestává ze dvou logicky nesouvisejících částí, měla by se rozdělit. Na druhou stranu je zbytečné a rušivé mechanicky dělit souvislý text do sekcí o jediném odstavci nebo dokonce větě.

Vlastní text se dělí do odstavců. Nový odstavec vytvoříte vynecháním jednoho řádku. Odstavce by se neměly skládat z jediné věty nebo řádku, neboť to narušuje plynulost čtení; na druhou stranu číst příliš dlouhé odstavce je nepohodlné. Řiďte se logickými, věcnými souvislostmi výkladu.

Články se člení na sekce opatřené nadpisy, nejčastěji úrovně dva nebo tři. Úroveň jedna je vyhrazena pro název stránky a v nadpisech se nepoužívá; podnadpisy čtvrté a nižší úrovně (maximálně šesté) velikostí již odpovídají běžnému textu a obvykle není jejich použití nutné. Nezačínejte text článku nadpisem, na začátek článku patří shrnující úvod bez nadpisu, nadpis zde tvoří název stránky.

Ve wikikódu nadpis tvoří řádka začínající a končící stejným počtem rovnítek odpovídajícímu úrovni nadpisu: == Nadpis == a === Podnadpis ===, případně ==== Podpodnadpis ==== atd. Z nadpisů vznikají HTML tagy H2, H3 atd. Pro lepší čitelnost wikikódu vložte před nadpis jednu prázdnou řádku (mezi nadpis a další text je spíše zvykem prázdný řádek nevkládat). Na vzhledu výsledného článku se to neprojeví, pokud však omylem vynecháte řádků více, pak vznikne rušivé bílé místo. Čitelnost kódu zlepší také vložení mezery mezi rovnítka a text nadpisu, což je rovněž bez vlivu na vzhled článku.

Nevkládejte do nadpisů odkazy na jiná hesla, pokud to není nezbytně nutné nebo vhodné (např. u seznamů), nevypadá to dobře. Podobně není vhodné vkládat ani reference. V naprosté většině případů se odkaz na pojem v nadpisu nebo reference dá uvést na začátku textu příslušné sekce. Buďte kreativní a nebojte se tu jednu větu napsat. Pokud sekce shrnuje obsah jiného, specializovanějšího článku, odkažte na něj hned pod nadpisem standardizovaným způsobem, nejlépe pomocí šablony {{Podrobně}}, případně {{Viz též}}. Nadpisy pište prostým písmem, kurzíva je vhodná pouze pro nadpisy, které jsou zároveň názvem pro nějaké umělecké dílo. Určitě nevhodné je v nadpisu tučné písmo, u nadpisů nižších úrovní se dodatečné ztučnění ani neprojeví.

Často využívaným prvkem, který dotváří strukturu textu článku, jsou seznamy. Ty umožňují z textu vyčlenit skupinu vzájemně souvisejících hesel a graficky zvýrazní vazby mezi nimi. Není ale vhodné seznamy nadužívat; encyklopedický článek má být tvořen souvislým textem.

Pokud je seznam samostatným heslem, měl by v ideálním případě splňovat následující kritéria:

1. Úvod. Má poutavý úvod, který představí, co je předmětem seznamu, a definuje jeho rozsah a kritéria, na jejichž základě byly položky do seznamu zahrnuty.
2. Srozumitelnost. Srozumitelným způsobem pokrývá definovanou oblast. Je-li to možné, zahrnuje kompletní výčet všech položek, v ostatních případech alespoň všech důležitých položek, případně také poznámky obsahující užitečné informace o jednotlivých položkách.
3. Struktura. V seznamu je snadné se orientovat, a pokud to může této orientaci napomoci, je dělen na podkapitoly a obsahuje také nástroje k řazení položek v tabulkách.
4. Vizuální přitažlivost. Vhodným způsobem využívá různých možností rozvržení, formátování, tabulek, případně i barev. Měly by ho doprovázet obrázky vhodné k danému tématu s výstižnými popisky.

Příklady seznamů, které tato kritéria splňují, lze spatřit na Wikipedie:Nejlepší články#Seznamy a Wikipedie:Dobré články#Seznamy.

Popis značek, které se používají pro vytvoření odrážkových seznamů, je na Nápověda:Formátování textu#Seznamy. Práce s tabulkami je popsána na Nápověda:Tabulky.

Poznámky jsou doplňující informace či komentáře, které je vhodnější místo přímo v textu uvádět v poznámkách pod článkem. Formálně (technicky) se vkládají jako samostatná skupina referencí, v žádné případě ale neplní funkci referencí, odkazů na zdroje. Naopak jejich text podléhá požadavkům na reference, které je potřeba vkládat zvláštním způsobem.

Poznámky se do textu vkládají prostřednictvím šablony {{Poznámka}} a k jejich zobrazení slouží šablona {{Poznámky}}. Pokud chcete odkazovat na jednu poznámku z více míst, je vhodné poznámku pojmenovat (viz nápověda). Obdobně jako v případě referencí musí být v závěrečné sekci odpovídající nadpis.

Reference se na Wikipedii nazývají odkazy na věrohodné zdroje, které umožňují ověřovat jednotlivé informace uvedené v článku a které mají podobu „poznámek pod čarou“. Vkládají se přímo do textu článku za konkrétní informaci, bez mezery za konkrétní údaj nebo (pokud se reference vztahuje na celou větu) za tečku za větou.

Referenci je možné vložit více způsoby, pomocí Citace v záhlaví editačního okna nebo přímo do kódu pomocí značek typu <ref></ref> (vhodně citační šablonou). V textu se objeví jako malé číslo, které odkazuje na zdroj v seznamu referencí v závěrečných sekcích pod článkem, kde musí být vložena příslušná značka (viz níže).

Slouží k jednotnému a přehlednému shrnutí základních údajů o článku daného druhu; stejná struktura naplněná jinými údaji se vyskytuje ve všech článcích tohoto druhu. Příkladem může být Infobox vodní tok používaný v článcích o vodních tocích.

Pokud existuje obrázek ilustrující téma článku, měl by být uveden hned na jeho začátku. Takový obrázek se zobrazí vpravo od textu úvodu. Někdy je vhodnější obrázek přesunout až na konec úvodu, aby se zobrazil ve volném prostoru vedle obsahu a nezužoval prostor pro úvod. Obrázky ilustrující jednotlivé sekce by měly být uvnitř sekce, do které patří (za nadpisem a za jakýmikoliv odkazy na ostatní články). Neměly by být v nadpisu.

Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.

Podle uvážení autora je možnost si vybrat ze dvou variant závěrečných sekcí. Jednotlivé sekce uvádějte v níže zobrazeném pořadí.^{[pozn. 1]}

1. varianta:

== Poznámky ==
== Reference ==
== Literatura ==
== Související články ==
== Externí odkazy ==

2. varianta:

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
=== Reference ===
=== Literatura ===
=== Související články ===
=== Externí odkazy ===

Pokud úpravy editora nespočívají v zařazení nové závěrečné sekce s příslušným obsahem nebo odstranění některé ze stávajících, považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným.

Nevkládejte však bezhlavě na konec všech článků tuto zakončovací pětici. Aby byla stránka přehlednější, používejte v článcích jen ty nadpisy, u nichž bude nějaký obsah.

Do závěrečné sekce Poznámky se vkládá šablona:

{{Poznámky}}

Pod nadpis Reference se vkládá značka pro výpis referencí vložených do textu článku. V kódu se použije značka:

<references />

Také je možné místo ní použít dvojici značek <references> a </references>, citace vložit mezi ně a zpřehlednit tak zdrojový kód článku – viz podrobnější nápověda. Pod nadpis Reference, před značku pro výpis řádkových referencí, se umisťuje případná šablona {{Překlad}}, pokud byl v článku použit překlad z jinojazyčné Wikipedie.

Tato sekce by měla odkazovat na doporučené neinternetové informační zdroje (tedy na tištěné zdroje nebo zdroje na digitálních nosičích, jako je CD, DVD apod.), ať už tyto při tvorbě článku byly použity, nebo jen mohou čtenáři posloužit jako další zdroj informací. Přitom nehraje roli, zda je obsah daných zdrojů v souladu s obsahem příslušného článku, jde o pouhý soupis relevantních zdrojů. Literatura by měla být uvedena jako seznam s použitím citačních šablon:

• {{Citace monografie}}
• {{Citace periodika}}
• {{Citace sborníku}}
• {{Citace elektronické monografie}}
• {{Citace elektronického periodika}}

Obsahuje seznam článků na české Wikipedii, které s daným článkem podstatným způsobem souvisejí, zejména pokud nejsou odkazovány ze snadno dostupných míst v článku.

Např. do této sekce v článku Kovářství přijde kód:

* [[Hamr]]
* [[Podkovářství]]
* [[Platnéřství]]

Tato sekce by měla obsahovat seznam relevantních a kvalitních internetových zdrojů, na nichž může čtenář získat další informace.

Příklad z článku Kovářství:

* [http://www.mittner.cz Stránky uměleckého kováře s mnoha ukázkami kovářského díla]
* [https://medium.seznam.cz/clanek/jan-hrdina-mistri-kladiva-a-kovadliny-aneb-jak-kovari-zpusobili-revoluci-9505 Historie kovářství z trochu jiného pohledu]
* [https://helfstyn.cz/expozice/expozice-umeleckeho-kovarstvi Komenského muzeum v Přerově] – muzeum má stálou expozici

Také se zde mohou objevit šablony odkazující na sesterské wikiprojekty – konkrétně na ty jejich stránky, které souvisí s tématem daného článku. Tyto šablony vkládejte bezprostředně pod nadpis. Úplný seznam šablon pro odkazy na sesterské projekty je k nalezení na Wikipedie:Šablony/Sesterské projekty.

Například v článku Kovářství:

* {{Commons|smithing}}
* {{Wikicitáty|kovářství}}

Pro psaný text se postupně vyvinulo množství typografických pravidel, která podporují jeho čitelnost, a tím i srozumitelnost. Zde je přehled pouze těch nejdůležitějších rad.

Hlavním způsobem pro zvýraznění části textu je kurzíva (názvy filmů, knih, výtvarných děl, hudebních alb, novin a časopisů apod.), naproti tomu tučným písmem je záhodno šetřit, označuje se tak první výskyt názvu článku v úvodní větě, případně též jeho synonyma nebo klíčové základní pojmy, z nichž na článek například vede přesměrování. Nepostačuje-li ke zvýraznění kurzíva, lze využít nadpisy, členění textu do odstavců nebo seznamy. Encyklopedický text by však měl být vždy tvořen převážně souvislým textem, neměl by mít podobu kusých bodových „poznámek z přednášky“.

Interpunkční znaménka jako tečka, čárka, středník, otazník, vykřičník atd. těsně (bez mezery) přiléhají k předchozímu slovu a za sebou mají mezeru. Také odkazy na reference nebo poznámky se obvykle vkládají bezprostředně za slovo, větu či odstavec, k nimž se vztahují, resp. přímo za interpunkční znaménko, které po daném slově následuje. Více odkazů se uvádí za sebou opět bez mezer. Pro oddělování částí věty slouží pomlčka (–), zatímco spojovník (-) slouží ke spojování slov (např. česko-německé). Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.

Desetinná část čísla se v češtině odděluje od celé části desetinnou čárkou, kolem níž se nepíší mezery, a nikoli tečkou. U nejméně pěticiferných čísel se číslo zásadně člení do skupin po třech číslicích, výjimkou jsou atypická čísla, např. letopočty se nedělí nikdy. Data se mohou psát s mezerami jako s řadovými číslovkami (11. 11. 2024), u důležitých údajů se ale upřednostňuje slovní forma (11. listopadu 2024), pro automatické zalamování řádků je vhodné využít tvrdé mezery ( ). Čas se zapisuje ve formátu HH.MM:SS, kde HH je jedno- nebo dvojciferné číslo označující hodiny nezačínající nulou, MM a SS je dvouciferné číslo, které naopak začíná nulou pro minuty, resp. sekundy menší než 10.

Seriózní encyklopedie musí být psána specifickým encyklopedickým stylem. V žádném případě nelze psát obecnou češtinou ani nářečím, nevhodné jsou také už nepoužívané archaismy. Hodnocení i prostý popis je nutno formulovat čistě informativně, neutrálně, jednoznačně a bez ztotožnění se se čtenářem, např. místo „Uznáváme proto jeho zásluhy“ je vhodnější „Jeho zásluhy vyzdvihoval … ve své knize …“. Není také příliš encyklopedické používat spojení typu „u nás“ nebo „naše“, protože pisatel se v tom může rozcházet se čtenářem (viz také Wikipedie:Čechocentrismus). Při líčení minulosti je nevhodné používat přítomný čas a i obecně je při psaní lepší volit takové formulace, které zůstanou aktuální a přesné po co nejdelší dobu, např. „V roce … zde žilo … obyvatel“.

• Pravopis
• Encyklopedický styl
• Název článku

• Biografie
• Rozcestníky
• Články o datech
• Články o rocích
• Biologické články
• Chemické články

• Jak editovat stránku
• Často kladené otázky
• Jak vytvořit článek
• Typografické rady
• Tabulky
• Odkazy